Smlouva o neútočení mezi Německem a Svazem sovětských socialistických republik

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox událost Pakt Ribbentrop–Molotov, oficiálně Smlouva o neútočení mezi Německem a Svazem sovětských socialistických republik, byla smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Podepsali ji ministři zahraničí Joachim von Ribbentrop za Německo a Vjačeslav Molotov za SSSR v Moskvě dne 23. srpna 1939, ačkoliv k samotnému podpisu došlo až po půlnoci, tedy 24. srpna. Smlouva byla uzavřena na deset let a obsahovala veřejnou část o neútočení a tajný dodatečný protokol, který definoval rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Tento pakt přímo umožnil Adolfu Hitlerovi napadnout Polsko bez obav z vojenské intervence SSSR, čímž 1. září 1939 začala druhá světová válka.

Ve veřejné části se obě strany zavázaly zdržet se vzájemného útoku a zachovat neutralitu v případě, že by jedna ze stran byla napadena třetí mocností. Klíčový byl však Tajný dodatečný protokol, jehož existence byla Sovětským svazem popírána až do roku 1989. Tento protokol rozdělil Polsko podél linie řek Narev, Visla a San. Do sovětské sféry vlivu připadly Finsko, Estonsko, Lotyšsko a rumunská Besarábie. Litva byla původně přiřazena Německu, ale pozdější úpravou smlouvy z 28. září 1939 byla přesunuta do sovětské sféry výměnou za větší část polského území pro Německo.

Pakt byl zásadním obratem v mezinárodních vztazích, protože spojil dva ideologicky nesmiřitelné totalitní režimy. Pro Hitlera znamenal odstranění hrozby války na dvou frontách, zatímco Stalinovi poskytl čas na přípravu Rudé armády na budoucí konflikt a umožnil mu územní expanzi. Smlouva byla porušena 22. června 1941, kdy Německo napadlo Sovětský svaz v rámci operace Barbarossa.

🗺️ Pro laiky: Vysvětlení Paktu jako dohody dvou rváčů

Představte si dva největší rváče na školním dvoře, Adolfa a Josifa. Všichni vědí, že se nesnášejí a že se dříve či později poperou. Každý má ale spoustu menších nepřátel a bojí se, že kdyby se pustil do toho druhého, ostatní by ho napadli zezadu.

Jednoho dne se Adolf rozhodne, že si chce vzít svačinu od spolužáka jménem Polsko. Ví ale, že Josif by mu v tom mohl bránit. Tak za ním tajně přijde a řekne: "Hele, Josife, vím, že se nemáme rádi. Ale co kdybychom si slíbili, že se chvíli nebudeme prát? Já si vezmu půlku svačiny od Polska a ty si můžeš vzít tu druhou. A navíc si můžeš sebrat i bonbony od menších dětí z Pobaltí. Nikdo ti v tom bránit nebude."

Josifovi se to líbí. Získá tak spoustu věcí bez velkého rizika a bude mít čas se připravit na velkou rvačku s Adolfem, o které ví, že stejně přijde. Tak si plácnou. Tomuto tajnému slibu se říká Pakt Ribbentrop–Molotov.

Díky tomuhle paktu mohl Adolf bez obav napadnout Polsko a začít velkou rvačku (druhou světovou válku), protože věděl, že mu Josif nepůjde po krku. Ostatní spolužáci (Británie a Francie) sice Polsku slíbili pomoc, ale byli daleko a nestihli zasáhnout včas. Josif pak skutečně napadl Polsko z druhé strany a zabral si svůj díl, přesně jak se domluvili. Jejich "přátelství" ale samozřejmě nevydrželo dlouho a za necelé dva roky se do sebe pustili v té největší rvačce, jakou svět viděl.

⏳ Historický kontext a jednání

Situace v Evropě byla ve 30. letech 20. století napjatá. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 začalo Německo stupňovat své územní požadavky a porušovat Versailleskou smlouvu. Západní mocnosti, především Spojené království a Francie, praktikovaly politiku appeasementu v naději, že se vyhnou další válce. Klíčovým momentem byla Mnichovská dohoda v roce 1938, po které se Stalin začal obávat, že ho západní mocnosti nechají napospas Hitlerovi a snaží se německou agresi nasměrovat na východ.

Sovětský svaz vedl v létě 1939 paralelní jednání jak se západními mocnostmi o vytvoření protihitlerovské koalice, tak tajně s Německem. Jednání s Francií a Británií však vázla, mimo jiné kvůli vzájemné nedůvěře a neochotě Polska a Rumunska povolit průchod sovětských vojsk přes své území. Naopak Německo bylo ochotno nabídnout Stalinovi konkrétní územní zisky. Signálem změny sovětské politiky bylo v květnu 1939 odvolání ministra zahraničí Maxima Litvinova, který byl zastáncem kolektivní bezpečnosti a židovského původu, a jeho nahrazení Vjačeslavem Molotovem, blízkým Stalinovým spolupracovníkem.

Konečná dohoda byla uzavřena velmi rychle. Joachim von Ribbentrop přiletěl do Moskvy 23. srpna 1939 a po několika hodinách jednání se Stalinem a Molotovem byl pakt v noci podepsán.

📜 Obsah smlouvy a tajného protokolu

Oficiální text smlouvy o neútočení obsahoval sedm článků a byl standardní diplomatickou dohodou.

Článek I: Obě strany se zavázaly zdržet se jakéhokoli násilného aktu a vzájemného napadení.
Článek II: V případě napadení jedné ze stran třetí mocností se druhá strana zavázala neposkytnout této třetí mocnosti žádnou podporu.
Články III a IV: Závazek ke vzájemným konzultacím a neúčasti ve vojenských blocích namířených proti druhé straně.
Článek V: Mírové řešení sporů prostřednictvím arbitráže.
Článek VI: Smlouva byla uzavřena na dobu deseti let.
Článek VII: Stanovil nutnost ratifikace v co nejkratším čase.

Mnohem významnější byl však přísně tajný dodatečný protokol:

Bod 1 (Pobaltské státy): V případě územních změn měla severní hranice Litvy tvořit hranici sfér vlivu mezi Německem a SSSR. Tím Finsko, Estonsko a Lotyšsko připadly do sovětské sféry.
Bod 2 (Polsko): Sféry vlivu na polském území byly vymezeny přibližně linií řek Narev, Visla a San. Otázka zachování případného zbytkového polského státu byla ponechána budoucímu politickému vývoji.
Bod 3 (Jihovýchodní Evropa): Sovětský svaz deklaroval svůj zájem o Besarábii (tehdy součást Rumunska), zatímco Německo prohlásilo naprostý politický nezájem o tuto oblast.
Bod 4: Protokol měl být oběma stranami považován za přísně tajný.

💥 Důsledky paktu

Pakt měl okamžité a devastující následky pro Evropu.

Zahájení druhé světové války: Týden po podpisu paktu, 1. září 1939, napadlo Německo Polsko, čímž začala druhá světová válka. Díky paktu měl Hitler jistotu, že SSSR nezasáhne.
Rozdělení Polska: V souladu s tajným dodatkem napadl 17. září 1939 Sovětský svaz Polsko z východu. Obě okupační mocnosti se setkaly a dokonce uspořádaly společné vojenské přehlídky v Brestu a Lvově. Následně byla podepsána nová Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie (28. září 1939), která upřesnila hranice a přesunula Litvu do sovětské sféry.
Sovětská anexe pobaltských států: V letech 1939–1940 Sovětský svaz pod nátlakem a vojenskou hrozbou donutil Estonsko, Lotyšsko a Litvu k přijetí sovětských vojenských základen a následně je v létě 1940 plně okupoval a anektoval.
Zimní válka: Když Finsko odmítlo sovětské územní požadavky, SSSR jej 30. listopadu 1939 napadl, čímž začala tzv. Zimní válka.
Anexe rumunských území: V červnu 1940 Sovětský svaz anektoval Besarábii a Severní Bukovinu od Rumunska.
Hospodářská spolupráce: Součástí dohody byla i rozsáhlá hospodářská spolupráce. SSSR dodával Německu klíčové suroviny (ropu, obilí, mangan) a na oplátku získával německé průmyslové technologie a stroje, včetně vojenského materiálu. Tyto dodávky pokračovaly téměř až do dne německého útoku na SSSR.

💔 Konec paktu a historické hodnocení

Pakt byl v platnosti necelé dva roky. Ráno 22. června 1941 Německo bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz v rámci operace Barbarossa, čímž se SSSR stal součástí protihitlerovské koalice.

Existence tajného protokolu byla po válce odhalena, když se jeho kopie našla v německých archivech. Sovětský svaz však jeho pravost vehementně popíral až do roku 1989, kdy pod tlakem hnutí v pobaltských republikách a v rámci politiky glasnosti Michaila Gorbačova přiznal jeho existenci.

Pakt Ribbentrop–Molotov je dnes vnímán jako cynický akt reálpolitiky dvou totalitních diktátorů, který obětoval nezávislost menších národů jejich imperiálním zájmům. Umožnil rozpoutání nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva a je považován za jeden z nejhanebnějších diplomatických aktů 20. století. V moderním Rusku existují tendence pakt relativizovat a obhajovat ho jako "nutné zlo" v dané historické situaci, což vyvolává ostrou kritiku zejména v zemích, které se staly jeho obětí.

Zdroje

Pakt Ribbentrop-Molotov – Wikipédia Pakt Ribbentrop–Molotov - Wikipedie Molotov–Ribbentrop Pact - Wikipedia The Molotov-Ribbentrop Pact Molotov–Ribbentrop Pact negotiations - Wikipedia Tzv. pakt Molotov - Ribbentrop (23.8. 1939) - Moderni-dejiny.cz Pakt Ribbentrop-Mołotow | dzieje.pl - Historia Polski Molotov-Ribbentrop: The Pact That Changed Europe's Borders Tajný zločinný dodatek. Nad ránem si Ribbentrop a Molotov rozdělili kus Evropy - Echo24.cz Molotov-Ribbentrop pact - Simple English Wikipedia, the free encyclopedia Pakt Ribbentrop-Molotov (23. 8. 1939) Pakt Ribbentrop–Molotov - Česká televize