Thomas More
Obsah boxu
| Thomas More | |
|---|---|
| Soubor:Hans Holbein d. J. - Sir Thomas More - WGA11522.jpg | |
| Portrét Thomase Mora od Hanse Holbeina mladšího, cca 1527 | |
| Národnost | anglická |
| Povolání | právník, spisovatel, filozof, státník, humanista |
Sir Thomas More (latinsky Thomas Morus; * 7. února 1478, Londýn – † 6. července 1535, Tower Hill, Londýn) byl anglický právník, spisovatel, sociální filozof, humanista, státník a katolický svatý. Během své kariéry zastával mnoho veřejných funkcí, včetně postu lorda kancléře Anglie v letech 1529 až 1532 za vlády krále Jindřicha VIII.
Jeho nejznámějším dílem je kniha Utopie (1516), ve které popisuje fiktivní ostrovní stát s ideálním politickým, sociálním a právním systémem. Termín "utopie" se díky tomuto dílu stal označením pro jakýkoli idealizovaný, avšak nerealistický společenský model.
More se ostře stavěl proti protestantské reformaci, zejména proti učení Martina Luthera a Williama Tyndala. Jeho pád byl zapříčiněn odmítnutím uznat Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), který prohlašoval krále Jindřicha VIII. za hlavu anglikánské církve. Tímto aktem se Anglie oddělila od autority papeže v Římě. More, věrný svému svědomí a katolické víře, odmítl složit přísahu, byl obviněn z vlastizrady, uvězněn v londýnském Toweru a nakonec popraven stětím.
Katolická církev jej uctívá jako mučedníka a svatého. Papež Pius XI. ho svatořečil v roce 1935 a papež Jan Pavel II. ho v roce 2000 prohlásil za patrona státníků a politiků.
📜 Život a kariéra
👶 Raný život a vzdělání
Thomas More se narodil v Londýně jako syn Sira Johna Mora, úspěšného právníka a později soudce. Již v mládí projevoval mimořádné nadání. Ve dvanácti letech sloužil jako páže v domácnosti Johna Mortona, arcibiskupa z Canterbury a tehdejšího lorda kancléře. Morton byl Moreovým intelektem natolik ohromen, že mu zajistil místo na Oxfordské univerzitě.
V Oxfordu studoval klasické jazyky – latinu a řečtinu – a stal se součástí kruhu anglických humanistů, mezi které patřili John Colet a Erasmus Rotterdamský, s nímž ho pojilo celoživotní přátelství. Na otcovo přání však Oxford po dvou letech opustil a vrátil se do Londýna studovat právo na Inns of Court. V roce 1501 se stal plnohodnotným právníkem.
Po určitou dobu zvažoval vstup do kláštera a žil u kartuziánského kláštera, kde se řídil jejich asketickým životním stylem. Nakonec se však rozhodl pro světskou dráhu, oženil se a založil rodinu, ale hluboká zbožnost a osobní askeze mu zůstaly po celý život.
🏛️ Politický vzestup
Moreova politická kariéra začala v roce 1504, kdy byl zvolen do Parlamentu. Zde se brzy dostal do sporu s králem Jindřichem VII. kvůli jeho daňovým požadavkům. Po nástupu Jindřicha VIII. na trůn v roce 1509 se Moreova kariéra rozjela naplno.
V roce 1510 se stal jedním ze dvou šerifů města Londýna, což byla významná a odpovědná funkce. Získal si pověst čestného a efektivního veřejného činitele. Král Jindřich VIII. si jeho schopností povšiml a povolal ho do svých služeb. More působil jako diplomat, poradce a králův tajemník. V roce 1521 byl pasován na rytíře a jmenován náměstkem pokladu. V roce 1523 byl na královo přání zvolen předsedou Dolní sněmovny.
👑 Lord kancléř
Vrcholu své kariéry dosáhl v roce 1529, kdy po pádu kardinála Thomase Wolseyho přijal úřad lorda kancléře. Stal se tak nejvyšším soudním a politickým úředníkem v království. Jako kancléř byl znám svou pracovitostí a spravedlností, snažil se zrychlit soudní řízení a omezit korupci.
Zároveň však jako oddaný katolík tvrdě postupoval proti šíření protestantských myšlenek v Anglii. Považoval reformaci za herezi, která ohrožuje nejen jednotu církve, ale i společenský řád. Schvaloval pálení kacířských knih a za jeho působení bylo upáleno několik protestantů, což je temnější stránka jeho jinak bezúhonné pověsti.
✝️ Konflikt s králem a pád
Osudovým se pro Mora stal králův záměr anulovat své manželství s Kateřinou Aragonskou, která mu nedala mužského dědice, a oženit se s Annou Boleynovou. More, stejně jako papež Klement VII., považoval královo první manželství za platné a odmítal podpořit jeho zrušení.
Když se Jindřich VIII. rozhodl vyřešit situaci odtržením anglické církve od Říma, More se ocitl v neřešitelné situaci. V roce 1532, krátce poté, co parlament schválil podřízení církve králi, More rezignoval na úřad kancléře s odvoláním na špatné zdraví.
Definitivní roztržka přišla v roce 1534, kdy parlament schválil Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), který prohlašoval krále za jedinou a nejvyšší hlavu církve v Anglii. Všichni veřejní činitelé byli povinni složit přísahu uznávající tento zákon. More to odmítl, protože by tím popřel autoritu papeže a jednotu křesťanstva.
⚖️ Soud a poprava
Za své odmítnutí byl More uvězněn v londýnském Toweru. Během svého více než ročního věznění napsal několik duchovních děl. Dne 1. července 1535 byl postaven před soud a na základě křivého svědectví Richarda Riche obviněn z vlastizrady. Byl odsouzen k smrti.
Poprava se konala 6. července 1535 na Tower Hill. Na popravišti si zachoval klid a humor. Údajně řekl katovi: "Má šíje je velmi krátká, proto miř dobře, abys nepoškodil svou pověst." Jeho poslední slova byla: "Umírám jako věrný služebník králův, ale především Boží."
📚 Literární dílo
🏝️ Utopie
Moreovo nejslavnější dílo, De optimo rei publicae statu deque nova insula Utopia (O nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii), bylo napsáno v latině a vydáno v roce 1516. Kniha je rozdělena do dvou částí.
- První kniha je dialogem, v němž More a jeho přátelé diskutují s fiktivním cestovatelem Raphaelem Hythlodaeem o problémech tehdejší evropské společnosti, zejména anglické. Kritizuje chudobu, sociální nerovnost, nespravedlivé zákony, hamižnost šlechty a válkychtivost panovníků.
- Druhá kniha popisuje život na ostrově Utopie, který Hythlodaeus údajně navštívil. Utopijská společnost je založena na společném vlastnictví, neexistují zde peníze ani soukromý majetek. Všichni pracují šest hodin denně, ve volném čase se věnují vzdělávání. Vládne zde volená vláda a panuje náboženská tolerance (ačkoliv ateismus je odsuzován).
Dílo je komplexní a jeho interpretace není jednoznačná. Není jisté, zda More skutečně považoval Utopii za ideální model, nebo zda šlo spíše o satirickou kritiku evropských poměrů a intelektuální cvičení. Samotné slovo "utopie" je novotvar z řečtiny a může znamenat buď "dobré místo" (eu-topos) nebo "neexistující místo" (ou-topos).
📜 Historie Richarda III.
Toto nedokončené historické dílo, psané anglicky i latinsky, zásadně ovlivnilo pohled na krále Richarda III. jako na tyranského a krutého uzurpátora. Ačkoli je dílo faktograficky sporné a silně straní Tudorovcům, jeho literární kvality jsou nezpochybnitelné. Stalo se hlavním zdrojem pro hru Richard III. od Williama Shakespeara.
🙏 Polemická a duchovní díla
More byl také plodným autorem polemických spisů namířených proti protestantským reformátorům. V dílech jako Odpověď Lutherovi (Responsio ad Lutherum) nebo Vyvrácení Tyndalovy odpovědi (Confutation of Tyndale's Answer) bránil katolickou nauku o svátostech, papežství a tradici. Během svého věznění v Toweru napsal svá nejhlubší duchovní díla, například Dialog útěchy v soužení (A Dialogue of Comfort Against Tribulation), která jsou meditacemi o víře, utrpení a smrti.
🧠 Filozofické a politické myšlenky
More byl klíčovou postavou renesančního humanismu v severní Evropě. Stejně jako jeho přítel Erasmus Rotterdamský věřil v sílu vzdělání a rozumu pro reformu společnosti a církve. Kladl důraz na studium klasických autorů a Písma v původních jazycích.
Jeho politické myšlení je nejlépe vyjádřeno v Utopii. Ačkoli se jedná o fiktivní dílo, odráží jeho hluboký zájem o spravedlnost, právo a společenské blaho. Ústředním motivem jeho života i myšlení byl vztah mezi světskou a duchovní mocí. Byl přesvědčen, že světské zákony musí být v souladu s Božím zákonem a že žádný panovník nemá právo zasahovat do duchovní autority církve. Právě tento princip – nadřazenost svědomí a Božího zákona nad vůlí krále – ho nakonec stál život.
⛪ Náboženský význam a odkaz
Thomas More je v katolické církvi uctíván jako mučedník, který položil život za obranu papežského primátu a jednoty církve. Jeho pevnost a klid tváří v tvář smrti se staly inspirací pro mnoho generací.
- Svatořečení: Spolu s biskupem Johnem Fisherem, který byl popraven ze stejného důvodu o několik týdnů dříve, byl blahoslaven papežem Lvem XIII. v roce 1886 a svatořečen papežem Piem XI. v roce 1935, 400 let po své smrti.
- Patronát: V roce 2000 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za nebeského patrona státníků a politiků.
- Ekumenický význam: More je uctíván i v anglikánské církvi, která si ho připomíná jako mučedníka z období reformace.
Jeho odkaz je komplexní: je vnímán jako renesanční učenec, autor geniální Utopie, spravedlivý soudce, ale i jako nesmlouvavý pronásledovatel kacířů. Především je však symbolem integrity a odvahy postavit se moci ve jménu vlastního svědomí.
💡 Pro laiky
- Lord kancléř: V době Thomase Mora to byla nejvyšší funkce v anglickém království, hned po králi. Byl to jakýsi kombinovaný post předsedy vlády, nejvyššího soudce a předsedy horní komory parlamentu.
- Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy): Klíčový zákon, kterým se král Jindřich VIII. prohlásil za hlavu církve v Anglii. Tím se fakticky odtrhl od římskokatolické církve a papeže. Odmítnutí tohoto zákona bylo považováno za vlastizradu.
- Humanismus: V renesanci to nebyl směr odmítající náboženství, ale intelektuální hnutí, které se soustředilo na člověka, jeho schopnosti a vzdělání. Humanisté studovali antické řecké a římské autory (filozofy, básníky) a věřili, že jejich moudrost může zlepšit společnost.
- Utopie: Moreova kniha dala světu nové slovo. Dnes "utopií" nebo "utopickým" označujeme jakýkoli nápad na dokonalou společnost, který je ale v praxi velmi těžko proveditelný nebo zcela nerealistický.