Amatérský draft NHL 1975
| Amatérský draft NHL 1975 | |
|---|---|
| Datum | 3. června 1975 |
| Místo | Montreal, Quebec |
Amatérský draft NHL 1975 byl třináctým ročníkem amatérského draftu NHL, který se konal 3. června 1975 v Montrealu. Tento draft je považován za jeden z nejhlubších a nejúspěšnějších v historii ligy, neboť přinesl několik budoucích hvězd NHL včetně jednoho člena Síně slávy hokeje a desítky dalších vynikajících hráčů, přičemž jeden z nejlepších hráčů byl vybrán až v patnáctém kole.
Celkem 18 týmů vybíralo v šestnácti kolech dohromady 217 hráčů. Prvním celkovým výběrem se stal kanadský útočník Mel Bridgman, kterého si vybrali obhájci Stanley Cupu Philadelphia Flyers. Mezi nejúspěšnější výběry draftu patřili Dennis Maruk, Doug Jarvis, Doug Halward, Tim Young, Pierre Mondou, Willi Plett, Stan Jonathan, Paul Holmgren a fenomenální pozdní výběr Dave Taylor, vybraný v patnáctém kole jako 210. celkově.
⏳ Pozadí a kontext
Draft NHL 1975 se konal v době, kdy Philadelphia Flyers právě dokončili svou druhou obhajobu Stanley Cupu a dominovali lize svým fyzickým stylem hry známým jako "Broad Street Bullies". Flyers získali první celkovou volbu výměnou s Washington Capitals, což jim umožnilo vybrat Mela Bridgmana a dále posilnit svůj již tak silný tým.
Liga NHL měla v sezóně 1974/75 stále osmnáct týmů. Kansas City Scouts vstupovali do své druhé sezóny existence, zatímco Washington Capitals dokončili svou první katastrofickou sezónu s bilancí 8-67-5. Konkurence ze strany WHA pokračovala a několik vybraných hráčů se rozhodlo podepsat smlouvu s WHA místo s týmy NHL.
Pořadí draftu bylo určeno na základě konečného pořadí týmů v předchozí sezóně, s výjimkou výměn voleb. Montreal Canadiens měli díky předchozím výměnám čtyři volby v prvním kole a celkem devět voleb v prvních třech kolech, což jim umožnilo pokračovat v budování dynastie, která dominovala druhé polovině sedmdesátých let.
Draft 1975 byl významně kratší než předchozí rok – místo 25 kol měl pouze 16 kol, což reflektovalo snahu NHL zefektivnit proces a soustředit se na hráče s reálnou šancí na úspěch v lize. Toronto Maple Leafs měli mimořádně mnoho voleb, včetně šesti voleb ve dvanáctém kole, což bylo způsobeno výměnami a strategickými rozhodnutími.
🎯 První kolo
První kolo draftu NHL 1975 bylo silné, přestože první celková volba Mel Bridgman nebyla nejúspěšnějším hráčem kola. Bridgman odehrál solidních 977 zápasů s 701 body a 1625 trestními minutami, ale několik dalších hráčů z prvního kola mělo ještě úspěšnější kariéry. Doug Halward, vybraný Boston Bruins jako 14. celkově, odehrál 653 zápasů s 293 body.
Pierre Mondou, vybraný Montreal Canadiens jako 15. celkově, odehrál 548 zápasů s 456 body a získal čtyři Stanley Cupy s Canadiens (1976, 1977, 1978, 1979). Tim Young, vybraný Los Angeles Kings jako 16. celkově, odehrál 628 zápasů s 536 body a byl jedním z nejproduktivnějších hráčů Kings v sedmdesátých a osmdesátých letech.
Bob Sauvé, brankář vybraný Buffalo Sabres jako 17. celkově, odehrál 420 zápasů během třináctileté kariéry a vyhrál William M. Jennings Trophy v roce 1985. Rick Lapointe, vybraný Detroit Red Wings jako pátý celkově, odehrál 664 zápasů s 220 body a 831 trestními minutami. Pat Price, vybraný New York Islanders jako 11. celkově, odehrál 726 zápasů a získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983).
🥈 Druhé kolo
Druhé kolo draftu 1975 přineslo několik mimořádně úspěšných hráčů. Dennis Maruk, vybraný California Golden Seals jako 21. celkově, se stal jedním z nejlepších výběrů celého draftu. Maruk odehrál 888 zápasů a nasbíral 878 bodů, přičemž v sezóně 1981/82 při působení ve Washington Capitals dal neuvěřitelných 60 gólů a nasbíral 136 bodů – třetí nejvyšší celkový počet v historii NHL v jedné sezóně.
Doug Jarvis, vybraný Toronto Maple Leafs jako 24. celkově, odehrál 964 zápasů a držel rekord NHL pro nejvíce po sobě jdoucích odehraných zápasů (964) až do roku 1987, kdy ho překonal Doug Jarvis. Jarvis získal čtyři Stanley Cupy – jeden s Montreal Canadiens (1979) a tři s New York Islanders (1980, 1981, 1982, 1983). Čtyřikrát vyhrál Frank J. Selke Trophy jako nejlepší obranný útočník.
Brian Engblom, vybraný Montreal Canadiens jako 22. celkově, odehrál 659 zápasů a získal tři Stanley Cupy s Canadiens (1977, 1978, 1979). Russ Anderson, vybraný Pittsburgh Penguins jako 31. celkově, odehrál 519 zápasů s 1086 trestními minutami. Doug Soetaert, brankář vybraný New York Rangers jako 30. celkově, odehrál 284 zápasů během dvanáctileté kariéry.
| Pořadí | Draftující tým | Jméno hráče | Pozice | Tehdejší tým | Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25 | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 19 | Washington Capitals | Peter Scamurra | O | Peterborough Petes (OHL) | 132 Z, 8 G, 25 A, 33 B | |
| 20 | Kansas City Scouts | Don Cairns | Ú | Saskatoon Blades (WHL) | 9 Z, 0 G, 1 A, 1 B | |
| 21 | California Golden Seals | Dennis Maruk | Ú | London Knights (OHL) | 888 Z, 356 G, 522 A, 878 B | 60 gólů v sezóně 1981/82 |
| 22 | Montreal Canadiens | Brian Engblom | O | University of Wisconsin (NCAA) | 659 Z, 29 G, 177 A, 206 B | 3× Stanley Cup (1977-1979) |
| 23 | Detroit Red Wings | Jerry Rollins | O | Lethbridge Broncos (WHL) | Neodehrál žádný zápas v NHL | |
| 24 | Toronto Maple Leafs | Doug Jarvis | Ú | Peterborough Petes (OHL) | 964 Z, 139 G, 264 A, 403 B | Rekord v po sobě jdoucích zápasech, 4× Selke Trophy |
| 25 | Chicago Black Hawks | Danny Arndt | Ú | Regina Pats (WHL) | Neodehrál žádný zápas v NHL | |
| 26 | Atlanta Flames | Rick Bowness | Ú | Montreal Junior Canadiens (QMJHL) | 173 Z, 18 G, 37 A, 55 B | Později úspěšný trenér NHL |
| 27 | St. Louis Blues | Ed Staniowski | B | Regina Pats (WHL) | 219 Z | Brankář |
| 28 | Vancouver Canucks | Brad Gassoff | Ú | Medicine Hat Tigers (WHL) | 122 Z, 19 G, 17 A, 36 B | Bratr Boba Gassoffa |
| 29 | New York Islanders | David Salvian | Ú | Regina Pats (WHL) | 0 Z, 0 G, 0 A, 0 B | |
| 30 | New York Rangers | Doug Soetaert | B | Edmonton Oil Kings (WHL) | 284 Z | Brankář |
| 31 | Pittsburgh Penguins | Russ Anderson | O | University of Minnesota (NCAA) | 519 Z, 22 G, 99 A, 121 B | 1086 trestných minut |
| 32 | Boston Bruins | Barry E. Smith | Ú | New Westminster Bruins (WHL) | 114 Z, 7 G, 7 A, 14 B | Později asistent trenéra |
| 33 | Los Angeles Kings | Terry Bucyk | Ú | London Knights (OHL) | Neodehrál žádný zápas v NHL | Syn Johnnyho Bucyka |
| 34 | Montreal Canadiens | Kelvin Greenbank | Ú | Brandon Wheat Kings (WHL) | Neodehrál žádný zápas v NHL | |
| 35 | Buffalo Sabres | Ken Breitenbach | O | Kitchener Rangers (OHL) | 68 Z, 1 G, 13 A, 14 B | |
| 36 | St. Louis Blues | Jamie Masters | O | Peterborough Petes (OHL) | 33 Z, 1 G, 13 A, 14 B |
🥉 Třetí kolo
Třetí kolo draftu 1975 přineslo několik velmi úspěšných hráčů. Mike O'Connell, vybraný Chicago Black Hawks jako 43. celkově, odehrál 860 zápasů se 439 body a později se stal generálním manažerem Boston Bruins. Terry Martin, vybraný Buffalo Sabres jako 44. celkově, odehrál 479 zápasů s 205 body.
Paul Baxter, vybraný Pittsburgh Penguins jako 49. celkově, odehrál 472 zápasů s neuvěřitelnými 1564 trestními minutami, čímž se stal jedním z nejtěžších hráčů sedmdesátých a osmdesátých let. Paul Woods, vybraný Montreal Canadiens jako 51. celkově, odehrál 501 zápasů s 196 body. Pat Hughes, další výběr Canadiens (52. celkově), odehrál 573 zápasů s 258 body.
Gary McAdam, vybraný Buffalo Sabres jako 53. celkově, odehrál 534 zápasů s 228 body. Bruce Boudreau, vybraný Toronto Maple Leafs jako 42. celkově, odehrál 141 zápasů v NHL, ale později se stal velmi úspěšným trenérem v NHL, včetně vedení Washington Capitals, Anaheim Ducks a Minnesota Wild.
4️⃣ Čtvrté kolo
Čtvrté kolo draftu 1975 přineslo Grega Smithe, vybraného California Golden Seals jako 57. celkově. Smith odehrál 829 zápasů se 288 body a 1110 trestními minutami, čímž se stal nejúspěšnějším hráčem čtvrtého kola. Smith byl tvrdý obránce, který hrál také za Minnesota North Stars, Washington Capitals a Detroit Red Wings.
Ron Delorme, vybraný Kansas City Scouts jako 56. celkově, odehrál 524 zápasů se 146 body a 667 trestními minutami. Steve Jensen, americký útočník vybraný Minnesota North Stars jako 58. celkově, odehrál 438 zápasů s 220 body. Rick St. Croix, brankář vybraný Philadelphia Flyers jako 72. celkově, odehrál 131 zápasů během osmileté kariéry.
| Pořadí | Draftující tým | Jméno hráče | Pozice | Tehdejší tým | Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25 | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 55 | Washington Capitals | Blair MacKasey | O | Hamilton Red Wings (OHL) | 1 Z, 0 G, 0 A, 0 B | |
| 56 | Kansas City Scouts | Ron Delorme | Ú | Kamloops Chiefs (WHL) | 524 Z, 83 G, 63 A, 146 B | |
| 57 | California Golden Seals | Greg Smith | Ú | Calgary Centennials (WHL) | 829 Z, 56 G, 232 A, 288 B | Nejlepší výběr čtvrtého kola |
| 58 | Minnesota North Stars | Steve Jensen | Ú | University of Minnesota (NCAA) | 438 Z, 113 G, 107 A, 220 B | |
| 72 | Philadelphia Flyers | Rick St. Croix | B | Kitchener Rangers (OHL) | 131 Z | Brankář |
- (Kompletní tabulka obsahuje všechny hráče čtvrtého kola, ale pro stručnost zde uvádíme pouze nejúspěšnější)*
5️⃣ Páté kolo
Páté kolo draftu 1975 přineslo několik mimořádných pozdních výběrů. Willi Plett, vybraný Atlanta Flames jako 80. celkově, se stal jedním z nejlepších pozdních výběrů draftu. Plett odehrál 834 zápasů a nasbíral 437 bodů s neuvěřitelnými 2572 trestními minutami. Byl produktivním a zároveň extrémně tvrdým hráčem, který získal Calder Memorial Trophy jako nejlepší nováček v roce 1977.
Stan Jonathan, vybraný Boston Bruins jako 86. celkově, odehrál 411 zápasů s 201 body a 751 trestními minutami. Jonathan byl známý jako jeden z nejtěžších malých hráčů v historii NHL (168 cm, 77 kg) a získal dva Stanley Cupy s Bruins (1977, 1978). Don Edwards, brankář vybraný Buffalo Sabres jako 89. celkově, odehrál 459 zápasů a vyhrál William M. Jennings Trophy v roce 1980.
Bob Hoffmeyer, vybraný Chicago Black Hawks jako 79. celkově, odehrál 198 zápasů s 66 body a 325 trestními minutami.
| Pořadí | Draftující tým | Jméno hráče | Pozice | Tehdejší tým | Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25 | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 77 | Detroit Red Wings | Mike Wong | Ú | University of Minnesota Duluth (NCAA) | 22 Z, 1 G, 1 A, 2 B | První hráč čínského původu v NHL |
| 79 | Chicago Black Hawks | Bob Hoffmeyer | O | New Westminster Bruins (WHL) | 198 Z, 14 G, 52 A, 66 B | |
| 80 | Atlanta Flames | Willi Plett | Ú | Regina Pats (WHL) | 834 Z, 222 G, 215 A, 437 B | Calder Trophy 1977, 2572 trestných minut |
| 86 | Boston Bruins | Stan Jonathan | Ú | Oshawa Generals (OHL) | 411 Z, 91 G, 110 A, 201 B | 2× Stanley Cup, tvrdý malý hráč |
| 89 | Buffalo Sabres | Don Edwards | B | Kitchener Rangers (OHL) | 459 Z | Brankář, Jennings Trophy 1980 |
- (Kompletní tabulka obsahuje všechny hráče pátého kola, ale pro stručnost zde uvádíme pouze nejúspěšnější)*
6️⃣ až 🔟 Šesté až desáté kolo
Kola šest až deset draftu 1975 přinesla několik úspěšných pozdních výběrů. Jack Brownschidle, vybraný St. Louis Blues v šestém kole jako 99. celkově, odehrál 494 zápasů s 201 body. Matti Hagman, finský útočník vybraný Boston Bruins v šestém kole jako 104. celkově, odehrál 237 zápasů se 145 body a byl jedním z prvních úspěšných finských hráčů v NHL.
Paul Holmgren, vybraný Philadelphia Flyers v šestém kole jako 108. celkově, odehrál 527 zápasů se 323 body a 1684 trestními minutami. Holmgren byl produktivním a zároveň tvrdým hráčem, který později působil jako trenér a generální manažer Flyers. Ted Bulley, vybraný Chicago Black Hawks v sedmém kole jako 115. celkově, odehrál 414 zápasů s 214 body a 704 trestními minutami.
Ron Wilson, vybraný Toronto Maple Leafs v osmém kole jako 132. celkově, odehrál 177 zápasů v NHL, ale později se stal velmi úspěšným trenérem v NHL, včetně vedení San Jose Sharks, Washington Capitals a Toronto Maple Leafs. Craig Norwich, vybraný Montreal Canadiens v osmém kole jako 142. celkově, odehrál 104 zápasy s 75 body.
Bo Berglund, švédský útočník vybraný Boston Bruins v osmém kole jako 140. celkově, odehrál 130 zápasů s 68 body. Tapio Levo, finský obránce vybraný Pittsburgh Penguins v osmém kole jako 139. celkově, odehrál 107 zápasů s 69 body.
| Pořadí | Draftující tým | Jméno hráče | Pozice | Tehdejší tým | Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25 | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 99 | St. Louis Blues | Jack Brownschidle | O | University of Notre Dame (NCAA) | 494 Z, 39 G, 162 A, 201 B | |
| 104 | Boston Bruins | Matti Hagman | Ú | HIFK (FIN) | 237 Z, 56 G, 89 A, 145 B | První úspěšný Fin v NHL |
| 108 | Philadelphia Flyers | Paul Holmgren | Ú | St. Paul Vulcans (HS) | 527 Z, 144 G, 179 A, 323 B | Později GM Flyers |
| 115 | Chicago Black Hawks | Ted Bulley | Ú | Toronto Marlboros (OHL) | 414 Z, 101 G, 113 A, 214 B | |
| 132 | Toronto Maple Leafs | Ron Wilson | O | Providence College (NCAA) | 177 Z, 26 G, 67 A, 93 B | Později úspěšný trenér NHL |
| 139 | Pittsburgh Penguins | Tapio Levo | O | Ässät (FIN) | 107 Z, 16 G, 53 A, 69 B | |
| 140 | Boston Bruins | Bo Berglund | Ú | AIK IF (SWE) | 130 Z, 28 G, 40 A, 68 B | |
| 142 | Montreal Canadiens | Craig Norwich | O | University of Wisconsin (NCAA) | 104 Z, 17 G, 58 A, 75 B |
- (Kompletní tabulky pro kola 6-10 obsahují všechny hráče, ale pro stručnost zde uvádíme pouze nejúspěšnější)*
1️⃣1️⃣ až 1️⃣6️⃣ Jedenácté až šestnácté kolo
Kola jedenáct až šestnáct byla z velké části neúspěšná, ale přinesla jeden z nejlepších pozdních výběrů v historii draftu NHL. Dave Taylor, vybraný Los Angeles Kings v patnáctém kole jako 210. celkově, se ukázal být absolutní klenot. Taylor odehrál celou svou sedmnáctiletou kariéru v dresu Kings (1111 zápasů) a nasbíral 1069 bodů.
Taylor vytvořil legendární útok "Triple Crown Line" společně s Marcel Dionne a Charlie Simmer, který byl jedním z nejproduktivnějších útoků osmdesátých let. Taylor vyhrál Bill Masterton Memorial Trophy v roce 1991 a později působil jako generální manažer Kings. V roce 1995 mu Kings vyřadili číslo 18 z užívání a v roce 2019 byl uveden do Síně slávy hokeje jako stavitel.
Ken Holland, brankář vybraný Toronto Maple Leafs ve dvanáctém kole jako 188. celkově, odehrál v NHL pouze čtyři zápasy, ale později se stal jedním z nejúspěšnějších generálních manažerů v historii NHL. Holland vedl Detroit Red Wings k zisku čtyř Stanley Cupů (1997, 1998, 2002, 2008) jako generální manažer a v roce 2020 byl uveden do Síně slávy hokeje jako stavitel.
Většina hráčů vybraných v těchto pozdních kolech se v NHL nikdy neobjevila. Toronto Maple Leafs měli mimořádně mnoho voleb ve dvanáctém kole (šest voleb), ale žádný z vybraných hráčů se výrazně neprosadil.
| Pořadí | Draftující tým | Jméno hráče | Pozice | Tehdejší tým | Bilance v NHL do konce sezóny 2024/25 | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 188 | Toronto Maple Leafs | Ken Holland | B | Medicine Hat Tigers (WHL) | 4 Z | Později legendární GM Detroit Red Wings |
| 210 | Los Angeles Kings | Dave Taylor | Ú | Clarkson University (NCAA) | 1111 Z, 431 G, 638 A, 1069 B | Člen Síně slávy (stavitel), "Triple Crown Line" |
- (Kompletní tabulky pro kola 11-16 obsahují všechny hráče, ale pro stručnost zde uvádíme pouze nejúspěšnější)*
🏆 Nejúspěšnější hráči draftu
Draft NHL 1975 přinesl jednoho budoucího člena Síně slávy hokeje jako stavitele – Dave Taylor, vybraný Los Angeles Kings v patnáctém kole jako 210. celkově. Taylor odehrál celou svou kariéru v dresu Kings (1111 zápasů, 1069 bodů) a vytvořil legendární útok "Triple Crown Line" společně s Marcel Dionne a Charlie Simmer.
Tento útok byl jedním z nejproduktivnějších v osmdesátých letech a Taylor byl klíčovým členem týmu Kings po celou dekádu. V roce 1991 vyhrál Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji a sportovní chování. Po ukončení kariéry se Taylor stal generálním manažerem Kings a v roce 2019 byl uveden do Síně slávy hokeje jako stavitel za své příspěvky k rozvoji hokeje.
Dennis Maruk, vybraný California Golden Seals ve druhém kole jako 21. celkově, měl možná nejlepší individuální sezónu ze všech hráčů z draftu 1975. V sezóně 1981/82 při působení ve Washington Capitals dal Maruk 60 gólů a nasbíral 136 bodů, což je třetí nejvyšší celkový počet bodů v jedné sezóně v historii NHL (po Wayne Gretzky a Mario Lemieux). Maruk odehrál 888 zápasů se 878 body během čtrnáctileté kariéry.
Doug Jarvis, vybraný Toronto Maple Leafs ve druhém kole jako 24. celkově, držel rekord NHL pro nejvíce po sobě jdoucích odehraných zápasů (964) až do roku 1987. Jarvis získal čtyři Stanley Cupy – jeden s Montreal Canadiens (1979) a tři s New York Islanders (1980, 1981, 1982, 1983). Čtyřikrát vyhrál Frank J. Selke Trophy jako nejlepší obranný útočník, což z něj činí jednoho z nejlepších obranných útočníků v historii NHL.
Mel Bridgman, první celkový výběr draftu, odehrál solidních 977 zápasů s 701 body a 1625 trestními minutami. Bridgman byl produktivním a tvrdým centrem, který hrál za Philadelphia Flyers, Calgary Flames, New Jersey Devils, Detroit Red Wings a Vancouver Canucks. Přestože nebyl nejúspěšnějším hráčem draftu, měl dlouhou a úspěšnou kariéru.
Willi Plett, vybraný Atlanta Flames v pátém kole jako 80. celkově, získal Calder Memorial Trophy jako nejlepší nováček v roce 1977. Plett odehrál 834 zápasů s 437 body a neuvěřitelnými 2572 trestními minutami, čímž se stal jedním z nejtěžších produktivních hráčů své éry. Stan Jonathan, vybraný Boston Bruins v pátém kole, získal dva Stanley Cupy s Bruins a byl známý jako jeden z nejtěžších malých hráčů v historii NHL.
Pierre Mondou, vybraný Montreal Canadiens v prvním kole, získal čtyři Stanley Cupy s Canadiens (1976, 1977, 1978, 1979) a byl klíčovým členem dynastie týmu. Pat Price, vybraný New York Islanders v prvním kole, získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983). Brian Engblom, vybraný Canadiens ve druhém kole, získal tři Stanley Cupy (1977, 1978, 1979).
📊 Statistiky a analýza
Draft NHL 1975 ukázal zajímavé trendy co do úspěšnosti výběrů v jednotlivých kolech. Z celkových 217 vybraných hráčů odehrálo v NHL alespoň jeden zápas pouze 70 hráčů, což představuje úspěšnost přibližně 32 procent. Toto číslo bylo nižší než v některých předchozích draftech, což bylo částečně způsobeno konkurencí ze strany WHA.
První kolo mělo úspěšnost 89 procent (16 z 18 hráčů odehrálo alespoň jeden zápas v NHL), přičemž průměrný úspěšný hráč prvního kola odehrál 523 zápasů a nasbíral 301 bodů. Druhé kolo mělo úspěšnost 61 procent (11 z 18 hráčů), přičemž díky Dennisi Marukovi a Dougi Jarvisovi bylo druhé kolo výjimečně silné.
Třetí kolo mělo úspěšnost 50 procent (9 z 18), čtvrté kolo 33 procent (6 z 18) a páté kolo 33 procent (6 z 18). Od šestého kola dále byla úspěšnost výrazně nižší, přičemž většina kol měla úspěšnost pod 25 procent. Výjimkou bylo patnácté kolo, které mělo úspěšnost 20 procent díky Daveu Taylorovi.
Geograficky dominovali hráči z Kanady, konkrétně 195 z 217 vybraných hráčů bylo Kanaďanů (90 procent). Patnáct hráčů bylo Američanů, pět hráčů bylo Švédů, dva byli Finové a jeden byl z Lotyšska. To ukazuje na rostoucí internacionalizaci draftu, zejména co se týče skandinávských hráčů.
Z juniorských lig byla nejúspěšnější WHL s 82 vybranými hráči, následovaná OHL s 66 hráči, QMJHL s 23 hráči a NCAA s 26 hráči. Rostoucí počet hráčů z NCAA ukazoval na vzrůstající význam univerzitního hokeje v USA.
Co do pozic bylo vybráno 153 útočníků, 48 obránců a 16 brankářů. Z brankářů se v NHL prosadili Bob Sauvé, Doug Soetaert, Ed Staniowski, Don Edwards, Rick St. Croix a Paul Harrison, což představuje úspěšnost 38 procent – vyšší než u hráčů v poli vybraných v pozdějších kolech.
🌍 Vliv na NHL
Draft 1975 měl významný vliv na několik týmů v NHL. Montreal Canadiens pokračovali ve své dominanci druhé poloviny sedmdesátých let výběrem Pierre Mondou v prvním kole a Briana Engbloma ve druhém kole. Oba hráči získali více Stanley Cupů s Canadiens a byli klíčovými členými dynastie týmu.
New York Islanders položili další kámen do základů své budoucí dynastie výběrem Pata Price v prvním kole. Price získal čtyři Stanley Cupy s Islanders (1980-1983) a byl spolehlivým obráncem týmu během jejich nejúspěšnějšího období.
Los Angeles Kings udělali pravděpodobně nejlepší výběr celého draftu, když vybrali Davea Taylora v patnáctém kole jako 210. celkově. Taylor se stal klíčovým členem "Triple Crown Line" a odehrál celou kariéru v dresu Kings. Jeho výběr ukazuje na důležitost důkladného skautingu i v pozdních kolech draftu.
Toronto Maple Leafs vybrali Dougieho Jarvise ve druhém kole, ale nikdy ho nepodepsali a byl později vyměněn do Montreal Canadiens, kde získal Stanley Cup v roce 1979. Jarvis byl později vyměněn do Washington Capitals a nakonec do Hartford Whalers, kde dokončil svou rekordní sérii 964 po sobě jdoucích zápasů.
Philadelphia Flyers vybrali Paula Holmgrena v šestém kole, který se stal produktivním a tvrdým útočníkem týmu. Holmgren později působil jako trenér a generální manažer Flyers, což ukazuje na jeho dlouhodobý vliv na organizaci.
Boston Bruins vybrali Stana Jonathana v pátém kole, který získal dva Stanley Cupy s týmem (1977, 1978) a byl známý jako jeden z nejtěžších malých hráčů v historii NHL. Bruins také vybrali Douga Halwarda v prvním kole, který se stal spolehlivým obráncem během třináctiletné kariéry.
Draft 1975 také ukázal na rostoucí význam evropských hráčů, zejména ze Skandinávie. Matti Hagman, Bo Berglund a Tapio Levo byli mezi prvními úspěšnými evropskými hráči draftovanými v sedmdesátých letech a položili základy pro budoucí vlnu evropských talentů.
🎭 Zajímavosti
Draft NHL 1975 obsahoval několik zajímavých a unikátních momentů. Dave Taylor, vybraný Los Angeles Kings v patnáctém kole jako 210. celkově, se stal jedním z nejlepších pozdních výběrů v historii NHL. Jeho úspěch ukazuje na to, že i v nejpozdějších kolech draftu se mohou skrývat hvězdy. Taylor vytvořil legendární útok "Triple Crown Line" s Marcel Dionne a Charlie Simmer a v roce 2019 byl uveden do Síně slávy hokeje jako stavitel.
Dennis Maruk, vybraný California Golden Seals ve druhém kole, měl jednu z nejlepších individuálních sezón v historii NHL. V sezóně 1981/82 dal 60 gólů a nasbíral 136 bodů při působení ve Washington Capitals, což je třetí nejvyšší celkový počet bodů v jedné sezóně v historii NHL. Přestože Maruk nebyl nikdy uveden do Síně slávy, jeho sezóna 1981/82 zůstává jednou z nejlepších ofenzivních sezón všech dob.
Doug Jarvis, vybraný Toronto Maple Leafs ve druhém kole, držel rekord NHL pro nejvíce po sobě jdoucích odehraných zápasů (964) od října 1975 do října 1987, kdy ho překonal Doug Jarvis. Tento rekord platil více než deset let a ukazoval na Jarvisovu odolnost a konzistenci. Jarvis nikdy nevynechal ani jeden zápas během své čtrnáctileté kariéry.
Willi Plett, vybraný Atlanta Flames v pátém kole, získal Calder Memorial Trophy jako nejlepší nováček v roce 1977 s 33 góly a 56 body v 80 zápasech. Plett byl také jedním z nejtěžších hráčů v NHL s 2572 trestními minutami během kariéry, což z něj činí jednoho z mála hráčů, kteří kombinovali vysokou produktivitu s extrémní tvrdostí.
Stan Jonathan, vybraný Boston Bruins v pátém kole, byl známý jako jeden z nejtěžších malých hráčů v historii NHL. S výškou pouze 168 cm a váhou 77 kg byl Jonathan ochoten se prát s mnohem většími protihráči. Získal dva Stanley Cupy s Bruins (1977, 1978) a jeho bojovnost se stala legendární.
Mike Wong, vybraný Detroit Red Wings v pátém kole jako 77. celkově, se stal prvním hráčem čínského původu draftovaným v NHL. Přestože odehrál v NHL pouze 22 zápasů, jeho draft byl historickým momentem pro rozmanitost v lize.
Ken Holland, vybraný Toronto Maple Leafs ve dvanáctém kole, odehrál v NHL pouze čtyři zápasy jako brankář, ale později se stal jedním z nejúspěšnějších generálních manažerů v historii NHL. Holland vedl Detroit Red Wings k zisku čtyř Stanley Cupů (1997, 1998, 2002, 2008) jako generální manažer a v roce 2020 byl uveden do Síně slávy hokeje jako stavitel.
Terry Bucyk, vybraný Los Angeles Kings ve druhém kole jako 33. celkově, byl synem legendárního Johnnyho Bucyka, člena Síně slávy hokeje. Přestože Terry nikdy neodehrál v NHL ani jeden zápas, jeho draft ukazuje na to, že týmy někdy vybíraly hráče na základě rodinných vazeb.
Rick Bowness, vybraný Atlanta Flames ve druhém kole, odehrál v NHL pouze 173 zápasů, ale později se stal velmi úspěšným trenérem v NHL. Bowness působil jako hlavní trenér Boston Bruins, Ottawa Senators, New York Islanders, Phoenix Coyotes, Tampa Bay Lightning a Dallas Stars, s nimiž dosáhl finále Stanley Cupu v roce 2020.
💡 Pro laiky
Amatérský draft NHL si můžeme představit jako velký "nákupní den", kdy hokejové týmy vybírají mladé talenty pro svou budoucnost. Draft 1975 měl šestnáct kol a bylo v něm vybráno 217 hráčů. Je to jako kdybyste měli třídu s osmnácti žáky a každý z nich dostal možnost vybrat si dvanáct spoluhráčů do týmu.
Zajímavé je, že první volba Mel Bridgman nebyla nejlepším hráčem draftu. Mnohem lepšími výběry byli hráči vybráni později. Dennis Maruk, vybraný až jako 21. v pořadí (ve druhém kole), dal v jedné sezóně neuvěřitelných 60 gólů a nasbíral 136 bodů – to je třetí nejvyšší počet bodů v jedné sezóně v celé historii NHL!
Doug Jarvis, vybraný jako 24. v pořadí, odehrál v NHL 964 zápasů za sebou bez jediného vynechaného zápasu. To je jako kdybyste chodili do školy každý den bez absence po dobu více než dvanácti let! Jarvis získal čtyři Stanley Cupy a čtyřikrát byl nejlepším obranným útočníkem v lize.
Ale nejúžasnější příběh draftu 1975 je Dave Taylor. Byl vybrán až v patnáctém kole jako 210. hráč v pořadí – téměř poslední! Přesto odehrál celou kariéru v Los Angeles Kings (1111 zápasů, 1069 bodů) a v roce 2019 byl uveden do Síně slávy hokeje. Je to jako kdybyste ve třídě vybrali někoho téměř posledního a ukázalo se, že je génius. Taylor hrál v legendárním útoku "Triple Crown Line" a ukázal, že i když nejste vybráni mezi prvními, stále můžete být hvězdou.
Willi Plett, vybraný v pátém kole, byl zvláštní hráč – dal přes 220 gólů, ale zároveň měl téměř 2600 trestných minut. To znamená, že strávil více než 43 hodin na trestné lavici! Přesto vyhrál cenu pro nejlepšího nováčka roku, což ukazuje, že byl produktivní i tvrdý zároveň.
Draft 1975 je skvělým příkladem toho, že talent se může skrývat kdekoliv. Někteří nejlepší hráči byli vybráni velmi pozdě, zatímco někteří z těch vybraných mezi prvními se moc neprosadili. To je důležitá lekce – nezáleží jen na tom, kde začínáte, ale na tom, jak tvrdě pracujete.