Francouzská a indiánská válka
Obsah boxu
Francouzská a indiánská válka (anglicky French and Indian War) byl severoamerický konflikt, který probíhal v letech 1754 až 1763 a byl součástí celosvětového konfliktu známého jako sedmiletá válka. Název odkazuje na hlavní protivníky Velké Británie a jejích severoamerických kolonií: Francii a její spojence z řad domorodých indiánských kmenů. Válka byla vyvrcholením dlouhodobého soupeření mezi Británií a Francií o nadvládu v Severní Americe. Skončila drtivým vítězstvím Británie a vedla k zániku francouzské koloniální říše v této oblasti, což mělo zásadní dopad na budoucí uspořádání kontinentu a přispělo ke vzniku Spojených států amerických.
📜 Příčiny konfliktu
Napětí mezi britskými a francouzskými koloniemi v Severní Americe existovalo po celá desetiletí před vypuknutím války. Kořeny konfliktu lze nalézt ve třech hlavních oblastech:
🗺️ Teritoriální spory
Hlavním jablkem sváru bylo úrodné a strategicky významné údolí řeky Ohio. Obě mocnosti si na toto území činily nárok. Pro Francouze představovalo klíčové spojení mezi jejich osadami v Kanadě (kolem řeky sv. Vavřince) a rozsáhlým územím Louisiany na jihu. Pro Brity, jejichž třináct kolonií se tísnilo na východním pobřeží, bylo údolí Ohia přirozeným směrem pro budoucí expanzi a osidlování. Francouzi se snažili svůj nárok potvrdit budováním řetězce pevností, jako byly Fort Duquesne (na místě dnešního Pittsburghu), Fort Le Boeuf a Fort Presque Isle. To vyvolalo ostrou reakci britských kolonií, zejména Virginie, která měla na toto území vlastní nároky.
💰 Ekonomická rivalita
Dalším významným faktorem byla konkurence v obchodu s kožešinami. Tento obchod byl pro obě koloniální mocnosti nesmírně lukrativní. Francouzi měli tradičně lepší vztahy s mnoha indiánskými kmeny a ovládali velkou část obchodu. Britští obchodníci však stále více pronikali na západ a nabízeli indiánům kvalitnější zboží za nižší ceny, čímž narušovali francouzský monopol a přetahovali jejich obchodní partnery.
🤝 Indiánské aliance
Domorodé kmeny nebyly pasivními pozorovateli, ale aktivními účastníky konfliktu. Jejich rozhodnutí, na kterou stranu se přidat, bylo často založeno na historických vztazích, obchodních výhodách a snaze zachovat si co největší autonomii.
- Francouzští spojenci: Francouzi, kteří se soustředili spíše na obchod než na masivní osidlování, byli vnímáni jako menší hrozba. Jejich hlavními spojenci byly kmeny z Wabanacké konfederace na severovýchodě a algonkinsky mluvící kmeny v oblasti Velkých jezer, jako byli Huronové, Ottawové a Odžibvejové.
- Britští spojenci: Britové se opírali především o mocnou Irokézskou konfederaci (Šest národů), která byla tradičním nepřítelem algonkinských kmenů. Irokézové hráli složitou diplomatickou hru a snažili se těžit z rivality mezi Evropany.
⚔️ Průběh války
Válka nezačala formálním vyhlášením, ale sérií menších střetů v pohraničí, které postupně eskalovaly.
💥 Počáteční střety (1754–1755)
V roce 1754 byl mladý major virginské milice, George Washington, vyslán guvernérem Virginie, aby z údolí Ohia vytlačil Francouze. Jeho malá expedice přepadla francouzskou diplomatickou hlídku v tzv. incidentu u Jumonville Glen, což je často považováno za první výstřel války. Krátce nato byli Washington a jeho muži obklíčeni a donuceni kapitulovat v narychlo postavené pevnosti Fort Necessity.
V roce 1755 vyslali Britové do Ameriky regulérní armádu pod velením generála Edwarda Braddocka s cílem dobýt Fort Duquesne. Braddockova expedice, jejímž členem byl i Washington, však podcenila partyzánskou taktiku Francouzů a jejich indiánských spojenců. V bitvě na řece Monongahela byla britská kolona vlákána do léčky a drtivě poražena. Sám Braddock byl smrtelně zraněn.
🇫🇷 Francouzské úspěchy (1756–1757)
Po formálním vyhlášení války v Evropě v roce 1756 se boje v Americe zintenzivnily. Pod velením schopného markýze Louise-Josepha de Montcalm dosáhli Francouzi řady vítězství. Využívali znalosti terénu a efektivní spolupráce s indiánskými bojovníky.
- Dobytí Fort Oswego (1756): Montcalm získal kontrolu nad jezerem Ontario.
- Dobytí Fort William Henry (1757): Po obléhání se britská posádka vzdala pod podmínkou bezpečného odchodu. Indiánští spojenci Francouzů však dohodu porušili a na odcházející britskou kolonu zaútočili, což vedlo k masakru, který byl později zpopularizován v románu Poslední Mohykán.
🇬🇧 Britský obrat (1758–1760)
Situace se pro Brity začala měnit s nástupem Williama Pitta do čela britské vlády. Pitt pochopil strategický význam severoamerického bojiště a rozhodl se do války masivně investovat. Poslal do Ameriky tisíce vojáků, poskytl finanční podporu koloniím a jmenoval nové, schopnější velitele, jako byli Jeffrey Amherst a James Wolfe.
Britská strategie se zaměřila na tři hlavní cíle: 1. **Odříznutí Kanady po moři:** Britské námořnictvo zablokovalo francouzské přístavy a dobylo klíčovou pevnost Louisbourg (1758), která střežila vjezd do zálivu svatého Vavřince. 2. **Útok na klíčové pevnosti:** Britové postupně dobyli strategické francouzské pevnosti, včetně Fort Frontenac (1758) a Fort Ticonderoga (1759). V roce 1758 také konečně padl Fort Duquesne, který byl přejmenován na Fort Pitt. 3. **Invaze do srdce Nové Francie:** Vrcholem britského tažení byla invaze do Québecu v roce 1759.
🏔️ Bitva na Abrahamových polích (1759)
Klíčovou bitvou celé války se stala Bitva na Abrahamových polích (nebo také bitva o Québec) 13. září 1759. Britské síly pod velením generála Jamese Wolfa provedly riskantní noční výsadek a vylodily se na planinách západně od města Québec. Překvapený Montcalm se rozhodl pro okamžitý protiútok, aniž by počkal na posily. V krátké, ale krvavé bitvě byli Francouzi poraženi. Oba velitelé, Wolfe i Montcalm, byli v bitvě smrtelně zraněni. Pád Québecu znamenal faktický konec francouzské moci v Kanadě. V roce 1760 kapituloval i Montréal a boje v Severní Americe v podstatě ustaly.
🌍 Důsledky a význam
Francouzská a indiánská válka zásadně přepsala mapu Severní Ameriky a měla dalekosáhlé důsledky pro všechny zúčastněné strany.
📜 Pařížská smlouva (1763)
Válka byla formálně ukončena Pařížskou smlouvou. Francie ztratila téměř všechny své severoamerické državy.
- Nová Francie (Kanada) a veškeré území východně od řeky Mississippi připadlo Velké Británii.
- Louisiana (území západně od Mississippi) byla postoupena Španělsku jako kompenzace za to, že Španělsko postoupilo Británii Floridu.
- Francii zůstalo jen několik malých ostrovů v Karibiku a rybářská práva u Newfoundlandu.
🇺🇸 Důsledky pro britské kolonie
Ačkoliv Británie a její kolonie zvítězily, válka zasela semínka budoucího konfliktu, který vyústil v americkou revoluci.
- Obrovský dluh: Válka byla nesmírně nákladná a britská vláda se ocitla v obrovských dluzích. Ve snaze přimět americké kolonisty, aby se podíleli na nákladech své vlastní obrany, zavedl Londýn sérii nových daní (např. Kolkový zákon), což vyvolalo masivní odpor pod heslem "žádné zdanění bez zastoupení".
- Vojenské zkušenosti: Mnoho koloniálních vojáků, včetně George Washingtona, získalo během války cenné vojenské zkušenosti a poznalo taktiku i slabiny britské armády.
- Královská proklamace z roku 1763: Aby se předešlo dalším konfliktům s indiány, vydala britská koruna proklamaci, která zakazovala osadníkům usazovat se západně od Appalačských hor. To rozzuřilo kolonisty, kteří považovali toto území za odměnu za svou účast ve válce.
🏹 Důsledky pro indiánské kmeny
Pro indiánské kmeny byla porážka Francie katastrofou. Ztratily klíčového spojence, který fungoval jako protiváha britské expanze. Nyní musely čelit jednotné a mnohem agresivnější koloniální mocnosti. V reakci na novou situaci vypuklo v roce 1763 Pontiacovo povstání, rozsáhlé povstání kmenů z oblasti Velkých jezer vedené náčelníkem Pontiacem, které se snažilo Brity z regionu vyhnat. Ačkoliv bylo povstání nakonec potlačeno, ukázalo odhodlání indiánů bránit své území.
💡 Pro laiky: O co šlo jednoduše?
Představte si, že dva velcí a mocní sousedé, pan Francouz a pan Brit, měli vedle sebe obrovské pozemky v Americe. Mezi jejich pozemky ležel krásný a cenný kus země (údolí řeky Ohio), který chtěli oba. Začali se o něj přetahovat a stavět si na něm své "pevnosti" (ploty a kůlny).
Do sporu se zapojili i původní obyvatelé této země, indiáni. Někteří se přidali k panu Francouzovi, protože jim dovoloval na pozemku lovit a obchodovat a nestavěl tolik domů. Jiní, hlavně mocný klan Irokézů, se přidali k panu Britovi, protože s ním měli lepší dohody a neměli rádi přátele pana Francouze.
Strhla se obrovská bitka (válka), která trvala devět let. Zpočátku se dařilo více panu Francouzovi, který byl chytřejší v boji v lese. Pak ale pan Brit poslal spoustu svých silných pomocníků a peněz, začal vyhrávat jednu bitvu za druhou a nakonec dobyl i hlavní sídlo pana Francouze, město Québec.
Pan Francouz nakonec boj vzdal a musel panu Britovi přenechat téměř celý svůj pozemek v Americe. Vítězství ale pana Brita stálo tolik peněz, že chtěl, aby mu jeho vlastní lidé žijící v Americe (kolonisté) pomohli dluh splatit formou nových daní. To se kolonistům vůbec nelíbilo a o pár let později se proti panu Britovi sami vzbouřili a založili si vlastní zemi – Spojené státy americké. Pro indiány to byla prohra, protože ztratili spojence a zůstali sami proti rozpínavým osadníkům.