Milánské vévodství

Rozbalit box

Obsah boxu

Milánské vévodství (italsky Ducato di Milano, latinsky Ducatus Mediolani) byl státní útvar v severní Itálii, který existoval od roku 1395 do roku 1797. Formálně bylo součástí Svaté říše římské. Vévodství bylo jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších států renesanční Itálie a hrálo klíčovou roli v evropské politice po několik staletí. Jeho centrem bylo město Milán. V čele státu stály postupně mocné rody Viscontiů a Sforzů, později bylo pod nadvládou Francie, Španělska a nakonec Rakouska.

📜 Historie

Historie vévodství je úzce spjata s bojem o moc v severní Itálii, vzestupem mocných rodů a velmocenskými konflikty, které Itálii sužovaly na přelomu středověku a novověku.

🐍 Vznik pod vládou Viscontiů

Předchůdcem vévodství bylo Milánské panství, kterému od 13. století vládl rod Viscontiů. Jejich moc postupně sílila a jejich ambice rostly. Zlomový okamžik nastal v roce 1395, kdy Gian Galeazzo Visconti, tehdejší pán Milána, zaplatil obrovskou sumu 100 000 florénů římsko-německému králi Václavu IV. za udělení titulu vévody. Tím bylo Milánské panství oficiálně povýšeno na vévodství a stalo se dědičným lénem Svaté říše římské.

Gian Galeazzo byl schopný a bezohledný vládce, který vedl expanzivní politiku. Podařilo se mu ovládnout velkou část severní a střední Itálie, včetně měst jako Verona, Vicenza, Padova, Pisa, Siena a Bologna. Jeho cílem bylo pravděpodobně sjednocení severní Itálie pod svou vládou a vytvoření království. Jeho plány však překazila náhlá smrt na mor v roce 1402. Po jeho smrti se vévodství dočasně rozpadlo, ale jeho syn Filippo Maria Visconti dokázal většinu území znovu sjednotit.

⚔️ Ambrosiánská republika a nástup Sforzů

Filippo Maria Visconti zemřel v roce 1447 bez legitimního mužského dědice. Toho využila skupina milánských šlechticů a akademiků, kteří vyhlásili tzv. Zlatou ambrosiánskou republiku, pojmenovanou po patronovi Milána, svatém Ambrožovi. Republika však čelila vnějším hrozbám, především ze strany Benátské republiky, a vnitřním sporům.

K obraně města si republika najala jednoho z nejlepších kondotiérů (žoldnéřských velitelů) té doby, Francesca Sforzu. Ten byl manželem Blanky Marie, nemanželské dcery posledního vévody Filippa Marii. Sforza nejprve úspěšně bojoval za republiku, ale poté, co porazil Benátčany, obrátil své vojsko proti samotnému Milánu. Po obléhání v roce 1450 vyhladovělé město kapitulovalo a Francesco Sforza se prohlásil novým milánským vévodou. Tím založil dynastii Sforzů, která vládla s přestávkami téměř jedno století.

✨ Zlatý věk a renesance

Vláda rodu Sforzů, zejména za Ludovica Sforzy, zvaného il Moro (Maur), představuje vrcholné období Milánského vévodství. Dvůr v Miláně se stal jedním z nejnádhernějších a nejkulturnějších v celé Evropě. Ludovico byl velkým mecenášem umění a vědy. Na jeho dvoře působil génius Leonardo da Vinci, který zde vytvořil některá ze svých nejslavnějších děl, včetně fresky Poslední večeře v klášteře Santa Maria delle Grazie a pracoval na projektech jako byl monumentální jezdecký pomník Francesca Sforzy. Dalším významným umělcem na dvoře byl architekt Donato Bramante.

Vévodství v této době prosperovalo díky rozvinutému zemědělství, výrobě zbraní, textilu (zejména hedvábí) a obchodu.

🇮🇹 Italské války a cizí nadvláda

Bohatství a strategická poloha Milána přitahovaly pozornost větších evropských mocností, především Francie a habsburského Španělska. Ludovico Sforza se zapletl do složité sítě aliancí, která nakonec vedla k vypuknutí Italských válek (1494–1559). V roce 1499 francouzský král Ludvík XII. vtrhl do vévodství, uplatňujíc nárok na trůn odvozený od své babičky z rodu Viscontiů. Ludovico byl vyhnán a později zajat.

V následujících desetiletích se vévodství stalo hlavním bojištěm mezi Francií a Habsburky. Vláda se několikrát změnila. Klíčovou událostí byla bitva u Pavie v roce 1525, kde španělská a císařská vojska drtivě porazila Francouze a zajala jejich krále Františka I. Tím se Milánsko dostalo pevně do sféry vlivu císaře Karla V. Po smrti posledního vévody z rodu Sforzů, Francesca II. Sforzy, v roce 1535, Karel V. připojil vévodství přímo ke svým državám a později ho předal svému synovi, španělskému králi Filipovi II.

🇦🇹 Rakouská nadvláda a zánik

Milánské vévodství zůstalo pod vládou španělských Habsburků až do války o španělské dědictví na počátku 18. století. Po jejím skončení připadlo na základě Utrechtského míru z roku 1713 rakouské větvi Habsburků.

Pod rakouskou vládou, zejména za panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., zažilo vévodství období reforem v duchu osvícenského absolutismu. Byla modernizována správa, zreformován daňový systém a katastr (tzv. tereziánský katastr) a podporováno hospodářství.

Konec Milánského vévodství přišel s Francouzskou revolucí a vzestupem Napoleona Bonaparta. Během svého prvního italského tažení v roce 1796 Napoleon obsadil Milán a zrušil vévodství. Jeho území se stalo jádrem nově vytvořené Cisalpínské republiky, loutkového státu revoluční Francie. Formálně bylo zrušení vévodství potvrzeno mírem v Campo Formio v roce 1797. Po Napoleonově pádu bylo území začleněno do Lombardsko-benátského království pod rakouskou nadvládou.

🌍 Geografie a územní vývoj

Milánské vévodství se rozkládalo v úrodné Pádské nížině v oblasti dnešní Lombardie. Jeho jádrem byla města Milán a Pavia, která byla historickým hlavním městem Langobardského království.

Územní rozsah vévodství se v průběhu staletí výrazně měnil. Na svém vrcholu za vlády Giana Galeazza Viscontiho sahalo od Alp až po střední Itálii. Později se jeho území zmenšilo. Zahrnovalo významná města jako Cremona, Como, Lodi, Novara, Parma, Piacenza a Alessandria. Některá z těchto měst, jako Parma a Piacenza, byla později oddělena a vytvořila samostatné Vévodství Parmy a Piacenzy. Na východě sousedilo s mocnou Benátskou republikou, na západě se Savojským vévodstvím a na jihu s Janovskou republikou a dalšími menšími státy.

⚙️ Vláda a politika

Milánské vévodství bylo formálně lénem Svaté říše římské, ale v praxi fungovalo jako nezávislý stát s absolutistickou formou vlády. Vévoda měl téměř neomezenou moc, byl nejvyšším zákonodárcem, soudcem a velitelem armády. Opíral se o centrální správní aparát a síť úředníků. Existoval sice senát, ale jeho role byla spíše poradní. Po přechodu pod španělskou a později rakouskou nadvládu byl v čele správy guvernér jmenovaný panovníkem ve Madridu nebo Vídni.

💰 Ekonomika a společnost

Vévodství patřilo k hospodářsky nejrozvinutějším oblastem Evropy. Jeho bohatství pramenilo z několika zdrojů:

• Zemědělství: Díky propracovanému systému zavlažovacích kanálů (navigli) byla Pádská nížina extrémně úrodná. Pěstovalo se zde obilí, víno a později i rýže.
• Řemesla a průmysl: Milán byl proslulý výrobou luxusního zboží. Zvláště vynikala produkce zbraní a brnění, které byly považovány za nejlepší v Evropě. Dále se zde vyráběly kvalitní vlněné a hedvábné látky.
• Obchod: Díky své poloze na křižovatce obchodních cest mezi Itálií a zbytkem Evropy bylo vévodství důležitým obchodním centrem.

Společnost byla silně hierarchizovaná. Na vrcholu stál vévoda a jeho dvůr, následovala vysoká šlechta a duchovenstvo. Důležitou vrstvou byli bohatí měšťané, obchodníci a bankéři. Většinu populace tvořili rolníci a řemeslníci.

🎨 Kultura a umění

Milánský dvůr, zejména za vlády Sforzů, byl jedním z hlavních center italské renesance. Vévodové byli štědrými mecenáši, kteří do Milána zvali nejlepší umělce, architekty a učence své doby.

• Architektura: Pokračovala stavba monumentální gotické katedrály Duomo di Milano. Za Sforzů byl přestavěn hrad Castello Sforzesco, který se stal jejich honosnou rezidencí. Donato Bramante zde navrhl části kostela Santa Maria presso San Satiro a tribunu kostela Santa Maria delle Grazie.
• Malířství: Vrcholným dílem je Poslední večeře od Leonarda da Vinciho. Působili zde i další významní malíři jako Vincenzo Foppa a Bergognone.
• Hudba: Milánský dvůr byl také centrem hudebního života.

🤔 Pro laiky: Co bylo Milánské vévodství?

Představte si Milánské vévodství jako mocné a bohaté království v severní Itálii, které existovalo v době, kdy Itálie ještě nebyla sjednoceným státem jako dnes. Vládli mu mocní vévodové z rodů Visconti a Sforza, kteří byli známí svou láskou k umění, ale také svými válkami a politickými intrikami. Bylo to jedno z nejdůležitějších center evropské politiky, obchodu a renesanční kultury. Proslavilo se po celé Evropě výrobou nejkvalitnějšího brnění a zbraní. Na dvoře vévodů v Miláně působil i slavný umělec a vynálezce Leonardo da Vinci. Později toto bohaté území ovládly cizí mocnosti jako Španělsko a Rakousko, až nakonec zaniklo během válek vedených Napoleonem.

Šablona:Aktualizováno