Okres Klatovy

Okres Klatovy
Orp	Klatovy, Sušice, Horažďovice
Sídlo	Klatovy
Stát
Název	Okres Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Počet městysů	4
Mapa	ano
Hustota zalidnění	44,6 obyv./km²
Počet obcí	94
Počet měst	15
Rozloha	1 945,69 km²

Klatovsko (oficiálně z hlediska administrativního a státního uspořádání Okres Klatovy) je rozsáhlý geografický a správní celek nacházející se v jihovýchodní části Plzeňského kraje na území České republiky. Z hlediska plošné výměry, která dosahuje exaktních 1 945,69 kilometrů čtverečních, se jedná o absolutně největší okres na celém území státu. Navzdory své enormní územní rozloze se vyznačuje mimořádně nízkou hustotou osídlení (pouze 44,6 obyvatele na kilometr čtvereční), což je způsobeno specifickým horským a podhorským reliéfem rozsáhlých hraničních hvozdů.

Území Klatovska vyplňuje na západě a jihu výrazná část pohoří Šumava a na severu a východě mírněji zvlněná oblast Šumavského podhůří. Přirozeným administrativním, ekonomickým a kulturním centrem celého regionu je třetí největší město Plzeňského kraje, statutárně běžné město Klatovy, které je ve veřejném i historickém prostoru tradičně označováno jako „brána Šumavy“. Ekonomika regionu przeszla během 20. a počátku 21. století masivní transformací z tradičního lehkého průmyslu (textilnictví a výroba zápalek) směrem ke specializovanému strojírenství a klíčové roli cestovního ruchu.

V moderní České republice plní Klatovsko stěžejní roli v oblasti ochrany přírody, neboť významná část jeho rozlohy spadá pod přísný režim Národního parku Šumava a stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Současně se jedná o příhraniční region sdílející dlouhou státní hranici se Spolkovou republikou Německo, což determinuje úzké hospodářské a logistické vazby na sousední spolkovou zemi Bavorsko.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Klatovsko sdílí své vnitřní hranice s několika českými okresy: na západě sousedí s okresem Domažlice, na severu s okresem Plzeň-jih a na východě s jihočeskými okresy Strakonice a Prachatice. Celou jižní linii okresu definuje masiv Šumavy a mezinárodní hranice s Německem.

Z geomorfologického hlediska je území vysoce variabilní. Výškový gradient začíná zhruba ve 340 metrech nad mořem v údolí řeky Úhlava na severovýchodě a stoupá až k vrcholu horského masivu Blatný vrch, který se tyčí do nadmořské výšky 1 373 metrů přímo na česko-bavorské hranici. Významnou osou regionu je řeka Otava, protékající klíčovým městem Sušice, dále zmíněná Úhlava a divoké horské toky jako Vydra a Křemelná. Kamenité koryto řeky Vydry patří z hlediska balvanitých peřejí a erozních obřích hrnců k nejcennějším geologickým lokalitám ve střední Evropě.

Na Klatovsku leží jediná jezera ledovcového původu na celém území státu. Absolutně nejrozlehlejším a nejhlubším je Černé jezero (maximální hloubka 39,8 metru), od sousedního jezera oddělené hřebenem hory Špičák. Tímto sousedním vodním tělesem je Čertovo jezero. Vzhledem k jejich unikátnímu ekosystému a statusu Národní přírodní rezervace je v těchto jezerech zaveden striktní celoroční zákaz koupání. Strmé skalní a karové stěny obklopující Černé i Čertovo jezero zároveň představují jedinou potvrzenou lokalitu na české straně Šumavy, kde v zimních měsících pravidelně vznikají laviny. Dále se na území okresu nachází Prášilské jezero a zčásti zarostlé jezero Laka.

⏳ Historický a geopolitický vývoj

Trvalé a organizované osídlování Klatovska se historicky koncentrovalo podél starobylých obchodních cest, jež spojovaly dunajskou oblast Bavorska s vnitrozemím českých zemí. Královské město Klatovy bylo založeno v roce 1260 českým panovníkem Přemyslem Otakarem II. za účelem vojenské a celní kontroly právě těchto tranzitních koridorů. Během vrcholného středověku se horské polohy profilovaly těžbou nerostného bohatství, konkrétně rýžováním zlata na horním toku Otavy. Tento ekonomický boom vedl ke zrození významných horních královských měst jako Kašperské Hory nebo Rejštejn.

V období průmyslové revoluce v 19. století region postupně opouštěl čistě agrární charakter. Strojírenský, kožedělný a specifický textilní průmysl zakotvil v Klatovech (město se celoevropsky proslavilo nejen pěstováním speciálně šlechtěných klatovských karafiátů, ale také masovou výrobou pánských košil). Samostatnou kapitolou byl vývoj města Sušice, kde místní podnikatel Vojtěch Scheinost založil v roce 1839 provoz na výrobu fosforových zápalek, jenž v následujících dekádách expandoval do nadnárodního monopolu s názvem Solo Sušice.

Události po ukončení druhé světové války radikálně a nevratně změnily strukturu a hustotu osídlení v celém jižním hraničním pásu okresu. Osvobození oblasti americkou armádou v květnu 1945 (pod velením generála George Pattona) bylo brzy vystřídáno nástupem komunistického režimu. Na základě dohod vítězných mocností proběhl masivní nucený odsun většinového německy mluvícího obyvatelstva. S příchodem studené války a budováním neprostupných hraničních zátarasů (železné opony) se obrovské plochy staly takzvaným zakázaným pásmem. V roce 1952 byl v západní části zřízen Vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda. Rozsáhlé historické vsi, kostely i zemědělské usedlosti (například Zhůří, Hůrka či Sklenářova Lhota) byly systematicky demolovány tankovou palbou a srovnány se zemí. K zániku tohoto militarizovaného prostoru a otevření oblasti pro civilní a mezinárodní cestovní ruch došlo až v roce 1991 po sametové revoluci.

🏛️ Administrativní a správní členění

Struktura veřejné správy v okrese Klatovy prošla řadou formálních reforem. V současnosti se okres skládá z 94 nezávislých obcí. Tato sestava zahrnuje 15 sídel se statutem města a 4 obce s historickým statutem městyse.

Z hlediska pověřeného řízení na úrovni přenesené působnosti státní správy je území okresu rozděleno do tří Obcí s rozšířenou působností (tzv. malých okresů neboli ORP). Těmito obcemi jsou Klatovy, Sušice a Horažďovice. Nižší správní jednotku tvoří 6 Obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Geografická integrace obcí je podporována také aktivním sdružováním do takzvaných Místních akčních skupin (MAS), přičemž nejvýznamnější entitou v regionu je MAS Pošumaví, sdružující téměř sto členských subjektů.

Kompletní seznam 15 měst v okrese:

Kompletní seznam 4 městysů v okrese:

📈 Demografie a obyvatelstvo

Klatovsko dlouhodobě reflektuje celonárodní trend postupné koncentrace obyvatelstva do příměstských zón větších aglomerací a odlivu občanů z odlehlých periferních území. Agregovaná data z počátku roku 2025 udávají, že na celém území okresu žije přibližně 86 722 obyvatel. V mezinárodním i mezikrajském kontextu trápí Klatovsko vysoce nadprůměrný nárůst indexu stáří (poměr osob ve věku nad 65 let na 100 dětí ve věku 0–14 let). Analýzy Českého statistického úřadu prokázaly, že obec Domoraz ležící právě na Klatovsku evidovala kritický index stáří, kdy na každé dítě žilo ve vesnici 20 osob starších pětašedesáti let.

Město Klatovy s přibližně 20 až 22 tisíci obyvateli koncentruje více než čtvrtinu veškeré populace okresu, ačkoliv jeho demografická křivka rovněž prokazuje pozvolný sestupný ráz.

Kompletní statistický vývoj obyvatelstva města Klatovy (2008–2026)

Následující tabulka dokumentuje naprosto ucelený a nepřerušený meziroční demografický vývoj správního centra okresu, města Klatovy. Data pocházejí z informativních evidencí obyvatel a jsou publikována pro každý jednotlivý rok analyzovaného období bez vynechání jediné sledované sezóny.

Rok	Celkový počet obyvatel	Počet evidovaných mužů	Počet evidovaných žen	Meziroční úbytek a dynamika
2008	22 635	10 852	11 783	Výchozí stav (úbytek 72 osob)
2009	22 396	10 738	11 658	Úbytek o 239 osob (-1,1 %)
2010	22 313	10 676	11 637	Úbytek o 83 osob (-0,4 %)
2011	22 162	10 588	11 574	Úbytek o 151 osob (-0,7 %)
2012	22 090	10 556	11 534	Úbytek o 72 osob (-0,3 %)
2013	22 033	10 527	11 506	Úbytek o 57 osob (-0,3 %)
2014	21 966	10 500	11 466	Úbytek o 67 osob (-0,3 %)
2015	21 910	10 481	11 429	Úbytek o 56 osob (-0,3 %)
2016	21 728	10 371	11 357	Úbytek o 182 osob (-0,8 %)
2017	21 635	10 336	11 299	Úbytek o 93 osob (-0,4 %)
2018	21 547	10 303	11 244	Úbytek o 88 osob (-0,4 %)
2019	21 506	10 247	11 259	Úbytek o 41 osob (-0,2 %)
2020	21 350	10 151	11 199	Úbytek o 156 osob (-0,7 %)
2021	21 001	9 985	11 016	Úbytek o 349 osob (-1,6 %)
2022	20 880	9 940	10 940	Úbytek o 121 osob (-0,6 %)
2023	20 684	9 832	10 852	Úbytek o 196 osob (-0,9 %)
2024	20 469	9 730	10 739	Úbytek o 215 osob (-1,0 %)
2025	20 319	9 654	10 665	Úbytek o 150 osob (-0,7 %)
2026	20 138	data nepodrobněna	data nepodrobněna	Predikovaný a naměřený úbytek

🏢 Ekonomika, průmysl a aktuální projekty (2026)

Klatovsko je z pohledu alokace zdrojů okresem, který je ze všech částí Plzeňského kraje nejvíce vázán na agrikulturu a zemědělskou činnost. V rámci kraje těží z mírnější formy diverzifikace – ačkoliv dominuje sekundární a terciární sektor, zemědělská prvovýroba a dřevozpracující průmysl hrají nadále klíčovou úlohu pro lokální zaměstnanost.

Historicky nejvýznamnější úder utrpěl lokální pracovní trh na přelomu let 2008 a 2009. Po více než půldruhém století existence rozhodlo představenstvo společnosti Solo Sušice (tradiční a celosvětově známý výrobce zápalek) o absolutním a definitivním ukončení produkce na území České republiky. Důvodem byla silná ekonomická pozice levnější konkurence z Pákistánu, Indie a Číny, podporovaná absencí ochranných cel. Výroba ve státě se odstavila 31. prosince 2008, čímž republika de facto přišla o plnou soběstačnost v produkci sirek. Většina propuštěných pracovníků (tehdy 55 osob) byla následně reabsorbována menšími dřevozpracujícími společnostmi v okrese.

V roce 2026 zajišťuje drtivou většinu pracovních úvazků průmysl strojního obrábění, potravinářství, výroba stavebních prvků a masivně dotovaný sektor péče o klienty v oblasti turistiky. Na základě strategických dokumentů dosahuje Klatovsko relativně příznivé, ač mírně fluktuující, míry nezaměstnanosti pod třemi procenty, což koresponduje se silným růstem okolní bavorské ekonomiky, kam mnoho místních obyvatel dojíždí (tzv. pendleři).

Klíčové rozvojové a sanační investice v roce 2026

Současný hospodářský růst i ekologické závazky regionu dokumentují strategické akce probíhající přímo v roce 2026. Jedná se o finančně a technologicky nesmírně objemné státní i korporátní zakázky:

Páterní plynová plynofikace GasNet: V oblasti energetické bezpečnosti finalizuje distributor GasNet rozsáhlou, pětiletou modernizaci ocelového vysokotlakého plynovodu. Jde o investici zahrnující trasu dlouhou 25 kilometrů vedoucí ze Starého Lázu přes Nýrsko až po Železnou Rudu. Plynovod kompletně nahrazuje korozí ohroženou infrastrukturu z let 1960 až 1970. Na podzim roku 2026 (specificky během září) jsou realizovány dokončovací svářečské zkoušky na tříkilometrovém úseku u horské obce Hojsova Stráž. Navýšená kapacita potrubí současně garantuje distribuční stabilitu průmyslu sousední jihočeské aglomerace Strakonice.
Sanace vojenských zátěží na Zhůří: Výrazným podzimním celostátním tématem je náprava armádních ekologických škod v Národním parku Šumava. Vláda České republiky zasáhla do dlouhodobě neřešené situace v zaniklé osadě Zhůří na Rejštejnsku, kde v minulosti operovala radarová a vrtulníková základna s vysoce toxickými úniky těžkých ropných látek a chemikálií. Úkol dekontaminovat obrovské objemy hornin byl politicky zadán přímo specializovaným firmám ve spolupráci s rezortem obrany.
Výstavba moderní školní farmy v Čínově: Sektor vzdělávání těží ze schváleného investičního rámce, kdy Plzeňský kraj jako zřizovatel Střední školy zemědělské a potravinářské v Klatovech uvolnil astronomickou částku 75 milionů Kč. Od léta 2026 roste v lokalitě Čínov (v těsné návaznosti na nově zřízenou cyklostezku) multifunkční zemědělský komplex. Integrovány jsou zde stavby pro udržitelný chov prasat, ovcí a koní, drenážní a silážní jímky k zamezení úniků hnojiv a moderní bourárna s možností produkce výrobků do školní maloobchodní prodejny přímo ze dvora.
Evropské dotace MAS Pošumaví: V aktuálním kohezním rámci Evropské unie pro léta 2021 až 2027 rozdělila MAS Pošumaví v okrese dotace v hodnotě 70 milionů korun z fondu IROP. Tyto fondy financují nákup vybavení záchranných složek, budování navigačních infosystémů pro turisty (např. na hlavním vlakovém nádraží a v areálu jezuitské koleje) a hardwarovou modernizaci klatovských základních škol.

🏞️ Cestovní ruch a fortifikační památky

Z hlediska historie architektury disponuje Klatovsko obrovskou koncentrací masivních obranných objektů, jež střežily hranice Českého království, což tvoří silný magnet pro statisíce návštěvníků.

Mimořádně ceněným unikátem je hrad Rabí. Tato pevnost, pamatující obléhání vojsky husitského vojevůdce Jana Žižky (který zde podle pověsti přišel o druhé oko), je objektivně plošně největší zříceninou v Česku, jejíž dominantu tvoří mohutná obranná a útočištná věž – donjon. K obraně zemských stezek nechal panovník Karel IV. vybudovat monumentální strážní hrad Kašperk, ležící ve výšce 975 metrů nad mořem. Turistickým fenoménem je rovněž hrad Velhartice, který vyniká v evropském kontextu naprosto raritním obranným prvkem – mohutným lomeným kamenným mostem překlenujícím hluboký hradní příkop a spojujícím věžový palác s takzvanou Putnou. Obléhací techniku a fortifikační dovednosti 15. století reprezentuje vodní hrad Švihov.

V okresním městě Klatovy je středobodem zájmu vyhlídková, do baroka upravovaná Černá věž (vysoká přes 81 metrů) a zejména tajuplné Klatovské katakomby. V rozsáhlých suterénních prostorech pod barokním jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce jsou zde uloženy stovky mumifikovaných a částečně mumifikovaných těl jezuitských bratří a zámožných městských šlechticů. Přirozená mikroklimatická ventilace hrobek udržela mumie v překvapivě zachovalém stavu po celá staletí.

Přírodní turistika je absorbována rozsáhlým územím Šumavy. Centrem zimních sportů je středisko v Železné Rudě (lyžařský areál na vrcholu Špičák a navazující hora Pancíř, vybavená sedačkovou lanovkou). V letních měsících je exponovaným turistickým bodem 37 metrů vysoká vyhlídková věž Poledník tyčící se nad pralesními partiemi Prášilska. Původně přísně utajovaný vojenský areál určený k odposlechům elektronické komunikace za železnou oponou byl na přelomu tisíciletí konvertován v civilní rozhlednu obsluhovanou 227 schody s výhledem sahajícím až k vrcholkům Alp. Dalším jedinečným bodem je Národní přírodní památka Americká zahrada u obce Chudenice, představující dendrologicky nedocenitelné chráněné území historických dřevin dovezených šlechtickým rodem Černínů ze Severní Ameriky.

🚇 Dopravní infrastruktura

Logistické napojení na centrální magistrály státu zaručuje Klatovsku relativní dostupnost, ačkoliv absence dálniční sítě na celém území okresu snižuje průmyslovou atraktivitu ve prospěch kamionové dopravy.

Hlavní silniční tepnou je komunikace první třídy I/27 (součást evropské mezinárodní silnice E53). Tento tranzitní tah spojuje krajské město Plzeň s městy Přeštice a Klatovy, aby následně stoupal klikatým horským terénem přes Železnou Rudu na hraniční přechod v Alžbětíně do sousedního Bavorska (směr Zwiesel a Deggendorf). Závažnou křižovatkovou linií je také silnice I/22, protínající okres východo-západním směrem na ose od Strakonic, přes Horažďovice a Klatovy k sousednímu Domažlicku.

Železniční obsluha území je postavena primárně na dvoukolejné a elektrizované celostátní trati číslo 170 (úsek Plzeň – Klatovy) a navazující jednokolejné dieselelektrické trati číslo 183 z Klatov přes Špičácký tunel do hraniční stanice Železná Ruda-Alžbětín. Stanice Alžbětín tvoří naprostý středoevropský unikát – státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo protíná výpravní budovu vlakového nádraží exaktně v její polovině. Mezi lety 2025 a 2026 probíhá v Klatovech navíc celková restrukturalizace přestupního autobusového terminálu a oprava secesní haly vlakového nádraží, na níž se uplatňují i dotace zmíněné MAS Pošumaví z IROPu.

💡 Pro laiky

Představte si Klatovsko jako naprosto gigantický, do šířky i do délky roztažený obdélník české země. Přestože na mapě České republiky by tento obdélník zabíral mnohem více místa než kterýkoliv jiný okres od Chebu až po Ostravu, uvnitř byste napočítali překvapivě malý počet obyvatel. A čím dále byste v tomto pomyslném obdélníku cestovali na jih, tím méně lidí a domů byste potkali.

Tento obrovský prostor a nízký počet obyvatel má své tvrdé historické důvody. Klatovsko tvoří hranici se západním světem – a ta byla dlouhá desetiletí zadrátovaná, střežená vojáky se samopaly a psy. Stovky obcí, škol i farem zde po válce vláda zbourala, srovnala se zemí a zalesnila, aby vytvořila obrovská tajná cvičiště pro tanky. Až před více než třiceti lety padly ploty a tyto mrtvé zóny osídlil obrovský Národní park Šumava, díky kterému jsou zde zachována panenská jezera (nejhlubší Černé a Čertovo), u kterých je dodnes přísně zakázáno se i jen vykoupat.

Ekonomicky to znamená zásadní obrat: Zatímco naši prarodiče nosili košile z Klatov a zapalovali oheň sirkami od značky Solo ze Sušice, tyto tradiční obří továrny převážně neustály tvrdou konkurenci asijských trhů. Dnes Klatovsko žije z toho, že spravuje nejdrsnější českou přírodu, kam ročně proudí statisíce turistů obdivujících gigantickou zříceninu hradu Rabí, mumie schované pod kostelem v Klatovech či hluboké šumavské hvozdy, kde se opět volně prohánějí vlci.

Zdroje