Finsko
Obsah boxu
Finsko (finsky: Suomi) je stát v Severní Evropě, který se nachází mezi Švédskem, Norskem, Ruskem a Baltským mořem. Finsko je parlamentní republika a člen Evropské unie, Schengenského prostoru a od roku 2023 také NATO.
Geografie
Finsko se rozkládá na ploše přibližně 338 000 km² a patří mezi nejlesnatější země světa – přibližně 75 % jeho území pokrývají lesy. Významným geografickým prvkem je přítomnost více než 188 000 jezer, což dalo zemi přezdívku „země tisíců jezer“. Většina území Finska má nížinný charakter, zatímco na severu se nachází Laponsko a pohoří Skandy.
Obyvatelstvo
Finsko má přibližně 5,5 milionu obyvatel. Hlavním městem je Helsinky, další významná města jsou Espoo, Tampere, Turku a Oulu. V zemi žije kromě finsky hovořící většiny také švédsky mluvící menšina (asi 5 % populace), přičemž švédština je druhým úředním jazykem. V Laponsku žije také původní obyvatelstvo Sámové.
Politika
Finsko je parlamentní republika s prezidentem jako hlavou státu a premiérem jako předsedou vlády. Finský parlament (Eduskunta) má 200 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Země je známá svou politickou stabilitou, vysokou úrovní demokracie a nízkou mírou korupce. Finsko se v posledních letech zařadilo mezi nejbezpečnější a nejméně zkorumpované státy světa.[1]
Ekonomika
Finská ekonomika je silně exportně orientovaná a vysoce technologicky rozvinutá. Významné sektory zahrnují:
- Informační technologie – známé firmy jako Nokia nebo Supercell.
- Dřevozpracující průmysl – díky rozsáhlým lesům je Finsko světovým vývozcem papíru a celulózy.
- Strojírenství, chemický průmysl, výroba elektroniky a energetika.
- Obnovitelné zdroje energie – Finsko investuje do biomasy, větrné energie a jaderné energetiky (např. jaderná elektrárna Olkiluoto).
Hrubý domácí produkt na obyvatele činil v roce 2023 přibližně 59 000 USD.[2]
Historie
Finsko bylo po staletí součástí Švédska (do roku 1809), poté bylo jako autonomní velkoknížectví začleněno do Ruské říše. Nezávislost vyhlásilo 6. prosince 1917. Po zimní válce (1939–1940) a pokračovací válce (1941–1944) s SSSR si Finsko zachovalo nezávislost, ale přišlo o část svého území. Po druhé světové válce zůstalo neutrální, ale úzce spolupracovalo se západní Evropou. Vstup do EU proběhl v roce 1995.
Kultura
Finská kultura je ovlivněna jak skandinávskými, tak východoevropskými prvky. Známé prvky finské kultury:
- Sauna – nedílná součást finského životního stylu.
- Kalevala – národní epos, který ovlivnil i vznik finského národního uvědomění.
- Jean Sibelius – nejznámější finský hudební skladatel.
- Finský design – značky jako Marimekko, Iittala nebo Arabia.
- Moderní hudba – od rocku (HIM, Nightwish) po elektroniku a klasiku.
Vzdělávání a věda
Finsko je často uváděno jako příklad vysoce kvalitního vzdělávacího systému, založeného na rovnosti přístupu a důrazu na individuální rozvoj. Finské školství je zdarma a nabízí vysokou úroveň gramotnosti a technického vzdělání. Finské univerzity jako Univerzita v Helsinkách nebo Aalto University patří mezi nejlepší v Evropě.
Sport
Finsko je sportovně aktivní zemí. Nejoblíbenějšími sporty jsou lední hokej, běžecké lyžování, skoky na lyžích a atletika. Finsko hostilo letní olympijské hry v roce 1952 v Helsinkách a pravidelně se účastní zimních i letních her.
Zajímavosti
- Finsko má jedno z největších množství metalových kapel na obyvatele.
- První země v Evropě, kde ženy získaly volební právo (1906).
- Jedním z národních symbolů je los evropský.
- Každoročně se zde koná řada neobvyklých soutěží, např. mistrovství světa v nošení manželek.
Viz také
Reference
- ↑ Transparency International: Corruption Perceptions Index 2023, Finsko na 1. místě v CPI 2023
- ↑ World Bank: Finland GDP per capita 2023, [1]