1737

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1737 (MDCCXXXVII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Podle juliánského kalendáře, který byl o 11 dní opožděn, započal v sobotu.

Tento rok je významný koncem vlády rodu Medicejů v Toskánsku, založením významné univerzity v Göttingenu a pokračujícími konflikty v Evropě i Indii. V umění se jednalo o rok premiér významných oper a úmrtí legendárního houslaře Antonia Stradivariho.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

4. července – Ruská armáda pod velením polního maršála Burkharda Christopha von Münnicha dobyla osmanskou pevnost Očakiv v rámci rusko-turecké války.
9. července – Smrtí Giana Gastona de' Medici vymřel rod Medicejů, který vládl ve Florencii a Toskánsku po tři století. Vládu v Toskánském velkovévodství převzal František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, čímž se Toskánsko stalo součástí sféry vlivu habsburské monarchie.
17. září – V Německu byla slavnostně otevřena Univerzita v Göttingenu (oficiálně Univerzita Georga Augusta), založená britským králem a hannoverským kurfiřtem Jiřím II. Stala se jedním z center osvícenství.
20. listopadu – V Británii zemřela královna Karolina z Ansbachu, manželka krále Jiřího II. Její smrt krále hluboce zasáhla.
V Švédsku byl vynálezcem Christopherem Polhemem představen mechanismus zdymadla, který umožnil překonávat velké výškové rozdíly a byl klíčový pro stavbu Göta kanálu.
V Římě byl dokončen slavný vodní monument Fontana di Trevi podle návrhu Nicoly Salviho.
V Paříži byla poprvé uvedena opera Castor et Pollux od Jeana-Philippa Rameaua.
V Londýně byla uvedena opera Berenice od Georga Friedricha Händela.

🌏 Asie

11. října – Město Kalkata v Indii zasáhl mohutný cyklón a zemětřesení, které způsobily obrovské škody a podle odhadů si vyžádaly až 300 000 obětí. Tato událost je jednou z největších přírodních katastrof 18. století.
24. prosince – V bitvě u Bhópálu porazila armáda Maráthské říše spojené síly Mughalské říše a jejich spojenců. Toto vítězství potvrdilo maráthskou dominanci ve střední Indii.
V Japonsku pokračovala vláda šóguna Tokugawy Jošimuneho v rámci období Edo.

🌎 Amerika

19. září – V britské kolonii Pensylvánie proběhl tzv. Walking Purchase (Chodící koupě), kontroverzní dohoda, při které koloniální vláda získala od indiánského kmene Lenapů (Delawarů) území o rozloze přibližně 4 900 km². Rozsah území byl určen vzdáleností, kterou člověk ujde za den a půl, což indiáni považovali za podvod.
Bylo založeno město Richmond ve Virginii.

🔬 Věda a umění

Carl Linné publikoval dílo Critica Botanica, ve kterém představil svá pravidla pro pojmenovávání rostlin, a také Genera Plantarum, základní dílo pro jeho systém biologické taxonomie.
Francouzský matematik Alexis Claude Clairaut publikoval práci o teorii tvaru Země, která podpořila Newtonovu hypotézu o zploštění planety na pólech.
V Itálii zemřel ve věku 93 let nejznámější houslař všech dob, Antonio Stradivari. Během svého života vyrobil přes 1100 nástrojů, z nichž se dochovalo přibližně 650.
V Praze působil významný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

👶 Narození

29. ledna – Thomas Paine, anglicko-americký politický aktivista, filozof a revolucionář († 1809)
8. května – Edward Gibbon, britský historik, autor díla Úpadek a pád Římské říše († 1794)
20. května – William Petty, britský státník a předseda vlády († 1805)
9. září – Luigi Galvani, italský lékař a fyzik, průkopník bioelektřiny († 1798)
14. září – Michael Haydn, rakouský hudební skladatel, mladší bratr Josepha Haydna († 1806)
30. září – Morton Eden, britský diplomat († 1830)
26. října – Josef Mysliveček, český hudební skladatel, přezdívaný "Il Boemo" († 1781)
26. prosince – Fridrich Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský, rakouský polní maršál († 1815)
neznámé datum – Jacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre, francouzský spisovatel a botanik, autor románu Paul a Virginie († 1814)

⚰️ Úmrtí

12. února – Benjamin Schmolck, německý luterský teolog a básník (* 1672)
12. března – Karel Alexandr Württemberský, vévoda württemberský (* 1684)
26. března – Václav Vratislav z Mitrovic, český šlechtic a nejvyšší kancléř Českého království (* 1669)
2. května – Johann Adam von Fichtel, rakouský geolog a mineralog (* 1672)
10. května – Nakamikado, 114. japonský císař (* 1702)
9. července – Gian Gastone de' Medici, poslední velkovévoda toskánský z rodu Medicejů (* 1671)
22. září – Francesco Mancini, italský hudební skladatel (* 1672)
27. září – Hubert Gautier, francouzský inženýr a průkopník stavby mostů (* 1660)
18. prosince – Antonio Stradivari, italský mistr houslař (* 1644)
20. listopadu – Karolina z Ansbachu, britská královna, manželka Jiřího II. (* 1683)
21. prosince – Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu, arcibiskup salcburský a biskup olomoucký (* 1690)

👑 Hlavy států

Francouzské království – Ludvík XV. (1715–1774)
Svatá říše římská – Karel VI. (1711–1740)
Habsburská monarchie – Karel VI. (1711–1740)
Království Velké Británie – Jiří II. (1727–1760)
Pruské království – Fridrich Vilém I. (1713–1740)
Ruské impérium – Anna Ivanovna (1730–1740)
Španělské království – Filip V. (1724–1746)
Portugalské království – Jan V. (1706–1750)
Švédské království – Frederik I. (1720–1751)
Dánsko-Norsko – Kristián VI. (1730–1746)
Osmanská říše – Mahmud I. (1730–1754)
Papežský stát – Klement XII. (1730–1740)
Čína (Říše Čching) – Čchien-lung (1735–1796)
Japonsko (Šógunát Tokugawa) – Tokugawa Yoshimune (1716–1745)

💡 Pro laiky

V roce 1737 se v Evropě stále používaly dva různé kalendáře. Většina katolických a protestantských zemí (jako Francie, Španělsko nebo Svatá říše římská) již používala modernější gregoriánský kalendář. Naopak pravoslavné země (jako Rusko) a některé protestantské (jako Velká Británie) se stále držely staršího juliánského kalendáře. V roce 1737 byl rozdíl mezi nimi 11 dní, což způsobovalo zmatky v datování mezinárodních událostí.

Politická mapa Evropy se v této době měnila. Nedávno skončila Válka o polské následnictví, která posílila vliv Ruska a Rakouska a oslabila Polsko. Smrt posledního vládce z rodu Medicejů v Toskánsku znamenala konec jedné éry a přesun tohoto bohatého italského státu pod habsburskou nadvládu, což dále posílilo mocenskou pozici Marie Terezie a jejího manžela.

Vědecký svět byl v plném proudu osvícenství. Vědci jako Carl Linné se snažili systematicky popsat a utřídit přírodu, což položilo základy moderní biologie. Založení univerzity v Göttingenu s důrazem na svobodu bádání bylo symbolem tohoto nového intelektuálního hnutí.

Šablona:Aktualizováno