František I. Štěpán Lotrinský
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník František I. Štěpán Lotrinský (německy Franz I. Stephan von Lothringen; 8. prosince 1708, Nancy – 18. srpna 1765, Innsbruck) byl vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský a v letech 1745–1765 císař Svaté říše římské. Sňatkem s Marií Terezií se stal spoluzakladatelem habsbursko-lotrinské dynastie, která vládla v habsburských zemích až do roku 1918. Ačkoliv formálně stál jako císař v čele Svaté říše římské, skutečnou moc nad rodovými državami držela v rukou jeho manželka. Proslul jako schopný finančník, podnikatel a mecenáš věd.
📜 Život a původ
František Štěpán se narodil v Nancy jako čtvrtý syn lotrinského vévody Leopolda Josefa Lotrinského a jeho manželky Alžběty Charlotty Orleánské, neteře francouzského krále Ludvíka XIV.. Pocházel ze starobylého rodu lotrinských vévodů, který vládl v Lotrinsku po staletí. Jelikož jeho starší bratři zemřeli v dětství, stal se již v raném věku dědicem vévodství.
V roce 1723 byl poslán na výchovu k císařskému dvoru ve Vídni pod dohled císaře Karla VI.. Císař si mladého vévodu oblíbil a viděl v něm ideálního manžela pro svou nejstarší dceru a dědičku Marii Terezii. František Štěpán se zde naučil německy, získal vzdělání v oblasti vojenství, diplomacie i správy a rychle se sblížil s mladou arcivévodkyní.
💍 Sňatek s Marií Terezií
Láska mezi Františkem Štěpánem a Marií Terezií byla upřímná, což bylo v éře dynastických sňatků vzácné. Jejich svazku však stály v cestě politické překážky. Francie se obávala spojení Lotrinska, strategicky položeného na jejích hranicích, s mocnou habsburskou monarchií. Císař Karel VI. proto musel pro sňatek získat souhlas francouzského dvora.
Cenou za tento souhlas byla pro Františka Štěpána obrovská oběť: musel se vzdát svého rodového Lotrinského vévodství. To bylo po válce o polské následnictví přiděleno Stanislavu Leszczyńskému, tchánovi francouzského krále Ludvíka XV., s tím, že po jeho smrti připadne Francii. Jako kompenzaci získal František Štěpán právo na Toskánské velkovévodství v Itálii po vymření rodu Medici.
Sňatek se konal 12. února 1736 ve Vídni. Tento svazek položil základ nové habsbursko-lotrinské dynastie.
👑 Panovník a císař
герцог Lotrinský a velkovévoda toskánský
Po smrti svého otce v roce 1729 se František Štěpán stal vévodou lotrinským a barským. Jeho vláda v rodné zemi však byla krátká. V roce 1737 se v souladu s dohodami vzdal Lotrinska a po smrti posledního Medicejského velkovévody, Giana Gastona, se stal velkovévodou toskánským. Do Florencie přijel jen na krátkou dobu a správu Toskánska poté řídil převážně na dálku z Vídně.
⚔️ Císař Svaté říše římské
Po smrti císaře Karla VI. v roce 1740 zdědila habsburské země na základě Pragmatická sankce jeho dcera Marie Terezie. Její nástupnictví však bylo zpochybněno několika evropskými mocnostmi, což vedlo k vypuknutí válek o rakouské dědictví. Během těchto válek byl císařem zvolen bavorský kurfiřt Karel VII. Bavorský.
Teprve po smrti Karla VII. v roce 1745 se Marii Terezii podařilo prosadit volbu svého manžela. 13. září 1745 byl František Štěpán ve Frankfurtu nad Mohanem jednomyslně zvolen císařem Svaté říše římské jako František I. Ačkoliv získal nejvyšší světský titul v křesťanském světě, jeho politická moc byla omezená. Skutečnou vládu nad Rakouskem, Uhrami a Českým královstvím pevně držela jeho manželka Marie Terezie, která ho jmenovala svým spoluvládcem. František se věnoval především správě císařského dvora a financím.
⚙️ Hospodář a mecenáš
Největší talent Františka I. Štěpána ležel v oblasti financí a podnikání. Zatímco Marie Terezie se věnovala reformám státní správy a armády, on se soustředil na obnovu státní pokladny, která byla vyčerpána válkami. Ukázal se jako mimořádně schopný hospodář.
Založil řadu manufaktur (např. na výrobu textilu, porcelánu a luxusního zboží), investoval do obchodu a zemědělství a spravoval své osobní i státní statky s velkým ziskem. Jeho podnikatelské aktivity výrazně přispěly ke konsolidaci financí habsburské monarchie.
Byl také vášnivým sběratelem a mecenášem věd, zejména přírodních. Jeho rozsáhlé sbírky minerálů, rostlin a živočichů se staly základem pro pozdější Přírodovědné muzeum ve Vídni. V roce 1752 založil v areálu zámku Schönbrunn nejstarší dodnes existující zoologickou zahradu na světě.
👨👩👧👦 Rodina a potomstvo
Manželství Františka Štěpána a Marie Terezie bylo navzdory jeho občasným nevěrám pevné a láskyplné. Vzešlo z něj 16 dětí (11 dcer a 5 synů), z nichž se 10 dožilo dospělosti. Jejich potomci se stali panovníky v různých částech Evropy a zajistili pokračování rodu.
Nejvýznamnější potomci:
- Josef II. (1741–1790), císař Svaté říše římské, král český a uherský
- Marie Kristýna Rakouská (1742–1798), vévodkyně těšínská, manželka Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského
- Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (1746–1804), vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally
- Leopold II. (1747–1792), císař Svaté říše římské, král český a uherský
- Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (1752–1814), královna neapolská a sicilská
- Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1754–1806), vévoda modenský
- Marie Antoinetta (1755–1793), královna francouzská a navarrská, manželka krále Ludvíka XVI.
- Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (1756–1801), arcibiskup a kurfiřt kolínský
🏛️ Odkaz a smrt
František I. Štěpán zemřel náhle 18. srpna 1765 v Innsbrucku na záchvat mrtvice, když se vracel z divadelního představení. Jeho smrt hluboce zasáhla Marii Terezii, která až do konce svého života nosila vdovský šat a svého manžela přežila o 15 let.
Jeho ostatky byly převezeny do Vídně a uloženy v Císařské hrobce vedle jeho předků. Jeho nástupcem v úřadu císaře se stal jeho nejstarší syn Josef II., který se zároveň stal spoluvládcem své matky v habsburských zemích.
Odkaz Františka I. Štěpána spočívá především v založení habsbursko-lotrinské dynastie, která se stala jedním z nejvýznamnějších panovnických rodů v Evropě. Jeho finanční a podnikatelský talent pomohl stabilizovat monarchii v kritickém období a jeho vědecké sbírky obohatily kulturní dědictví Vídně.
🧠 Pro laiky: Císař bez velké moci?
Může se zdát zvláštní, že František I. Štěpán byl císařem, ale skutečnou moc měla jeho žena Marie Terezie. Je důležité rozlišit dva pojmy:
- Císař Svaté říše římské: Tento titul byl volený. Císaře volilo sedm (později více) nejmocnějších knížat v říši, tzv. kurfiřtů. Titul byl velmi prestižní, ale v 18. století už s ním nebyla spojena velká přímá moc nad celou říší. Císař byl spíše reprezentativní hlavou a koordinátorem.
- Vládce habsburských zemí: Tituly jako arcivévoda rakouský, král český nebo král uherský byly dědičné. Tyto země (dnešní Rakousko, Česko, Maďarsko a další) tvořily jádro moci Habsburků. Podle Pragmatická sankce je zdědila Marie Terezie.
Protože žena nemohla být zvolena císařem Svaté říše římské, byl zvolen její manžel František. Zatímco on nosil císařský titul, ona vládla v rodinných zemích, kde ležela skutečná vojenská a ekonomická síla. František byl jejím spoluvládcem, ale ona byla vždy tou dominantní postavou.