1750

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1750 (MDCCL) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek. Tento rok je často považován za symbolický přelom mezi barokní a klasicistní érou v hudbě, především kvůli úmrtí Johanna Sebastiana Bacha. Politicky se jednalo o období relativního klidu mezi válkou o rakouské dědictví a nadcházející sedmiletou válkou, avšak napětí mezi evropskými mocnostmi, zejména mezi Velkou Británií a Francií v jejich koloniích, nadále rostlo. Epocha osvícenství byla v plném proudu a ovlivňovala myšlení, vědu i umění v celé Evropě.

🌍 Události

13. ledna – Byla podepsána Madridská smlouva mezi Španělskem a Portugalskem. Smlouva definovala nové hranice mezi jejich koloniemi v Jižní Americe, především v oblasti dnešní Brazílie a Paraguay. Portugalsko získalo rozsáhlá území na západ od linie stanovené Tordesillaskou smlouvou výměnou za kolonii Colonia del Sacramento (dnešní Uruguay).
31. března – V Londýně byl po devíti letech stavby otevřen Westminsterský most přes řeku Temže. Jednalo se o teprve druhý most přes Temži v Londýně po London Bridge.
28. července – V Lipsku zemřel hudební skladatel Johann Sebastian Bach, což je událost považovaná za konec barokní éry v hudbě.
5. října – José de Carvajal y Lancaster se stal prvním ministrem Španělska.
V Habsburské monarchii pod vládou Marie Terezie pokračovaly reformy zaměřené na centralizaci státní správy a modernizaci armády.
V Francii za vlády Ludvíka XV. vrcholil umělecký styl rokoko. Dvůr ve Versailles byl centrem evropské kultury a módy.
V Prusku král Fridrich II. Veliký pokračoval v posilování armády a státu, připravujíc se na budoucí konflikty.
V Rusku vládla carevna Alžběta I. Petrovna, za jejíž vlády došlo k rozkvětu umění a vědy, například založením Moskevské univerzity o několik let později.

V Číně za vlády císaře Čchien-lung z dynastie Čching pokračovalo období prosperity a územní expanze.
V Indii postupně slábla moc Mughalské říše a naopak rostl vliv Britské a Francouzské Východoindické společnosti, které mezi sebou soupeřily o nadvládu.
V Japonsku pokračovalo období Edo pod vládou šógunátu Tokugawa, charakterizované politikou izolace (sakoku).

V severoamerických koloniích rostlo napětí mezi britskými a francouzskými osadníky, zejména v údolí řeky Ohio. Tyto spory se o několik let později staly jednou z hlavních příčin francouzské a indiánské války, která byla součástí celosvětové sedmileté války.
Benjamin Franklin prováděl své experimenty s elektřinou a formuloval teorie o jejím toku.

**Hudba**: Úmrtí J. S. Bacha symbolicky uzavřelo epochu baroka. Do popředí se dostával nový, jednodušší a elegantnější styl – klasicismus. Mezi jeho rané představitele patřili Bachovi synové, například Carl Philipp Emanuel Bach.
**Architektura a výtvarné umění**: Vrcholilo období rokoko, charakteristické svou lehkostí, zdobností, asymetrií a pastelovými barvami. Významnými centry byly Paříž a Mnichov.
**Věda**: Thomas Wright ve své práci An Original Theory or New Hypothesis of the Universe jako jeden z prvních správně popsal tvar Mléčné dráhy jako zploštělého disku hvězd.
**Literatura**: V Anglii se rozvíjel román jako literární žánr, jehož průkopníky byli autoři jako Henry Fielding a Samuel Richardson. V Francii působili osvícenští filozofové a spisovatelé jako Voltaire a Denis Diderot, kteří připravovali své stěžejní dílo, Encyklopedii.

16. března – Caroline Herschel, německo-britská astronomka, objevitelka několika komet († 1848)
13. května – Lorenzo Mascheroni, italský matematik († 1800)
23. června – Déodat Gratet de Dolomieu, francouzský geolog a mineralog, podle nějž jsou pojmenovány Dolomity († 1801)
18. srpna – Antonio Salieri, italský skladatel a dirigent, působící ve Vídni († 1825)
20. listopadu – Tipu Sultan, vládce Maisúrského království v Indii, známý svým odporem proti britské koloniální expanzi († 1799)
23. prosince – Fridrich August I. Saský, saský kurfiřt a později král († 1827)

Osvícenství: Bylo to velké myšlenkové hnutí v 18. století, které kladlo důraz na rozum, logiku a vědu místo tradiční víry a pověr. Osvícenci věřili, že lidstvo se může zlepšovat pomocí vzdělání a že každý člověk má přirozená práva, jako je svoboda. Jejich myšlenky vedly k velkým změnám, včetně Americké a Francouzské revoluce.
Rokoko: Umělecký styl, který byl populární přibližně v letech 1730–1760. Byl to následovník velkolepého a těžkého baroka. Rokoko je naopak lehké, hravé, elegantní a velmi zdobné. Používalo světlé, pastelové barvy, motivy mušlí, květin a kudrlinek. Projevovalo se hlavně v architektuře interiérů, malířství a dekorativním umění.
Madridská smlouva (1750): Důležitá dohoda mezi Španělskem a Portugalskem, která narýsovala nové hranice v Jižní Americe. V podstatě uznala, že Portugalci (v dnešní Brazílii) osídlili mnohem více území, než jim původně dovolovala stará Tordesillaská smlouva z roku 1494. Byla to snaha vyřešit dlouholeté spory mírovou cestou.