Fridrich III. Habsburský

Fridrich III. Habsburský
	Fridrich V. jako vévoda rakouský, Fridrich IV. jako německý král, Fridrich III. jako císař
	Soubor:Frederick III, Holy Roman Emperor (disputed attribution).jpg
	Portrét Fridricha III., připisovaný Hansi Burgkmairovi staršímu, kolem roku 1500
Titul	Císař Svaté říše římské; Král německý; Arcivévoda rakouský; Vévoda štýrský, korutanský a kraňský
Období vlády	Císař Svaté říše římské:; 19. března 1452 – 19. srpna 1493; Král německý:; 2. února 1440 – 19. srpna 1493; Arcivévoda rakouský:; 1457 – 19. srpna 1493
Korunovace	Německým králem:; 17. června 1442, Cáchy; Císařem Svaté říše římské:; 19. března 1452, Řím
Předchůdce	Zikmund Lucemburský (jako císař); Albrecht II. Habsburský (jako král)
Nástupce	Maxmilián I. Habsburský
Datum narození	21. září 1415
Místo narození	Innsbruck, Tyrolsko
Datum úmrtí	19. srpna 1493 (77 let)
Místo úmrtí	Linec, Horní Rakousy
Místo pohřbení	Katedrála sv. Štěpána, Vídeň
Dynastie	Habsburkové
Otec	Arnošt Železný
Matka	Cymburgis Mazovská
Manželka/y	Eleonora Portugalská
Děti	Maxmilián I. Habsburský; Kunhuta Rakouská

Rozbalit box

Obsah boxu

Fridrich III. Habsburský (* 21. září 1415, Innsbruck – † 19. srpna 1493, Linec) byl vévoda rakouský (jako Fridrich V.), král německý (jako Fridrich IV.) a od roku 1452 císař Svaté říše římské (jako Fridrich III.). Byl nejdéle vládnoucím německým králem a císařem Svaté říše římské. Jeho vláda trvala 53 let a je považována za klíčové období, které položilo základy budoucí moci habsburské dynastie v Evropě. Přestože byl za svého života často vnímán jako pasivní a nerozhodný panovník, jeho vytrvalost a strategická sňatková politika jeho syna Maxmiliána se ukázaly jako mimořádně úspěšné. Je známý svým osobním mottem A.E.I.O.U.

📜 Život a vláda

Fridrich se narodil jako syn vévody Arnošta Železného z leopoldinské větve Habsburků a Cymburgis Mazovské. Po otcově smrti v roce 1424 se stal vévodou štýrským, korutanským a kraňským, ale zpočátku za něj vládl jako regent jeho strýc.

👑 Počátky a nástup na trůn

Po smrti krále Albrechta II. v roce 1439 se Fridrich stal hlavou habsburského rodu a poručníkem mladého Ladislava Pohrobka, dědice Českého a Uherského království. Dne 2. února 1440 byl ve Frankfurtu kurfiřty jednomyslně zvolen německým králem. Jeho volba byla výsledkem kompromisu, neboť se nezdál být příliš mocným ani ambiciózním kandidátem, což vyhovovalo ostatním říšským knížatům.

Jeho počáteční vláda byla poznamenána snahou o udržení kontroly nad Ladislavem Pohrobkem a tím i nad rakouskými, českými a uherskými zeměmi. To ho přivedlo do konfliktu se stavy v těchto zemích, zejména s Jiřím z Poděbrad v Čechách a Jánosem Hunyadym v Uhrách.

🇮🇹 Císařská korunovace v Římě

Jedním z vrcholů Fridrichovy vlády byla jeho cesta do Itálie v letech 1451–1452. V Římě se 16. března 1452 oženil s princeznou Eleonorou Portugalskou, která byla proslulá svou krásou a inteligencí. O tři dny později, 19. března, jej papež Mikuláš V. korunoval císařem Svaté říše římské. Fridrich III. se tak stal posledním císařem, který podstoupil korunovační jízdu do Říma a byl korunován papežem v tomto městě. Tato událost posílila jeho prestiž, i když reálnou moc v Říši mu nepřinesla.

⚔️ Konflikty a výzvy

Fridrichova dlouhá vláda byla plná konfliktů, kterým čelil spíše pasivní vytrvalostí než aktivní vojenskou silou.

Vnitřní spory v Rakousku: Čelil opakovaným povstáním rakouské šlechty a sporům se svým ctižádostivým bratrem Albrechtem VI., který ho na čas dokonce oblehl ve Vídni.
Války s Matyášem Korvínem: Jeho největším protivníkem byl uherský král Matyáš Korvín. Tento dynamický a vojensky zdatný panovník vedl proti Fridrichovi několik válek. V roce 1485 Korvín dobyl Vídeň a velkou část Dolních Rakous, čímž donutil Fridricha přesídlit do Lince. Teprve po Korvínově smrti v roce 1490 se Fridrichovu synovi Maxmiliánovi podařilo získat ztracená území zpět.
Osmanská hrozba: Po pádu Konstantinopole v roce 1453 se Osmanská říše stala trvalou hrozbou pro střední Evropu. Fridrich se snažil organizovat křížové výpravy, ale kvůli nejednotě říšských knížat a vlastním problémům byl v tomto ohledu neúspěšný.
Švýcarská konfederace: Fridrich se také neúspěšně pokusil obnovit habsburskou nadvládu nad Švýcarskou konfederací, což vedlo k dalším vojenským porážkám.

💍 Habsburská sňatková politika

Největším a nejtrvalejším úspěchem Fridrichovy vlády byla jeho dynastická politika, která se stala základem budoucí habsburské moci. V roce 1477 zorganizoval sňatek svého syna Maxmiliána s Marií Burgundskou, dědičkou nesmírně bohatého a strategicky položeného Burgundského vévodství (zahrnujícího dnešní Benelux a část Francie).

Tento sňatek přinesl Habsburkům obrovské územní zisky a položil základy jejich konfliktu s Francouzským královstvím, který trval staletí. Tento krok dokonale ztělesnil pozdější habsburské heslo: „Bella gerant alii, tu felix Austria nube!“ (Války ať vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, se žeň!).

🏛️ Závěr vlády a odkaz

V posledních letech života předal Fridrich III. velkou část vládních povinností svému synovi Maxmiliánovi, který byl v roce 1486 zvolen německým králem. Fridrich zemřel v roce 1493 v Linci na následky komplikací po amputaci levé nohy. Je pohřben v monumentální hrobce v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.

Ačkoliv byl často kritizován pro svou pasivitu a nerozhodnost, jeho houževnatost a dalekosáhlá dynastická vize zajistily Habsburkům vzestup mezi nejmocnější evropské rody. Přežil všechny své nepřátele a na konci své vlády zanechal svému synovi mnohem silnější pozici, než jakou sám na začátku zdědil.

🧬 Osobnost a zájmy

Fridrich III. byl povahově spíše introvertní, opatrný a šetrný až lakomý. Neměl rád válčení a dával přednost diplomacii a vyčkávací taktice. Měl hluboký zájem o alchymii, astrologii a botaniku. Byl také vášnivým sběratelem drahých kamenů, starožitností a knih. Jeho dvůr nebyl okázalý, ale stal se centrem pozdně gotického umění.

🗣️ Motto A.E.I.O.U.

Fridrich III. je neodmyslitelně spjat se záhadným mottem 'A.E.I.O.U., které nechal vyrýt na mnoho svých staveb (např. Hrad ve Wiener Neustadtu), předmětů a dokumentů. Sám nikdy oficiálně neprozradil jeho význam, což vedlo k mnoha spekulacím. Nejznámější interpretace jsou:

Austriae est imperare orbi universo (latinsky: Rakousku je souzeno vládnout celému světu)
Alles Erdreich ist Österreich untertan (německy: Veškerá země je poddána Rakousku)
Aquila electa iusta omnia vincit (latinsky: Vyvolený orel spravedlivě vše přemáhá)

Toto motto se stalo symbolem habsburských imperiálních ambicí.

👨‍🏫 Pro laiky

Představte si Evropu v 15. století jako velkou a složitou šachovnici. Fridrich III. nebyl typem krále, který by agresivně útočil. Byl spíše trpělivým hráčem, který často ztrácel figurky (území), ale nikdy se nevzdal. Místo velkých bitev se soustředil na jednu klíčovou strategii: zajistit pro svého syna co nejlepší svatbu. A to se mu povedlo. Sňatkem jeho syna Maxmiliána s Marií Burgundskou získali Habsburkové "jackpot" – území dnešního Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Tímto jediným tahem položil základy pro budoucí impérium, nad kterým, jak se později říkalo, "slunce nikdy nezapadalo". Jeho vláda je důkazem, že někdy je vytrvalost a chytrá strategie důležitější než okamžitá vojenská vítězství.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025