Terst

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - město Terst (italsky Trieste, slovinsky a chorvatsky Trst, německy Triest) je přístavní město v severovýchodní Itálii a hlavní město autonomního regionu Furlansko-Julské Benátsko. Leží na pobřeží Jaderského moře, v Terstském zálivu, v těsné blízkosti hranic se Slovinskem. Díky své strategické poloze byl Terst po staletí klíčovým přístavem habsburské monarchie a později Rakouska-Uherska, což zanechalo nesmazatelnou stopu na jeho architektuře, kultuře a demografii. Město je známé svou multikulturní atmosférou, historickými kavárnami, vědeckými institucemi a jako významný námořní uzel.

📜 Historie

Historie Terstu je hluboce propojena s jeho rolí jako křižovatky mezi latinským, germánským a slovanským světem.

🏛️ Starověk a středověk

Oblast dnešního Terstu byla osídlena již v pravěku. V římské době zde existovala osada nazývaná Tergeste, která získala status kolonie za vlády Julia Caesara kolem roku 51 př. n. l. Římané zde vybudovali přístav, fórum a divadlo, jehož pozůstatky jsou dodnes patrné. Po pádu Západořímské říše město spadalo pod nadvládu Ostrogótů, Byzantské říše a Langobardů. V roce 788 se stalo součástí Franské říše pod vládou Karla Velikého.

Ve středověku se Terst vyvinul v svobodnou městskou komunu, která však musela neustále čelit expanzivním snahám mocné Benátské republiky. Po sérii konfliktů se město v roce 1382 dobrovolně poddalo ochraně habsburského vévody Leopolda III., čímž začala více než 500 let dlouhá éra spojení s Rakouskem.

⚓ Zlatý věk pod Habsburky

Klíčovým momentem v dějinách města bylo vyhlášení Terstu za svobodný přístav císařem Karlem VI. v roce 1719. Toto rozhodnutí, později potvrzené a rozšířené jeho dcerou Marií Terezií, odstartovalo období nebývalého hospodářského a demografického růstu. Terst se stal nejdůležitějším a prakticky jediným velkým námořním přístavem habsburské monarchie.

Do města proudili obchodníci, bankéři a dělníci z celé monarchie i ze zahraničí – Italové, Slovinci, Němci, Řekové, Srbové a Židé. Tato směsice kultur vytvořila jedinečný kosmopolitní charakter města. V 19. století byl Terst hlavním přístavem Rakouska-Uherska, sídlem námořní společnosti Österreichischer Lloyd a významným centrem loďařství a pojišťovnictví (např. založení společnosti Assicurazioni Generali v roce 1831).

🌍 20. století a světové války

Na počátku 20. století sílilo v Terstu italské nacionalistické hnutí (irredentismus), které usilovalo o připojení města k Italskému království. Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce byl Terst v roce 1918 obsazen italskou armádou a na základě Rapallské smlouvy z roku 1920 se stal součástí Itálie.

Během fašistické éry pod vládou Benita Mussoliniho byla slovinská a německá menšina vystavena násilné italianizaci. Během druhé světové války, po kapitulaci Itálie v roce 1943, bylo město okupováno nacistickým Německem a stalo se součástí tzv. Operační zóny jadranského pobřeží. V budově bývalé rýžovarny Risiera di San Sabba zřídili nacisté jediný koncentrační tábor na italském území s krematoriem.

🕊️ Poválečné období a Svobodné území Terst

Po skončení války se Terst stal předmětem ostrého územního sporu mezi Itálií a Jugoslávií. V roce 1947 bylo na základě Pařížské mírové smlouvy vytvořeno Svobodné území Terst, neutrální stát pod ochranou OSN. Území bylo rozděleno na dvě zóny:

Zóna A: Zahrnovala město Terst a byla spravována anglo-americkými vojsky.
Zóna B: Zahrnovala severozápadní část Istrie a byla spravována jugoslávskou armádou.

Tento stav trval až do roku 1954, kdy bylo podepsáno Londýnské memorandum, které de facto přiřklo Zónu A Itálii a Zónu B Jugoslávii. Definitivní hranice byla potvrzena až Osimskou smlouvou v roce 1975.

🌍 Geografie a podnebí

Terst se nachází na úzkém pásu země mezi pobřežím Jaderské moře a vápencovou náhorní plošinou Kras. Město se rozkládá od mořské hladiny až po svahy Krasu, což mu dodává specifický ráz s mnoha strmými ulicemi a vyhlídkami.

Podnebí je vlhké subtropické, ovlivněné blízkostí moře a hor. Zimy jsou mírné, ale město je proslulé silným a chladným severovýchodním větrem zvaným Bóra (italsky Bora), který může v nárazech dosahovat rychlosti přes 150 km/h. Léta jsou teplá a slunečná.

🏛️ Architektura a památky

Architektura Terstu je převážně neoklasicistní a secesní, což odráží jeho zlatý věk v 19. století pod rakouskou nadvládou.

Piazza Unità d'Italia: Hlavní náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě otevřených k moři. Je obklopeno velkolepými paláci, jako je radnice (Palazzo del Municipio) a vládní palác (Palazzo del Governo).
Zámek Miramare: Romantický zámek postavený na skalnatém výběžku nad mořem pro arcivévodu Ferdinanda Maxmiliána Habsburského, pozdějšího mexického císaře. Je obklopen rozlehlým parkem.
Katedrála San Giusto: Hlavní chrám města, stojící na stejnojmenném kopci. Vznikla spojením dvou starších bazilik a zahrnuje románské i gotické prvky. Z kopce je nádherný výhled na město a záliv.
Římské divadlo: Pozůstatky římského amfiteátru z 1. století n. l. se nacházejí v centru města, na úpatí kopce San Giusto.
Canal Grande: Kanál v centru čtvrti Borgo Teresiano, postavené za vlády Marie Terezie. Připomíná kanály v Benátkách a je lemován paláci a kostely, včetně srbského pravoslavného kostela San Spiridione.
Risiera di San Sabba: Bývalá rýžovna přeměněná na nacistický koncentrační tábor. Dnes slouží jako národní památník a muzeum.
Vítězný maják (Faro della Vittoria): Monumentální maják postavený po první světové válce, slouží jako památník padlým námořníkům.

📈 Ekonomika a doprava

Terstský přístav je i dnes jedním z nejdůležitějších v Středomoří. Je klíčovým bodem pro dovoz ropy (díky Transalpskému ropovodu, který zde začíná) a kávy. Je také významným centrem pro kontejnerovou a trajektovou dopravu.

Město je sídlem několika velkých mezinárodních společností, zejména v oblasti pojišťovnictví, jako jsou Assicurazioni Generali (založena 1831) a Allianz. Významný je také kávový průmysl, reprezentovaný světoznámou značkou Illy.

Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní letiště Ronchi dei Legionari, hustá dálniční síť a železnice spojující Terst s Itálií, Slovinskem a Rakouskem. Unikátním dopravním prostředkem je historická tramvajová lanovka Tram de Opcina, která spojuje centrum města s předměstím na Krasové plošině.

🔬 Věda a vzdělání

Terst je považován za jedno z nejdůležitějších vědeckých center v Evropě, často je označován jako "Město vědy" (Città della Scienza). Sídlí zde:

Univerzita v Terstu (Università degli Studi di Trieste), založená v roce 1924.
Mezinárodní centrum pro teoretickou fyziku (ICTP), založené nositelem Nobelovy ceny Abdusem Salamem.
Synchrotron Elettra, zdroj synchrotronového záření pro výzkum v oblasti fyziky a biologie.
Mezinárodní škola pro pokročilá studia (SISSA).
Area Science Park, jeden z největších vědeckotechnických parků v Itálii.

🎭 Kultura a společnost

Terst je městem s bohatým kulturním životem, který odráží jeho multietnickou minulost. Vedle italské většiny zde žije významná slovinská menšina, která má své vlastní školy, divadlo a kulturní instituce.

Město je neodmyslitelně spjato s literaturou. Na počátku 20. století zde žili a tvořili spisovatelé jako James Joyce, Italo Svevo a Umberto Saba. Historické literární kavárny, jako je Caffè San Marco, Caffè degli Specchi nebo Caffè Tommaseo, jsou dodnes živými centry společenského života.

Místní kuchyně je fascinující směsí italských, rakousko-uherských a balkánských vlivů. Typickými pokrmy jsou jota (polévka z fazolí, kysaného zelí a brambor), guláš, různé druhy mořských plodů a sladkosti jako presnitz nebo putizza.

💡 Pro laiky

Co je to svobodný přístav? Svobodný přístav (italsky porto franco) je speciální zóna v přístavu, kde se se zbožím může manipulovat (nakládat, vykládat, skladovat) bez placení cel a daní. Pro Terst v 18. a 19. století to znamenalo obrovskou výhodu. Lodě z celého světa sem mohly přivézt zboží levněji, což přilákalo obchodníky a pomohlo městu zbohatnout a stát se hlavním obchodním centrem Rakouska-Uherska.
Co je to vítr Bóra? Bóra je velmi silný, studený a nárazový vítr, který fouká z pevniny směrem k moři. Vzniká, když se studený vzduch z vnitrozemí převalí přes hory (v případě Terstu přes Kras) a padá dolů k pobřeží. Je tak silný, že v ulicích Terstu jsou na některých místech instalována lana a zábradlí, kterých se lidé mohou při chůzi držet.
Proč byl Terst po válce "svobodné území"? Po druhé světové válce si na Terst dělaly nárok jak Itálie, tak komunistická Jugoslávie. Obě země měly pro své nároky historické a etnické důvody. Protože se velmoci (USA, Velká Británie a SSSR) nemohly dohodnout, komu město připadne, vytvořily kompromisní řešení: malý neutrální stát pod dohledem OSN. Toto řešení ale nefungovalo dobře a nakonec bylo území rozděleno mezi Itálii a Jugoslávii.

Šablona:Aktualizováno