Karel VI. (císař Svaté říše římské)
Obsah boxu
| Karel VI. | |
|---|---|
| Karel František Josef Václav Baltazar Jan Antonín Ignác | |
| Portrét Karla VI. od Johanna Gottfrieda Auerbacha, kolem roku 1735 | |
| Titul | Císař Svaté říše římské |
| Období vlády | 12. října 1711 – 20. října 1740 |
| Korunovace | 22. prosince 1711 (Frankfurt nad Mohanem) |
| Předchůdce | Josef I. |
| Nástupce | Karel VII. Albrecht (jako císař) Marie Terezie (v dědičných zemích) |
| Datum narození | 1. října 1685 |
| Místo narození | Vídeň, Rakouské arcivévodství |
| Datum úmrtí | 20. října 1740 (55 let) |
| Místo úmrtí | Vídeň, Rakouské arcivévodství |
| Místo pohřbení | Císařská hrobka, Vídeň |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Leopold I. |
| Matka | Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
| Manželka/y | Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Děti | Leopold Jan Rakouský Marie Terezie Marie Anna Marie Amálie |
Karel VI. (* 1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) z rodu Habsburků byl císař Svaté říše římské, král český, uherský, chorvatský a španělský (jako Karel III.), arcivévoda rakouský, vévoda lucemburský, milánský a parmský. Jeho panování bylo definováno dvěma klíčovými událostmi: vleklou válkou o španělské dědictví, která formovala jeho mládí, a celoživotním úsilím o prosazení Pragmatické sankce, která měla zajistit nástupnictví pro jeho dceru Marii Terezii. Byl posledním mužským členem habsburské dynastie v přímé linii.
👑 Život před nástupem na trůn
Karel se narodil jako druhý syn císaře Leopolda I. a jeho třetí manželky Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské. Jeho starším bratrem byl Josef I.. Původně se s ním nepočítalo jako s hlavním dědicem habsburských držav, a proto byla jeho výchova zaměřena na převzetí španělského trůnu po vymření španělské větve Habsburků. V roce 1700 zemřel poslední španělský Habsburk Karel II. Španělský bez potomků a ve své závěti odkázal trůn Filipovi z Anjou, vnukovi francouzského krále Ludvíka XIV..
Tento akt vedl k okamžitému konfliktu, známému jako Válka o španělské dědictví (1701–1714). Habsburská koalice, podporovaná Anglií a Nizozemskem, prosazovala jako právoplatného dědice právě arcivévodu Karla. V roce 1703 byl ve Vídni prohlášen španělským králem jako Karel III. a odcestoval do Španělska, aby zde vedl vojenské operace. Přes dílčí úspěchy, jako bylo dobytí Barcelony a dočasné obsazení Madridu, se mu nikdy nepodařilo získat kontrolu nad celou zemí.
Zásadní zvrat nastal v roce 1711, kdy nečekaně zemřel jeho bratr, císař Josef I., na neštovice. Karel se tak stal jediným mužským dědicem habsburských zemí. Hrozba spojení rakouských a španělských držav pod jedním panovníkem byla pro evropské mocnosti nepřijatelná, a proto ztratil podporu svých spojenců. Opustil Španělsko a vrátil se do Německa, kde byl ještě téhož roku ve Frankfurt nad Mohanem zvolen a korunován císařem Svaté říše římské jako Karel VI.
📜 Vláda a politika
Po nástupu na trůn se Karel VI. musel smířit se ztrátou španělské koruny, což bylo potvrzeno Utrechtským mírem (1713) a Rastattským mírem (1714). Jako kompenzaci však získal bývalé Španělské Nizozemí (dnešní Belgie), Neapolské království, Sardinie a Milánské vévodství.
Pragmatická sankce
Nejdůležitějším politickým cílem Karla VI. se stalo zajištění nedělitelnosti habsburských zemí a jejich předání vlastním potomkům. V roce 1713 proto vydal nástupnický řád známý jako Pragmatická sankce. Tento dokument stanovil:
- Nedělitelnost habsburských držav.
- Nástupnictví v mužské linii.
- V případě vymření mužské linie přechází dědictví na dcery posledního panovníka.
Jelikož se Karlovi narodil pouze jeden syn, Leopold Jan, který zemřel v kojeneckém věku, stalo se prosazení Pragmatické sankce ve prospěch jeho nejstarší dcery Marie Terezie jeho celoživotním posláním. Věnoval obrovské diplomatické úsilí a politické ústupky, aby získal souhlas jednotlivých zemských sněmů monarchie i zahraničních mocností. Většina evropských států nakonec sankci uznala, avšak jak se ukázalo po Karlově smrti, mnohé z těchto slibů byly prázdné.
Vnitřní politika a hospodářství
Karel VI. byl zastáncem merkantilismu. Snažil se podporovat obchod a manufaktury. V roce 1722 založil Ostendskou společnost pro obchod s Indií a Čínou, která byla zpočátku velmi úspěšná, ale musel ji zrušit pod tlakem námořních mocností Velké Británie a Nizozemska. Podporoval také výstavbu silnic (např. přes Semmering) a rozvoj přístavů v Terstu a Rijece.
Byl také velkým milovníkem umění, hudby a architektury. Jeho dvůr ve Vídni se stal jedním z center evropského baroka. Za jeho vlády vznikly velkolepé stavby jako Karlskirche, rozšíření Hofburgu (císařská knihovna) nebo zámek Schönbrunn v jeho rané podobě.
⚔️ Války a zahraniční politika
Karlovo panování bylo poznamenáno několika významnými vojenskými konflikty.
- Válka o španělské dědictví (1701–1714): Ačkoliv válka skončila pro Karla ztrátou španělského trůnu, přinesla Habsburské monarchii významné územní zisky v Itálii a Nizozemí.
- Rakousko-turecká válka (1716–1718): Tato válka, vedená geniálním vojevůdcem Evženem Savojským, byla pro monarchii velkým úspěchem. Po vítězstvích u Petrovaradínu a Bělehradu získal Karel Požarevackým mírem severní Srbsko s Bělehradem, Banát a část Valašska.
- Válka o polské následnictví (1733–1735): Karel podporoval saského kurfiřta Augusta III. proti francouzskému kandidátovi Stanislavu Leszczyńskému. Válka skončila kompromisem, ale Habsburkové v jejím důsledku ztratili Neapolsko a Sicílii ve prospěch španělských Bourbonů.
- Rakousko-rusko-turecká válka (1737–1739): Tento konflikt byl pro Rakousko katastrofou. Špatně vedená armáda utrpěla řadu porážek a mírem v Bělehradě ztratila téměř všechny zisky z předchozí války s Osmanskou říší, včetně Bělehradu.
👨👩👧👦 Rodina a potomstvo
V roce 1708 se Karel v Barceloně oženil s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, krásnou a vzdělanou princeznou. Jejich manželství bylo považováno za šťastné. Měli spolu čtyři děti:
- Leopold Jan Rakouský (1716) – následník trůnu, zemřel v sedmi měsících. Jeho smrt byla pro Karla zdrcující a definitivně obrátila jeho pozornost k ženskému následnictví.
- Marie Terezie (1717–1780) – dědička a budoucí panovnice, manželka Františka I. Štěpána Lotrinského.
- Marie Anna (1718–1744) – manželka Karla Alexandra Lotrinského.
- Marie Amálie (1724–1730) – zemřela v dětství.
🏛️ Odkaz a smrt
Karel VI. zemřel nečekaně 20. října 1740 ve Vídni, údajně po požití jídla z hub. Jeho smrt okamžitě vyvolala krizi. Pruský král Fridrich II. Veliký a bavorský kurfiřt Karel Albrecht odmítli uznat Pragmatickou sankci a vznesli si nároky na části habburského dědictví. Tím začala dlouhá a vyčerpávající Válka o rakouské dědictví (1740–1748), ve které musela jeho dcera Marie Terezie své dědictví tvrdě obhájit.
Odkaz Karla VI. je nejednoznačný. Na jedné straně byl schopným administrátorem a velkým mecenášem umění, který přispěl k rozkvětu barokní Vídně. Na druhé straně jeho zahraniční politika v pozdějších letech nebyla příliš úspěšná a jeho fixace na diplomatické uznání Pragmatické sankce se ukázala jako nedostatečná záruka míru. Jeho největším odkazem tak zůstává právě to, že navzdory všem překážkám dokázal připravit půdu pro nástup jedné z nejvýznamnějších panovnic v evropských dějinách, své dcery Marie Terezie.
🤓 Pro laiky
- Pragmatická sankce: Představte si to jako speciální zákon nebo závěť, kterou císař Karel VI. vytvořil. Protože neměl žádného přeživšího syna, chtěl zajistit, aby po něm mohla vládnout jeho dcera Marie Terezie a aby se jeho rozlehlá říše nerozpadla. Strávil desítky let tím, že přesvědčoval ostatní evropské vládce, aby s tímto zákonem souhlasili a slíbili, že ho budou respektovat. Mnozí to slíbili, ale hned po jeho smrti svůj slib porušili.
- Svatá říše římská: Nebyla to jedna země jako dnešní Německo. Byl to spíše složitý spolek stovek menších království, vévodství a měst ve střední Evropě. Císař byl jejich formální hlavou, ale jeho skutečná moc byla často omezená. Karel VI. byl císařem této říše, ale zároveň byl přímým vládcem svých vlastních zemí (Rakousko, Čechy, Uhry atd.).
- Válka o dědictví: Byla to válka, která vypukla, když nějaký král zemřel bez jasného dědice. Ostatní mocnosti se pak začaly hádat a bojovat o to, kdo se stane novým vládcem. Karel VI. bojoval ve válce o španělské dědictví a po jeho smrti začala válka o rakouské dědictví.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025