Matyáš Korvín

Rozbalit box

Obsah boxu

Matyáš Korvín
Matthias Corvinus Hunyadi
Soubor:Matthias Corvinus, King of Hungary.jpg
Portrét Matyáše Korvína od Andrea Mantegny, kolem roku 1460
Titul	král uherský a chorvatský král český vévoda rakouský
Období vlády	Uhersko a Chorvatsko: 24. ledna 1458 – 6. dubna 1490 Čechy: 3. května 1469 – 6. dubna 1490 Rakousko: 1. června 1485 – 6. dubna 1490
Korunovace	29. března 1464 (Székesfehérvár)
Předchůdce	Ladislav Pohrobek (v Uhrách) Jiří z Poděbrad (v Čechách)
Nástupce	Vladislav Jagellonský
Datum narození	23. únor 1443
Místo narození	Kluž, Uherské království
Datum úmrtí	6. duben 1490 (47 let)
Místo úmrtí	Vídeň, Rakouské arcivévodství
Místo pohřbení	Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Székesfehérvár
Dynastie	Hunyadiové
Otec	János Hunyadi
Matka	Alžběta Szilágyiová
Manželka/y	1. Kateřina z Poděbrad 2. Beatrix Aragonská
Děti	János Corvinus (nemanželský)
Náboženství	římskokatolické

Matyáš Korvín (maďarsky Hunyadi Mátyás, latinsky Matthias Corvinus, rumunsky Matia Corvin; * 23. února 1443, Kluž – 6. dubna 1490, Vídeň) byl v letech 1458–1490 uherský a chorvatský král, od roku 1469 také (vzdoro)král český a od roku 1485 rakouský vévoda. Byl jedním z nejvýznamnějších panovníků pozdního středověku, který ve své zemi zavedl principy renesance a humanismu. Jeho vláda je považována za zlatý věk uherských dějin, poznamenaný vojenskými úspěchy, kulturním rozkvětem a centralizací královské moci.

Pocházel z rodu Hunyadiů, jeho otec János Hunyadi byl slavným vojevůdcem a regentem Uherska. Matyáš byl prvním uherským králem, který nepocházel z královské dynastie. Během své vlády vedl úspěšné války proti Osmanské říši, Habsburkům i českým stavům v čele s Jiřím z Poděbrad. Proslul založením stálé žoldnéřské armády známé jako Černá rota a velkolepé knihovny Bibliotheca Corviniana. Jeho přízvisko "Korvín" je odvozeno z latinského slova corvus (havran), který byl symbolem jeho rodu.

📜 Život a původ

Matyáš se narodil v Kluži (maďarsky Kolozsvár) v Sedmihradsku jako druhý syn Jánose Hunyadiho, významného uherského magnáta a vojevůdce rumunského původu, a Alžběty Szilágyiové, dcery uherského šlechtice. Díky postavení svého otce, který se proslavil v bojích proti Turkům, se Matyášovi a jeho staršímu bratrovi Ladislavovi dostalo vynikajícího vzdělání. Vychovávali je přední humanisté, jako byl polský učenec Grzegorz ze Sanoku nebo italský humanista Galeotto Marzio. Matyáš se tak již v mládí naučil několik jazyků (maďarštinu, latinu, němčinu, češtinu) a získal hluboký vhled do vojenské strategie i renesanční kultury.

Po smrti Jánose Hunyadiho v roce 1456 se moci v Uhrách ujal král Ladislav Pohrobek a jeho rádce Ulrich Celjský, kteří v rostoucí moci Hunyadiů viděli hrozbu. V roce 1457 nechal král Matyášova bratra Ladislava Hunyadiho popravit a samotného Matyáše uvěznil, nejprve ve Vídni a později v Praze. Po náhlé smrti Ladislava Pohrobka v listopadu 1457 se stal Matyáš rukojmím českého zemského správce Jiří z Poděbrad. Ten však brzy rozpoznal politický potenciál mladého Hunyadiho a uzavřel s ním dohodu: propustil ho výměnou za slib sňatku se svou dcerou Kateřinou.

👑 Nástup na trůn a konsolidace moci

Zatímco byl Matyáš v českém zajetí, jeho strýc Michal Szilágyi shromáždil armádu a přesvědčil uherskou šlechtu, aby mladého Hunyadiho zvolila králem. Dne 24. ledna 1458 byl čtrnáctiletý Matyáš na zamrzlém Dunaji u Budína aklamací provolán uherským králem. Jeho počáteční vláda však byla nejistá. Musel čelit opozici mocných magnátských rodů a také římskoněmeckému císaři Fridrichu III., který si sám činil nárok na uherský trůn a držel v moci uherskou svatoštěpánskou korunu.

Matyáš postupně upevňoval svou pozici. Zbavil se poručnictví svého strýce, porazil odbojnou šlechtu na severu země a v roce 1463 uzavřel s císařem Fridrichem III. dohodu. Za vysoké výkupné získal zpět královskou korunu a byl oficiálně korunován v Székesfehérváru v březnu 1464. Dohoda také stanovila, že pokud Matyáš zemře bez legitimního dědice, uherský trůn připadne Habsburkům. Tento ústupek se později stal zdrojem dalších konfliktů.

⚔️ Války a zahraniční politika

Matyášova vláda byla charakterizována téměř neustálými vojenskými konflikty. Jeho cílem bylo vytvořit silnou středoevropskou monarchii, která by byla schopna čelit jak osmanské expanzi, tak habsburským ambicím.

🇹🇷 Války s Osmanskou říší

Ačkoliv Matyáš pokračoval v odkazu svého otce a prezentoval se jako obránce křesťanstva proti Osmanské říši, jeho strategie byla spíše defenzivní. Uvědomoval si, že Uhersko samo nemůže Osmany porazit, a soustředil se na obranu jižních hranic. V roce 1463 dobyl klíčovou bosenskou pevnost Jajce, která se stala důležitým opěrným bodem uherské obrany. Později vedl několik tažení do Bosny a Srbska, ale k rozhodujícímu střetu s hlavními osmanskými silami se neodhodlal. Jeho pozornost se stále více obracela na západ, do Čech a Rakous.

🇨🇿 Války o českou korunu

V roce 1466 vyhlásil papež Pavel II. křížovou výpravu proti "kacířskému" českému králi Jiří z Poděbrad. Matyáš, který se chtěl stát vůdčí osobností křesťanského světa a zároveň rozšířit svou moc, se postavil do čela této výpravy. V roce 1468 vtáhl na Moravu a postupně obsadil velkou část země. 3. května 1469 se nechal v Olomouci katolickou šlechtou zvolit českým králem.

Tím začaly tzv. Česko-uherské války, které trvaly téměř deset let. Jiří z Poděbrad a jeho stoupenci Matyáše jako krále nikdy neuznali. Po Jiřího smrti v roce 1471 si český sněm zvolil za krále polského prince Vladislava Jagellonského. Válka mezi oběma panovníky pokračovala s proměnlivým úspěchem až do roku 1479, kdy byla uzavřena Olomouckým mírem. Dohoda potvrdila status quo: oba panovníci mohli užívat titul českého krále, přičemž Vladislav vládl v Čechách a Matyáš na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích.

🇦🇹 Konflikt s Habsburky

Matyášův největší rival na západě byl císař Fridrich III. Habsburský. Jejich vztahy byly napjaté po celou dobu Matyášovy vlády, ať už kvůli císařově podpoře uherské opozice, nebo sporům o český trůn. Konflikt eskaloval v 80. letech 15. století. Matyáš zahájil rozsáhlou ofenzívu do rakouských zemí. V roce 1485, po dlouhém obléhání, dobyl Vídeň a učinil z ní své nové sídelní město. Následně ovládl i Dolní Rakousy, část Štýrska a Korutan. V okamžiku své smrti stál na vrcholu moci a ovládal rozsáhlé území ve střední Evropě.

⚙️ Vnitřní reformy a vláda

Pro financování svých válek a nákladného dvora provedl Matyáš zásadní reformy státní správy a financí. Jeho cílem byla centralizace moci a omezení vlivu magnátů.

💰 Finanční a daňové reformy

Matyáš zavedl novou daň, tzv. tributum fisci regalis (daň královské pokladny), která byla vybírána pravidelně a dopadala na všechny poddané bez rozdílu. Tím si zajistil stabilní a vysoké příjmy, které byly nezávislé na vůli šlechtického sněmu. Reorganizoval také mincovnictví a cla, což dále posílilo královskou pokladnu. Díky těmto opatřením se stal jedním z nejbohatších panovníků své doby.

⚫ Černá rota

Získané finanční prostředky umožnily Matyášovi vybudovat a udržovat stálou profesionální armádu, známou jako Černá rota (maďarsky Fekete sereg). Jednalo se o jednu z prvních stálých žoldnéřských armád v Evropě od dob Římské říše. Skládala se z českých, německých, polských a maďarských žoldnéřů a byla vybavena moderními zbraněmi, včetně arkebuz a dělostřelectva. Černá rota byla páteří Matyášových vojenských úspěchů, ale její údržba byla extrémně nákladná. Po jeho smrti se bez královy pevné ruky a financí rychle rozpadla.

⚖️ Právní a správní reformy

Matyáš se snažil omezit moc velkých šlechticů a posílit centrální správu. Reformoval soudnictví, aby bylo dostupnější i pro nižší vrstvy obyvatelstva, a často osobně předsedal soudním jednáním, což přispělo k jeho pověsti "spravedlivého krále" v lidových pověstech. Vytvořil síť loajálních úředníků z řad nižší šlechty a měšťanů, kteří mu pomáhali spravovat zemi.

🎨 Renesanční mecenáš a kultura

Matyáš byl nadšeným obdivovatelem italské renesance a humanismu. Jeho dvůr v Budíně a letní sídlo ve Visegrádu se staly významnými centry kultury a umění ve střední Evropě. Zval do Uher italské umělce, architekty a učence, jako byli Antonio Bonfini, Galeotto Marzio nebo stavitel Aristotile Fioravanti.

📚 Bibliotheca Corviniana

Největším kulturním odkazem Matyášovy vlády je jeho proslulá knihovna, Bibliotheca Corviniana. Byla to jedna z nejrozsáhlejších sbírek knih v tehdejší Evropě, která obsahovala odhadem 2 000 až 2 500 svazků (kodexů), včetně vzácných řeckých a latinských rukopisů. Knihy byly bohatě zdobené a vázané v kůži. Po dobytí Budína Osmany v roce 1526 byla knihovna zničena a rozptýlena. Do dnešních dnů se dochovalo jen asi 216 kodexů, které jsou uloženy v knihovnách po celém světě.

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a nástupnictví

Matyáš byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Kateřina z Poděbrad, dcera českého krále Jiřího. Jejich sňatek v roce 1461 měl zpečetit spojenectví, ale Kateřina zemřela při porodu i s dítětem již v roce 1464.

Druhou manželkou se v roce 1476 stala Beatrix Aragonská, dcera neapolského krále Ferdinanda I. Beatrix byla vzdělaná a ambiciózní žena, která na uherský dvůr přinesla lesk italské renesance. Manželství však zůstalo bezdětné.

Matyášovým jediným potomkem byl nemanželský syn János Corvinus, kterého zplodil s rakouskou měšťankou Barbarou Edelpöck. V posledních letech své vlády se Matyáš usilovně snažil zajistit nástupnictví pro svého syna. Udělil mu tituly a majetky a nutil šlechtu, aby mu přísahala věrnost. Po Matyášově náhlé smrti ve Vídni v roce 1490 (pravděpodobně na následky mrtvice) však uherská šlechta jeho přání nerespektovala. Obávala se silného vládce a místo toho zvolila na trůn slabšího Vladislava Jagellonského, který byl ochoten potvrdit jejich privilegia.

🏛️ Odkaz a hodnocení

Matyáš Korvín je považován za jednoho z největších uherských panovníků. Jeho vláda přinesla Uhersku stabilitu, prosperitu a mezinárodní prestiž. Vytvořil silný, centralizovaný stát, který byl schopen bránit se vnějším hrozbám a hrát aktivní roli v evropské politice. Jeho dvůr se stal zářivým centrem renesanční kultury.

Na druhou stranu byla jeho vláda pro obyvatelstvo finančně velmi vyčerpávající. Vysoké daně potřebné k financování armády a dvora vyvolávaly nespokojenost. Jeho říše se navíc ukázala jako příliš závislá na jeho osobnosti. Po jeho smrti se centralizovaná moc rychle zhroutila, Černá rota se rozpadla a Uhersko vstoupilo do období úpadku, které vyvrcholilo katastrofální porážkou v bitvě u Moháče v roce 1526.

V maďarském národním povědomí a folklóru však Matyáš žije jako "Matyáš Spravedlivý" (Mátyás, az igazságos), moudrý a spravedlivý král, který v přestrojení cestoval po své zemi a pomáhal chudým a utlačovaným.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025