Okres Tachov

Okres Tachov
Sídlo	Tachov
Stát
Název	Okres Tachov
Kraj	Plzeňský kraj
Počet městysů	2
Mapa	ano
Hustota zalidnění	40.7
Počet obyvatel	56125
Počet obcí	51
Počet měst	8
Rozloha	1378.68

Okres Tachov je územně-správní jednotka v západní části České republiky, tvořící západní cíp Plzeňského kraje. Správním centrem okresu je město Tachov. Svou rozlohou 1 378,68 km² představuje po okresu Klatovy druhý nejrozsáhlejší okres v kraji (zaujímá 18,0 % jeho celkové rozlohy), avšak s hustotou zalidnění přibližně 41 obyvatel na km² je dlouhodobě nejřidčeji osídleným okresem Plzeňského kraje a jedním z nejméně zalidněných regionů v celé zemi. K roku 2024 na území okresu žilo přes 56 tisíc obyvatel.

Západní a jihozápadní hranice okresu je současně státní hranicí se Spolkovou republikou Německo (spolková země Bavorsko, zemské okresy Neustadt an der Waldnaab, Tirschenreuth a Schwandorf). Na severu okres sousedí s okresem Cheb v Karlovarském kraji, na východě s okresy Plzeň-sever a Plzeň-jih a na jihu s okresem Domažlice.

Území okresu je historicky spojeno se střežením zemské hranice, hornictvím (těžba stříbra, olova a později uranu), sklářstvím a lesním hospodářstvím. Demografický a sídelní vývoj byl zásadně přerušen po druhé světové válce v důsledku vysídlení německého obyvatelstva a následného vytvoření nepřístupného hraničního pásma se železnou oponou, což vedlo k zániku desítek obcí a samot. Od 90. let 20. století prochází region strukturální proměnou, k níž přispělo vybudování mezinárodního dálničního tahu Dálnice D5, rozvoj průmyslových zón podél dálnice a přeshraniční spolupráce v rámci sdružení Euroregion Egrensis.

🌍 Geografická charakteristika a přírodní poměry

Geomorfologie a reliéf

Geomorfologicky je území okresu Tachov velmi rozmanité a náleží do provincie Česká vysočina. Člení se na tři hlavní celky:

Český les: Pohraniční pohoří táhnoucí se podél celé západní hranice okresu. Vyznačuje se plochými hřbety, rašeliništi a hlubokými lesními komplexy. Nejvyšším bodem okresu je vrchol Havran (894 m n. m.) s historickou vojenskou hláskou, k dalším významným vrcholům patří Přimda (848 m n. m.) se zříceninou stejnojmenného hradu či Entenbühl (901 m n. m., vrcholová kóta na německé straně hranice).
Podčeskoleská pahorkatina: Přechodná sníženina, tvořená Tachovskou brázdou a Chodskou pahorkatinou, která odděluje pohraniční hory od vnitrozemských vrchovin. Jde o zemědělsky využívanou krajinu s mírně zvlněným reliéfem v nadmořských výškách 450 až 550 metrů.
Plaská pahorkatina: Zasahuje do východní poloviny okresu podcelkem Stříbrská pahorkatina. Reliéf je zde erozně členitý, rozbrázděný hlubokými kaňonovitými údolími řeky Mže a jejích přítoků.

Hydrologie

Celé území okresu náleží k úmoří Severního moře a spadá do povodí řeky Berounky. Hlavní hydrologickou osou regionu je řeka Mže, která pramení na německé straně Českého lesa (jako Mies), vstupuje na území okresu a protéká jím v délce několika desítek kilometrů západovýchodním směrem přes Tachov, Kočov a Stříbro dále do okresu Plzeň-sever.

Na toku Mže byly vybudovány dvě významné vodní nádrže:

Vodní nádrž Lučina: Vybudována v letech 1971–1975 na horním toku Mže jako vodárenská nádrž zajišťující pitnou vodu pro Tachovsko. Výstavba si vyžádala zatopení stejnojmenné vsi Lučina (Sorghof).
Vodní nádrž Hracholusky: Přehradní nádrž na dolním toku Mže pod Stříbrem, zasahující do okresu Tachov svým západním cípem. Slouží k rekreaci, energetice a zadržování vody v krajině.

K nejvýznamnějším přítokům Mže na území okresu patří Kosí potok protékající hlubokým údolím v Tepelské vrchovině, Hamerský potok, Sedlišťský potok, Úhlavka (protékající Kladruby) a Úterský potok, který tvoří část severovýchodní hranice okresu.

Geologie a nerostné suroviny

Geologické podloží okresu je tvořeno převážně metamorfovanými horninami domažlického krystalinika (pararuly, amfibolity) a vyvřelinami středočeského a borského plutonu (žuly, granodiority). Na východě do oblasti zasahuje barrandienské proterozoikum s břidlicemi a drobami.

Oblast byla v minulosti významným ložiskem nerostných surovin:

Rudy stříbra a olova: Stříbrský rudní revír patřil od středověku k nejvýznamnějším těžebním centrům v Čechách s těžbou galenitu a sfaleritu.
Uranové rudy: V poválečném období byla objevena rozsáhlá ložiska uranu v Českém lese a Tachovské brázdě. Těžba probíhala v hlubinných dolech Dyleň, Zadní Chodov, Vítkov u Tachova a Damětice až do počátku 90. let 20. století.

Ochrana přírody

Západní polovina okresu leží v chráněných krajinných oblastech a přírodních parcích:

Chráněná krajinná oblast Český les: Vyhlášena v roce 2005 na ploše 473 km², přičemž její převážná část spadá do okresu Tachov. Předmětem ochrany jsou zachovalé bučiny, rašeliniště, louky a biotopy s minimálním lidským osídlením.
Přírodní parky: Na území okresu bylo vyhlášeno pět přírodních parků chránících zachovalé krajinné celky – Přírodní park Sedmihoří (výrazný žulový masiv s balvanovými moři), Přírodní park Valcha, Přírodní park Kosí potok, Přírodní park Hadovka a Přírodní park Úterský potok.

⏳ Historie a vývoj území

Středověké osídlení a obrana hranic

Počátky trvalého osídlení spadají do období raného středověku a souvisely s existencí zemských stezek spojujících Prahu s Bavorskem (zejména Norimberská čili Zlatá cesta). Strategický význam pohraničí vedl panovníky k budování opěrných bodů. Kolem roku 1121 byl vystavěn kamenný románský hrad Přimda, který je pokládán za nejstarší dochovaný kamenný hrad na území České republiky.

Důležitým centrem duchovního a hospodářského života se stal benediktinský Klášter Kladruby, založený v roce 1115 knížetem Vladislavem I. Klášter vlastnil rozsáhlá panství a podílel se na kolonizaci lesních hvozdů. Ve 12. a 13. století bylo založeno město Stříbro jako hornická osada a královské město Tachov, které nechal opevnit král Přemysl Otakar II. Obranu hranic zajišťovali svobodní sedláci – Chodové, jejichž tachovská větev střežila pohraniční lesy a průsmyky.

Husitské války a raný novověk

Během husitských válek se Tachovsko stalo dějištěm zásadních střetů. V srpnu 1427 se u města odehrála Bitva u Tachova, v níž spojená husitská vojska pod vedením Prokopa Holého drtivě porazila vojska 4. křížové výpravy vedená kardinálem Jindřichem Beaufortem, načež husité dobyli město i hrad Tachov.

V 16. a 17. století probíhala rozsáhlá německá kolonizace, v jejímž důsledku se region stal jazykově převážně německým. Během třicetileté války byla oblast těžce zpustošena. V roce 1621 vybudoval císařský vojevůdce Jan Tserclaes Tilly u Rozvadova rozsáhlé polní opevnění (Tillyho šance) proti stavovským vojskům Arnošta z Mansfeldu. Klášter v Kladrubech byl v 18. století velkolepě přestavěn architektem Janem Blažejem Santinim-Aichelem ve stylu barokní gotiky, avšak v roce 1785 byl císařem Josefem II. zrušen. Panství následně odkoupil polní maršál Alfréd I. Windischgrätz, jehož rod ovlivňoval hospodářství Tachovska až do 20. století (mimo jiné výstavbou monumentální neorománské jízdárny ve Světcích).

Moderní dějiny a poválečný zlom

V letech 1850–1938 byl region administrativně rozdělen na politické okresy Tachov, Stříbro a Planá. Po vzniku Československa tvořilo obyvatelstvo okresu z více než 90 % sudetoněmecké etnikum. V říjnu 1938 bylo celé území na základě Mnichovské dohody anektováno nacistickým Německem a začleněno do říšské župy Sudetenland. V květnu 1945 osvobodila okres armáda Spojených států amerických pod velením generála George S. Pattona.

Po skončení války v letech 1945–1946 došlo k vysídlení německého obyvatelstva. Odsun postihl přes 80 tisíc lidí a znamenal zásadní diskontinuitu v osídlení, kultuře a hospodářství regionu. Následné dosidlování obyvatelstvem z českého vnitrozemí, Slovenska, reemigranty z Rumunska a volyňskými Čechy bylo neúplné.

Po roce 1948 byla podél státní hranice vystavěna železná opona. Rozsáhlé pohraniční pásmo bylo vyklizeno a uzavřeno. V důsledku zřízení hraničního pásma a vojenských prostorů bylo zcela srovnáno se zemí na 50 vesnic a samot (např. Pavlův Studenec, Lučina, Pořejov, Bohuslav). Okres v dnešních hranicích vznikl při správní reformě v roce 1960 sloučením většiny území bývalých okresů Tachov a Stříbro a jižní části okresu Planá. Hospodářství bylo v období socialismu založeno na velkovýrobním zemědělství (státní statky Tachov), těžbě uranové rudy a těžkém strojírenství.

🏛 Správní členění a sídelní struktura

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Při reformě veřejné správy k 1. lednu 2003 zanikl Okresní úřad Tachov a jeho pravomoci převzaly obce s rozšířenou působností (ORP, tzv. obce III. typu). Okres se dělí na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností:

SO ORP Tachov: Zahrnuje západní a centrální část okresu o rozloze 947,75 km² s 27 obcemi. V jeho rámci působí tři pověřené obecní úřady (obce II. typu): Tachov, Bor a Planá.
SO ORP Stříbro: Zahrnuje východní část okresu o rozloze 430,68 km² s 24 obcemi. Zahrnuje dva pověřené obecní úřady: Stříbro a Bezdružice.

Města a městyse

Z celkového počtu 51 obcí v okrese má 8 obcí status města a 2 obce status městyse:

Města: Tachov (14 300 obyvatel), Stříbro (7 800 obyvatel), Planá (5 700 obyvatel), Bor (5 200 obyvatel), Kladruby (1 700 obyvatel), Přimda (1 600 obyvatel), Černošín (1 200 obyvatel), Bezdružice (950 obyvatel).
Městyse: Chodová Planá (2 000 obyvatel), Stráž (1 300 obyvatel).

Ve městech žije přibližně dvě třetiny veškerého obyvatelstva okresu, zbytek sídlí v převážně malých venkovských obcích s méně než 500 obyvateli.

👥 Demografický vývoj a skladba obyvatelstva

Vývoj počtu obyvatel

Demografický vývoj okresu vykazuje extrémní propad v polovině 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva, kdy populace poklesla o více než 55 %. V následujících dekádách docházelo k postupnému mírnému růstu díky příchodu pracovních sil do uranového průmyslu a strojírenství. Po roce 2015 se okres Tachov vyznačuje specifickým migračním růstem způsobeným příchodem zahraničních pracovníků zaměstnaných v logistických centrech a průmyslových parcích podél dálnice D5.

Přehled vývoje počtu obyvatel na území dnešního okresu Tachov podle sčítání lidu Českého statistického úřadu:

Rok sčítání	Počet obyvatel	Hustota zalidnění (obyv./km²)	Poznámka k vývoji
1869	98 475	71,4	Vrcholící venkovské osídlení před industrializací
1900	99 746	72,3	Historické populační maximum regionu
1930	99 078	71,9	Stabilní stav před druhou světovou válkou
1950	43 452	31,5	Pokles o 56 % v důsledku odsunu Němců
1970	46 951	34,1	Poválečná stabilizace, rozvoj těžby uranu
1991	51 584	37,4	Znovuosídlení městských center
2001	51 622	37,4	Stagnace po útlumu těžby uranu
2011	51 917	37,7	Zpomalení přirozeného úbytku
2021	54 391	39,5	Zvýšení počtu obyvatel vlivem migrace

Věková a národnostní struktura

Dlouhodobě patřil okres Tachov k demograficky nejmladším okresům v Plzeňském kraji (s nejnižším indexem stáří). V posledních dvou dekádách však i zde dochází k postupnému stárnutí stálé populace. Region vykazuje vyšší podíl cizích státních příslušníků na celkovém počtu obyvatel, zejména občanů Ukrajiny, Rumunska, Slovenska a Bulharska, pracujících v průmyslových provozech.

🏭 Hospodářství a průmysl

Průmysl a logistika

Hospodářský profil okresu prošel po roce 1989 radikální transformací. Zanikla těžba uranu i řada tradičních strojírenských podniků, naopak klíčovým faktorem se stala strategická poloha na dálniční ose Praha–Plzeň–Norimberk:

Automobilový a elektronický průmysl: Ve městech Stříbro a Tachov a v jejich průmyslových zónách působí mezinárodní dodavatelé automobilového průmyslu a elektrotechniky, např. společnosti zabývající se výrobou kabelových svazků, plastových dílů, komponentů pro klimatizace a textilních autopotahů (např. CTPark Stříbro a CTPark Bor).
Logistické uzly: Areál Nová Hospoda u Boru představuje jeden z největších logistických parků ve střední Evropě (CTPark Bor). Koncentrují se zde distribuční centra mezinárodních e-commerce a logistických řetězců obsluhující německý a západoevropský trh.
Tradiční odvětví: Významné je pivovarnictví v městyse Chodová Planá (rodinný pivovar Chodovar s tradicí od 16. století), dřevozpracující průmysl a zpracování kamene.

Zemědělství a lesnictví

Zemědělská půda zaujímá přibližně 47 % rozlohy okresu, lesní půda tvoří více než 44 % území. Lesní hospodářství je v pohraničních lesích Českého lesa dominantním hospodářským odvětvím, které spravují státní podnik Lesy České republiky a velcí soukromí vlastníci (např. rodina Kolowrat-Krakowských). V zemědělství převažuje v podhorských oblastech chov skotu na maso i mléko a pastevectví, v nižších polohách pěstování obilovin, řepky a krmných plodin.

🛣 Dopravní infrastruktura

Silniční síť

Páteří silniční dopravy je mezinárodní dálnice Dálnice D5 (součást evropského tahu E50), která protíná jižní část okresu od východu k západu. Vstupuje na území okresu u Kladrub a opouští jej na hraničním přechodu Rozvadov / Waidhaus. Dálnice zajišťuje přímé kapacitní spojení okresu s krajskou metropolí Plzní, hlavním městem Prahou a německou dálniční sítí (dálnice A6).

Síť silnic doplňuje paralelní silnice II/605 (původní císařská silnice I/5 vedoucí přes Žebrák, Plzeň, Stříbro, Bor a Rozvadov) a silnice II. třídy propojující sídla v severojižním směru:

Silnice II/198: směr Planá – Tachov – Přimda.
Silnice II/230: spojující Stříbro s Karlovarským krajem (směr Mariánské Lázně a Bezdružice).
Silnice II/201: procházející severní částí okresu přes Planou a Chodovou Planou.

Železniční doprava

Okresem prochází významná železniční magistrála celostátního a mezinárodního významu:

Železniční trať Plzeň – Cheb (trať 178): Součást III. tranzitního železničního koridoru. Prochází městy Stříbro, Chodová Planá a Planá u Mariánských Lázní. Trať je plně elektrizovaná a modernizovaná pro provoz souprav Pendolino a expresních vlaků spojujících Prahu se západními Čechami.
Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní (trať 184): Regionální jednokolejná neelektrizovaná trať, která zajišťuje obslužnost samotného okresního města Tachova a propojuje jej s Borem, Planou a Domažlicemi.
Železniční trať Pňovany–Bezdružice (trať 177): Lokální trať zpřístupňující rekreační oblast Bezdružicka v severovýchodním cípu okresu, známá unikátním mostem přes řeku Mži u Pňovan.

🏰 Pamětihodnosti a kulturní dědictví

Na území okresu se nachází mimořádné množství historických staveb celostátního i evropského významu:

Klášter Kladruby: Bývalý benediktinský klášter založený v roce 1115. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta byl přestavěn architektem Janem Blažejem Santinim-Aichelem ve stylu barokní gotiky a je třetím největším kostelem v Čechách. Klášter je národní kulturní památkou.
Hrad Přimda: Nejstarší kamenný hrad v Čechách z počátku 12. století, chráněný jako národní kulturní památka. Dochovala se monumentální hranolová obytná věž (donjon) z románského kvádříkového zdiva.
Jízdárna Světce: Druhá největší krytá jízdárna ve střední Evropě (po vídeňské Španělské dvorní jízdárně), postavená v letech 1857–1861 maršálem Alfrédem Windischgrätzem v neorománském slohu. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží ke koncertním a společenským účelům.
Městská památková zóna Tachov: Dochované středověké hradební opevnění se 26 věžemi, novoklasicistní zámek Tachov a gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Historické jádro města Stříbro: Městská památková zóna s renesanční radnicí, kamenným mostem přes Mži s renesanční mostní věží a dochovanými úseky hradeb.
Zámek Planá: Původně gotický hrad přestavěný na renesanční a barokní zámecké sídlo Šliků.
Zámek Bor: Původně vodní hrad pánů ze Švamberka ze 13. století, přestavěný v 19. století ve stylu romantické gotiky s dominantní válcovou věží.

📈 Přehledy a statistická data

Přehled měst a městysů okresu Tachov

Následující tabulka uvádí všechna města a městyse okresu, jejich rozlohu, počet obyvatel a příslušnost ke správnímu obvodu obce s rozšířenou působností:

Sídlo	Status	Správní obvod ORP	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (2024)
Tachov	Město	Tachov	40,85	14 308
Stříbro	Město	Stříbro	47,78	7 810
Planá	Město	Tachov	39,83	5 692
Bor	Město	Tachov	116,51	5 204
Chodová Planá	Městys	Tachov	55,24	1 982
Kladruby	Město	Stříbro	48,60	1 712
Přimda	Město	Tachov	50,64	1 621
Stráž	Městys	Tachov	26,63	1 315
Černošín	Město	Stříbro	42,20	1 199
Bezdružice	Město	Stříbro	25,82	948

Využití půdy v okrese Tachov

Údaje Českého statistického úřadu o struktuře půdního fondu:

Druh pozemku	Výměra (ha)	Podíl z celkové rozlohy okresu (%)
Zemědělská půda	64 800	47,0 %
z toho Orná půda	44 200	32,1 %
z toho Trvalé travní porosty (louky, pastviny)	19 600	14,2 %
Lesní půda	61 200	44,4 %
Vodní plochy	2 500	1,8 %
Zastavěné plochy	1 400	1,0 %
Ostatní plochy	7 968	5,8 %
Celková výměra okresu	137 868	100,0 %

💡 Pro laiky

Okres Tachov si lze představit jako rozlehlou a klidnou zelenou bránu České republiky do Německa. Přestože je svou plochou téměř třikrát větší než celá Praha, žije v něm jen okolo 56 tisíc obyvatel. Většinu krajiny nepokrývají města ani velká sídliště, ale hluboké pohraniční lesy pohoří Český les, rašeliniště, louky a tichá říční údolí.

V minulosti mělo Tachovsko pohnutý osud. Po staletí zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Po druhé světové válce však museli tito lidé odejít a podél celé hranice s Německem vyrostla neprostupná železná opona – ostnaté dráty a vojenské hlídky. Desítky vesnic v pohraničí byly zcela srovnány se zemí a do lesů se desítky let nesměl podívat žádný běžný občan. Příroda zde díky tomu zůstala nedotčená, což dnes chrání Chráněná krajinná oblast Český les.

Od 90. let se okres zcela proměnil. Z dříve slepého koutu republiky se stal hlavní dopravní tah díky dálnici D5, která vede z Prahy a Plzně přes Rozvadov přímo do Německa. Kolem dálnice vyrostly obří moderní sklady a továrny, které dávají práci tisícům lidí. Na Tachovsku tak dnes vedle sebe existují dva světy: na jedné straně rušný moderní mezinárodní tranzit a na straně druhé zapomenutý kraj plný historických klenotů, jako je nejstarší český kamenný hrad Přimda, velkolepý klášter v Kladrubech nebo unikátní Windischgrätzova jízdárna ve Světcích u Tachova.

Zdroje