Přeskočit na obsah

Atlanta Flames

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Atlanta Flames byl profesionální americký hokejový klub, který působil v NHL v letech 1972 až 1980. Tým sídlil v Atlantě ve státě Georgia a své domácí zápasy hrál v aréně Omni Coliseum. Klub byl založen 9. listopadu 1971 jako expanzní franšíza, a to společně s New York Islanders, především jako reakce NHL na vznik konkurenční ligy World Hockey Association (WHA)[1][2].

Navzdory tomu, že se tým v šesti z osmi sezón své existence probojoval do play-off, nikdy se mu nepodařilo vyhrát jedinou sérii a celkově zaznamenal pouze dvě vítězství ve vyřazovacích bojích[3]. Kvůli finančním ztrátám a klesající návštěvnosti byl klub 21. května 1980 prodán a přestěhován do Calgary v Albertě, kde dodnes působí pod názvem Calgary Flames[4][5].

Název "Flames" (Plameny) byl zvolen jako odkaz na vypálení Atlanty armádou generála Williama Tecumseha Shermana během americké občanské války[6][7].

Atlanta Flames
LigaNational Hockey League
KonferenceCampbellova konference
DivizeZápadní divize (1972–1974)
Patrickova divize (1974–1980)
Založeno1972
Zaniklo1980 (přestěhování do Calgary)
ArénaOmni Coliseum
MěstoAtlanta, Georgia, USA
BarvyČervená, žlutá, bílá
ÚspěchyCalder Memorial Trophy: 2x (1975, 1977)
Lady Byng Memorial Trophy: 1x (1979)

⏳ Historie

🔥 Založení a první roky (1971–1974)

NHL udělila 9. listopadu 1971 licenci na expanzní tým do Atlanty skupině vedené realitním magnátem Tomem Cousinsem, který již vlastnil basketbalový tým Atlanta Hawks a stavěl pro něj novou arénu, Omni Coliseum[8]. Cena za licenci činila 6 milionů dolarů[1]. Udělení licence Atlantě a Long Islandu bylo strategickým krokem, jak zabránit konkurenční WHA v usídlení na těchto nových trzích s moderními arénami[2]. Prvním generálním manažerem se stal Cliff Fletcher, který v této roli zůstal po celou dobu existence klubu v Atlantě a pokračoval i v Calgary[1].

Tým debutoval v NHL 7. října 1972 vítězstvím 3:2 na ledě svých expanzních protějšků, New York Islanders. První gól v historii klubu vstřelil Morris Stefaniw[9]. První domácí zápas se odehrál o týden později, 14. října, před vyprodaným hledištěm 14 568 diváků a skončil remízou 1:1 s Buffalo Sabres[9]. Pod vedením trenéra a legendárního hráče Bernieho "Boom Boom" Geoffriona se tým v prvních sezónách prezentoval bojovným a konkurenceschopným hokejem.

Již ve své druhé sezóně, 1973–74, se Flames i s negativní bilancí (30 výher, 34 proher, 14 remíz) dokázali probojovat do play-off[10]. Tam však narazili na dominantní tým Philadelphia Flyers, známý jako "Broad Street Bullies", a prohráli sérii hladce 0:4 na zápasy[10].

🏒 Pravidelná účast v play-off, žádný úspěch (1975–1980)

Po jediné neúspěšné sezóně 1974-75, kdy se do play-off nedostali, následovalo pět po sobě jdoucích účastí ve vyřazovacích bojích[11]. Toto období však bylo poznamenáno absolutní neschopností postoupit přes první kolo. Tým postupně vypadl s Los Angeles Kings (dvakrát), Detroit Red Wings, Toronto Maple Leafs a ve své poslední sezóně s New York Rangers[11]. Za celou dobu působení v Atlantě vyhráli Flames pouhé dva zápasy v play-off z celkových 17 odehraných[3].

I přes týmové nezdary v play-off se v klubu objevilo několik individuálních hvězd. Obránce Eric Vail získal v roce 1975 Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka NHL a o dva roky později ho napodobil útočník Willi Plett[12]. Bob MacMillan obdržel v roce 1979 Lady Byng Memorial Trophy pro nejslušnějšího hráče, když v sezóně nasbíral 108 bodů a pouhých 14 trestných minut[12]. K dalším oporám patřili Tom Lysiak, historicky nejproduktivnější hráč klubu, a brankář Dan Bouchard, který odchytal všech osm sezón[13].

💸 Finanční problémy a přesun do Calgary (1980)

Navzdory pravidelné účasti v play-off se klub potýkal s finančními problémy. Majitel Tom Cousins byl primárně developer a jeho hlavní byznys, realitní trh v Atlantě, se na konci 70. let propadl, což způsobilo jeho společnosti značné finanční potíže[14][15]. Hokejový klub navíc nikdy nepodepsal významnou televizní smlouvu a návštěvnost, ačkoliv nebyla katastrofální, postupně klesala. V poslední sezóně 1979–80 byl průměr na zápas jen něco málo přes 10 000 diváků[16].

Cousins se v roce 1980 rozhodl, že si již nemůže dovolit klub dále vlastnit, a dal jej na prodej. Uvedl, že jeho ztráty na týmu činily za poslední dva roky zhruba 4,5 milionu dolarů[17]. Zatímco lokální zájemci o koupi a udržení týmu v Atlantě chyběli, objevila se silná skupina investorů z kanadského Calgary v čele s kontroverzním podnikatelem Nelsonem Skalbaniou[18].

Tato skupina, která zahrnovala i budoucí legendy vlastnické struktury Calgary Flames jako Harleyho Hotchkisse a bratry Seamanovy, nabídla za klub 16 milionů amerických dolarů, což byla v té době rekordní suma za prodej NHL franšízy[19][5]. Prodej byl oficiálně oznámen 21. května 1980 a s ním i záměr okamžitě přestěhovat tým do Calgary[5].

🏒 Kulturní a sportovní odkaz

🔥 Zrození Calgary Flames

Noví majitelé se rozhodli ponechat týmu jméno "Flames", jelikož se skvěle hodilo k ropnému průmyslu, který je pro Calgary charakteristický[20]. Ikonické logo, hořící písmeno "A", bylo jednoduše upraveno na hořící "C"[21]. Na rozdíl od Atlanty, Calgary hokej okamžitě přijalo za svůj. Tým, který byl vybudován v Atlantě, se stal základem pro úspěšný klub, který v roce 1986 postoupil do finále Stanley Cupu a v roce 1989 ho i vyhrál. Posledním hráčem původních Atlanta Flames, který hrál za Calgary, byl Paul Reinhart, jenž tým opustil v roce 1988.

👕 Logo a dresy

Logo Atlanta Flames – stylizované hořící písmeno "A" – je dodnes považováno za jedno z nejlepších a nejčistších v historii sportovních log 70. let[22]. Klubové dresy byly v kombinaci červené, žluté a bílé. Po přestěhování do Calgary se původní logo "A" stalo symbolem pro alternativní kapitány týmu, kteří jej nosili na dresu po mnoho let[23].

🌍 Česká a slovenská stopa

Během osmiletého působení klubu v Atlantě se na soupisce neobjevil žádný hráč z tehdejšího Československa. Prvním Čechem v historii franšízy se stal až Jiří Hrdina v roce 1988, tedy již v éře Calgary Flames.

💡 Pro laiky

Představte si, že ve městě, které je známé spíše pro broskve a Coca-Colu než pro led, vznikne hokejový tým. To byli Atlanta Flames v 70. letech. Byli založeni jako součást obrany velké ligy NHL proti nové konkurenci.

Na ledě se jim dařilo docela dobře – většinou se dostali do play-off, což je závěrečná část sezóny, kde hrají ti nejlepší o titul. Problém byl, že jakmile se tam dostali, okamžitě prohráli. Byli jako student, který projde do finále soutěže, ale nikdy nevyhraje hlavní cenu. Za osm let existence vyhráli v play-off pouhé dva zápasy.

Hlavní problém byl ale mimo led. Majitel týmu byl realitní magnát, kterému se přestal dařit jeho hlavní byznys. Klub navíc nevydělával dost peněz, protože na zápasy nechodilo tolik lidí jako v tradičních hokejových městech a neměli ani dobrou televizní smlouvu.

Když majiteli došly peníze, musel tým prodat. Nenašel se nikdo v Atlantě, kdo by ho chtěl, ale přihlásila se skupina bohatých podnikatelů z kanadského města Calgary, kde je hokej náboženstvím. Koupili tým za tehdy rekordní sumu, přestěhovali ho a změnili logo z hořícího "A" (Atlanta) na hořící "C" (Calgary). Jméno "Flames" (Plameny) si nechali, protože se skvěle hodilo k ropnému průmyslu v Calgary. Tým, který se v Atlantě trápil, se v Kanadě stal jedním z nejlepších a o pár let později vyhrál i slavný Stanley Cup.

📈 Statistiky a rekordy

🏆 Týmové úspěchy

  • Účast v play-off: 6x (1974, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980)

⭐ Individuální rekordy

  • Nejvíce gólů v sezóně: Guy Chouinard – 50 (1978–79)
  • Nejvíce asistencí v sezóně: Bob MacMillan – 71 (1978–79)
  • Nejvíce bodů v sezóně: Bob MacMillan – 108 (1978–79)
  • Nejvíce trestných minut v sezóně: Willi Plett – 231 (1979–80)
  • Nejvíce bodů v sezóně (obránce): Dick Redmond – 52 (1973–74)
  • Nejvíce vítězství v sezóně (brankář): Dan Bouchard – 32 (1978–79)

📊 Kariérní lídři

Hráč Post Zápasy Góly Asistence Body P/Z
Tom Lysiak C 445 155 276 431 0.97
Eric Vail LW 469 174 205 379 0.81
Guy Chouinard C 318 126 168 294 0.92
Curt Bennett C 405 126 140 266 0.66
Rey Comeau C 468 88 126 214 0.46

Poznámka: P/Z = Průměr bodů na zápas

🔗 Externí odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 https://en.wikipedia.org/wiki/Atlanta_Flames
  2. 2,0 2,1 https://canadiancoinnews.com/otd-atlanta-flames-move-to-calgary/
  3. 3,0 3,1 https://en.wikipedia.org/wiki/Atlanta_Flames
  4. https://en.wikipedia.org/wiki/Atlanta_Flames
  5. 5,0 5,1 5,2 https://flamesnation.ca/news/happy-anniversary-atlanta-flames-sold-to-calgary-group-40-years-ago
  6. https://thesportshistorian.com/the-story-of-the-atlanta-flames-as-told-by-owner-thomas-g-cousins-c-2018-jim-weathersby-all-rights-reserved/
  7. https://www.georgiahockeymuseum.com/atlanta-flames-history
  8. https://thesportshistorian.com/the-story-of-the-atlanta-flames-as-told-by-owner-thomas-g-cousins-c-2018-jim-weathersby-all-rights-reserved/
  9. 9,0 9,1 https://en.wikipedia.org/wiki/Atlanta_Flames
  10. 10,0 10,1 https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Atlanta_Flames_seasons
  11. 11,0 11,1 https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Atlanta_Flames_seasons
  12. 12,0 12,1 https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Atlanta_Flames_players
  13. https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Atlanta_Flames_players
  14. https://canadiancoinnews.com/otd-atlanta-flames-move-to-calgary/
  15. https://www.quora.com/Why-did-the-Atlanta-Flames-relocate-to-Calgary
  16. https://en.wikipedia.org/wiki/Atlanta_Flames
  17. https://hfboards.mandatory.com/threads/why-did-atlanta-flames-move-to-calgary.1147595/
  18. https://canadiancoinnews.com/otd-atlanta-flames-move-to-calgary/
  19. https://canadiancoinnews.com/otd-atlanta-flames-move-to-calgary/
  20. https://canadiancoinnews.com/otd-atlanta-flames-move-to-calgary/
  21. https://canadiancoinnews.com/otd-atlanta-flames-move-to-calgary/
  22. https://www.sportslogos.net/logos/view/31/Atlanta_Flames/1973/Jersey_Logo
  23. https://en.wikipedia.org/wiki/Atlanta_Flames

Chybná citace: U značky <ref> definované uvnitř <references> chybí atribut name.