Matyáš Korvín
Obsah boxu
Matyáš Korvín (maďarsky Hunyadi Mátyás, latinsky Matthias Corvinus, rumunsky Matia Corvin; * 23. února 1443, Kluž – 6. dubna 1490, Vídeň) byl v letech 1458–1490 uherský a chorvatský král, od roku 1469 také (vzdoro)král český a od roku 1485 rakouský vévoda. Byl jedním z nejvýznamnějších panovníků pozdního středověku, který ve své zemi zavedl principy renesance a humanismu. Jeho vláda je považována za zlatý věk uherských dějin, poznamenaný vojenskými úspěchy, kulturním rozkvětem a centralizací královské moci.
Pocházel z rodu Hunyadiů, jeho otec János Hunyadi byl slavným vojevůdcem a regentem Uherska. Matyáš byl prvním uherským králem, který nepocházel z královské dynastie. Během své vlády vedl úspěšné války proti Osmanské říši, Habsburkům i českým stavům v čele s Jiřím z Poděbrad. Proslul založením stálé žoldnéřské armády známé jako Černá rota a velkolepé knihovny Bibliotheca Corviniana. Jeho přízvisko "Korvín" je odvozeno z latinského slova corvus (havran), který byl symbolem jeho rodu.
📜 Život a původ
Matyáš se narodil v Kluži (maďarsky Kolozsvár) v Sedmihradsku jako druhý syn Jánose Hunyadiho, významného uherského magnáta a vojevůdce rumunského původu, a Alžběty Szilágyiové, dcery uherského šlechtice. Díky postavení svého otce, který se proslavil v bojích proti Turkům, se Matyášovi a jeho staršímu bratrovi Ladislavovi dostalo vynikajícího vzdělání. Vychovávali je přední humanisté, jako byl polský učenec Grzegorz ze Sanoku nebo italský humanista Galeotto Marzio. Matyáš se tak již v mládí naučil několik jazyků (maďarštinu, latinu, němčinu, češtinu) a získal hluboký vhled do vojenské strategie i renesanční kultury.
Po smrti Jánose Hunyadiho v roce 1456 se moci v Uhrách ujal král Ladislav Pohrobek a jeho rádce Ulrich Celjský, kteří v rostoucí moci Hunyadiů viděli hrozbu. V roce 1457 nechal král Matyášova bratra Ladislava Hunyadiho popravit a samotného Matyáše uvěznil, nejprve ve Vídni a později v Praze. Po náhlé smrti Ladislava Pohrobka v listopadu 1457 se stal Matyáš rukojmím českého zemského správce Jiří z Poděbrad. Ten však brzy rozpoznal politický potenciál mladého Hunyadiho a uzavřel s ním dohodu: propustil ho výměnou za slib sňatku se svou dcerou Kateřinou.
👑 Nástup na trůn a konsolidace moci
Zatímco byl Matyáš v českém zajetí, jeho strýc Michal Szilágyi shromáždil armádu a přesvědčil uherskou šlechtu, aby mladého Hunyadiho zvolila králem. Dne 24. ledna 1458 byl čtrnáctiletý Matyáš na zamrzlém Dunaji u Budína aklamací provolán uherským králem. Jeho počáteční vláda však byla nejistá. Musel čelit opozici mocných magnátských rodů a také římskoněmeckému císaři Fridrichu III., který si sám činil nárok na uherský trůn a držel v moci uherskou svatoštěpánskou korunu.
Matyáš postupně upevňoval svou pozici. Zbavil se poručnictví svého strýce, porazil odbojnou šlechtu na severu země a v roce 1463 uzavřel s císařem Fridrichem III. dohodu. Za vysoké výkupné získal zpět královskou korunu a byl oficiálně korunován v Székesfehérváru v březnu 1464. Dohoda také stanovila, že pokud Matyáš zemře bez legitimního dědice, uherský trůn připadne Habsburkům. Tento ústupek se později stal zdrojem dalších konfliktů.
⚔️ Války a zahraniční politika
Matyášova vláda byla charakterizována téměř neustálými vojenskými konflikty. Jeho cílem bylo vytvořit silnou středoevropskou monarchii, která by byla schopna čelit jak osmanské expanzi, tak habsburským ambicím.
🇹🇷 Války s Osmanskou říší
Ačkoliv Matyáš pokračoval v odkazu svého otce a prezentoval se jako obránce křesťanstva proti Osmanské říši, jeho strategie byla spíše defenzivní. Uvědomoval si, že Uhersko samo nemůže Osmany porazit, a soustředil se na obranu jižních hranic. V roce 1463 dobyl klíčovou bosenskou pevnost Jajce, která se stala důležitým opěrným bodem uherské obrany. Později vedl několik tažení do Bosny a Srbska, ale k rozhodujícímu střetu s hlavními osmanskými silami se neodhodlal. Jeho pozornost se stále více obracela na západ, do Čech a Rakous.
🇨🇿 Války o českou korunu
V roce 1466 vyhlásil papež Pavel II. křížovou výpravu proti "kacířskému" českému králi Jiří z Poděbrad. Matyáš, který se chtěl stát vůdčí osobností křesťanského světa a zároveň rozšířit svou moc, se postavil do čela této výpravy. V roce 1468 vtáhl na Moravu a postupně obsadil velkou část země. 3. května 1469 se nechal v Olomouci katolickou šlechtou zvolit českým králem.
Tím začaly tzv. Česko-uherské války, které trvaly téměř deset let. Jiří z Poděbrad a jeho stoupenci Matyáše jako krále nikdy neuznali. Po Jiřího smrti v roce 1471 si český sněm zvolil za krále polského prince Vladislava Jagellonského. Válka mezi oběma panovníky pokračovala s proměnlivým úspěchem až do roku 1479, kdy byla uzavřena Olomouckým mírem. Dohoda potvrdila status quo: oba panovníci mohli užívat titul českého krále, přičemž Vladislav vládl v Čechách a Matyáš na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích.
🇦🇹 Konflikt s Habsburky
Matyášův největší rival na západě byl císař Fridrich III. Habsburský. Jejich vztahy byly napjaté po celou dobu Matyášovy vlády, ať už kvůli císařově podpoře uherské opozice, nebo sporům o český trůn. Konflikt eskaloval v 80. letech 15. století. Matyáš zahájil rozsáhlou ofenzívu do rakouských zemí. V roce 1485, po dlouhém obléhání, dobyl Vídeň a učinil z ní své nové sídelní město. Následně ovládl i Dolní Rakousy, část Štýrska a Korutan. V okamžiku své smrti stál na vrcholu moci a ovládal rozsáhlé území ve střední Evropě.
⚙️ Vnitřní reformy a vláda
Pro financování svých válek a nákladného dvora provedl Matyáš zásadní reformy státní správy a financí. Jeho cílem byla centralizace moci a omezení vlivu magnátů.
💰 Finanční a daňové reformy
Matyáš zavedl novou daň, tzv. tributum fisci regalis (daň královské pokladny), která byla vybírána pravidelně a dopadala na všechny poddané bez rozdílu. Tím si zajistil stabilní a vysoké příjmy, které byly nezávislé na vůli šlechtického sněmu. Reorganizoval také mincovnictví a cla, což dále posílilo královskou pokladnu. Díky těmto opatřením se stal jedním z nejbohatších panovníků své doby.
⚫ Černá rota
Získané finanční prostředky umožnily Matyášovi vybudovat a udržovat stálou profesionální armádu, známou jako Černá rota (maďarsky Fekete sereg). Jednalo se o jednu z prvních stálých žoldnéřských armád v Evropě od dob Římské říše. Skládala se z českých, německých, polských a maďarských žoldnéřů a byla vybavena moderními zbraněmi, včetně arkebuz a dělostřelectva. Černá rota byla páteří Matyášových vojenských úspěchů, ale její údržba byla extrémně nákladná. Po jeho smrti se bez královy pevné ruky a financí rychle rozpadla.
⚖️ Právní a správní reformy
Matyáš se snažil omezit moc velkých šlechticů a posílit centrální správu. Reformoval soudnictví, aby bylo dostupnější i pro nižší vrstvy obyvatelstva, a často osobně předsedal soudním jednáním, což přispělo k jeho pověsti "spravedlivého krále" v lidových pověstech. Vytvořil síť loajálních úředníků z řad nižší šlechty a měšťanů, kteří mu pomáhali spravovat zemi.
🎨 Renesanční mecenáš a kultura
Matyáš byl nadšeným obdivovatelem italské renesance a humanismu. Jeho dvůr v Budíně a letní sídlo ve Visegrádu se staly významnými centry kultury a umění ve střední Evropě. Zval do Uher italské umělce, architekty a učence, jako byli Antonio Bonfini, Galeotto Marzio nebo stavitel Aristotile Fioravanti.
📚 Bibliotheca Corviniana
Největším kulturním odkazem Matyášovy vlády je jeho proslulá knihovna, Bibliotheca Corviniana. Byla to jedna z nejrozsáhlejších sbírek knih v tehdejší Evropě, která obsahovala odhadem 2 000 až 2 500 svazků (kodexů), včetně vzácných řeckých a latinských rukopisů. Knihy byly bohatě zdobené a vázané v kůži. Po dobytí Budína Osmany v roce 1526 byla knihovna zničena a rozptýlena. Do dnešních dnů se dochovalo jen asi 216 kodexů, které jsou uloženy v knihovnách po celém světě.
👨👩👧👦 Rodina a nástupnictví
Matyáš byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Kateřina z Poděbrad, dcera českého krále Jiřího. Jejich sňatek v roce 1461 měl zpečetit spojenectví, ale Kateřina zemřela při porodu i s dítětem již v roce 1464.
Druhou manželkou se v roce 1476 stala Beatrix Aragonská, dcera neapolského krále Ferdinanda I. Beatrix byla vzdělaná a ambiciózní žena, která na uherský dvůr přinesla lesk italské renesance. Manželství však zůstalo bezdětné.
Matyášovým jediným potomkem byl nemanželský syn János Corvinus, kterého zplodil s rakouskou měšťankou Barbarou Edelpöck. V posledních letech své vlády se Matyáš usilovně snažil zajistit nástupnictví pro svého syna. Udělil mu tituly a majetky a nutil šlechtu, aby mu přísahala věrnost. Po Matyášově náhlé smrti ve Vídni v roce 1490 (pravděpodobně na následky mrtvice) však uherská šlechta jeho přání nerespektovala. Obávala se silného vládce a místo toho zvolila na trůn slabšího Vladislava Jagellonského, který byl ochoten potvrdit jejich privilegia.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Matyáš Korvín je považován za jednoho z největších uherských panovníků. Jeho vláda přinesla Uhersku stabilitu, prosperitu a mezinárodní prestiž. Vytvořil silný, centralizovaný stát, který byl schopen bránit se vnějším hrozbám a hrát aktivní roli v evropské politice. Jeho dvůr se stal zářivým centrem renesanční kultury.
Na druhou stranu byla jeho vláda pro obyvatelstvo finančně velmi vyčerpávající. Vysoké daně potřebné k financování armády a dvora vyvolávaly nespokojenost. Jeho říše se navíc ukázala jako příliš závislá na jeho osobnosti. Po jeho smrti se centralizovaná moc rychle zhroutila, Černá rota se rozpadla a Uhersko vstoupilo do období úpadku, které vyvrcholilo katastrofální porážkou v bitvě u Moháče v roce 1526.
V maďarském národním povědomí a folklóru však Matyáš žije jako "Matyáš Spravedlivý" (Mátyás, az igazságos), moudrý a spravedlivý král, který v přestrojení cestoval po své zemi a pomáhal chudým a utlačovaným.