1643
Obsah boxu
Rok 1643 (MDCXLIII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek. Tento rok je významný především pokračujícími rozsáhlými konflikty v Evropě, zejména Třicetiletou válkou a Anglickou občanskou válkou, a také klíčovými politickými změnami ve Francii a vědeckými objevy v Itálii.
🌍 Události
Evropa
- 21. ledna – Abel Tasman objevil souostroví Tonga.
- 6. února – Abel Tasman objevil souostroví Fidži.
- 14. května – Po smrti svého otce Ludvík XIII. se ve věku čtyř let stává francouzským králem Ludvík XIV.. Regentkou se stává jeho matka Anna Rakouská, ale skutečnou moc přebírá první ministr, kardinál Jules Mazarin, který pokračuje v politice svého předchůdce, kardinála Richelieu.
- 19. května – Bitva u Rocroi: Francouzská armáda pod velením 21letého vévody d'Enghien (později známého jako Velký Condé) drtivě poráží španělskou armádu. Tato bitva je považována za symbolický konec dominance španělské pěchoty (tzv. tercios) na evropských bojištích a za počátek francouzské vojenské hegemonie.
- 30. června – Bitva u Adwalton Moor: V rámci Anglické občanské války vítězí royalisté pod velením Williama Cavendishe nad parlamentaristy a získávají kontrolu nad většinou severní Anglie.
- 13. července – Bitva u Roundway Down: Další významné vítězství royalistů v Anglii.
- 20. září – První bitva u Newbury: V nerozhodné, ale strategicky významné bitvě se střetly síly royalistů a parlamentaristů. Parlamentaristům se podařilo zabránit postupu royalistů na Londýn.
- 25. září – Anglický parlament podepisuje se skotskými covenantery dohodu Solemn League and Covenant, která zajišťuje skotskou vojenskou pomoc parlamentaristům výměnou za příslib náboženské reformy v Anglii podle presbyteriánského vzoru.
- 12. prosince – Začíná Torstensonova válka mezi Švédskem a Dánskem-Norskem, když švédský polní maršál Lennart Torstenson bez vyhlášení války vtrhl do Jutska.
Asie
- 21. září – Umírá Chuang Tchaj-ťi, první císař mandžuské dynastie Čching. Jeho nástupcem se stává jeho pětiletý syn, císař Šun-č’, což dále destabilizuje situaci na sever od hranic upadající říše Ming.
- V Japonsku pokračuje politika izolace (Sakoku).
Amerika
- 25. února – V kolonii Nové Nizozemí dochází k masakru v Pavonii, kde nizozemští osadníci na příkaz guvernéra Willema Kiefta zabili desítky indiánů z kmene Lenape. Tato událost eskaluje konflikt známý jako Kieftova válka.
🔬 Věda a technika
- Evangelista Torricelli, italský fyzik a matematik a žák Galilea, vynalezl rtuťový barometr. Tímto experimentem nejenže prokázal existenci atmosférického tlaku, ale také vytvořil první umělé vakuum a vyvrátil tak Aristotelovo tvrzení o horror vacui (strachu z prázdnoty). Tento objev položil základy meteorologie a hydrodynamiky.
🎨 Umění a kultura
- Francouzský dramatik Molière (vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin) spoluzakládá v Paříži divadelní společnost Illustre Théâtre.
- V Benátkách má premiéru poslední opera Claudia Monteverdiho, Korunovace Poppey (L'incoronazione di Poppea).
💡 Pro laiky: Svět v roce 1643
Představte si Evropu jako kontinent vyčerpaný třiceti lety téměř nepřetržité války. Třicetiletá válka (1618–1648), která začala jako náboženský konflikt mezi katolíky a protestanty ve Svaté říši římské, se dávno změnila v politický boj o moc mezi velkými dynastiemi, zejména francouzskými Bourbony a rakousko-španělskými Habsburky. Rok 1643 přinesl zlom: mladá francouzská armáda v bitvě u Rocroi porazila do té doby neporazitelnou španělskou pěchotu. Bylo to, jako by dnes nějaká nová velmoc porazila armádu, která byla 150 let považována za nejlepší na světě. Tento moment předznamenal úpadek Španělska a vzestup Francie jako dominantní evropské mocnosti.
Zároveň v Anglii zuřila občanská válka mezi králem a parlamentem. Šlo o to, kdo bude mít hlavní slovo v zemi a jakou podobu bude mít státní náboženství. Zatímco se Evropa zmítala ve válkách, v Itálii vědec Evangelista Torricelli provedl tichý, ale revoluční experiment. Se skleněnou trubicí a mísou rtuti dokázal, že vzduch, který dýcháme, má váhu a tlačí na všechno kolem nás. Tím nejen vynalezl barometr, ale také otevřel dveře k pochopení počasí a fungování atmosféry.
👶 Narození
- 4. ledna – Sir Isaac Newton, anglický fyzik, matematik a astronom, jeden z nejvýznamnějších vědců v historii (datum podle gregoriánského kalendáře; podle juliánského kalendáře používaného v Anglii se narodil 25. prosince 1642) († 1727)
- 16. února – Jean-Baptiste de Gennes, francouzský důstojník a guvernér († 1705)
- 25. února – Ahmed II., sultán Osmanské říše († 1695)
- 3. dubna – Karel V. Lotrinský, vojevůdce a generál císařské armády († 1690)
- 21. srpna – Alfons VI. Portugalský, portugalský král († 1683)
- 14. října – Bahádur Šáh I., císař Mughalské říše († 1712)
- Neznámé datum – Marc-Antoine Charpentier, francouzský hudební skladatel († 1704)
⚰️ Úmrtí
- 1. března – Girolamo Frescobaldi, italský hudební skladatel a varhaník (* 1583)
- 14. května – Ludvík XIII., francouzský král (* 1601)
- 7. srpna – Hendrick Brouwer, nizozemský mořeplavec a generální guvernér Nizozemské východní Indie (* 1581)
- 21. září – Chuang Tchaj-ťi, první císař dynastie Čching (* 1592)
- 3. listopadu – Paul Guldin, švýcarský astronom a matematik (* 1577)
- 29. listopadu – Claudio Monteverdi, italský hudební skladatel, jeden z otců opery (* 1567)
- 8. prosince – Antoine de Boësset, francouzský hudební skladatel (* 1587)