Přemysl Otakar II.
| Přemysl Otakar II. | |
|---|---|
| Soubor:Soubor:Premysl Otakar II.jpg | |
| Přemysl Otakar II. na miniatuře z Gelnhausenova kodexu | |
| Celý titul | Přemysl Otakar II. Přemyslovec |
| Titul | Král český, vévoda rakouský, štýrský, korutanský, markrabě moravský |
| Předchůdce | Václav I. |
| Nástupce | Václav II. |
| Rod | Přemyslovci |
| Otec | Václav I. |
| Matka | Kunhuta Štaufská |
| Manželka | 1. Markéta Babenberská |
| Manželka2 | 2. Kunhuta Uherská |
| Děti | z 1. manželství: žádné dospělé |
| Děti2 | z 2. manželství: |
| Narození | kolem roku 1233 |
| Místo narození | Mladá Boleslav (pravděpodobně) |
| Úmrtí | 26. srpna 1278 (ve věku cca 45 let) |
| Místo úmrtí | Dürnkrut (Bitva na Moravském poli), Rakousko |
| Pohřebiště | Nejprve Minoritský klášter ve Vídni, později minoritský klášter ve Znojmě, nakonec katedrála sv. Víta v Praze |
Životopis
Přemysl Otakar II. (kolem roku 1233, pravděpodobně Mladá Boleslav – 26. srpna 1278, Dürnkrut) byl jeden z nejvýznamnějších a nejmocnějších českých králů z rodu Přemyslovců. Jeho vláda je charakterizována rozsáhlou územní expanzí, hospodářským a kulturním rozkvětem Českého království a aktivní zahraniční politikou, díky níž se stal jedním z nejvlivnějších panovníků tehdejší Evropy. Bývá označován jako „král železný a zlatý“ – železný pro svou vojenskou sílu a zlatý pro své bohatství a lesk dvora.
Na trůn nastoupil po smrti svého otce, Václava I., v roce 1253. Již předtím, v roce 1247, se stal markrabětem moravským. Jeho první manželství s Markétou Babenberskou (v roce 1252), poslední dědičkou rakouské dynastie Babenberků, mu zajistilo nárok na Rakouské vévodství|Rakousko]] a Štýrsko. Toto spojení významně rozšířilo jeho moc a vliv.
Přemysl Otakar II. aktivně podporoval zakládání měst (např. Písek, České Budějovice, Nový Bydžov) a rozvoj horních měst (zejména Jihlava), což vedlo k hospodářskému růstu. Byl velkým podporovatelem německé kolonizace a šíření městského práva. Jeho dvůr patřil k nejprestižnějším v Evropě, byl centrem minnesängrů a rytířské kultury.
Jeho snaha o získání císařské koruny a rozšiřování území jej přivedla do konfliktu s Rudolfem I. Habsburským, nově zvoleným římským králem. Spor vyvrcholil v letech 1276 a 1278. V roce 1276 byl nucen vzdát se Rakous a Štýrska a dalších území. Definitivní střet nastal v bitvě na Moravském poli 26. srpna 1278, kde byl Přemysl Otakar II. poražen a zabit. Jeho smrtí skončila doba největšího rozmachu Přemyslovců a české země se dostaly do krize. Nástupcem se stal jeho nezletilý syn Václav II..
Pro laiky
Představte si jednoho z nejmocnějších králů, jaký kdy vládl v Česku. To byl Přemysl Otakar II., kterému se říkalo "král železný a zlatý". Železný, protože měl silnou armádu a často válčil, a zlatý, protože byl nesmírně bohatý a jeho dvůr byl plný lesku. Za jeho vlády se naše země zvětšila skoro až k moři! Získal Rakousko, Štýrsko a další země. Taky zakládal spoustu nových měst (třeba České Budějovice) a podporoval těžbu stříbra, což zemi přinášelo velké bohatství. Byl to chytrý král, ale chtěl být ještě mocnější a stát se císařem. To se mu ale stalo osudným. Kvůli tomu se dostal do války s Rudolfem Habsburským a v jedné velké bitvě, na Moravském poli, byl zabit. Byla to obrovská tragédie pro celou zemi.
Klíčové události a úspěchy
- 1247: Jmenován markrabětem moravským.
- 1251: Zvolen rakouskými stavy za vévodu rakouského a štýrského, sňatek s Markétou Babenberskou.
- 1253: Nástup na český trůn po smrti otce Václava I.
- 1254–1255: První křížová výprava do Prušska, založení Královce (Königsberg).
- 1260: Vítězství v bitvě u Kressenbrunnu proti Uhersku (Béla IV.), získání Štýrska.
- 1261: Rozvod s Markétou Babenberskou a sňatek s Kunhutou Uherskou.
- 1269: Získání Korutan a Kraňska.
- 1273: Rudolf I. Habsburský zvolen římským králem, což zahájilo konflikt s Přemyslem.
- 1276: Vydání říšského banu, ztráta rakouských a alpských zemí.
- 1278: Bitva na Moravském poli: porážka a smrt Přemysla Otakara II.
Rodina
- Rodiče:
- Otec: Václav I.
- Matka: Kunhuta Štaufská
- Manželky:
- 1. Markéta Babenberská (sňatek 1252, rozvod 1261). Manželství bylo bez přeživších potomků.
- 2. Kunhuta Uherská (sňatek 1261, †1285). S ní měl:
- Kunhuta Přemyslovna (abatyše v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě)
- Anežka Přemyslovna (manželka vévody Rudolfa II. Habsburského)
- Václav II. (nástupce na českém a polském trůnu)
- Nemanželští potomci:
- Mikuláš I. Opavský (zakladatel Opavských Přemyslovců, vedlejší větve rodu)
- Anežka
Předchůdci a nástupci
- V Čechách:
- Předchůdce: Václav I.
- Nástupce: Václav II.
- V Rakousku a Štýrsku:
- Předchůdce: Vévoda Fridrich II. Bojovný (Babenberský)
- Nástupce: Rudolf I. Habsburský (po roce 1276)
- V Korutanech a Kraňsku:
- Předchůdce: Oldřich III. Sponheimský
- Nástupce: Rudolf I. Habsburský (po roce 1276)
Wikilinky a kategorie
- Přemyslovci
- Václav I. (český král)
- Kunhuta Štaufská
- Markéta Babenberská
- Kunhuta Uherská
- Václav II. (český král)
- Bitva na Moravském poli
- Rudolf I. Habsburský
- České království
- Rakouské vévodství
- Štýrské vévodství
- Korutanské vévodství
- Mladá Boleslav
- Písek
- České Budějovice
- Jihlava
- Královec (město)
- Německá kolonizace
- Středověk
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Čeští králové
- Přemyslovci
- Markrabata moravská
- Vévodové rakouští
- Vévodové štýrští
- Vévodové korutanští
- Narození 1233
- Úmrtí 1278
- Pohřbení v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha
- Oběti bitev
- Panovníci 13. století
- České osobnosti 13. století
- Středověké dějiny Česka
- Dějiny Rakouska