Okres Domažlice

Okres Domažlice
Rok populace	2025
Stát
Název	Okres Domažlice
Kraj	Plzeňský kraj
Mapa	ano
Hustota zalidnění	52,9
Počet obyvatel	55 621
Počet obcí	76
Počet měst	7
Rozloha	1 051,9

Okres Domažlice je územně-správní jednotka v jihozápadní části Plzeňského kraje v České republice. Administrativním a historickým centrem tohoto regionu je město Domažlice. Celková rozloha okresu činí 1 051,9 kilometrů čtverečních, což představuje přibližně 13,8 % celkové plochy Plzeňského kraje. Jihozápadní hranice okresu tvoří v délce 75 kilometrů státní hranici se Spolkovou republikou Německo (konkrétně s chudší venkovskou oblastí spolkové země Bavorsko). Na severu hraničí s okresem Tachov, na severovýchodě s okresem Plzeň-jih a na východě a jihovýchodě s okresem Klatovy.

Území okresu v sobě integruje dvě historicky a kulturně odlišné oblasti: národopisnou oblast Chodsko, která je proslulá svou specifickou dialektologií a historickou ostrahou zemských hranic, a území bývalého okresu Horšovský Týn, které bylo k Domažlicím administrativně připojeno během rozsáhlé územní reformy státní správy v roce 1960. Z demografického a ekonomického hlediska se okres dlouhodobě vyznačuje orientací na zemědělskou prvovýrobu, těžební a zpracovatelský průmysl a v moderní době především na masivní přeshraniční dojížďku za prací do německých příhraničních průmyslových zón.

🗓 Současnost

V letech 2025 a 2026 čelí okres Domažlice masivní demografické proměně a strukturálním ekonomickým výzvám. Podle podrobné analýzy dat České správy sociálního zabezpečení z května 2026 drží Domažlicko celorepublikový rekord v rychlosti stárnutí populace. Na 1 000 obyvatel zde v roce 2026 připadalo 315 příjemců důchodů (z čehož 247 tvořili starobní penzisté). Tento stav je důsledkem dlouhodobého negativního migračního salda mladých a vzdělaných obyvatel, kteří odcházejí do univerzitních a průmyslových center (primárně do Plzně a Prahy), a uzavřenějšího trhu práce v pohraničí, který nedokáže generovat dostatek vysoce kvalifikovaných pracovních pozic.

V infrastrukturní oblasti probíhaly v roce 2026 zásadní dopravní omezení ovlivňující napojení okresu na zbytek republiky. Během léta 2026 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce Domažlické ulice v Plzni (silnice I/26), jež je hlavní tepnou spojující okres Domažlice s dálniční sítí a krajským městem. Opravy více než 600 metrů dlouhého úseku vedly k několikaměsíčním dopravním komplikacím a zpožděním pro kamionovou dopravu zásobující domažlické průmyslové zóny.

Z hlediska komunitního a technologického rozvoje hostil okres v letních měsících roku 2026 putovní vzdělávací projekt SpaceBuzz. Detailní model vesmírného raketoplánu s modulem virtuální reality nabízející simulaci letu na oběžnou dráhu byl zpřístupněn pro žáky základních škol v Domažlicích po předchozích zastávkách v Tachově a Přešticích, což reflektovalo snahu krajských úřadů o popularizaci oborů z kategorie STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) v odlehlejších regionech.

Komunální politika v okrese se po volbách na podzim 2026 vyznačuje postupnou generační obměnou na radnicích menších obcí, ačkoliv ve větších městech (jako jsou Domažlice či Horšovský Týn) si pozice udržely stabilní koalice lokálních nezávislých hnutí s celostátními subjekty.

⏳ Historie

Rané osídlení a ostraha hranic

Geografická poloha na západní hranici Českého království historicky předurčila vojenský a strategický význam tohoto území. Již v 11. století se v blízkosti dnešní vesnice Brůdek odehrála významná vojenská srážka – Bitva u Brůdku (rok 1040) –, ve které vojska českého knížete Břetislava I. úspěšně odrazila invazi armády německého krále Jindřicha III.

Od 13. století začali čeští panovníci (především Přemysl Otakar II.) systematicky kolonizovat a opevňovat pohraniční hvozdy. Byla zformována specifická skupina svobodných sedláků – Chodů. Tito osadníci měli za úkol fyzicky strážit zemskou hranici proti vpadům z Bavorska a zajišťovat bezpečnost obchodních stezek. Výměnou za tuto vojenskou službu obdrželi od krále rozsáhlá privilegia, zejména osvobození od poddanských robot a přímou podřízenost královské komoře. V roce 1431 se před hradbami Domažlic odehrála Bitva u Domažlic, ve které křižácké vojsko prchlo před postupujícími jednotkami radikálních husitů.

Privilegované postavení Chodů skončilo na sklonku 17. století po sérii povstání proti rodu Lammingerů z Albenreuthu. Odpor vyvrcholil popravou chodského vůdce Jana Sladkého Koziny v listopadu 1695 v Plzni. Tento historický moment se stal integrální součástí české národní mytologie v období národního obrození, především díky literárnímu zpracování Aloise Jiráska (román Psohlavci).

Moderní správa a dvacáté století

Moderní okres Domažlice jakožto jednotka státní správy byl ustaven v roce 1850. Původní rozloha okresu byla podstatně menší než dnes. V roce 1960 proběhla v Československu plošná reorganizace územně-správního členění. Dosavadní menší okresy byly zrušeny a spojovány do větších celků. Domažlický okres byl radikálně rozšířen o území zrušeného okresu Horšovský Týn a části území na severu. Tím vznikly stávající hranice.

Druhá polovina 20. století zanechala na území okresu hluboké demografické a fyzické jizvy. Po roce 1945 a následném odsunu německy hovořícího obyvatelstva zůstala řada vesnic v příhraničí opuštěná. Nástup komunistického režimu a vybudování takzvané železné opony znamenal vytvoření přísně střeženého hraničního pásma. Desítky historických vesnic a samot ležících v bezprostřední blízkosti hranice (například Lučina, Pleš nebo Bystřice) byly armádou kompletně zdemolovány a srovnány se zemí, aby se zamezilo úkrytu takzvaných narušitelů státní hranice. K opětovnému uvolnění a postupné rekonstrukci příhraničních komunikací došlo až po sametové revoluci v roce 1989 a definitivně po vstupu Česka do Schengenského prostoru.

🗺 Geografie a příroda

Z geomorfologického hlediska je povrch okresu vysoce členitý a pestrý. Jihozápadní pohraniční linii tvoří horský masiv Český les, jehož nejvyšším vrcholem je hora Čerchov s nadmořskou výškou 1 042 metrů. Na jihu zasahuje na území okresu sníženina Všerubského průsmysku, který funguje jako přirozený oddělovač mezi pohořím Český les a navazujícím masivem Šumavy. Centrální a východní část okresu vyplňují spíše pahorkatiny a kotliny (například Chodská pahorkatina a Kdyňská brázda), kde se průměrná nadmořská výška pohybuje okolo 450 metrů.

Hydrologická síť okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Radbuza, která pramení v lesích pod vrcholem Lysá hora v Českém lese, protéká městy Bělá nad Radbuzou a Horšovský Týn a směřuje dále do Plzně. Středem okresu protéká potok Zubřina, jenž odvodňuje oblast kolem Domažlic a následně se vlévá do Radbuzy. Část srážek na jihu okresu je odvodňována do povodí řeky Chamb, která teče na německé území do řeky Regen.

Ochrana přírody je na území okresu reprezentována jedním velkoplošným chráněným územím – Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Český les. Vedle toho zde bylo vyhlášeno 27 maloplošných zvláště chráněných území. Mezi nejcennější patří Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy (chránící původní bukové a smíšené pralesovité porosty), přírodní rezervace Drahotínský les a přírodní památka Louka u Šnajberského rybníka. Nezemědělská půda pokrývá 46,5 % rozlohy okresu, přičemž plných 81,3 % z této nezemědělské plochy tvoří trvalé lesní pozemky.

🏢 Správa a administrativní členění

Na území okresu Domažlice se nachází celkem 76 samostatných obcí, což představuje 15,2 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji. Status města má 7 sídel: Domažlice, Kdyně, Horšovský Týn, Staňkov, Bělá nad Radbuzou, Poběžovice a Hostouň. Status městyse drží 3 obce: Klenčí pod Čerchovem, Koloveč a Všeruby.

V rámci reformy veřejné správy, která v roce 2002 zrušila okresní úřady, byly pravomoci přesunuty na Obce s rozšířenou působností (ORP). Okres Domažlice se dělí na dva takovéto správní obvody:

ORP Domažlice: Pokrývá jižní a západní část okresu a zahrnuje 58 obcí.
ORP Horšovský Týn: Pokrývá severní a severovýchodní část okresu a spravuje 18 obcí.

Z hlediska obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ) je území rozděleno do pěti obvodů: Domažlice, Kdyně, Poběžovice, Horšovský Týn a Staňkov.

Následující tabulka obsahuje seznam 10 populačně největších obcí okresu (konsolidovaná data ke stavu počátku dekády 2020–2030, primárně podle cenzu z roku 2022).

Pořadí	Název obce	Status	Počet obyvatel	Průměrný věk
1.	Domažlice	město	10 749	43,8
2.	Kdyně	město	5 088	43,9
3.	Horšovský Týn	město	4 839	43,6
4.	Staňkov	město	3 307	43,5
5.	Bělá nad Radbuzou	město	1 731	43,5
6.	Blížejov	obec	1 569	39,7
7.	Poběžovice	město	1 512	43,9
8.	Klenčí pod Čerchovem	městys	1 326	42,5
9.	Hostouň	město	1 226	41,8
10.	Meclov	obec	1 199	39,1

💼 Ekonomika a infrastruktura

Struktura hospodářství okresu Domažlice zaznamenala od konce 20. století markantní transformaci. Historická průmyslová odvětví, jakým byla textilní výroba (například kdysi prosperující Kdyňské strojírny a přádelny ve městě Kdyně) nebo hutní zpracování kovů, buď zcela zanikla, nebo dramaticky omezila provoz. Dnes se regionální průmysl orientuje primárně na strojírenství spojené se subdodávkami pro automobilový průmysl (výroba plastových a kovových komponentů do interiérů i motorů vozidel), elektroniku a dřevozpracující průmysl.

Klíčovým ekonomickým stabilizátorem celého okresu je nicméně masivní přeshraniční pracovní mobilita (takzvané pendlerství). Každodenní vyjížďka tisíců práceschopných obyvatel do průmyslových závodů v bavorských okresech Cham a Schwandorf zajišťuje přísun nadprůměrných mezd do místní ekonomiky, což sekundárně udržuje při životě sektor maloobchodu a služeb v samotném okrese Domažlice. Na území okresu byla podle registru Českého statistického úřadu k roku 2026 evidována velmi nízká míra nezaměstnanosti, oscilující pod hranicí 3,5 %.

Zemědělská prvovýroba hraje v regionu nadále klíčovou roli. Zemědělská půda zaujímá 56 327 hektarů (53,5 % rozlohy okresu), přičemž plných 63,1 % tvoří orná půda. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování pšenice, ječmene, řepky olejky a kukuřice na siláž i na zeleno. Živočišná výroba se orientuje dominantně na extenzivní chov skotu pro masný průmysl, dále na chov drůbeže a ovcí.

V oblasti dopravní infrastruktury disponuje okres sítí o délce 714,6 kilometrů pozemních komunikací. Z toho pouze 62 kilometrů připadá na silnice první třídy (I. třídy). Páteřní komunikací je silnice I/26, vedoucí z Plzně přes Holýšov, Staňkov, Horšovský Týn a Babylon k mezinárodnímu hraničnímu přechodu Folmava / Furth im Wald. Železniční infrastruktura je v okrese zastaralá. Hlavní trať číslo 180 (Plzeň – Domažlice – státní hranice) je pouze jednokolejná a neelektrifikovaná, přičemž projekt její modernizace a zdvoukolejnění na úroveň vysokorychlostního koridoru nabral zpoždění a v roce 2026 nadále probíhal pouze ve fázi administrativních příprav a dílčích modernizací nástupišť.

📈 Demografie a statistiky

Demografický vývoj okresu vykazuje dlouhodobou tendenci k mírné fluktuaci s celkovým nárůstem taženým především mezinárodní migrací, avšak při současném vysoce nepříznivém vývoji věkové struktury a úbytku obyvatel přirozenou měnou (převaha úmrtí nad narozeními). Průměrný věk se v celém okrese stabilně posouvá k hranici 43 let. Následující dvě tabulky představují kompletní datové sady požadované pro analýzu dlouhodobého i novodobého vývoje, přičemž v obou případech jsou zachycena všechna dostupná po sobě jdoucí období bez jakéhokoliv zkrácení.

Vývoj obyvatelstva z desetiletých sčítání lidu (1869–2021)

Data v této tabulce jsou Českým statistickým úřadem pro starší období (před rokem 1960) zpětně přepočítána tak, aby přesně odpovídala současným územním hranicím okresu (tj. včetně bývalého okresu Horšovský Týn a integrovaných obcí).

Rok sčítání	Počet obyvatel	Absolutní změna
1869	87 232	data pro předchozí období nejsou dostupná
1880	92 121	+ 4 889
1890	92 018	- 103
1900	95 385	+ 3 367
1910	101 107	+ 5 722
1921	99 692	- 1 415
1930	101 645	+ 1 953
1950	59 045	- 42 600 (důsledek odsunu po II. světové válce)
1961	56 312	- 2 733
1970	54 812	- 1 500
1980	55 500	+ 688
1991	53 661	- 1 839
2001	53 194	- 467
2011	53 695	+ 501
2021	55 268	+ 1 573

Každoroční statistika obyvatelstva (2008–2026)

Následující tabulka zachycuje podrobný meziroční vývoj celkové populace okresu. Do vývoje zasáhla zejména migrace související s příchodem uprchlíků z Ukrajiny (skok v letech 2022–2023). V souladu s analytickým požadavkem na kompletnost je uveden každý jednotlivý rok; pro roky s chybějící plošnou agregací je uveden příslušný status.

Rok	Evidovaný počet obyvatel	Poznámka k datům
2008	53 623	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2009	54 079	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2010	54 417	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2011	54 423	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2012	54 475	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2013	54 572	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2014	54 627	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2015	54 711	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2016	54 914	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2017	55 074	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2018	55 184	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2019	55 350	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2020	55 504	Záznam ČSÚ k 1. lednu
2021	55 268	Záznam ČSÚ k 1. lednu (vliv mortality Covid-19)
2022	54 391	Záznam ČSÚ k 1. lednu (pokles po revizi cenzu)
2023	data nejsou dostupná	—
2024	data nejsou dostupná	—
2025	55 621	Údaje analytického portálu Statistiku.cz k 1. 8. 2025
2026	data nejsou dostupná	—

🏰 Turismus a kultura

Cestovní ruch v okrese Domažlice je silně profilován a zaměřen na kulturně-historické dědictví a nenáročnou horskou turistiku. Z kulturního hlediska je region naprostým unikátem díky zachování chodských tradic. Etnografická oblast Chodsko, která se rozkládá v okolí Domažlic, Postřekova, Mrákova a Klenčí pod Čerchovem, si do 21. století udržela specifický dialekt (chodštinu), tradiční lidovou architekturu, řemesla (chodská keramika s typickým rostlinným vzorem) a výrobu tradičních pečených koláčů. Každoročně v srpnu se v Domažlicích konají Chodské slavnosti (spojené s Vavřineckou poutí), jež představují jeden z největších folklorních festivalů na území České republiky.

Významnými památkovými objekty jsou hradní a zámecké komplexy. V samotném centru okresního města stojí Chodský hrad, v jehož prostorách dnes sídlí Muzeum Chodska. Věž tohoto hradu, spolu s nakloněnou věží na náměstí, tvoří hlavní siluetu města. V severní části okresu je hlavním turistickým magnetem monumentální Státní hrad a zámek Horšovský Týn, který je od roku 1996 zařazen na seznam národních kulturních památek a reprezentuje vynikající ukázku přechodu z pozdní gotiky do rané renesance. V krajině Českého lesa leží zříceniny středověkých hradů Rýzmberk, Starý Herštejn a Nový Herštejn.

Přírodní turismus je soustředěn do masivu hory Čerchov. V roce 1905 zde Klub českých turistů postavil kamennou Kurzovu rozhlednu, ze které je za příznivých meteorologických podmínek viditelný hřeben Alp. Přes území okresu Domažlice rovněž procházejí transevropské cyklotrasy systému EuroVelo.

💡 Pro laiky

Pokud sledujete zprávy nebo čtete starší mapy, často se setkáte s pojmem "Okresní úřad". Dnes už ale žádné okresní úřady v České republice neexistují – byly definitivně zrušeny v roce 2002. Okres Domažlice (stejně jako ostatní české okresy) tak dnes nemá svého "hejtmana", nemá vlastní "okresní policii" ani žádný centrální úřad, kam byste si šli vyřídit řidičský průkaz pro celou tuto oblast. Veškerou administrativu převzala velká města, konkrétně Domažlice a Horšovský Týn (takzvané obce s rozšířenou působností).

Proč se tedy o okresech vůbec bavíme a proč se stále zakreslují do map? Dnes slouží pojem "okres Domažlice" primárně jako pevná územní škatulka. Podle hranic tohoto okresu operují například soudy (Okresní soud v Domažlicích), okresní ředitelství Policie ČR, Česká správa sociálního zabezpečení a Český statistický úřad. Zároveň se toto vymezení používá v případech meteorologických výstrah.

Je také důležité neplést si pojem "Okres Domažlice" a "Chodsko". Chodsko je čistě kulturní a historická oblast, proslulá folklórem, kroji a dudáckou muzikou. Zahrnuje ale zhruba jen desítku vesnic a město Domažlice na jihu okresu. Pokud přijedete do severní části okresu (například do Horšovského Týna nebo Hostouně), na žádné Chody tam nenarazíte – tato oblast má úplně jinou historii, spojenou spíše s předválečným německým obyvatelstvem a následným poválečným osídlováním.

Zdroje