Jiří z Poděbrad
| Jiří z Poděbrad | |
|---|---|
| Soubor:Soubor:Jiří z Poděbrad (královský portrét).jpg | |
| Jiří z Poděbrad na dobovém portrétu | |
| Celý titul | Jiří z Kunštátu a Poděbrad |
| Titul | Král český, zemský správce |
| Předchůdce | Ladislav Pohrobek |
| Nástupce | Vladislav II. Jagellonský |
| Rod | Páni z Kunštátu (Poděbradská větev) |
| Otec | Viktorín z Kunštátu a Poděbrad |
| Matka | Anna z Vartemberka |
| Manželka | 1. Kunhuta ze Šternberka |
| Manželka2 | 2. Johana z Rožmitálu |
| Děti | z 1. manželství: |
| Děti2 | z 2. manželství:
|
| Narození | 23. dubna 1420 |
| Místo narození | Poděbrady, České království |
| Úmrtí | 22. března 1471 (ve věku 50 let) |
| Místo úmrtí | Praha, České království |
| Pohřebiště | Katedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha |
Životopis
Jiří z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420, Poděbrady – 22. března 1471, Praha) byl jedinou výraznou postavou českých dějin, která, aniž by pocházela z panovnické dynastie, dokázala dosáhnout českého trůnu a stala se českým králem. Pocházel z předního českého panského rodu Pánů z Kunštátu a byl vůdčí osobností utrakvistické šlechty po husitských válkách.
Cesta k trůnu
Jiří vyrůstal v době bouřlivých husitských válek. Byl sirotkem, a již v mládí se zapojil do politického dění. Stal se jedním z vůdců umírněných husitů (kališníků) a prokázal značný politický i vojenský talent.
- Zemský správce: Po smrti krále Albrechta II. Habsburského a v době nezletilosti jeho pohrobka Ladislava se České království ocitlo v bezvládí a bylo rozděleno na dvě hlavní strany – katolickou a kališnickou. Jiří z Poděbrad se v roce 1448 zmocnil Prahy a postupně získal dominantní postavení v zemi. V roce 1452 byl zvolen zemským správcem (fakticky regentem) celých Čech, a to i pro Ladislava Pohrobka. Snažil se o obnovení pořádku a stabilizaci země.
- Volba králem: Po náhlé a bezdětné smrti Ladislava Pohrobka v roce 1457 se znovu otevřela otázka nástupnictví. Vzhledem k neexistenci přímého dědice a neochotě české šlechty přijmout cizího panovníka byl 2. března 1458 v Praze na sněmu českých stavů zvolen českým králem. Byl korunován 7. března 1458 katolickými biskupy, což bylo klíčové pro jeho legitimitu.
Vláda a mezinárodní politika
Jiřího vláda (1458–1471) byla poznamenána snahami o udržení vnitřního míru mezi náboženskými stranami a o prosazení myšlenky mírové unie evropských panovníků.
- Náboženská tolerance: Jiří se snažil o koexistenci kališníků a katolíků v zemi na základě Basilejských kompaktát. Byl nazýván „husitský král“, ale usiloval o jednotu a toleranci.
- Projekt mírové unie: Jeho nejvýznamnější diplomatickou iniciativou byl projekt mírové unie evropských panovníků (z let 1462–1464), který je považován za jeden z prvních návrhů na vytvoření nadnárodní evropské organizace. Měl zabránit válkám mezi křesťanskými vládci a spojit je proti tureckému nebezpečí. Ačkoliv se pro tento projekt snažil získat podporu, zejména od francouzského krále Ludvíka XI., nenašel pro něj dostatečné pochopení a narážel na odpor papeže.
- Konflikt s papežem a Matyášem Korvínem: Jeho vztahy s papežem Pavlem II. se postupně zhoršovaly. Papež považoval Jiřího za kacíře a v roce 1466 jej exkomunikoval a vyhlásil proti němu křížovou výpravu. V čele křížové výpravy stál Matyáš Korvín, uherský král a Jiřího bývalý zeť, který v roce 1469 v Olomouci přijal českou korunu od části katolické šlechty (tzv. Olomoucká smlouva). Tím vypukly česko-uherské války.
Navzdory těžkým bojům a izolaci se Jiřímu podařilo udržet většinu českých zemí. Před svou smrtí, která ho zastihla v Praze 22. března 1471 (zemřel na komplikace spojené s nemocí ledvin, pravděpodobně selhání ledvin), prosadil, aby na český trůn nastoupil polský princ Vladislav Jagellonský, čímž zajistil pokračování domácí vlády a zabránil nástupu Matyáše Korvína.
Jiří z Poděbrad je dodnes symbolem českého národního panovníka, který v těžké době dokázal uhájit samostatnost a prosazovat pokrokové myšlenky.
Pro laiky
Jiří z Poděbrad byl jediný český král, který nepocházel z nějaké královské rodiny. Narodil se v Poděbradech a byl z rodu Pánů z Kunštátu. Žil v době, kdy v Čechách probíhaly husitské války, a on sám byl jedním z vůdců husitů.
Nejdřív, když nebyl král, byl "zemským správcem", což znamenalo, že fakticky vládl za mladého krále Ladislava Pohrobka. Když ale Ladislav umřel a nezanechal žádné dědice, česká šlechta si ho zvolila za krále. To bylo v roce 1458. Říkalo se mu "husitský král".
Jiří se snažil, aby se v Čechách spolu snášeli katolíci a husité, a aby byl v zemi klid. Měl dokonce skvělý nápad – chtěl, aby se všichni evropští králové spojili do takové "mírové unie" a aby spolu nebojovali. Byla to vlastně taková raná myšlenka na něco jako dnešní Evropská unie! Ale papež a někteří další králové s ním nesouhlasili, protože Jiří byl husita. Papež na něj dokonce vyhlásil křížovou výpravu, do které se zapojil i uherský král Matyáš Korvín. Jiří tak musel bojovat o svůj trůn. I když to měl těžké, udržel si vládu. Před svou smrtí domluvil, aby se novým českým králem stal polský princ Vladislav Jagellonský, a tím zajistil, že Čechy budou mít dál svého krále.
Klíčové události a úspěchy
- 1420: Narození v Poděbradech.
- 1444: Vůdčí postavení mezi kališnickou šlechtou.
- 1448: Obsazení Prahy a získání kontroly nad zemskou správou.
- 1452: Zvolen zemským správcem Českého království.
- 1458: Volba a korunovace na českého krále (2. března volba, 7. března korunovace).
- 1462: Představení projektu mírové unie evropských panovníků.
- 1464: Poselstvo Lva z Rožmitálu do západní Evropy s projektem mírové unie.
- 1466: Papež Pavel II. exkomunikuje Jiřího z Poděbrad a vyhlašuje proti němu křížovou výpravu.
- 1468–1471: Česko-uherské války s Matyášem Korvínem.
- 1469: Matyáš Korvín se nechává v Olomouci zvolit českým králem částí katolické šlechty.
- 1471: Úmrtí v Praze.
Rodina
Jiří z Poděbrad byl dvakrát ženat a měl řadu dětí, které zakládaly významné české šlechtické rody.
- Rodiče:
- Otec: Viktorín z Kunštátu a Poděbrad
- Matka: Anna z Vartemberka
- Manželky a děti:
- 1. Kunhuta ze Šternberka (sňatek 1441, †1464). Měli děti:
- Boček z Kunštátu a Poděbrad (zemřel mladý)
- Viktorín z Poděbrad, kníže opavský
- Barbara z Poděbrad (manželka Jindřicha z Lipé)
- Jindřich I. starší, kníže minsterberský a olešnický
- Kateřina z Poděbrad (manželka uherského krále Matyáše Korvína)
- Zdenka z Poděbrad (manželka Albrechta III. Saského)
- Hynek z Poděbrad, humanista a básník
- 2. Johana z Rožmitálu (sňatek 1464, †1475). Měli děti:
- Ludmila z Poděbrad (manželka Fridricha I. Lehnického)
- Hypolita z Poděbrad (manželka maďarského šlechtice Jana Korvína, levobočka Matyáše Korvína)
- Ferdinand (zemřel mladý)
- 1. Kunhuta ze Šternberka (sňatek 1441, †1464). Měli děti:
Předchůdci a nástupci
- V Českém království:
- Předchůdce: Ladislav Pohrobek
- Nástupce: Vladislav II. Jagellonský
Wikilinky a kategorie
- Páni z Kunštátu a Poděbrad
- Viktorín z Kunštátu a Poděbrad
- Kunhuta ze Šternberka
- Johana z Rožmitálu
- Ladislav Pohrobek
- Matyáš Korvín
- Vladislav II. Jagellonský
- Husitství
- Husitské války
- Basilejská kompaktáta
- Projekt mírové unie Jiřího z Poděbrad
- Pavel II. (papež)
- Olomoucká smlouva (1469)
- České království
- Poděbrady
- Praha
- Katedrála svatého Víta, Václala a Vojtěcha
- Středověk
- Dějiny Česka