Heydrichiáda

Rozbalit box

Obsah boxu

Heydrichiáda je označení pro období masivního teroru a brutálních represí rozpoutaných nacistickým okupačním režimem v Protektorátu Čechy a Morava po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Atentát, provedený 27. května 1942 československými parašutisty v rámci Operace Anthropoid, se stal záminkou k bezprecedentní vlně zatýkání, mučení a poprav, která měla za cíl zlomit český národ a zlikvidovat jakoukoli formu domácího odboje. Heydrichiáda vrcholila vyhlazením obcí Lidice a Ležáky a je považována za nejtemnější období německé okupace českých zemí.

📜 Původ názvu

Termín heydrichiáda je odvozen přímo ze jména Reinharda Heydricha. Přípona -iáda se v češtině (podobně jako v jiných jazycích) používá pro označení období spojeného s určitou osobou nebo událostí, často s negativním nádechem (např. spartakiáda, normalizace). Termín se rychle vžil pro popsání bezprostředního období po jeho smrti, charakterizovaného mimořádnou brutalitou.

⏳ Historický kontext

⚔️ Protektorát a příchod Heydricha

Po okupaci českých zemí v březnu 1939 a zřízení Protektorátu Čechy a Morava sílil domácí odboj. První říšský protektor, Konstantin von Neurath, nedokázal podle představ Adolfa Hitlera odbojovou činnost potlačit. Hitler proto v září 1941 poslal do Prahy jednoho z nejmocnějších a nejbrutálnějších mužů Třetí říše, SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, šéfa Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a jednoho z hlavních architektů holokaustu.

Heydrich okamžitě po svém příjezdu vyhlásil stanné právo a zahájil politiku "cukru a biče". Zatímco dělníkům ve zbrojním průmyslu mírně zlepšil sociální podmínky, aby si zajistil jejich loajalitu, proti odboji a české inteligenci udeřil s nesmírnou krutostí. Došlo k masovému zatýkání a popravám stovek vlastenců, včetně generálů Alois Eliáš, Josef Bílý a Hugo Vojta. Heydrichovým cílem bylo český národ zlomit, poněmčit a zlikvidovat jeho elity v rámci plánu konečného řešení české otázky.

✈️ Operace Anthropoid

Československá exilová vláda v Londýně v čele s prezidentem Edvardem Benešem sledovala Heydrichovo řádění s velkými obavami. Bylo rozhodnuto provést vojenskou operaci, která by světu ukázala, že český národ se s okupací nesmířil. Cílem nebylo jen odstranit tyrana, ale také vyprovokovat Němce k reakci, která by donutila Spojence definitivně odvolat potupnou Mnichovskou dohodu a zaručit tak poválečnou obnovu Československa v jeho původních hranicích.

Úkolem byli pověřeni rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli vycvičeni ve Velké Británii. V noci z 28. na 29. prosince 1941 byli spolu s dalšími skupinami vysazeni na území protektorátu. Po navázání kontaktu s domácím odbojem začali připravovat atentát. Jako místo byla vybrána ostrá zatáčka v pražské Libni, kde Heydrichův otevřený Mercedes-Benz musel zpomalit.

💣 Průběh atentátu a smrt Heydricha

Dne 27. května 1942 v 10:35 dopoledne, když Heydrichův neopancéřovaný Mercedes-Benz zpomalil v ostré zatáčce v pražské Libni (dnes nazývané Heydrichova zatáčka), postavil se mu do cesty Jozef Gabčík se samopalem Sten. Zbraň se mu však zasekla. V tu chvíli přiskočil Jan Kubiš a hodil na vůz upravený protitankový granát. Exploze zranila jak Heydricha, tak Kubiše.

Ačkoliv se Heydrichova zranění (zlomené žebro, protržená bránice a poškozená slezina) zpočátku nezdála smrtelná, do rány se mu dostaly úlomky kovu a koňské žíně z čalounění sedadla. Tyto nečistoty způsobily v těle rychle postupující infekci (sepse). Přes péči německých lékařů v nemocnice Na Bulovce a nasazení experimentálního léku sulfonamidu, Reinhard Heydrich 4. června 1942 na následky infekce zemřel.

terror Teror a represe

Okamžitě po atentátu rozpoutal nacistický aparát, vedený Karlem Hermannem Frankem a Heydrichovým nástupcem Kurtem Daluegem, peklo na zemi. Ještě 27. května bylo vyhlášeno stanné právo, byl vyhlášen zákaz nočního vycházení a nařízeno odevzdání všech zbraní. Byly zahájeny masové razie, domovní prohlídky a zatýkání. Kdo schvaloval atentát, ukrýval pachatele nebo o nich měl informace a neoznámil je, byl odsouzen k trestu smrti i s celou rodinou.

Denně byly popravovány desítky lidí na popravištích, jako byla Kobyliská střelnice v Praze nebo Kounicovy koleje v Brně. Tisíce dalších byly odvlečeny do koncentračního tábora Mauthausen. Cílem teroru bylo nejen dopadnout atentátníky, ale především zlomit morálku českého národa a zničit sítě domácího odboje. Celkový počet obětí heydrichiády se odhaduje na 5 000 lidí.

🔥 Vyhlazení Lidic a Ležáků

Vrcholem nacistické pomsty se staly dva barbarské akty, které otřásly celým světem.

Lidice

Na základě falešné stopy (zachyceného milostného dopisu) spojilo Gestapo obec Lidice u Kladna s atentátníky. 10. června 1942 byla obec obklíčena. Všech 173 mužů a chlapců starších 15 let bylo na místě zastřeleno. Ženy (184) byly odvlečeny do koncentračního tábora Ravensbrück. Děti (105) byly, až na pár vybraných na poněmčení a kojence, zavražděny plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Chełmnu. Celá vesnice byla následně srovnána se zemí, aby byla vymazána z mapy i z paměti.

Ležáky

Podobný osud stihl 24. června 1942 osadu Ležáky u Chrudimi. Zde se nacistům podařilo objevit vysílačku Libuše, kterou používala odbojová skupina Silver A. Všichni dospělí obyvatelé (33 osob) byli zastřeleni na popravišti v Pardubicích. Ze 13 dětí byly na poněmčení vybrány pouze dvě sestry, ostatní byly zavražděny spolu s lidickými dětmi.

⛪ Boj v kryptě a smrt parašutistů

Dopadení parašutistů se nacistům dlouho nedařilo, přestože vypsali odměnu 10 milionů korun. Nakonec se zlomil jeden z nich – Karel Čurda ze skupiny Out Distance. Dne 16. června se sám přihlásil na Gestapu a za peníze a příslib beztrestnosti zradil své kamarády a jejich spolupracovníky, včetně rodin Morovcových a Novákových.

Díky jeho informacím obklíčilo 18. června 1942 na 800 příslušníků SS a Gestapa kostel svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde se sedm parašutistů ukrývalo. Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík bránili kůr, zatímco Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík se bránili v kryptě. Po více než sedmihodinovém nerovném boji, když jim docházela munice, se všichni parašutisté rozhodli pro sebevraždu, aby nepadli do rukou nepřítele živí.

⚖️ Důsledky a historický odkaz

Heydrichiáda měla pro český národ tragické následky. Domácí odboj byl téměř zdecimován a okupační teror se ještě více utužil. Přesto přinesla operace Anthropoid klíčový politický výsledek. Zprávy o vyhlazení Lidic šokovaly svět a vedly k tomu, co bylo hlavním cílem Edvarda Beneše:

• Velká Británie (5. srpna 1942) a následně i Francie (29. září 1942) oficiálně odvolaly své podpisy pod Mnichovskou dohodou a prohlásily ji za neplatnou od samého počátku. Tím byla zajištěna poválečná obnova Československa v jeho předmnichovských hranicích.

Atentát na Heydricha je tak vnímán jako nejvýznamnější odbojový čin v okupované Evropě a symbol odhodlání českého národa bojovat za svou svobodu, navzdory strašlivé ceně.

Pro laiky

Představte si, že vaši zemi ovládá extrémně krutý tyran, který každý den popravuje nevinné lidi a plánuje zničit celý váš národ. Atentát na Heydricha byl jako zoufalý, ale promyšlený čin, kterým chtěli čeští vojáci celému světu vzkázat: "My se nevzdáváme!". Byla to akce podobná bodnutí do obrovského vosího hnízda.

Vojáci věděli, že vosy (nacisté) se rozzuří a budou bodat všude kolem, což bude nesmírně bolet a mnoho lidí to nepřežije (to byla heydrichiáda). Ale zároveň doufali, že tento útok přiměje světové velmoci, které je předtím zradily (v Mnichově), aby konečně uznaly, že jejich zrada byla chyba, a slíbily jim vrátit jejich zemi zpět, až válka skončí. A přesně to se stalo. Byla to obrovská oběť, která stála tisíce životů, ale nakonec vedla k tomu, že Československo bylo po válce obnoveno.