Okres Plzeň-sever

Okres Plzeň-sever
Sídlo	Plzeň
Název	Okres Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Mapa	ano
Hustota zalidnění	65,3
Počet obyvatel	84 037
Počet obcí	98
Z toho měst	11
Rozloha	1 286,79

Okres Plzeň-sever (geograficky často označovaný jako severní Plzeňsko) je územní a administrativní jednotka v Plzeňském kraji v západní části České republiky. Území o rozloze 1 286,79 kilometrů čtverečních tvoří pomyslný severní a severozápadní prstenec kolem krajského města Plzeň. Z administrativního hlediska je specifikem tohoto okresu skutečnost, že jeho historické i přirozené sídlo, město Plzeň, se nachází mimo jeho území a tvoří samostatný okres Plzeň-město.

Podle dat Českého statistického úřadu k počátku roku 2026 čítal okres 84 037 trvale hlášených obyvatel, což z něj činí třetí nejlidnatější okres Plzeňského kraje. Území je tvořeno 98 obcemi, z nichž 11 disponuje statutem města. Mezi nejvýznamnější městská sídla v regionu patří Nýřany, Kralovice, Třemošná, Město Touškov, Kaznějov, Horní Bříza a Plasy. Výkon státní správy je delegován na dvě obce s rozšířenou působností (ORP) – Nýřany pro jižní a západní část okresu a Kralovice pro část severní a východní.

🗓 Současnost a nedávný vývoj

V letech 2025 a 2026 se okres Plzeň-sever stal z demografického hlediska nejstabilnějším regionem celého Plzeňského kraje. Zatímco většina ostatních okresů, včetně samotného krajského města, zaznamenala v prvním pololetí roku 2025 absolutní úbytek populace (okres Plzeň-město ztratil přes 2 300 obyvatel), okres Plzeň-sever jako jediný v kraji vykázal růst. Tento trend je saturován výhradně migračním přírůstkem, tedy stěhováním obyvatel z Plzně do příměstských lokalit, který dokáže kompenzovat přirozený úbytek způsobený převahou zemřelých nad živě narozenými.

Významného kulturního a společenského úspěchu dosáhl region na konci května 2026, kdy titul Vesnice roku 2026 v rámci Plzeňského kraje získalo město Všeruby. Komise ocenila zejména komunitní soudržnost, systematickou péči o veřejný prostor a rozvoj občanské vybavenosti bez nadměrného narušení historického rázu sídla.

V oblasti dopravní infrastruktury probíhala v průběhu roku 2026 řada klíčových stavebních projektů financovaných krajskou správou i státem. Mezi zásadní investice patřila kompletní rekonstrukce povrchu silnice II/201 v úseku mezi obcemi Mladotice a Řemešín, jejíž realizace byla naplánována do třetího čtvrtletí 2026 s cílem zvýšit bezpečnost na důležité spojnici severní části okresu. Paralelně s tím probíhaly projektové přípravy na modernizaci dalších úseků tranzitní silnice I/27.

⏳ Historie a vývoj území

Lidské osídlení na území severního Plzeňska je archeologicky doloženo již z období pravěku, ovšem systematická kolonizace a formování současné sítě sídel spadá primárně do 12. a 13. století. Hlavním hybatelem tehdejšího rozvoje byly církevní instituce, především cisterciácký klášter v Plasích, který v roce 1144 založil kníže Vladislav II.. Mnišský řád kultivoval do té doby neprostupnou lesní krajinu povodí řeky Střely, zakládal rybníky, hospodářské dvory a organizoval těžbu dřeva. Samotný klášter prošel na počátku 18. století radikální barokní přestavbou podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Z důvodu bažinatého podloží nechal Santini budovu konventu postavit na složitém roštu z 5 100 dubových pilot, které musí být trvale zaplaveny vodou, aby nezačaly hnít – tento architektonický i inženýrský unikát se zachoval až do současnosti.

Výraznou stopu v historii okresu zanechalo období průmyslové revoluce v 19. století. V jižní části okresu, v okolí měst Nýřany a Vejprnice, se rozvinula intenzivní hlubinná těžba černého uhlí. Průmyslník Johann Anton Starck zde založil železárny a sklárny, což vedlo k raketovému nárůstu populace a vzniku typických dělnických kolonií. Podobný průmyslový boom zažil severovýchod okresu, kde byla v okolí Kaznějova a Horní Břízy na konci 19. století objevena mimořádně bohatá ložiska kaolínu.

Samotný okres Plzeň-sever jako správní jednotka vznikl 11. dubna 1960 v rámci rozsáhlé reformy územně-správního členění Československa. Byl uměle vytvořen sloučením částí zrušených historických okresů Plzeň-okolí, Kralovice, Toužim, Stříbro, Stod a Podbořany. Tento umělý konstrukt spojil výrazně průmyslový a zalidněný jih s řídce osídleným a zemědělským severem do jednoho administrativního celku, jehož úřady sídlily v Plzni až do zrušení okresních úřadů na konci roku 2002.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Okres Plzeň-sever se vyznačuje mimořádně pestrým a kontrastním georeliéfem. Z celkové rozlohy 1 286,79 km² připadá necelá polovina (přes 64 000 hektarů) na zemědělskou půdu, zatímco 52 093 hektarů (40,5 %) zaujímají lesní porosty. Z geopolitického hlediska tvoří území unikátní uzel, neboť hraničí se třemi dalšími kraji: na severozápadě s Karlovarským krajem (okresy Cheb a Karlovy Vary), na severu s Ústeckým krajem (okres Louny) a na severovýchodě se Středočeským krajem (okres Rakovník). V rámci domovského Plzeňského kraje sousedí s okresy Tachov, Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-jih.

Z geomorfologického hlediska náleží drtivá většina území do provincie Česká vysočina. Centrální a východní část formuje Plaská pahorkatina, pro niž jsou charakteristická hluboce zaříznutá údolí vodních toků v břidlicovém podloží. Na severozápad, směrem k Manětínu a Bezvěrovu, se terén zvedá do Tepelské vrchoviny, kde se nacházejí nejvyšší body okresu s nadmořskou výškou přesahující 700 metrů.

Hydrologickou osu tvoří řeka Berounka, jež vzniká v Plzni soutokem Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy a protéká jihovýchodním okrajem okresu. Její nejvýznamnější levostranný přítok, řeka Střela, odvodňuje rozsáhlé území na severu a vytváří kaňonovité údolí, které je chráněno jako přírodní rezervace. Jihozápadní hranici okresu vymezuje řeka Mže, na které byla vybudována vodní nádrž Hracholusky, sloužící k regulaci průtoků a rekreaci. Z hlediska ochrany přírody zasahuje do nejvýchodnějšího cípu okresu Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko.

🏢 Ekonomika a průmysl

Struktura místního hospodářství je definována dualitou mezi silně industrializovaným jihem a zemědělsky orientovaným severem. Primární sektor hospodaří na 64 765 hektarech zemědělské půdy, přičemž více než 80 % této plochy tvoří orná půda. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci pšenice, jarního a ozimého ječmene, řepky olejky a kukuřice na siláž. Živočišná výroba se orientuje na chov drůbeže, prasat a skotu.

Těžba nerostných surovin, která historicky definovala region, pokračuje ve specifických segmentech dodnes. Ačkoliv byla těžba černého uhlí na Nýřansku definitivně utlumena v 90. letech 20. století a po dolech zbyly jen zalesněné odvaly a sanované plochy, těžba kaolínu na severovýchodě probíhá v plném rozsahu. Kaznějovský povrchový lom, provozovaný společností LB Minerals ze skupiny Lasselsberger, představuje největší těžební prostor kaolínu ve střední Evropě. Surovina je následně zpracovávána v masivních keramických a chemických provozech v Kaznějově a Horní Bříze (výroba obkladů, dlažeb a žáruvzdorných materiálů).

V Nýřanech a blízkém okolí se od počátku 21. století etabloval zpracovatelský a automobilový průmysl. Působí zde například výrobní areály společnosti Dioss nebo Ziegler, které těží z bezprostřední blízkosti dálniční sítě. Drtivá většina ekonomicky aktivního obyvatelstva z obcí sousedících s Plzní však denně dojíždí za prací mimo okres, primárně do nadnárodních podniků a inženýrských center v plzeňské průmyslové zóně Borská pole.

🚇 Doprava a infrastruktura

Tranzitní tepnou nadnárodního významu je dálnice D5 (součást evropské trasy E50), která protíná jihozápadní okraj okresu v katastrech obcí Nýřany, Úherce, Přehýšov a Heřmanova Huť. Páteřní severojižní spojení zajišťuje silnice první třídy I/27, směřující z Plzně přes Třemošnou, Kaznějov, Plasy a Kralovice dále k severu na Žatec a Most. Směrem na severozápad, do Karlových Varů, vede silnice první třídy I/20 protínající Úněšov a Bezvěrov.

Železniční obslužnost se opírá o tři hlavní koridory. Severní oblast je obsluhována neelektrizovanou jednokolejnou trati č. 160 (Plzeň – Žatec), jejíž trasa úzce kopíruje silnici I/27. Jihozápadní částí okresu (Nýřany, Vejprnice, Zbůch) prochází dvoukolejná mezinárodní trať č. 180 z Plzně přes Domažlice do Mnichova. Na západním okraji (Pňovany, Plešnice) prochází část trati č. 170 (Praha – Plzeň – Cheb). Regionální raritou je desetikilometrová lokální železnice č. 093 spojující Nýřany a Heřmanovu Huť.

Veřejná autobusová a vlaková doprava je plně integrována do systému Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK), který umožňuje cestování na jednu jízdenku napříč všemi druhy dopravních prostředků.

🏛 Administrativní členění

Státní správa v přenesené působnosti je rozdělena mezi dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) – Nýřany a Kralovice. Tyto obvody se dále člení na 7 menších celků obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Pod ORP Kralovice spadají pověřené úřady Kralovice, Manětín a Plasy. Pod ORP Nýřany patří Město Touškov, Nýřany, Třemošná a Všeruby.

Okres Plzeň-sever se skládá celkem z 98 samostatných obcí, čímž se řadí na druhé místo v počtu obcí v Plzeňském kraji (hned za okresem Plzeň-jih).

Z 98 obcí má 11 statut města:

Výjimečnou kuriozitou okresu je historické městečko Rabštejn nad Střelou. To bylo dlouhá desetiletí uváděno jako nejmenší město v České republice i ve střední Evropě (při počtu okolo 20 trvalých obyvatel). Po administrativních změnách ztratil Rabštejn svou samostatnost a v současnosti figuruje jako místní část rozlehlého města Manětín.

📈 Demografický vývoj a statistiky

Pro demografickou mapu okresu je příznačná extrémní polarizace, která souvisí se vzdáleností od krajského města. Obce v bezprostředním prstenci kolem Plzně (jako jsou Vejprnice, Tlučná, Chotíkov či Zruč-Senec) zažívají masivní populační explozi a masovou výstavbu satelitních čtvrtí. Hustota osídlení zde lokálně překračuje 200 obyvatel na kilometr čtvereční. Na opačném pólu stojí odlehlé severní a severozápadní oblasti (například katastry měst Manětín a Úterý či obce Nečtiny), které se potýkají se stárnutím obyvatelstva a vylidňováním. Typickým příkladem je Manětín, který má s 84 km² jedno z nejrozlehlejších katastrálních území v republice, ale žije zde jen mírně přes tisíc obyvatel.

Následující tabulka podrobně mapuje vývoj celkového počtu obyvatel v okrese k 1. lednu příslušného roku v období let 2013 až 2026. Data za rok 2022 odrážejí metodickou úpravu po celostátním sčítání lidu, domů a bytů. Nárůst v roce 2023 je naopak primárně důsledkem začlenění válečných uprchlíků z Ukrajiny do trvalých statistik obyvatelstva.

Rok (k 1. 1.)	Počet obyvatel	Meziroční změna
2013	76 013	—
2014	76 407	+ 394
2015	76 959	+ 552
2016	77 330	+ 371
2017	77 882	+ 552
2018	78 561	+ 679
2019	79 278	+ 717
2020	79 979	+ 701
2021	80 671	+ 692
2022	80 185	- 486
2023	82 367	+ 2 182
2024	83 433	+ 1 066
2025	83 649	+ 216
2026	84 037	+ 388

💡 Pro laiky

Představte si okres Plzeň-sever jako obrovskou podkovu nebo děravý prstenec, který pevně obepíná krajské město Plzeň ze shora a ze západu. Samotná Plzeň ale leží přímo v oné „díře“ uprostřed prstence a administrativně do tohoto okresu nepatří (tvoří si svůj vlastní malý okres). Tento model, kdy má okres své hlavní centrum vyříznuté mimo vlastní území, se v České republice objevuje u velkých měst často (podobně funguje Praha-východ a Praha-západ nebo Brno-venkov). Pro běžný život obyvatel to znamená, že naprostá většina z nich denně cestuje do školy, za prací nebo k lékaři do města, které sice leží za administrativními hranicemi jejich domoviny, ale fyzicky k němu mají blíže než do vedlejší vsi na okraji svého vlastního okresu.

Druhým typickým jevem, se kterým se severní Plzeňsko potýká, je takzvaná suburbanizace. Rodiny pracující v plzeňských korporacích nebo na Borských polích odmítají žít v drahých městských bytech a kupují si pozemky v prstenci obcí těsně za hranicí města – staví si takzvané satelity ve Vejprnicích, Tlučné či Třemošné. Tyto vesnice pak během pár let zdvojnásobí svůj počet obyvatel. Vedení těchto obcí pak musí urychleně stavět nové mateřské školky, rozšiřovat potrubí, navyšovat kapacitu čistíren odpadních vod a bojovat s obrovskými ranními a odpoledními zácpami na příjezdových silnicích, protože tyto nové tisíce obyvatel každé ráno hromadně vyrazí ve svých vozech zpět do Plzně do práce.

🎬 Video

Zdroje