Velká turecká válka
Obsah boxu
Velká turecká válka (německy Großer Türkenkrieg), známá také jako Válka Svaté ligy, byl rozsáhlý vojenský konflikt mezi Osmanskou říší a jejími vazaly na jedné straně a aliancí evropských mocností známou jako Svatá liga na straně druhé. Válka probíhala v letech 1683 až 1699 a její bojiště se rozkládala od Vídně přes Uhry, Balkán až po Ukrajinu a Středomoří. Konflikt je považován za klíčový zlom v dějinách osmansko-habsburských válek, který definitivně zastavil osmanskou expanzi do střední Evropy a zahájil proces postupného vytlačování Osmanů z kontinentu.
Válka začala masivním osmanským tažením na Vídeň v roce 1683, které skončilo drtivou porážkou v bitvě u Vídně. Tento úspěch vedl k vytvoření Svaté ligy, do níž se zapojila Svatá říše římská (vedená Habsburskou monarchií), Polsko-litevská unie, Benátská republika a později i Ruské carství. Následná série vojenských kampaní vedla k osvobození téměř celých Uher, Sedmihradska a Slavonie z osmanské nadvlády. Válka byla formálně ukončena podpisem Karlovického míru v roce 1699, který potvrdil rozsáhlé územní zisky pro Rakousko a jeho spojence a znamenal počátek nezvratného úpadku osmanské moci v Evropě.
📜 Příčiny konfliktu
Napětí mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší bylo na konci 17. století dlouhodobé. Poslední velký konflikt, dlouhá turecká válka, skončil v roce 1606 žitavským mírem, který nastolil relativně stabilní hranici. V druhé polovině 17. století však Osmanská říše pod vládou ambiciózních velkovezírů z rodu Köprülü zažila vojenskou a politickou renesanci.
🏛️ Situace v Uhrách
Klíčovým ohniskem napětí byly Uhry, rozdělené na tři části: Královské Uhry pod kontrolou Habsburků, centrální část okupovanou Osmany (tzv. Budínský pašalík) a polonezávislé Sedmihradské knížectví, které bylo osmanským vazalem. Habsburská politika rekatolizace a centralizace v Královských Uhrách vyvolávala silný odpor maďarské protestantské šlechty. Toto napětí vyvrcholilo v 70. letech 17. století povstáním, které vedl Imrich Thököly. Thököly se prohlásil "králem Horních Uher" a v roce 1682 se stal osmanským vazalem, což poskytlo sultánovi Mehmedovi IV. a jeho velkovezírovi Kara Mustafovi záminku k přímé vojenské intervenci proti Habsburkům.
🎯 Osmanské ambice
Velkovezír Kara Mustafa snil o zopakování úspěchů Sulejmana I. Nádherného a dobytí Vídně, "zlatého jablka", které Osmanům uniklo při prvním obléhání v roce 1529. Pád Vídně by otevřel cestu do srdce Evropy a znamenal by drtivou porážku jejich hlavního rivala, císaře Leopolda I. Osmanská říše shromáždila obrovskou armádu, jejíž síla se odhaduje na 150 000 až 200 000 mužů, včetně elitních jednotek janičárů a kontingentů z vazalských států, jako byl Krymský chanát.
⚔️ Průběh války
Válka se dělí na několik klíčových fází, počínaje osmanskou ofenzivou a konče drtivými vítězstvími Svaté ligy.
🛡️ Obléhání Vídně (1683)
Na jaře 1683 se osmanská armáda dala do pohybu. Císař Leopold I. se svým dvorem uprchl z Vídně do Pasova. Město, bráněné posádkou pod velením Ernsta Rüdigera von Starhemberg, bylo od 14. července obleženo. Osmané postupně podkopávali hradby a situace obránců byla kritická.
Záchrana přišla na poslední chvíli. Díky diplomatickému úsilí papeže Inocence XI. byla sestavena mezinárodní pomocná armáda. Její velení převzal polský král Jan III. Sobieski. 12. září 1683 spojená polsko-rakousko-německá vojska drtivě porazila osmanskou armádu v bitvě u Vídně na kopci Kahlenberg. Tato bitva je považována za jeden z nejdůležitějších momentů evropských dějin. Porážka Kara Mustafy byla tak potupná, že byl na příkaz sultána v Bělehradě uškrcen.
✝️ Vznik a ofenziva Svaté ligy
Vítězství u Vídně povzbudilo evropské mocnosti k protiútoku. V březnu 1684 byla v Linci formálně založena Svatá liga, jejímž cílem bylo vytlačit Osmany z Evropy. Hlavními členy byli:
V roce 1686 se k lize připojilo i Ruské carství, které tak otevřelo další frontu na severu.
Spojenecká vojska pod velením vévody Karla V. Lotrinského zahájila sérii úspěšných ofenziv. Klíčovými momenty byly:
- **Dobytí Budína (1686):** Po 145 letech osmanské nadvlády byla 2. září 1686 dobyta uherská metropole Budín (dnešní Budapešť). Pád Budína měl obrovský symbolický i strategický význam.
- **Druhá bitva u Moháče (1687):** Císařská armáda drtivě porazila Osmany na stejném místě, kde Uherské království utrpělo katastrofální porážku v roce 1526. Toto vítězství otevřelo cestu do Slavonie a Chorvatska.
- **Dobytí Bělehradu (1688):** Vojska pod velením bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela dobyla strategickou pevnost Bělehrad.
👑 Vzestup Evžena Savojského a bitva u Zenty
V 90. letech 17. století se válka poněkud zpomalila, částečně kvůli tomu, že císař Leopold I. musel vést válku s Francií na západě. Osmané pod schopným sultánem Mustafou II. se pokusili o protiofenzivu a dočasně dobyli zpět Bělehrad.
Definitivní obrat přinesl příchod nového vrchního velitele císařských vojsk, prince Evžena Savojského. Tento geniální stratég 11. září 1697 překvapil a zničil hlavní osmanskou armádu v bitvě u Zenty (dnes Senta v Srbsku), když se pokoušela překročit řeku Tisa. V bitvě padl i osmanský velkovezír a sultán Mustafa II. jen stěží unikl. Tato katastrofální porážka donutila Osmanskou říši k mírovým jednáním.
🌍 Další bojiště
- **Morejská válka:** Benátská republika vedla souběžný konflikt v Řecku, známý jako Morejská válka. Benátčané pod vedením Francesca Morosiniho dobyli celý poloostrov Peloponés (tehdy zvaný Morea) a dočasně i Athény. Během obléhání Athén v roce 1687 benátské dělo zasáhlo Parthenón, který Osmané používali jako prachárnu, a způsobilo na něm nenapravitelné škody.
- **Ruská fronta:** Ruské carství pod vedením mladého cara Petra I. Velikého vedlo tzv. Azovské kampaně. Po neúspěšném pokusu v roce 1695 se jim v roce 1696 podařilo dobýt klíčovou osmanskou pevnost Azov u ústí řeky Don, čímž Rusko získalo první přístup k Azovskému moři.
🕊️ Karlovický mír a důsledky
Vyčerpaná Osmanská říše, neschopná po porážce u Zenty postavit novou armádu, musela přistoupit na mírová jednání. Ta probíhala od října 1698 ve Sremski Karlovci (dnešní Srbsko). 26. ledna 1699 byl podepsán Karlovický mír.
📜 Územní změny
Smlouva znamenala pro Osmanskou říši obrovské územní ztráty:
- **Habsburská monarchie** získala celé Uhry (s výjimkou Banátu), Sedmihradsko a většinu Chorvatska a Slavonie. Tím se Habsburská říše stala dominantní mocností ve střední Evropě a na Balkáně.
- **Benátská republika** si podržela většinu Dalmácie a poloostrov Peloponés.
- **Polsko-litevská unie** získala zpět Podolí s pevností Kamenec Podolský.
- **Rusko** uzavřelo s Osmany separátní Konstantinopolský mír v roce 1700, kterým si potvrdilo zisk Azova.
🌍 Geopolitický dopad
Velká turecká válka měla dalekosáhlé důsledky:
- **Konec osmanské hrozby:** Definitivně skončilo období osmanské expanze do Evropy. Osmanská říše přešla do defenzivy a začal její dlouhý úpadek, který jí vynesl označení "nemocný muž na Bosporu".
- **Vzestup Habsburské monarchie:** Ziskem Uher se habsburské soustátí proměnilo v rozlehlou a mocnou dunajskou monarchii, která hrála klíčovou roli v evropské politice v 18. a 19. století.
- **Nové rozložení sil:** Válka potvrdila vzestup Ruska jako nové evropské mocnosti a předznamenala budoucí rusko-turecké konflikty o nadvládu v černomořské oblasti.
- **Změna charakteru Uher:** Osvobození Uher od osmanské nadvlády znamenalo jejich plnou integraci do Habsburské monarchie, což vedlo k novým napětím mezi vídeňským dvorem a maďarskou šlechtou, jak ukázalo například Rákócziho povstání krátce po válce.
💡 Pro laiky
- **Proč se válce říká "Velká"?** Protože šlo o konflikt obrovského rozsahu, který trval 16 let a zapojila se do něj většina mocností střední a východní Evropy. Zásadně překreslil mapu této části kontinentu.
- **Co byla Svatá liga?** Nebyl to jeden stát, ale vojenská aliance několika křesťanských zemí (Rakouska, Polska, Benátek a Ruska) proti společnému nepříteli, Osmanské říši. Alianci morálně a finančně podporoval papež.
- **Proč byla Vídeň tak důležitá?** Vídeň byla hlavním městem habsburského císaře a symbolickou branou do střední Evropy. Její pád by pro Osmany znamenal obrovské strategické i psychologické vítězství a otevřel by jim cestu k dalšímu postupu na západ.
- **Kdo byl Evžen Savojský?** Francouzský šlechtic, který vstoupil do služeb habsburského císaře a stal se jedním z největších vojevůdců v dějinách. Jeho vítězství v této válce (a později ve válce o španělské dědictví) udělala z Rakouska evropskou velmoc.