Přeskočit na obsah

Turci

Z Infopedia
Verze z 23. 12. 2025, 18:21, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - etnikum

Turci (turecky Türkler) jsou turkická etnická skupina a národ primárně spojený s Tureckou republikou. Tvoří většinovou populaci Turecka a také významnou menšinu na Kypru (zejména v mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republice). Významné a početné turecké diaspory žijí po celém světě, především v západní Evropě, zejména v Německu. Jsou definováni společným jazykem – turečtinou, kulturou a historií, která je úzce spjata s Anatolií a vzestupem a pádem Osmanské říše.

Moderní turecká identita byla silně formována v první polovině 20. století reformami Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka, který zavedl principy sekularismu, nacionalismu a modernizace.

📜 Historie

Historie Turků je komplexní a zahrnuje migraci ze Střední Asie, islamizaci a vytvoření jedné z největších a nejtrvalejších říší v dějinách.

🏹 Původ a příchod do Anatolie

Předky dnešních Turků jsou Oghuzové, jeden z hlavních kmenových svazů turkických národů, jejichž pravlast se nacházela ve Střední Asii v oblasti dnešního Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. V průběhu 10. a 11. století začaly tyto kmeny migrovat na západ. Klíčovou roli sehrála Seldžucká říše, státní útvar založený oghuzskými Turky, kteří přijali sunnitský islám.

Zásadním zlomem byla bitva u Manzikertu v roce 1071, kde seldžucký sultán Alp Arslan drtivě porazil vojska Byzantské říše. Toto vítězství otevřelo Turkům brány do Anatolie (Malé Asie), která se postupně stala jejich novou domovinou. Následovala postupná turkifikace a islamizace původně křesťanského a řecky mluvícího obyvatelstva. Na troskách byzantské moci v Anatolii vznikl Rúmský sultanát, seldžucký stát s centrem ve městě Konya.

🕌 Vzestup Osmanské říše

Po úpadku Rúmského sultanátu v důsledku mongolských invazí ve 13. století se Anatolie rozpadla na řadu malých tureckých knížectví, tzv. beyliků. Jeden z nich, vedený Osmanem I. (od jehož jména je odvozen název "Osmané"), se ukázal jako nejúspěšnější. Během 14. a 15. století Osmané postupně pohltili ostatní beyliky a expandovali na Balkán i na úkor Byzantské říše.

Vrcholem této expanze bylo dobytí Konstantinopole sultánem Mehmedem II. v roce 1453. Město bylo přejmenováno na Istanbul a stalo se novým hlavním městem Osmanské říše. Tato událost je často považována za konec středověku.

Osmanská říše dosáhla svého zenitu v 16. a 17. století za vlády sultánů jako Selim I. a především Sulejman I. Nádherný. V této době se rozkládala na třech kontinentech – v Evropě, Asii a Africe – a byla globální velmocí, která kontrolovala klíčové obchodní trasy a představovala centrum islámského světa.

📉 Úpadek a vznik moderního Turecka

Od konce 17. století začala moc Osmanské říše postupně upadat. Neúspěšné obléhání Vídně v roce 1683 znamenalo konec osmanské expanze do Evropy. Během 18. a 19. století říše ztratila rozsáhlá území na Balkáně v důsledku národně-osvobozeneckých hnutí (řecká, srbská a bulharská povstání) a válek s Ruskem a Rakouskem. Říše, označovaná jako "nemocný muž na Bosporu", se potýkala s vnitřními problémy a technologickým zaostáváním za západními mocnostmi.

Definitivní konec přinesla první světová válka, ve které se Osmanská říše připojila k Centrálním mocnostem. Po jejich porážce byla říše okupována vítěznými mocnostmi Dohody. V reakci na to vypukla Turecká válka za nezávislost (19191923) pod vedením generála Mustafy Kemala, která vedla k vyhnání okupačních vojsk a zrušení sultanátu.

Dne 29. října 1923 byla vyhlášena Turecká republika s Atatürkem jako prvním prezidentem. Následovalo období radikálních reforem (tzv. Atatürkovy reformy), které zahrnovaly:

  • Zavedení sekularismu a oddělení náboženství od státu.
  • Přechod z arabského písma na latinku.
  • Zrovnoprávnění žen.
  • Zavedení západního právního systému a kalendáře.
  • Podpora tureckého nacionalismu a moderní turecké identity.

🌍 Geografie a demografie

Většina etnických Turků (přibližně 60–65 milionů) žije v Turecku, kde tvoří přibližně 70–75 % populace. Další významnou původní komunitou jsou Kyperští Turci na Kypru.

✈️ Turecká diaspora

V důsledku pracovní migrace, zejména od 60. let 20. století, vznikly velké turecké komunity v zahraničí. Nejpočetnější diaspora se nachází v Německu, kde žijí miliony lidí tureckého původu. Další významné komunity jsou v:

Historické turecké menšiny také stále žijí na území bývalé Osmanské říše, především na Balkáně (v Bulharsku, Řecku, Severní Makedonii a Rumunsku).

🎭 Kultura a společnost

Turecká kultura je bohatou směsicí prvků středoasijských, anatolských, blízkovýchodních, středomořských a balkánských tradic.

🗣️ Jazyk

Hlavním jazykem Turků je turečtina, která patří do oghuzské větve turkických jazyků. Je úředním jazykem v Turecku a na Severním Kypru. Moderní turečtina prošla ve 20. století zásadní reformou, kdy byla "očištěna" od mnoha perských a arabských výpůjček a přešla na latinskou abecedu. Turečtina je aglutinační jazyk, což znamená, že gramatické funkce se vyjadřují přidáváním přípon ke kořeni slova.

🕌 Náboženství

Přibližně 99 % Turků se hlásí k islámu. Drtivá většina z nich jsou sunnité, převážně hanífovské právní školy. Významnou náboženskou menšinou jsou Alevité, jejichž víra kombinuje prvky šíitského islámu, súfismu a starých anatolských tradic. Ačkoliv je Turecko oficiálně sekulární stát, islám hraje důležitou roli ve společnosti a kultuře.

🍲 Kuchyně

Turecká kuchyně je považována za jednu z nejbohatších na světě. Je dědictvím osmanské kuchyně, která spojovala kulinářské tradice Střední Asie, Blízkého východu a Balkánu. Mezi nejznámější pokrmy patří:

  • **Kebab**: Různé druhy grilovaného masa, nejznámější je döner kebab.
  • **Meze**: Malé předkrmy, podobné španělským tapas.
  • **Baklava**: Sladký dezert z filo těsta, ořechů a medového sirupu.
  • **Jogurt** (Yoğurt): Původem turecké slovo, je základem mnoha jídel a nápojů (např. ayran).
  • **Turecká káva** (Türk kahvesi): Silná káva připravovaná v džezvě, zapsaná na seznamu nehmotné dědictví UNESCO.
  • **Lokum**: Cukrovinka známá jako "turecký med".

🎨 Umění a architektura

Turecké umění je proslulé zejména v oblasti architektury, kaligrafie, výroby koberců a keramiky. Osmanská architektura, jejímž nejvýznamnějším představitelem byl Mimar Sinan, je charakteristická monumentálními mešitami s velkými kupolemi a štíhlými minarety (např. Süleymanova mešita v Istanbulu).

V moderní době se turecká kultura prosazuje i v literatuře (nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk), filmu (režiséři jako Nuri Bilge Ceylan) a populární hudbě.

🧬 Genetika a původ

Genetické studie ukazují, že moderní Turci jsou potomky jak středoasijských turkických kmenů, tak i původních obyvatel Anatolie, kteří zde žili před jejich příchodem. Genetický profil anatolských Turků je tak směsicí genů ze Střední Asie, Blízkého východu a jižní Evropy. Ačkoliv turkická migrace přinesla jazyk a kulturní identitu, genetický příspěvek původních anatolských populací (jako byli Řekové, Arméni, Chetité a další) je velmi významný.

💡 Pro laiky

  • **Turci vs. Turkické národy**: Pojem "Turci" obvykle označuje obyvatele Turecka a lidi turecké národnosti. "Turkické národy" je mnohem širší termín pro velkou jazykovou a etnickou rodinu, kam kromě Turků patří také například Ázerbájdžánci, Kazaši, Uzbeci, Ujgurové nebo Turkmeni. Mluví příbuznými jazyky, podobně jako Češi a Poláci patří mezi slovanské národy.
  • **Změna písma**: Do roku 1928 používala turečtina upravené arabské písmo. To bylo ale pro fonetiku turečtiny málo vhodné. Mustafa Kemal Atatürk proto prosadil přechod na latinku, což výrazně zjednodušilo psaní a čtení a zvýšilo gramotnost v zemi.
  • **Sekulární stát**: Moderní Turecko bylo založeno na principu přísného oddělení státu a náboženství. To znamená, že zákony nejsou založeny na islámském právu šaría, ale na občanském zákoníku. V praxi je však vliv islámu ve společnosti stále velmi silný.


Šablona:Aktualizováno