Druhá světová válka: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „'''Druhá světová válka''' byl globální ozbrojený konflikt, který probíhal mezi lety 1939 a 1945 a zasáhl většinu světa. Střetly se v něm dvě hlavní koalice: '''Osa''' (Nacistické Německo, Itálie, Japonsko) a '''Spojenci''' (v čele s Velkou Británií, Sovětským svazem, USA a Čínou). Válka se vedla na evropských, africk…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | |||
'''Druhá světová válka''' byl globální vojenský konflikt probíhající v letech 1939 až 1945<ref>[https://www.historieblog.cz/2016/07/druha-svetova-valka-strucne-a-prehledne/ Druhá světová válka stručně a přehledně - HistorieBlog.cz]</ref>, který se stal dosud největším a nejničivějším válečným střetnutím v dějinách lidstva.<ref>[https://www.ct24.cz/clanek/svet/60-milionu-mrtvych-vojensky-amater-plnil-vyssi-poslani-164726 60 milionů mrtvých: Vojenský amatér plnil „vyšší poslání“ - ČT24]</ref> Války se zúčastnila většina států světa, které vytvořily dvě protichůdná vojenská spojenectví: [[Osa|Osu]] a [[Spojenci|Spojence]]. Konflikt si vyžádal přes 60 milionů obětí na životech, z nichž většinu tvořili civilisté.<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky Oběti druhé světové války – Wikipedie]</ref><ref>[https://www.historieblog.cz/2016/07/druha-svetova-valka-strucne-a-prehledne/ Druhá světová válka stručně a přehledně - HistorieBlog.cz]</ref> | |||
== | {{Infobox Válka | ||
| název = Druhá světová válka | |||
| obrázek = WWII Montage 2.png | |||
| popisek = '''Nahoře zleva:''' Čínské jednotky v bitvě u Wanjialing; australská 25liberní děla během první bitvy u El Alameinu; německé bombardéry Stuka na východní frontě v prosinci 1943; americké námořnictvo v zálivu Lingayen; Wilhelm Keitel podepisuje německou kapitulaci; sovětští vojáci u Stalingradu; japonské letadlo se zřítilo na palubu USS Essex. | |||
| datum = 1. září 1939 – 2. září 1945<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Chronologie_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky Chronologie druhé světové války – Wikipedie]</ref> (6 let a 1 den) | |||
| místo = Evropa, Pacifik, Atlantik, Jihovýchodní Asie, Čína, Střední východ, Středomoří, Severní Afrika, Africký roh a Severní a Jižní Amerika | |||
| výsledek = Vítězství Spojenců.<br> * Konec Třetí říše<br> * Rozpuštění Italského koloniálního impéria<br> * Rozpuštění Japonského impéria<br> * Založení [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů]]<br> * Vznik [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] 🇺🇸 a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] 🇷🇺 jako supervelmocí<br> * Začátek [[Studená válka|Studené války]] | |||
| strana1 = '''[[Spojenci]]'''<br>🇨🇳 [[Čína]]<br>🇫🇷 [[Francie]]<br>🇬🇧 [[Spojené království]]<br>🇷🇺 [[Sovětský svaz]] (od 1941)<br>🇺🇸 [[Spojené státy americké]] (od 1941)<br>🇵🇱 [[Polsko]]<br>🇨🇿 [[Československo]] (exilová vláda)<br>... a další | |||
| strana2 = '''[[Osa]]'''<br>🇩🇪 [[Nacistické Německo|Německo]]<br>🇮🇹 [[Italské království|Itálie]] (do 1943)<br>🇯🇵 [[Japonské císařství|Japonsko]]<br>🇭🇺 [[Maďarské království (1920–1946)|Maďarsko]]<br>🇷🇴 [[Rumunské království|Rumunsko]] (do 1944)<br>🇧🇬 [[Bulharské carství|Bulharsko]] (do 1944)<br>... a další | |||
| velitel1 = 🇺🇸 [[Franklin D. Roosevelt]]<br>🇺🇸 [[Harry S. Truman]]<br>🇬🇧 [[Winston Churchill]]<br>🇷🇺 [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]]<br>🇨🇳 [[Čankajšek]] | |||
| velitel2 = 🇩🇪 [[Adolf Hitler]]<br>🇮🇹 [[Benito Mussolini]]<br>🇯🇵 [[Hirohito]] | |||
| síla1 = Přes 100 milionů vojáků<ref>[https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/dejiny-valecnictvi-druha-svetova-valka.A150505_135043_domaci_jw Druhá světová válka byla největší a nejkrvavější - iDNES.cz]</ref> | |||
| síla2 = N/A | |||
| ztráty1 = '''Vojenské ztráty:'''<br>přes 16 000 000<br>'''Civilní oběti:'''<br>přes 45 000 000<br>'''Celkem:'''<br>přes 61 000 000<ref>[https://www.nationalww2museum.org/students-teachers/student-resources/research-starters/research-starters-worldwide-deaths-world-war Research Starters: Worldwide Deaths in World War II | The National WWII Museum | New Orleans]</ref> | |||
| ztráty2 = '''Vojenské ztráty:'''<br>přes 8 000 000<br>'''Civilní oběti:'''<br>přes 4 000 000<br>'''Celkem:'''<br>přes 12 000 000<ref>[https://www.nationalww2museum.org/students-teachers/student-resources/research-starters/research-starters-worldwide-deaths-world-war Research Starters: Worldwide Deaths in World War II | The National WWII Museum | New Orleans]</ref> | |||
}} | |||
== | == ⏳ Příčiny a předehra války == | ||
Příčiny druhé světové války byly komplexní a pramenily z důsledků [[první světová válka|první světové války]].<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky Příčiny druhé světové války – Wikipedie]</ref> Patřily mezi ně tvrdé podmínky [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] uvalené na [[Německo]], které vedly k hospodářské nestabilitě a nárůstu nacionalismu.<ref>[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/druha-svetova-valka-v-kostce-vzestup-a-pad-treti-rise-258674 Druhá světová válka v kostce: vzestup a pád třetí říše - Seznam Zprávy]</ref> Velkou roli hrála také [[Velká hospodářská krize]], která destabilizovala světovou ekonomiku a přispěla k vzestupu totalitních režimů.<ref>[https://medium.com/@e-denik/druh%C3%A1-sv%C4%9Btov%C3%A1-v%C3%A1lka-stru%C4%8Dn%C3%A9-vysv%C4%9Btlen%C3%AD-pro-d%C4%9Bti-c9c05c56d252 Druhá světová válka – stručné vysvětlení pro děti - Médium.cz]</ref> | |||
=== Vzestup totalitních režimů === | |||
V [[Itálie|Itálii]] se k moci dostal [[Benito Mussolini]] a jeho fašistický režim. V [[Německo|Německu]] se v roce 1933 stal kancléřem [[Adolf Hitler]], vůdce [[NSDAP]], který zavedl nacistickou diktaturu.<ref>[https://medium.com/@e-denik/druh%C3%A1-sv%C4%9Btov%C3%A1-v%C3%A1lka-stru%C4%8Dn%C3%A9-vysv%C4%9Btlen%C3%AD-pro-d%C4%9Bti-c9c05c56d252 Druhá světová válka – stručné vysvětlení pro děti - Médium.cz]</ref> V [[Japonsko|Japonsku]] sílil vliv militaristických kruhů, které usilovaly o expanzi v Asii.<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky Příčiny druhé světové války – Wikipedie]</ref> Tyto režimy spojovala agresivní, expanzivní a rasistická ideologie. | |||
== | === Politika appeasementu === | ||
Západní mocnosti, především [[Spojené království]] 🇬🇧 a [[Francie]] 🇫🇷, se snažily zabránit dalšímu konfliktu politikou ústupků vůči Hitlerovi, známou jako [[appeasement]]. Tato politika vyvrcholila [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] v roce 1938, která umožnila Německu anektovat [[Sudety|Sudety]], pohraniční území [[Československo|Československa]]. Ústupky však Hitlera nezastavily, naopak ho povzbudily k dalším agresivním krokům. | |||
== | === Poslední kroky k válce === | ||
V březnu 1939 německá armáda okupovala zbytek českých zemí a vytvořila [[Protektorát Čechy a Morava]]. Krátce nato, 23. srpna 1939, podepsalo nacistické Německo a [[Sovětský svaz]] [[Pakt Ribbentrop–Molotov|pakt o neútočení]], který obsahoval tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě.<ref>[http://www.dejepis.com/ucebnice/prvni-faze-valky-1939-1941/ První fáze války (1939 – 1941) - dejepis.com]</ref> Tím si Hitler zajistil neutralitu SSSR pro svůj plánovaný útok na [[Polsko]]. | |||
== | == ⚔️ Průběh války == | ||
Válka je obecně dělena do několika hlavních fází, od počáteční německé ofenzívy, přes globální rozšíření konfliktu, až po postupné vítězství Spojenců. | |||
== | === Fáze 1: Německá ofenzíva a začátek války (1939–1941) === | ||
==== Přepadení Polska ==== | |||
'''[[Invaze do Polska (1939)|Přepadením Polska]]''' 1. září 1939 nacistickým Německem začala druhá světová válka v Evropě.<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Druhá_světová_válka Druhá světová válka – Wikipedie]</ref> Útok byl zahájen pod falešnou záminkou údajného přepadení německého vysílače v Gliwicích.<ref>[http://www.dejepis.com/ucebnice/prvni-faze-valky-1939-1941/ První fáze války (1939 – 1941) - dejepis.com]</ref> O dva dny později vyhlásily [[Spojené království]] a [[Francie]] Německu válku, avšak Polsku neposkytly účinnou vojenskou pomoc, což vedlo k období známému jako „[[Podivná válka]]“.<ref>[https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/DEB031/45._2._svetova_valka_1.doc 45. 2. světová válka 1.doc]</ref> Dne 17. září 1939 napadl Polsko z východu také [[Sovětský svaz]].<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Druhá_světová_válka Druhá světová válka – Wikipedie]</ref> Polská armáda byla poražena během několika týdnů a země byla rozdělena mezi Německo a SSSR.<ref>[http://www.dejepis.com/ucebnice/prvni-faze-valky-1939-1941/ První fáze války (1939 – 1941) - dejepis.com]</ref> | |||
== | ==== Dobytí Dánska, Norska a západní tažení ==== | ||
V dubnu 1940 Německo obsadilo [[Dánsko]] a [[Norsko]], aby si zajistilo dodávky švédské železné rudy a získalo strategické námořní základny. Dne 10. května 1940 zahájilo Německo bleskové tažení na západ (tzv. [[Blitzkrieg]]) útokem na neutrální státy [[Belgie|Belgii]], [[Nizozemsko]] a [[Lucembursko]]. Německé jednotky obešly [[Maginotova linie|Maginotovu linii]] a přes [[Ardeny]] vpadly do Francie. Britské a francouzské síly byly obklíčeny u [[Dunkerque]], odkud se podařilo většinu britského expedičního sboru evakuovat v rámci [[Operace Dynamo]]. Francie kapitulovala 22. června 1940. | |||
==== Bitva o Británii ==== | |||
Po porážce Francie se Hitler zaměřil na [[Spojené království]]. V létě a na podzim roku 1940 proběhla [[Bitva o Británii]], v níž se německá [[Luftwaffe]] snažila získat vzdušnou nadvládu jako předpoklad pro invazi.<ref>[https://www.vhu.cz/bitva-o-britanii-v-roce-1940/ Bitva o Británii v roce 1940 - VHU PRAHA]</ref> Britské [[Royal Air Force|Královské letectvo (RAF)]], v jehož řadách bojovali i českoslovenští a polští piloti, však německému náporu odolalo.<ref>[https://www.irozhlas.cz/historie-tema/bitva-o-britanii bitva o Británii | iROZHLAS - spolehlivé zprávy]</ref> Bitva o Británii byla prvním velkým neúspěchem nacistického Německa.<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/z-nebe-prislo-vitezstvi-i-smrt-bitva-o-britanii-byla-prvnim-nemeckym-klopetnutim-226876 Z nebe přišlo vítězství i smrt. Bitva o Británii byla prvním německým klopýtnutím - ČT24]</ref> | |||
==== Operace Barbarossa ==== | |||
Dne 22. června 1941 Německo porušilo pakt o neútočení a zahájilo [[Operace Barbarossa|invazi do Sovětského svazu]].<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Barbarossa Operace Barbarossa – Wikipedie]</ref> Šlo o největší vojenskou operaci v dějinách, které se zúčastnily miliony vojáků.<ref>[https://edu.ceskatelevize.cz/video/13590-operace-barbarossa Operace Barbarossa - ČT edu]</ref> Cílem bylo zničit komunismus, získat „[[Lebensraum|životní prostor]]“ a ovládnout sovětské zdroje.<ref>[https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/operace-barbarossa-napadeni-sssr-nemeckem Operace Barbarossa - napadení SSSR Německem - Paměť národa]</ref> Počáteční postup Osy byl rychlý, ale před Moskvou byla německá ofenzíva zastavena tuhým sovětským odporem a krutou ruskou zimou.<ref>[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/druha-svetova-valka-v-kostce-vzestup-a-pad-treti-rise-258674 Druhá světová válka v kostce: vzestup a pád třetí říše - Seznam Zprávy]</ref> | |||
=== Fáze 2: Globalizace konfliktu a vstup USA (1941–1942) === | |||
==== Útok na Pearl Harbor ==== | |||
Dne 7. prosince 1941 provedlo [[Japonské císařství|Japonsko]] bez vyhlášení války překvapivý '''[[Útok na Pearl Harbor|útok na americkou námořní základnu Pearl Harbor]]''' na Havaji.<ref>[https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/utok-na-pearl-harbor-valka-japonsko-usa-vyroci.A161206_163721_zahranicni_aha Útok na Pearl Harbor. Den, kdy se zrodila velmoc - iDNES.cz]</ref> Cílem bylo neutralizovat americké tichomořské loďstvo a zajistit si volnou ruku pro expanzi v jihovýchodní Asii. Útok vedl k tomu, že [[Spojené státy americké]] 🇺🇸 o den později vstoupily do války na straně Spojenců.<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/zpravy-ktere-zmenily-svet-pred-80-lety-vstoupily-usa-po-utoku-na-pearl-harbor-do-valky-199653 Před 80 lety vstoupily USA po útoku na Pearl Harbor do války - ČT24]</ref> Německo a Itálie následně vyhlásily válku Spojeným státům, čímž se konflikt definitivně stal globálním. | |||
==== Obrat ve válce v Tichomoří a v Africe ==== | |||
Počáteční fáze války v Tichomoří byla ve znamení japonských úspěchů, kdy Japonsko dobylo Filipíny, Malajsii, Singapur, Barmu a Nizozemskou východní Indii. K obratu došlo v červnu 1942 v [[Bitva u Midway|bitvě u Midway]], kde americké námořnictvo zničilo čtyři japonské letadlové lodě a zlomilo japonskou námořní převahu.<ref>[https://www.securitymagazin.cz/historie/bitva-u-midway-rozhodujici-stretnuti-v-tichomori-ve-druhe-svetove-valce-1404063232.html Bitva u Midway: Rozhodující střetnutí v Tichomoří ve druhé světové válce - Security Magazín]</ref> | |||
Na severoafrické frontě se britským silám podařilo v [[Druhá bitva u Al-Alamejnu|druhé bitvě u El Alameinu]] na podzim 1942 porazit německo-italské jednotky pod velením [[Erwin Rommel|Erwina Rommela]].<ref>[https://www.armyweb.cz/clanek/bitva-u-el-alameinu-zlomovy-bod-valky-v-africe Bitva u El Alameinu – zlomový bod války v Africe - Armyweb.cz]</ref> Následně se v listopadu 1942 v rámci [[Operace Torch]] v severní Africe vylodily americké a britské jednotky, což vedlo k úplné porážce sil Osy v Africe v květnu 1943. | |||
=== Fáze 3: Obrat na východní frontě (1942–1944) === | |||
==== Bitva u Stalingradu ==== | |||
Jedním z nejdůležitějších zlomových bodů celé války byla '''[[Bitva u Stalingradu]]''', která probíhala od srpna 1942 do února 1943.<ref>[https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/stalingrad-bitva-vyroci-80-let-nemecko-rusko-valka-ukrajina.A230202_125028_zahranicni_dtt Stalingrad byl bodem obratu. Wehrmacht se z porážky nikdy nevzpamatoval - iDNES.cz]</ref> Po měsících krvavých městských bojů se sovětské [[Rudá armáda|Rudé armádě]] podařilo obklíčit a zničit německou 6. armádu.<ref>[https://www.denik.cz/ze_sveta/bitva-u-stalingradu-valka-rusko-nemecko.html Bitva u Stalingradu: Jak probíhal klíčový střet druhé světové války - Deník.cz]</ref> Tato bitva znamenala začátek konce německé ofenzívy na východní frontě a Rudá armáda převzala strategickou iniciativu. | |||
==== Bitva u Kurska ==== | |||
V červenci 1943 se Německo pokusilo o poslední velkou ofenzívu na východní frontě v [[Bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]], která se stala největší tankovou bitvou v dějinách.<ref>[https://www.armyweb.cz/clanek/bitva-u-kurska-nejvetsi-tankova-bitva-v-historii Bitva u Kurska – největší tanková bitva v historii - Armyweb.cz]</ref> Sovětská vojska však byla na útok připravena a německou ofenzívu odrazila, čímž definitivně potvrdila obrat ve válce. | |||
=== Fáze 4: Vítězství Spojenců (1944–1945) === | |||
==== Vylodění v Normandii ==== | |||
Dne 6. června 1944, v den známém jako '''[[Den D]]''', se Spojenci vylodili v [[Normandie|Normandii]] v rámci [[Operace Overlord]].<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-80-lety-zacala-invaze-v-normandii-den-d-zmenil-chod-druhe-svetove-valky-349887 Před 80 lety začala invaze v Normandii. Den D změnil chod druhé světové války - ČT24]</ref> Byla to největší obojživelná invaze v historii, která otevřela dlouho očekávanou druhou frontu v západní Evropě. Po překonání tuhého německého odporu na plážích, jako byla [[Pláž Omaha|Omaha]], začali Spojenci postupovat do vnitrozemí a 25. srpna 1944 byla osvobozena [[Paříž]]. | |||
==== Konec války v Evropě ==== | |||
Spojenecké armády postupovaly na Německo ze západu, zatímco Rudá armáda z východu. V prosinci 1944 se Německo pokusilo o poslední zoufalou protiofenzívu v [[Bitva v Ardenách|bitvě v Ardenách]], která však byla odražena.<ref>[https://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/posledni-hitlerova-ofenziva:-pred-75-lety-zacala-bitva-v-ardenach-218228/ Poslední Hitlerova ofenziva: Před 75 lety začala bitva v Ardenách - Ministerstvo obrany ČR]</ref> Na jaře 1945 Spojenci překročili [[Rýn]] a Rudá armáda v [[Bitva o Berlín|bitvě o Berlín]] dobyla hlavní město Třetí říše. [[Adolf Hitler]] spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu a 8. května 1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo, čímž skončila válka v Evropě.<ref>[https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/konec-valky-v-evrope-nemecko-podepsalo-bezpodminecnou-kapitulaci Konec války v Evropě: Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci - Paměť národa]</ref> | |||
==== Konec války v Tichomoří ==== | |||
I po porážce Německa válka v Tichomoří pokračovala. Spojené státy postupně osvobozovaly tichomořské ostrovy v krvavých bitvách, jako byla [[Bitva o Iwodžimu]] a [[Bitva o Okinawu]]. Pro urychlení konce války a odvrácení ztrát spojených s invazí na japonské ostrovy se americký prezident [[Harry S. Truman]] rozhodl použít nově vyvinutou zbraň. Dne 6. srpna 1945 svrhly Spojené státy [[Atomová bomba|atomovou bombu]] na město [[Hirošima]] a 9. srpna na [[Nagasaki]].<ref>[https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/hirosima-nagasaki-atomova-bomba_2008061219_ako Hirosima a Nagasaki: Jak probíhalo svržení atomových bomb - iROZHLAS]</ref> Dne 2. září 1945 [[Japonské císařství|Japonsko]] kapitulovalo, čímž druhá světová válka definitivně skončila.<ref>[https://www.stoplusjednicka.cz/kdy-skoncila-druha-svetova-valka-proc-slavime-jeji-konec-vickrat Kdy skončila druhá světová válka? Proč slavíme její konec víckrát? - 100+1]</ref> | |||
== 🕯️ Holocaust a válečné zločiny == | |||
Nedílnou a nejtemnější kapitolou druhé světové války byl '''[[Holocaust]]''', systematická, státem řízená genocida přibližně šesti milionů evropských [[Židé|Židů]] nacistickým Německem a jeho kolaboranty.<ref>[https://www.holocaust.cz/dejiny/co-je-to-holocaust/ Co je to holocaust? - holocaust.cz]</ref> Kromě Židů byli nacisty pronásledováni a masově vražděni i další skupiny obyvatelstva, jako [[Romové]] (jejich genocida je nazývána [[Porajmos]]), [[Slované]] (především Poláci a sovětští občané), politicky nepohodlné osoby, [[homosexuálové]], [[Svědkové Jehovovi]] a lidé s tělesným či mentálním postižením.<ref>[https://www.terezinstudies.cz/TI/TIEras/cs-obeti-nacistickeho-pron-sledovani-ve-sv-tle-norimberskych-zakon.html Oběti nacistického pronásledování ve světle norimberských zákonů - Terezínské studie]</ref> K vyvražďování sloužily [[koncentrační tábor|koncentrační]] a [[vyhlazovací tábor|vyhlazovací tábory]], jako například [[Osvětim]], [[Treblinka]] nebo [[Sobibor]]. Válečných zločinů se dopouštěly všechny válčící strany, avšak rozsah a systematická povaha zločinů spáchaných nacistickým Německem a jeho spojenci byly bezprecedentní. | |||
== ✊ Odbojová hnutí == | |||
V okupovaných zemích Evropy se zformovala odbojová hnutí, která bojovala proti nacistické nadvládě. Formy odboje byly různé, od sabotáží a partyzánské války po šíření ilegálních tiskovin a zpravodajskou činnost. Významnou roli hrál odboj ve [[Francie|Francii]] (hnutí [[Résistance]]), [[Jugoslávie|Jugoslávii]] (vedený [[Josip Broz Tito|Titem]]), [[Polsko|Polsku]] ([[Zemská armáda]]) i v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. | |||
=== Československý odboj === | |||
Také na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a na [[Slovensko|Slovensku]] působil domácí i zahraniční odboj. Domácí odboj se soustředil na zpravodajskou činnost, sabotáže a udržování spojení s exilovou vládou v [[Londýn]]ě. Mezi nejznámější odbojové skupiny patřili [[Tři králové]]. Vrcholným aktem československého odboje byl atentát na zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] v květnu 1942 ('''[[Operace Anthropoid]]''')<ref>[https://www.vhu.cz/operace-anthropoid-pred-80-lety-znicili-parasutiste-jednoho-z-nejmocnejsich-muzu-treti-rise/ Operace ANTHROPOID: Před 80 lety zničili parašutisté jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše - VHU PRAHA]</ref>, který vedl k vlně brutálních represí známých jako [[Heydrichiáda]], včetně vyhlazení obcí [[Lidice]] a [[Ležáky]].<ref>[https://www.lidice-memorial.cz/obec/historie/heydrichiada/ Heydrichiáda - Památník Lidice]</ref> V zahraničí bojovaly československé vojenské jednotky po boku Spojenců na západní i východní frontě. | |||
== 🌍 Důsledky války == | |||
Druhá světová válka zásadně přetvořila politickou, sociální a ekonomickou mapu světa.<ref>[https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/dusledky-druhe-svetove-valky/ Důsledky druhé světové války - Moderní-Dějiny.cz]</ref> | |||
=== Lidské a materiální ztráty === | |||
Válka si vyžádala odhadem 70 až 85 milionů životů, z čehož většinu tvořili civilisté.<ref>[https://www.britannica.com/event/World-War-II/Costs-of-the-war World War II - Costs of the war - Britannica]</ref> Největší ztráty utrpěl [[Sovětský svaz]] s více než 27 miliony obětí.<ref>[https://www.valka.cz/Ztraty-SSSR-v-letech-1941-1945-t9917 Ztráty SSSR v letech 1941-1945 - Valka.cz]</ref> Celé regiony byly zdevastovány, města srovnána se zemí a ekonomiky zničeny. | |||
=== Politické změny a nový světový řád === | |||
Válka vedla k pádu nacistického Německa, fašistické Itálie a militaristického Japonska. Evropské koloniální mocnosti byly oslabeny, což uspíšilo proces [[dekolonizace]]. Ze světového konfliktu vzešly dvě nové supervelmoci, [[Spojené státy americké]] 🇺🇸 a [[Sovětský svaz]] 🇷🇺, jejichž ideologické soupeření vedlo k téměř půlstoletí trvající [[Studená válka|Studené válce]] a rozdělení světa „[[Železná opona|železnou oponou]]“. Pro zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti byla v roce 1945 založena [[Organizace spojených národů]].<ref>[https://www.osn.cz/o-osn/historie/ Historie OSN - OSN Česká republika]</ref> | |||
=== Norimberský proces === | |||
Po válce se konal [[Norimberský proces]], mezinárodní vojenský tribunál, který soudil hlavní představitele nacistického režimu za válečné zločiny, zločiny proti míru a zločiny proti lidskosti.<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/norimbersky-proces-zlocinci-proti-lidskosti-poprve-pred-soudem-198889 Norimberský proces - zločinci proti lidskosti poprvé před soudem - ČT24]</ref> Proces stanovil důležitý precedens v mezinárodním právu. | |||
== 🔬 Vědecký a technologický pokrok == | |||
Válka byla katalyzátorem pro masivní technologický a vědecký pokrok, často motivovaný vojenskými potřebami. | |||
* '''Letectví:''' Vývoj proudových stíhaček (např. [[Messerschmitt Me 262]]), strategických bombardérů a vrtulníků. | |||
* '''Námořnictví:''' Zdokonalení ponorek a letadlových lodí, které se staly dominantní silou na moři. | |||
* '''Zbraně:''' Vznik útočných pušek ([[Sturmgewehr 44]]), raketometů ([[Bazuka]], [[Panzerschreck]]) a balistických raket ([[V-2]]).<ref>[https://www.stoplusjednicka.cz/smrtici-rakety-v-2-jak-fungovala-tajna-zbran-adolf-hitlera Smrtící rakety V-2: Jak fungovala tajná zbraň Adolfa Hitlera? - 100+1]</ref> | |||
* '''Technologie:''' Klíčovou roli hrál vývoj [[radar]]u, [[sonar]]u a prostředků pro dešifrování, jako byl britský projekt [[Ultra]] v Bletchley Parku, který prolomil německý kód [[Enigma]].<ref>[https://www.novinky.cz/clanek/veda-skola-historie-prolomeni-kodu-enigma-dalo-spojencum-klic-k-vitezstvi-ve-valce-40402434 Prolomení kódu Enigma dalo Spojencům klíč k vítězství ve válce - Novinky.cz]</ref> | |||
* '''Medicína:''' Masové využití [[penicilin]]u zachránilo miliony životů. | |||
* '''Jaderná energie:''' Americký [[Projekt Manhattan]] vedl k vytvoření první [[atomová bomba|atomové bomby]], což odstartovalo jaderný věk. | |||
== 🧑🏫 Pro laiky == | |||
Představte si, že svět je velké hřiště a státy jsou skupiny dětí. Po velké rvačce (první světové válce) musela jedna skupina ([[Německo]]) slíbit, že už nikdy nebude zlobit, a musela odevzdat všechny své hračky. Tato skupina se ale cítila poníženě a ukřivděně. | |||
Pak přišel nový, velmi charismatický a zlý vůdce ([[Adolf Hitler]]), který dětem v této skupině slíbil, že jim vrátí hrdost a že si vezmou nejen své hračky zpět, ale i hračky ostatních. Postupně začal zabírat menší hřiště ([[Rakousko]], [[Československo]]) a ostatní "dospělí" na hřišti ([[Spojené království]], [[Francie]]) ho nechávali, protože se báli další velké rvačky. | |||
Jednoho dne ale napadl další hřiště ([[Polsko]]) a to už ostatní nemohli nechat být. Začala obrovská rvačka (druhá světová válka), která se rozšířila po celém světě. Některé skupiny se spojily proti tomu zlému vůdci (Spojenci vs. Osa). Bojovalo se všude a se vším, co bylo po ruce, a vymýšlely se stále nové, nebezpečnější "hračky" (tanky, letadla, atomová bomba). | |||
Nakonec, po šesti letech strašlivých bojů, byl zlý vůdce a jeho spojenci poraženi. Rvačka ale zanechala hřiště naprosto zničené a stála život obrovské množství dětí. Děti, které vyhrály, se pak rozhodly vytvořit nová pravidla ([[Organizace spojených národů]]), aby se taková katastrofa už nikdy neopakovala. | |||
== 📈 Statistiky a rekordy == | |||
* '''Největší tanková bitva:''' [[Bitva v Kurském oblouku]] (červenec 1943), které se zúčastnilo přes 6 000 tanků.<ref>[https://www.armyweb.cz/clanek/bitva-u-kurska-nejvetsi-tankova-bitva-v-historii Bitva u Kurska – největší tanková bitva v historii - Armyweb.cz]</ref> | |||
* '''Největší obojživelná invaze:''' [[Vylodění v Normandii]] (červen 1944) s téměř 7 000 plavidly a přes 156 000 vojáky v první den.<ref>[https://www.denik.cz/veda-a-technika/den-d-cisla-fakta-zajimavosti-vylodeni-normandie-20190605.html Den D v číslech: Unikátní fakta a zajímavosti o vylodění v Normandii - Deník.cz]</ref> | |||
* '''Nejvíce vyráběný tank:''' Sovětský [[T-34]], vyrobeno přes 84 000 kusů.<ref>[https://www.stoplusjednicka.cz/t-34-nejlepsi-stredni-tank-druhe-svetove-valky T-34: Nejlepší střední tank druhé světové války? - 100+1]</ref> | |||
* '''Nejúspěšnější stíhací pilot:''' [[Erich Hartmann]] z Německa s 352 sestřely.<ref>[https://www.stoplusjednicka.cz/buby-hartmann-nejvetsi-letecke-eso-vsech-dob Bubi Hartmann: Největší letecké eso všech dob - 100+1]</ref> | |||
* '''Nejdražší projekt:''' [[Projekt Manhattan]] (vývoj atomové bomby) stál v té době přibližně 2 miliardy USD, což by dnes odpovídalo téměř 35 miliardám USD.<ref>[https://www.atomicheritage.org/history/manhattan-project-costs The Manhattan Project: A Costly and Complicated Undertaking - Atomic Heritage Foundation]</ref> | |||
== Reference == | |||
<references /> | |||
{{DEFAULTSORT:Druha svetova valka}} | |||
[[Kategorie:Druhá světová válka]] | [[Kategorie:Druhá světová válka]] | ||
[[Kategorie:Války 20. století]] | [[Kategorie:Války 20. století]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Globální konflikty]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Historie Evropy]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Historie Asie]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Historie Spojených států amerických]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Dějiny Německa ve 20. století]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Vznik a zánik států ve 20. století]] | ||
[[Kategorie:Holocaust]] | |||
[[Kategorie: | |||
Aktuální verze z 20. 8. 2025, 21:21
Obsah boxu
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt probíhající v letech 1939 až 1945[1], který se stal dosud největším a nejničivějším válečným střetnutím v dějinách lidstva.[2] Války se zúčastnila většina států světa, které vytvořily dvě protichůdná vojenská spojenectví: Osu a Spojence. Konflikt si vyžádal přes 60 milionů obětí na životech, z nichž většinu tvořili civilisté.[3][4]
⏳ Příčiny a předehra války
Příčiny druhé světové války byly komplexní a pramenily z důsledků první světové války.[5] Patřily mezi ně tvrdé podmínky Versailleské smlouvy uvalené na Německo, které vedly k hospodářské nestabilitě a nárůstu nacionalismu.[6] Velkou roli hrála také Velká hospodářská krize, která destabilizovala světovou ekonomiku a přispěla k vzestupu totalitních režimů.[7]
Vzestup totalitních režimů
V Itálii se k moci dostal Benito Mussolini a jeho fašistický režim. V Německu se v roce 1933 stal kancléřem Adolf Hitler, vůdce NSDAP, který zavedl nacistickou diktaturu.[8] V Japonsku sílil vliv militaristických kruhů, které usilovaly o expanzi v Asii.[9] Tyto režimy spojovala agresivní, expanzivní a rasistická ideologie.
Politika appeasementu
Západní mocnosti, především Spojené království 🇬🇧 a Francie 🇫🇷, se snažily zabránit dalšímu konfliktu politikou ústupků vůči Hitlerovi, známou jako appeasement. Tato politika vyvrcholila Mnichovskou dohodou v roce 1938, která umožnila Německu anektovat Sudety, pohraniční území Československa. Ústupky však Hitlera nezastavily, naopak ho povzbudily k dalším agresivním krokům.
Poslední kroky k válce
V březnu 1939 německá armáda okupovala zbytek českých zemí a vytvořila Protektorát Čechy a Morava. Krátce nato, 23. srpna 1939, podepsalo nacistické Německo a Sovětský svaz pakt o neútočení, který obsahoval tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě.[10] Tím si Hitler zajistil neutralitu SSSR pro svůj plánovaný útok na Polsko.
⚔️ Průběh války
Válka je obecně dělena do několika hlavních fází, od počáteční německé ofenzívy, přes globální rozšíření konfliktu, až po postupné vítězství Spojenců.
Fáze 1: Německá ofenzíva a začátek války (1939–1941)
Přepadení Polska
Přepadením Polska 1. září 1939 nacistickým Německem začala druhá světová válka v Evropě.[11] Útok byl zahájen pod falešnou záminkou údajného přepadení německého vysílače v Gliwicích.[12] O dva dny později vyhlásily Spojené království a Francie Německu válku, avšak Polsku neposkytly účinnou vojenskou pomoc, což vedlo k období známému jako „Podivná válka“.[13] Dne 17. září 1939 napadl Polsko z východu také Sovětský svaz.[14] Polská armáda byla poražena během několika týdnů a země byla rozdělena mezi Německo a SSSR.[15]
Dobytí Dánska, Norska a západní tažení
V dubnu 1940 Německo obsadilo Dánsko a Norsko, aby si zajistilo dodávky švédské železné rudy a získalo strategické námořní základny. Dne 10. května 1940 zahájilo Německo bleskové tažení na západ (tzv. Blitzkrieg) útokem na neutrální státy Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Německé jednotky obešly Maginotovu linii a přes Ardeny vpadly do Francie. Britské a francouzské síly byly obklíčeny u Dunkerque, odkud se podařilo většinu britského expedičního sboru evakuovat v rámci Operace Dynamo. Francie kapitulovala 22. června 1940.
Bitva o Británii
Po porážce Francie se Hitler zaměřil na Spojené království. V létě a na podzim roku 1940 proběhla Bitva o Británii, v níž se německá Luftwaffe snažila získat vzdušnou nadvládu jako předpoklad pro invazi.[16] Britské Královské letectvo (RAF), v jehož řadách bojovali i českoslovenští a polští piloti, však německému náporu odolalo.[17] Bitva o Británii byla prvním velkým neúspěchem nacistického Německa.[18]
Operace Barbarossa
Dne 22. června 1941 Německo porušilo pakt o neútočení a zahájilo invazi do Sovětského svazu.[19] Šlo o největší vojenskou operaci v dějinách, které se zúčastnily miliony vojáků.[20] Cílem bylo zničit komunismus, získat „životní prostor“ a ovládnout sovětské zdroje.[21] Počáteční postup Osy byl rychlý, ale před Moskvou byla německá ofenzíva zastavena tuhým sovětským odporem a krutou ruskou zimou.[22]
Fáze 2: Globalizace konfliktu a vstup USA (1941–1942)
Útok na Pearl Harbor
Dne 7. prosince 1941 provedlo Japonsko bez vyhlášení války překvapivý útok na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji.[23] Cílem bylo neutralizovat americké tichomořské loďstvo a zajistit si volnou ruku pro expanzi v jihovýchodní Asii. Útok vedl k tomu, že Spojené státy americké 🇺🇸 o den později vstoupily do války na straně Spojenců.[24] Německo a Itálie následně vyhlásily válku Spojeným státům, čímž se konflikt definitivně stal globálním.
Obrat ve válce v Tichomoří a v Africe
Počáteční fáze války v Tichomoří byla ve znamení japonských úspěchů, kdy Japonsko dobylo Filipíny, Malajsii, Singapur, Barmu a Nizozemskou východní Indii. K obratu došlo v červnu 1942 v bitvě u Midway, kde americké námořnictvo zničilo čtyři japonské letadlové lodě a zlomilo japonskou námořní převahu.[25] Na severoafrické frontě se britským silám podařilo v druhé bitvě u El Alameinu na podzim 1942 porazit německo-italské jednotky pod velením Erwina Rommela.[26] Následně se v listopadu 1942 v rámci Operace Torch v severní Africe vylodily americké a britské jednotky, což vedlo k úplné porážce sil Osy v Africe v květnu 1943.
Fáze 3: Obrat na východní frontě (1942–1944)
Bitva u Stalingradu
Jedním z nejdůležitějších zlomových bodů celé války byla Bitva u Stalingradu, která probíhala od srpna 1942 do února 1943.[27] Po měsících krvavých městských bojů se sovětské Rudé armádě podařilo obklíčit a zničit německou 6. armádu.[28] Tato bitva znamenala začátek konce německé ofenzívy na východní frontě a Rudá armáda převzala strategickou iniciativu.
Bitva u Kurska
V červenci 1943 se Německo pokusilo o poslední velkou ofenzívu na východní frontě v bitvě u Kurska, která se stala největší tankovou bitvou v dějinách.[29] Sovětská vojska však byla na útok připravena a německou ofenzívu odrazila, čímž definitivně potvrdila obrat ve válce.
Fáze 4: Vítězství Spojenců (1944–1945)
Vylodění v Normandii
Dne 6. června 1944, v den známém jako Den D, se Spojenci vylodili v Normandii v rámci Operace Overlord.[30] Byla to největší obojživelná invaze v historii, která otevřela dlouho očekávanou druhou frontu v západní Evropě. Po překonání tuhého německého odporu na plážích, jako byla Omaha, začali Spojenci postupovat do vnitrozemí a 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž.
Konec války v Evropě
Spojenecké armády postupovaly na Německo ze západu, zatímco Rudá armáda z východu. V prosinci 1944 se Německo pokusilo o poslední zoufalou protiofenzívu v bitvě v Ardenách, která však byla odražena.[31] Na jaře 1945 Spojenci překročili Rýn a Rudá armáda v bitvě o Berlín dobyla hlavní město Třetí říše. Adolf Hitler spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu a 8. května 1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo, čímž skončila válka v Evropě.[32]
Konec války v Tichomoří
I po porážce Německa válka v Tichomoří pokračovala. Spojené státy postupně osvobozovaly tichomořské ostrovy v krvavých bitvách, jako byla Bitva o Iwodžimu a Bitva o Okinawu. Pro urychlení konce války a odvrácení ztrát spojených s invazí na japonské ostrovy se americký prezident Harry S. Truman rozhodl použít nově vyvinutou zbraň. Dne 6. srpna 1945 svrhly Spojené státy atomovou bombu na město Hirošima a 9. srpna na Nagasaki.[33] Dne 2. září 1945 Japonsko kapitulovalo, čímž druhá světová válka definitivně skončila.[34]
🕯️ Holocaust a válečné zločiny
Nedílnou a nejtemnější kapitolou druhé světové války byl Holocaust, systematická, státem řízená genocida přibližně šesti milionů evropských Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty.[35] Kromě Židů byli nacisty pronásledováni a masově vražděni i další skupiny obyvatelstva, jako Romové (jejich genocida je nazývána Porajmos), Slované (především Poláci a sovětští občané), politicky nepohodlné osoby, homosexuálové, Svědkové Jehovovi a lidé s tělesným či mentálním postižením.[36] K vyvražďování sloužily koncentrační a vyhlazovací tábory, jako například Osvětim, Treblinka nebo Sobibor. Válečných zločinů se dopouštěly všechny válčící strany, avšak rozsah a systematická povaha zločinů spáchaných nacistickým Německem a jeho spojenci byly bezprecedentní.
✊ Odbojová hnutí
V okupovaných zemích Evropy se zformovala odbojová hnutí, která bojovala proti nacistické nadvládě. Formy odboje byly různé, od sabotáží a partyzánské války po šíření ilegálních tiskovin a zpravodajskou činnost. Významnou roli hrál odboj ve Francii (hnutí Résistance), Jugoslávii (vedený Titem), Polsku (Zemská armáda) i v Sovětském svazu.
Československý odboj
Také na území Protektorátu Čechy a Morava a na Slovensku působil domácí i zahraniční odboj. Domácí odboj se soustředil na zpravodajskou činnost, sabotáže a udržování spojení s exilovou vládou v Londýně. Mezi nejznámější odbojové skupiny patřili Tři králové. Vrcholným aktem československého odboje byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 (Operace Anthropoid)[37], který vedl k vlně brutálních represí známých jako Heydrichiáda, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.[38] V zahraničí bojovaly československé vojenské jednotky po boku Spojenců na západní i východní frontě.
🌍 Důsledky války
Druhá světová válka zásadně přetvořila politickou, sociální a ekonomickou mapu světa.[39]
Lidské a materiální ztráty
Válka si vyžádala odhadem 70 až 85 milionů životů, z čehož většinu tvořili civilisté.[40] Největší ztráty utrpěl Sovětský svaz s více než 27 miliony obětí.[41] Celé regiony byly zdevastovány, města srovnána se zemí a ekonomiky zničeny.
Politické změny a nový světový řád
Válka vedla k pádu nacistického Německa, fašistické Itálie a militaristického Japonska. Evropské koloniální mocnosti byly oslabeny, což uspíšilo proces dekolonizace. Ze světového konfliktu vzešly dvě nové supervelmoci, Spojené státy americké 🇺🇸 a Sovětský svaz 🇷🇺, jejichž ideologické soupeření vedlo k téměř půlstoletí trvající Studené válce a rozdělení světa „železnou oponou“. Pro zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů.[42]
Norimberský proces
Po válce se konal Norimberský proces, mezinárodní vojenský tribunál, který soudil hlavní představitele nacistického režimu za válečné zločiny, zločiny proti míru a zločiny proti lidskosti.[43] Proces stanovil důležitý precedens v mezinárodním právu.
🔬 Vědecký a technologický pokrok
Válka byla katalyzátorem pro masivní technologický a vědecký pokrok, často motivovaný vojenskými potřebami.
- Letectví: Vývoj proudových stíhaček (např. Messerschmitt Me 262), strategických bombardérů a vrtulníků.
- Námořnictví: Zdokonalení ponorek a letadlových lodí, které se staly dominantní silou na moři.
- Zbraně: Vznik útočných pušek (Sturmgewehr 44), raketometů (Bazuka, Panzerschreck) a balistických raket (V-2).[44]
- Technologie: Klíčovou roli hrál vývoj radaru, sonaru a prostředků pro dešifrování, jako byl britský projekt Ultra v Bletchley Parku, který prolomil německý kód Enigma.[45]
- Medicína: Masové využití penicilinu zachránilo miliony životů.
- Jaderná energie: Americký Projekt Manhattan vedl k vytvoření první atomové bomby, což odstartovalo jaderný věk.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že svět je velké hřiště a státy jsou skupiny dětí. Po velké rvačce (první světové válce) musela jedna skupina (Německo) slíbit, že už nikdy nebude zlobit, a musela odevzdat všechny své hračky. Tato skupina se ale cítila poníženě a ukřivděně.
Pak přišel nový, velmi charismatický a zlý vůdce (Adolf Hitler), který dětem v této skupině slíbil, že jim vrátí hrdost a že si vezmou nejen své hračky zpět, ale i hračky ostatních. Postupně začal zabírat menší hřiště (Rakousko, Československo) a ostatní "dospělí" na hřišti (Spojené království, Francie) ho nechávali, protože se báli další velké rvačky.
Jednoho dne ale napadl další hřiště (Polsko) a to už ostatní nemohli nechat být. Začala obrovská rvačka (druhá světová válka), která se rozšířila po celém světě. Některé skupiny se spojily proti tomu zlému vůdci (Spojenci vs. Osa). Bojovalo se všude a se vším, co bylo po ruce, a vymýšlely se stále nové, nebezpečnější "hračky" (tanky, letadla, atomová bomba).
Nakonec, po šesti letech strašlivých bojů, byl zlý vůdce a jeho spojenci poraženi. Rvačka ale zanechala hřiště naprosto zničené a stála život obrovské množství dětí. Děti, které vyhrály, se pak rozhodly vytvořit nová pravidla (Organizace spojených národů), aby se taková katastrofa už nikdy neopakovala.
📈 Statistiky a rekordy
- Největší tanková bitva: Bitva v Kurském oblouku (červenec 1943), které se zúčastnilo přes 6 000 tanků.[46]
- Největší obojživelná invaze: Vylodění v Normandii (červen 1944) s téměř 7 000 plavidly a přes 156 000 vojáky v první den.[47]
- Nejvíce vyráběný tank: Sovětský T-34, vyrobeno přes 84 000 kusů.[48]
- Nejúspěšnější stíhací pilot: Erich Hartmann z Německa s 352 sestřely.[49]
- Nejdražší projekt: Projekt Manhattan (vývoj atomové bomby) stál v té době přibližně 2 miliardy USD, což by dnes odpovídalo téměř 35 miliardám USD.[50]
Reference
- ↑ Druhá světová válka stručně a přehledně - HistorieBlog.cz
- ↑ 60 milionů mrtvých: Vojenský amatér plnil „vyšší poslání“ - ČT24
- ↑ Oběti druhé světové války – Wikipedie
- ↑ Druhá světová válka stručně a přehledně - HistorieBlog.cz
- ↑ Příčiny druhé světové války – Wikipedie
- ↑ Druhá světová válka v kostce: vzestup a pád třetí říše - Seznam Zprávy
- ↑ Druhá světová válka – stručné vysvětlení pro děti - Médium.cz
- ↑ Druhá světová válka – stručné vysvětlení pro děti - Médium.cz
- ↑ Příčiny druhé světové války – Wikipedie
- ↑ První fáze války (1939 – 1941) - dejepis.com
- ↑ Druhá světová válka – Wikipedie
- ↑ První fáze války (1939 – 1941) - dejepis.com
- ↑ 45. 2. světová válka 1.doc
- ↑ Druhá světová válka – Wikipedie
- ↑ První fáze války (1939 – 1941) - dejepis.com
- ↑ Bitva o Británii v roce 1940 - VHU PRAHA
- ↑ bitva o Británii | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
- ↑ Z nebe přišlo vítězství i smrt. Bitva o Británii byla prvním německým klopýtnutím - ČT24
- ↑ Operace Barbarossa – Wikipedie
- ↑ Operace Barbarossa - ČT edu
- ↑ Operace Barbarossa - napadení SSSR Německem - Paměť národa
- ↑ Druhá světová válka v kostce: vzestup a pád třetí říše - Seznam Zprávy
- ↑ Útok na Pearl Harbor. Den, kdy se zrodila velmoc - iDNES.cz
- ↑ Před 80 lety vstoupily USA po útoku na Pearl Harbor do války - ČT24
- ↑ Bitva u Midway: Rozhodující střetnutí v Tichomoří ve druhé světové válce - Security Magazín
- ↑ Bitva u El Alameinu – zlomový bod války v Africe - Armyweb.cz
- ↑ Stalingrad byl bodem obratu. Wehrmacht se z porážky nikdy nevzpamatoval - iDNES.cz
- ↑ Bitva u Stalingradu: Jak probíhal klíčový střet druhé světové války - Deník.cz
- ↑ Bitva u Kurska – největší tanková bitva v historii - Armyweb.cz
- ↑ Před 80 lety začala invaze v Normandii. Den D změnil chod druhé světové války - ČT24
- ↑ Poslední Hitlerova ofenziva: Před 75 lety začala bitva v Ardenách - Ministerstvo obrany ČR
- ↑ Konec války v Evropě: Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci - Paměť národa
- ↑ Hirosima a Nagasaki: Jak probíhalo svržení atomových bomb - iROZHLAS
- ↑ Kdy skončila druhá světová válka? Proč slavíme její konec víckrát? - 100+1
- ↑ Co je to holocaust? - holocaust.cz
- ↑ Oběti nacistického pronásledování ve světle norimberských zákonů - Terezínské studie
- ↑ Operace ANTHROPOID: Před 80 lety zničili parašutisté jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše - VHU PRAHA
- ↑ Heydrichiáda - Památník Lidice
- ↑ Důsledky druhé světové války - Moderní-Dějiny.cz
- ↑ World War II - Costs of the war - Britannica
- ↑ Ztráty SSSR v letech 1941-1945 - Valka.cz
- ↑ Historie OSN - OSN Česká republika
- ↑ Norimberský proces - zločinci proti lidskosti poprvé před soudem - ČT24
- ↑ Smrtící rakety V-2: Jak fungovala tajná zbraň Adolfa Hitlera? - 100+1
- ↑ Prolomení kódu Enigma dalo Spojencům klíč k vítězství ve válce - Novinky.cz
- ↑ Bitva u Kurska – největší tanková bitva v historii - Armyweb.cz
- ↑ Den D v číslech: Unikátní fakta a zajímavosti o vylodění v Normandii - Deník.cz
- ↑ T-34: Nejlepší střední tank druhé světové války? - 100+1
- ↑ Bubi Hartmann: Největší letecké eso všech dob - 100+1
- ↑ The Manhattan Project: A Costly and Complicated Undertaking - Atomic Heritage Foundation