Severní moře

Rozbalit box

Obsah boxu

Severní moře (anglicky North Sea, německy Nordsee, nizozemsky Noordzee) je okrajové moře Atlantského oceánu, které se nachází v severozápadní Evropě. Je sevřeno mezi ostrovem Velká Británie na západě, Skandinávským a Jutským poloostrovem na východě a pobřežím Německa, Nizozemska, Belgie a Francie na jihu. Jedná se o jedno z nejrušnějších a ekonomicky nejvýznamnějších moří na světě, které je klíčové pro námořní dopravu, rybolov a těžbu ropy a zemního plynu. Zároveň je to moře s bohatou historií, které bylo po staletí dějištěm obchodu, migrace i válečných konfliktů.

🌍 Geografie a hydrografie

Severní moře je relativně mělké šelfové moře. Jeho průměrná hloubka je pouhých 95 metrů, přičemž v jižní části, například v oblasti mělčiny Dogger Bank, dosahuje hloubky jen 15–30 metrů. Nejhlubším místem je Norský příkop u pobřeží Norska, kde hloubka přesahuje 700 metrů.

• Spojení s oceánem a moři:

   *   Na severu je široce otevřeno do Norského moře a Atlantského oceánu.
   *   Na jihu je spojeno s Atlantikem přes Lamanšský průliv a Doverskou úžinu.
   *   Na východě je spojeno s Baltským mořem přes úžiny Skagerrak a Kattegat.

• Příliv a odliv: Přílivové proudy jsou v Severním moři velmi silné, zejména podél pobřeží Anglie. Rozdíl hladiny může dosahovat několika metrů.

• Říční přítoky: Do moře ústí řada velkých a významných evropských řek, které přinášejí velké množství sladké vody, sedimentů a bohužel i znečištění. Mezi největší patří Rýn-Máza, Labe, Vezera, Emže a Temže.

Geologicky vzniklo Severní moře na konci poslední doby ledové. Před zhruba 10 000 lety byla hladina oceánu mnohem níže a velká část dnešního mořského dna tvořila pevninu známou jako Doggerland, která spojovala Velkou Británii s kontinentální Evropou. Tato oblast byla osídlena pravěkými lovci a sběrači, ale byla postupně zaplavena stoupající hladinou moře.

⏳ Historie

Díky své poloze bylo Severní moře vždy klíčovou křižovatkou a dějištěm evropských dějin.

• Římská doba: Římané nazývali toto moře Mare Germanicum ("Germánské moře"). Sloužilo jako severní hranice jejich říše a jako dopravní tepna pro obchod a vojenské výpravy do Británie.

• Éra Vikingů (8.–11. století): Pro severské národy se Severní moře stalo "dálnicí" pro jejich nájezdy, obchod a kolonizaci. Vikingové se ze Skandinávie plavili na svých lodích (drakarech) do Británie, Francie i dále.

• Středověký obchod a Hanza: Ve středověku ovládla obchod na Severním i Baltském moři mocná Hanzovní liga, spolek severoněmeckých obchodních měst v čele s Lübeckem. Obchodovalo se především se sledi, vlnou, dřevem a obilím.

• Námořní rivalita (16.–18. století): S nástupem koloniálních mocností se Severní moře stalo dějištěm soupeření mezi Nizozemskem a Anglií o námořní nadvládu. Série anglo-nizozemských válek v 17. století nakonec potvrdila vzestup Anglie jako dominantní námořní velmoci.

• Světové války (20. století): Strategický význam moře vyvrcholil během obou světových válek. V první světové válce se zde odehrála bitva u Jutska (1916), největší námořní bitva této války mezi britským a německým loďstvem. Během druhé světové války bylo moře klíčové pro bitvu o Británii a spojeneckou invazi do Evropy.

• Poválečná éra: Ve druhé polovině 20. století se Severní moře stalo synonymem pro těžbu ropy a zemního plynu, což přineslo regionu obrovské bohatství.

💰 Ekonomika a přírodní zdroje

Severní moře je jedním z ekonomicky nejproduktivnějších mořských regionů na světě.

Těžba ropy a zemního plynu

Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je těžba ropy a zemního plynu. První komerčně významná ložiska byla objevena na konci 60. let 20. století. Těžba probíhá z obrovských ropných a plynových plošin, které jsou jedněmi z největších a technicky nejvyspělejších staveb na světě.

• Hlavní producenti: Největšími producenty ropy a plynu ze Severního moře jsou Norsko a Spojené království. Pro Norsko se příjmy z ropy staly základem jeho obrovského bohatství a státního suverénního fondu.
• Brent Crude: Ropa těžená v sektoru Brent v Severním moři slouží jako jeden z nejdůležitějších globálních benchmarků (referenčních standardů) pro oceňování ropy na světových trzích.
• Útlum těžby: Vrchol těžby ropy v Severním moři nastal na přelomu tisíciletí. Mnoho starších ložisek je již vyčerpáno a těžba se stává nákladnější. Země v regionu se nyní zaměřují na postupný přechod k obnovitelným zdrojům.

Rybolov

Severní moře bylo po staletí jedním z nejbohatších lovišť ryb na světě. Mezi nejdůležitější komerčně lovené druhy patří sleď obecný, treska obecná, makrela obecná, platýs velký a treska skvrnitá. Intenzivní rybolov v 20. století však vedl k drastickému poklesu populací některých druhů, zejména tresky. Dnes je rybolov regulován přísnými kvótami stanovenými Evropskou unií a dalšími pobřežními státy s cílem zajistit udržitelnost rybích populací.

Námořní doprava a přístavy

Severní moře je jednou z nejrušnějších námořních oblastí na světě. Nachází se zde řada největších a nejdůležitějších evropských přístavů, které slouží jako brány pro mezinárodní obchod.

• Přístav Rotterdam (Nizozemsko): Dlouhodobě největší přístav v Evropě a jeden z největších na světě.
• Přístav Antverpy (Belgie): Druhý největší evropský přístav.
• Další významné přístavy: Hamburk (Německo), Brémy/Bremerhaven (Německo), Felixstowe (Spojené království) a Zeebrugge (Belgie).

Lamanšský průliv, jižní vstup do Severního moře, je nejvytíženější námořní cestou na světě.

Větrná energie

V posledních letech se Severní moře stává globálním centrem pro výrobu větrné energie na moři (offshore wind). Mělké vody, silné a stálé větry a blízkost velkých průmyslových center z něj činí ideální lokalitu pro výstavbu obrovských větrných farem. Pobřežní státy, zejména Spojené království, Německo, Nizozemsko a Dánsko, masivně investují do této technologie jako součást svého přechodu na obnovitelné zdroje energie. Největší offshore větrná farma na světě, Dogger Bank Wind Farm, se nachází právě v Severním moři u pobřeží Anglie.

🍃 Ekologie a environmentální problémy

Intenzivní hospodářská činnost a vysoká hustota osídlení podél pobřeží vystavují Severní moře značnému ekologickému tlaku.

• Znečištění: Po desetiletí bylo moře znečišťováno průmyslovým a zemědělským odpadem, který do něj přinášejí velké řeky. Přísnější regulace v posledních letech vedly ke zlepšení kvality vody, ale znečištění živinami (vedoucí k eutrofizaci a nedostatku kyslíku) a nebezpečnými látkami stále představuje problém. Historicky bylo moře také místem, kam se ukládal vojenský a průmyslový odpad, včetně chemických zbraní.
• Nadměrný rybolov (Overfishing): I přes zavedení kvót zůstává nadměrný rybolov vážnou hrozbou pro mořský ekosystém. Populace klíčových druhů, jako je treska, se stále plně nezotavily. Dalším problémem jsou destruktivní rybolovné metody, jako je vlečení sítí po mořském dně, které ničí mořské biotopy.
• Znečištění plasty: Stejně jako ostatní moře a oceány, i Severní moře je zasaženo znečištěním mikroplasty a dalším plastovým odpadem, který ohrožuje mořské živočichy.
• Dopady změny klimatu: Globální oteplování způsobuje nárůst teploty vody v Severním moři, což ovlivňuje rozšíření druhů (teplomilné druhy se posouvají na sever) a narušuje potravní řetězce. Zvyšování hladiny moře ohrožuje nízko položené pobřežní oblasti, zejména v Nizozemsku, Belgii a východní Anglii. Dalším problémem je okyselování oceánů, které poškozuje organismy s vápenatými schránkami.

Pro ochranu mořského prostředí byla v Severním moři vyhlášena řada mořských chráněných oblastí (MPA) a existují mezinárodní dohody (např. OSPAR Convention) zaměřené na ochranu mořského ekosystému severovýchodního Atlantiku.

💡 Pro laiky

Severní moře jako rušné náměstí Evropy

Představte si Severní moře ne jako prázdnou vodní plochu, ale jako obrovské, rušné náměstí uprostřed Evropy.

1. Dopravní tepny (Námořní trasy): Přes toto "náměstí" vedou jedny z nejrušnějších "dálnic" na světě. Neustále po nich proudí obří kontejnerové lodě, které přivážejí zboží z celého světa do velkých "nákupních center" (přístavů jako Rotterdam a Hamburk). Je to logistické srdce Evropy.

2. Poklad pod dlažbou (Ropa a plyn): V minulosti lidé zjistili, že hluboko pod "dlažbou" tohoto náměstí se skrývá obrovský poklad – ropa a zemní plyn. Postavili tedy obrovské, složité "vrtné věže" (těžební plošiny), aby tento poklad mohli těžit. Díky tomu některé okolní "domy" (státy jako Norsko) neuvěřitelně zbohatly.

3. Stará rybí tržnice (Rybolov): Odjakživa bylo toto náměstí také obrovskou rybí tržnicí. Lidé sem po staletí jezdili lovit ryby. Chytali jich ale tolik, že některé druhy ryb téměř zmizely, a tak dnes musí platit přísná pravidla, aby se ryby stihly znovu rozmnožit.

4. Nové větrníky (Větrné farmy): Protože poklad pod dlažbou pomalu dochází a jeho těžba špiní vzduch, lidé začali na náměstí stavět stovky obrovských "větrníků" (větrných turbín). Fouká zde totiž téměř neustále, a tak tyto větrníky vyrábějí čistou elektřinu pro okolní města.

Severní moře je tedy mělké, ale neuvěřitelně živé a pro Evropu nesmírně důležité místo – je to její hlavní dopravní křižovatka, energetická základna i zdroj potravy.