Univerzita v Göttingenu
Obsah boxu
Univerzita v Göttingenu (německy Georg-August-Universität Göttingen, zkráceně Georgia Augusta) je prestižní veřejná výzkumná univerzita v Göttingenu v německém Dolním Sasku. Byla založena v roce 1734 Jiřím II., králem Velké Británie a kurfiřtem hannoverským, a otevřena v roce 1737. Univerzita se rychle stala jedním z nejvýznamnějších center Osvícenství v Evropě a proslula svým důrazem na svobodu vědeckého bádání.
Během své historie se stala domovem pro desítky nositelů Nobelovy ceny a je považována za jednu z nejlepších univerzit v Německu i ve světě, zejména v oborech matematiky, fyziky a přírodních věd. Je členem elitní skupiny německých univerzit German U15 a evropské sítě Coimbra Group.
📜 Historie
🏛️ Založení v duchu osvícenství (18. století)
Univerzita byla založena v roce 1734 z iniciativy Gerlacha Adolpha von Münchhausena pod záštitou Jiřího II., který byl současně britským králem a hannoverským kurfiřtem. Na rozdíl od starších univerzit, které byly silně ovlivněny církví, byla Georgia Augusta koncipována v duchu Osvícenství. Hlavním principem byla svoboda myšlení a výzkumu (Libertas philosophandi). Univerzita se rychle stala populární a přitahovala studenty i profesory z celé Evropy. Měla čtyři zakládající fakulty: teologickou, právnickou, lékařskou a filozofickou. Její knihovna, dnes Göttingenská státní a univerzitní knihovna, se brzy stala jednou z nejlepších v Evropě.
✨ Zlatý věk a Göttingenská sedma (19. století)
V 19. století univerzita zažila svůj "zlatý věk" a stala se světovým centrem přírodních věd, zejména matematiky. Působili zde velikáni jako Carl Friedrich Gauss a Bernhard Riemann.
V roce 1837 došlo k významné politické události, známé jako protest Göttingenské sedmy (Göttinger Sieben). Sedm profesorů, včetně bratrů Jacoba a Wilhelma Grimmových, protestovalo proti zrušení liberální ústavy novým hannoverským králem Arnoštem Augustem I.. Všichni byli propuštěni a někteří i vyhoštěni ze země. Tento akt občanské neposlušnosti se stal symbolem boje za akademickou a politickou svobodu v Německu.
V druhé polovině století zde působil kancléř Otto von Bismarck, který v Göttingenu studoval práva a udržoval si k univerzitě silný vztah.
⚛️ Centrum matematiky a fyziky (přelom 19. a 20. století)
Na přelomu 19. a 20. století se Göttingen stal absolutní světovou špičkou v matematice a teoretické fyzice. Pod vedením matematiků jako Felix Klein a David Hilbert se zde zrodily klíčové myšlenky moderní matematiky. Hilbertův program a jeho slavných 23 problémů, představených v roce 1900, ovlivnilo matematiku na celé století.
Ve 20. letech 20. století se Fyzikální ústav pod vedením Maxe Borna a Jamese Francka stal kolébkou kvantové mechaniky. Působili zde nebo sem dojížděli Werner Heisenberg, Enrico Fermi, Paul Dirac, Robert Oppenheimer a mnoho dalších budoucích nositelů Nobelovy ceny. Právě zde Heisenberg formuloval své klíčové myšlenky o maticové mechanice.
📉 Úpadek za nacismu a poválečná obnova
Nástup nacismu v roce 1933 znamenal pro univerzitu katastrofu. Na základě zákona o obnově státní služby bylo propuštěno více než 50 profesorů a vědců židovského původu nebo s politicky nevyhovujícími názory. Mezi vyhnanými byli nositelé Nobelovy ceny jako Max Born a James Franck, ale i matematička Emmy Noetherová, která je považována za zakladatelku moderní abstraktní algebry. Matematik David Hilbert na otázku nacistického ministra školství, jaká je nyní matematika v Göttingenu, když byla očištěna od židovského vlivu, údajně odpověděl: "Matematika v Göttingenu? Ta už prostě neexistuje."
Po druhé světové válce se univerzita postupně obnovovala, ale své dominantní postavení ve fyzice a matematice již nikdy plně nezískala zpět. Přesto zůstala jednou z předních německých univerzit a pokračovala ve špičkovém výzkumu v mnoha oborech.
🏛️ Struktura a fakulty
Univerzita je rozdělena do 13 fakult, které pokrývají široké spektrum oborů:
- Fakulta teologie
- Fakulta práv
- Fakulta medicíny (Univerzitní medicínský komplex Göttingen, UMG)
- Filozofická fakulta
- Fakulta sociálních věd
- Fakulta ekonomických věd
- Fakulta matematiky a informatiky
- Fakulta fyziky
- Fakulta chemie
- Fakulta geověd a geografie
- Fakulta biologie a psychologie
- Fakulta lesnictví a lesní ekologie
- Fakulta zemědělských věd
Součástí univerzity je také Göttingenská státní a univerzitní knihovna (Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek Göttingen, SUB), jedna z největších a nejvýznamnějších knihoven v Německu.
🔬 Výzkum a význam
Univerzita v Göttingenu je historicky i v současnosti jedním z nejdůležitějších výzkumných center v Německu. Je úzce propojena s několika instituty Společnosti Maxe Plancka, které sídlí ve městě, včetně institutů pro biofyzikální chemii, experimentální medicínu a výzkum sluneční soustavy.
🏆 Nositelé Nobelovy ceny
S univerzitou je spojeno více než 40 nositelů Nobelovy ceny, kteří zde studovali, vyučovali nebo prováděli výzkum. Mezi nejznámější patří:
- Max Planck (fyzika, 1918)
- Albert Einstein (fyzika, 1921) - i když zde nepůsobil dlouhodobě, jeho práce byla úzce spjata s göttingenskou školou
- Niels Bohr (fyzika, 1922)
- James Franck (fyzika, 1925)
- Werner Heisenberg (fyzika, 1932)
- Paul Dirac (fyzika, 1933)
- Otto Hahn (chemie, 1944)
- Max Born (fyzika, 1954)
- Manfred Eigen (chemie, 1967)
- Erwin Neher (medicína, 1991)
- Bert Sakmann (medicína, 1991)
- Stefan Hell (chemie, 2014)
🎓 Slavní absolventi a profesoři
Kromě nositelů Nobelovy ceny je s univerzitou spojena řada dalších významných osobností:
- Matematici: Carl Friedrich Gauss, Bernhard Riemann, David Hilbert, Felix Klein, Hermann Minkowski, Emmy Noetherová
- Fyzici: Wilhelm Eduard Weber, Robert Oppenheimer (studoval zde)
- Chemici: Friedrich Wöhler (první syntéza močoviny)
- Filozofové a humanitní vědci: Bratři Grimmové, Arthur Schopenhauer, Jürgen Habermas, Max Weber
- Státníci: Otto von Bismarck, Richard von Weizsäcker
💡 Pro laiky
- Co znamená "univerzita v duchu osvícenství"? V 18. století byla většina univerzit pod silným vlivem církve a učilo se podle starých dogmat. Univerzita v Göttingenu byla založena na myšlence, že vědci by měli mít svobodu zkoumat svět bez ohledu na náboženské předpisy. To přilákalo nejlepší mozky té doby.
- Proč byla tak slavná v matematice a fyzice? Na přelomu 19. a 20. století se zde sešla generace geniálních vědců, kteří položili základy moderní vědy. Představte si to jako Silicon Valley pro fyziku – právě zde se zrodila kvantová mechanika, teorie, která popisuje svět atomů a je základem pro fungování počítačů, laserů a jaderné energie.
- Kdo byla "Göttingenská sedma"? Byla to skupina sedmi statečných profesorů (včetně autorů slavných pohádek, bratrů Grimmových), kteří se v roce 1837 postavili králi. Protestovali proti tomu, že zrušil ústavu, která zaručovala občanům více svobod. I když byli vyhozeni, stali se hrdiny a symbolem toho, že i akademici se mají ozvat, když se děje bezpráví.