13. leden

Rozbalit box

Obsah boxu

13. leden je 13. den gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 352 dní (353 v přestupném roce). Svátek má v Česku Edita.

🗓️ Události

532 – V Konstantinopoli vypuklo povstání Níká, jedno z nejkrvavějších v historii města. Začalo jako protest fanoušků vozatajských závodů v Hippodromu a přerostlo v masové nepokoje proti císaři Justiniánovi I..
1559 – Alžběta I. byla korunována královnou Anglie ve Westminsterském opatství v Londýně.
1797 – Francouzské revoluční války: V námořní bitvě u pobřeží Bretaně se střetly dvě britské fregaty s francouzskou lodí Droits de l'Homme. Francouzská loď ztroskotala a zahynulo přes 1000 lidí.
1822 – Byla navržena řecká vlajka (modrobílá s křížem) během Prvního národního shromáždění v Epidauru.
1847 – Mexicko-americká válka: Smlouvou z Cahuengy byla ukončena válka v Kalifornii.
1898 – Émile Zola publikoval v pařížských novinách L'Aurore svůj slavný otevřený dopis J’accuse…! (Žaluji…!), v němž obvinil francouzskou vládu z antisemitismu a justičního omylu v Dreyfusově aféře.

1910 – V New Yorku se uskutečnil první veřejný rozhlasový přenos opery, konkrétně Sedlák kavalír a Komedianti z Metropolitní opery. Hlas Enrica Carusa byl slyšet až na lodích v přístavu.
1915 – Silné zemětřesení o síle 6,7 stupně zasáhlo město Avezzano v Itálii a vyžádalo si přibližně 30 000 obětí.
1930 – Poprvé byl publikován komiks Mickey Mouse.
1935 – V Sársku se konalo plebiscit, ve kterém se 90,3 % obyvatel vyslovilo pro připojení k nacistickému Německu.
1942 – Henry Ford si nechal patentovat automobil s plastovou karoserií, která byla o 30 % lehčí než ocelová.
1953 – V Sovětském svazu byl v novinách Pravda oznámen tzv. Spiknutí lékařů, údajné spiknutí prominentních moskevských lékařů (převážně židovského původu) s cílem zavraždit sovětské politické a vojenské vůdce.
1968 – Johnny Cash nahrál své slavné koncertní album At Folsom Prison ve věznici Folsom v Kalifornii.
1982 – Letadlo Air Florida 90 narazilo krátce po startu z Washingtonu do mostu na 14. ulici a zřítilo se do zamrzlé řeky Potomac. Zahynulo 78 lidí.
1990 – Douglas Wilder se stal prvním zvoleným afroamerickým guvernérem v USA, když složil přísahu ve státě Virginie.
1991 – Sovětské jednotky zaútočily na televizní věž ve Vilniusu v Litvě, aby potlačily hnutí za nezávislost. Při útoku, známém jako Lednové události, zahynulo 14 neozbrojených civilistů a stovky byly zraněny.

2001 – První ze dvou silných zemětřesení zasáhlo Salvador a vyžádalo si více než 900 obětí.
2012 – Výletní loď Costa Concordia ztroskotala u pobřeží ostrova Giglio v Itálii. Při nehodě zemřelo 32 lidí.
2018 – Na Havaji byla omylem rozeslána falešná výstraha před balistickou střelou, což způsobilo rozsáhlou paniku.
2021 – Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických podruhé schválila impeachment prezidenta Donalda Trumpa, tentokrát za podněcování k povstání v souvislosti s útokem na Kapitol.

1596 – Jan van Goyen, nizozemský malíř-krajinář († 1656)
1808 – Salmon P. Chase, americký politik a předseda Nejvyššího soudu USA († 1873)
1832 – Horatio Alger, americký spisovatel († 1899)
1864 – Wilhelm Wien, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1928)
1899 – Lev Kulešov, sovětský filmový režisér a teoretik († 1970)
1924 – Paul Feyerabend, rakouský filozof vědy († 1994)
1927 – Sydney Brenner, jihoafrický biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství († 2019)
1931 – Ladislav Cabada, český politický vězeň a předseda Konfederace politických vězňů († 2001)
1949 – Rákeš Šarma, první indický kosmonaut
1961 – Julia Louis-Dreyfus, americká herečka a komička
1966 – Patrick Dempsey, americký herec a automobilový závodník
1969 – Stephen Hendry, skotský profesionální hráč snookeru, sedminásobný mistr světa
1970 – Marco Pantani, italský cyklista, vítěz Tour de France a Giro d'Italia († 2004)
1977 – Orlando Bloom, britský herec
1982 – Miloš Černoušek, český herec známý jako Luděk Sobota
1990 – Liam Hemsworth, australský herec

888 – Karel III. Tlustý, král východofranský a západofranský, císař římský (* 839)
1691 – George Fox, anglický teolog, zakladatel kvakerství (* 1624)
1864 – Stephen Foster, americký hudební skladatel, "otec americké hudby" (* 1826)
1929 – Wyatt Earp, americký strážce zákona a pistolník z Divokého západu (* 1848)
1941 – James Joyce, irský spisovatel a básník (* 1882)
1978 – Hubert Humphrey, americký politik, 38. viceprezident Spojených států amerických (* 1911)
2002 – Ted Demme, americký filmový režisér a producent (* 1963)
2007 – Michael Brecker, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 1949)
2012 – Rauf Denktaş, první prezident Severokyperské turecké republiky (* 1924)
2021 – Siegfried Fischbacher, německo-americký kouzelník, člen dua Siegfried & Roy (* 1939)

Český kalendář

Svět

Švédsko, Finsko, Norsko: Den svatého Knuta (Tjugondag jul nebo Nuutti), konec vánočního období
Togo: Den osvobození
USA: Den korejských Američanů (Korean American Day)
Pravoslaví: Oslava konce svátků (Otdanije Prazdnika)

Tato sekce vysvětluje některé pojmy spojené s tímto dnem jednodušeji.

Gregoriánský kalendář: Je to kalendář, který dnes používá většina světa. Byl zaveden papežem Řehořem XIII. v roce 1582, aby opravil nepřesnosti staršího juliánského kalendáře. Hlavní změnou bylo upravení pravidla pro přestupné roky, což zajistilo, že kalendář lépe odpovídá délce skutečného slunečního roku.
Svátek (jmeniny): V mnoha evropských zemích, včetně Česka, je zvykem slavit "jmeniny" neboli "svátek". Každý den v kalendáři je přiřazen jednomu nebo více křestním jménům. Lidé, kteří se tak jmenují, v ten den přijímají gratulace, podobně jako na narozeniny. Tento zvyk má kořeny v křesťanské tradici uctívání svatých.
Plebiscit (referendum): Je to forma přímé demokracie, kdy všichni oprávnění voliči hlasují o nějaké důležité politické otázce, například o připojení území k jinému státu, jako se stalo v Sársku v roce 1935. Výsledek je přímým vyjádřením vůle lidu.