Frank Selke
Obsah boxu
Francis Joseph "Frank" Selke (* 7. května 1893, Kitchener – † 3. července 1985, Rigaud) byl kanadský hokejový funkcionář, trenér a manažer, který se řadí mezi nejvlivnější postavy v historii NHL.
Selke byl vizionářem, který předběhl svou dobu. Je považován za otce moderního systému "farem" (rozvojových klubů), který dnes používá každý profesionální tým. Během své kariéry se podílel na zisku devíti Stanley Cupů. Nejprve pomohl vybudovat slávu Toronto Maple Leafs ve 30. a 40. letech, aby byl následně po mocenském boji vyhozen a přesunul se do Montreal Canadiens, kde vytvořil největší dynastii v dějinách sportu (pět titulů v řadě v letech 1956–1960). Na jeho počest se od roku 1978 uděluje Frank J. Selke Trophy pro útočníka, který nejlépe plní defenzivní úkoly.
👶 Pro laiky
Frank Selke byl "Stevem Jobsem" hokejového managementu.
- Vizionář: V době, kdy týmy prostě jen kupovaly hráče, Selke vymyslel systém "výchovy". Uvědomil si, že je lepší vlastnit juniorské týmy po celé zemi a vychovávat si talenty od dětství. Díky tomu měl Montreal v 50. letech tolik hvězd, že se nevešly na soupisku.
- Zrádce nebo Oběť? V Torontu byl pravou rukou legendárního Conna Smythea. Když Smythe odešel do války, Selke vedl tým. Když se Smythe vrátil, viděl v Selkem hrozbu a vyhodil ho. Selke se pomstil tím, že odešel k největšímu rivalovi (Montrealu) a udělal z něj nejlepší tým světa.
- Trojúhelník moci: V Montrealu vytvořil "svatou trojici" vedení: Selke (manažer), Toe Blake (trenér) a Sam Pollock (jeho učeň a nástupce).
👔 Manažerská kariéra
Kitchener a přátelství s Connem Smythem
Frank Selke začínal s hokejem v rodném Kitcheneru (dříve Berlín) v Ontariu. Nebyl velkým hráčem, ale měl organizační talent. Již ve 20. letech trénoval a manažeroval místní týmy. Osudové setkání proběhlo s Connem Smythem, ambiciózním podnikatelem z Toronta. Ti dva si okamžitě padli do oka. Sdíleli vášeň pro hokej a cit pro byznys. Když Smythe v roce 1927 koupil tým Toronto St. Patricks a přejmenoval ho na Toronto Maple Leafs, přivedl si Selkeho jako svého asistenta.
Společně dokázali nemožné. Během Velké hospodářské krize nejenže udrželi tým nad vodou, ale dokázali zafinancovat a postavit Maple Leaf Gardens, jednu z nejslavnějších arén světa. Selke byl tím, kdo řídil odbory a dělníky (sám dokonce nosil cihly), aby byla hala postavena v rekordním čase pěti měsíců.
Válka o moc v Torontu (1940–1946)
Vztah mezi Smythem a Selkem fungoval dokonale: Smythe byl tváří a bouřlivákem, Selke byl mozkem v pozadí. Leafs vyhráli Stanley Cup v letech 1932 a 1942. Vše se změnilo během Druhé světové války. Conn Smythe, velký patriot, narukoval do armády a odešel bojovat do Evropy. Vedení klubu svěřil Selkemu.
Frank Selke během Smytheovy nepřítomnosti řídil klub s velkým úspěchem a získal si loajalitu hráčů i představenstva. Když se Smythe v roce 1945 vrátil z války (zraněný a zatrpklý), našel klub, který už nebyl "jen jeho". Poslední kapkou byl obchod, který Selke udělal bez Smytheova svolení – vyměnil talentovaného hráče do Montreal Canadiens. Smythe to považoval za zradu. Následoval tvrdý mocenský boj, který skončil v roce 1946. Conn Smythe, který měl stále rozhodující slovo u majitelů, Franka Selkeho vyhodil. Selke opustil Toronto, které pomáhal vybudovat, s pocitem křivdy a touhou po odplatě.
Příchod do Montrealu a "Selkeho systém"
Netrvalo dlouho a po Selkem sáhli Montreal Canadiens. Klub sice vyhrál Stanley Cup v letech 1944 a 1946, ale potřeboval modernizaci struktury. Selke nastoupil jako generální manažer v létě 1946. Okamžitě začal implementovat svou vizi, kterou mu v Torontu Smythe nedovolil plně rozvinout.
Selkeho plán byl založen na totální kontrole nad přísunem talentů.
- Sponsoring: Vytvořil síť amatérských a juniorských týmů napříč celou Kanadou (od Québecu po Manitobu), které Canadiens finančně podporovali. Výměnou za to měl Montreal přednostní právo na všechny hráče z těchto týmů (tzv. "sponsorship system", který fungoval před zavedením moderního draftu).
- Množství: Na přelomu 40. a 50. let měl Montreal pod smlouvou nebo opcí tisíce mladých hráčů. Selke věděl, že i když se hvězdou stane jen jeden ze sta, při tisíci hráčích jich bude mít deset.
- Scouting: Vybudoval nejrozsáhlejší síť skautů v lize.
Díky tomuto systému mohl Selke v 50. letech doplňovat tým, kdykoliv bylo potřeba. Když někdo zestárnul, na farmě už čekal hladový mladík (například Henri Richard nebo Dickie Moore).
Mistrovský tah: Koupě celé ligy
Na počátku 50. let stál Frank Selke před problémem, který by pro většinu manažerů byl neřešitelný. Největší talent kanadského hokeje, centr Jean Béliveau, odmítal hrát za Montreal Canadiens. Béliveau byl králem v Québec City, kde hrál za tým Quebec Aces v seniorské lize QSHL. Vydělával tam více peněz než většina hráčů v NHL a byl spokojený. Canadiens sice vlastnili jeho práva pro NHL, ale dokud byl Béliveau amatérem (nebo "semi-profesionálem"), nemohli ho donutit k podpisu.
Selke však prokázal svou genialitu a bezohlednost. Uvědomil si, že pokud nemůže koupit hráče, musí změnit pravidla hry. V roce 1953 přesvědčil majitele Canadiens, aby koupili celou ligu QSHL. Jakmile ligu vlastnili, Selke ji administrativním zásahem změnil z "amatérské" na "profesionální". To znamenalo, že Jean Béliveau se stal ze dne na den profesionálem spadajícím pod jurisdikci NHL a práva Canadiens vstoupila v platnost. Béliveau neměl na výběr a musel podepsat smlouvu s Montrealem. Tento manévr je dodnes považován za jeden z nejmazanějších (a nejdražších) tahů v historii sportovního managementu, ale vyplatil se – Béliveau dovedl klub k deseti Stanley Cupům.
Architekt dynastie a sázka na Blakea
V polovině 50. let měl Selke k dispozici tým plný superhvězd (Maurice Richard, Bernie Geoffrion, Doug Harvey, Jacques Plante), které vychoval jeho systém farem. Chyběl však poslední dílek skládačky – správný trenér. Dlouholetý kouč Dick Irvin byl brilantní stratég, ale jeho tvrdé metody začaly hráče psychicky vyčerpávat a po prohraném finále v roce 1955 (poznamenaném nepokoji Richard Riot) bylo jasné, že je nutná změna.
Selke učinil riskantní rozhodnutí. Místo zkušeného trenéra sáhl po bývalém hráči Toe Blakeovi, který v té době trénoval v nižší lize. Mnozí byli skeptičtí, ale Selke věděl, že Blake je jediný člověk, kterého bude respektovat kapitán Maurice Richard. Tato sázka na chemii v kabině se ukázala jako klíčová. Pod vedením dua Selke (kancelář) – Blake (střídačka) vyhrál Montreal rekordních pět Stanley Cupů v řadě v letech 1956 až 1960. Selke v té době také zavedl revoluční změny v logistice, cestování a stravování týmu, čímž nastavil standardy profesionalismu pro celou ligu.
Odchod do ústraní a nástupnictví
Frank Selke odešel do důchodu v roce 1964 ve věku 71 let. Nezanechal po sobě jen trofeje, ale i dokonale fungující stroj. Jeho nástupcem se stal Sam Pollock, kterého Selke léta připravoval a zaučoval. Pollock plynule navázal na Selkeho práci a v 60. a 70. letech přidal do sbírky Canadiens další sérii titulů, přičemž využíval stejný systém skautingu a farem, který vymyslel jeho mentor. Selke se stáhl na svou farmu v Rigaud v provincii Québec, kde se věnoval chovu koní a sledování hokeje už jen jako fanoušek.
Odkaz: Frank J. Selke Trophy
Frank Selke zemřel 3. července 1985 ve věku 92 let. Jeho jméno je však v NHL přítomno každou sezónu. V roce 1977 (ještě za jeho života) ustanovila Rada guvernérů NHL novou trofej – Frank J. Selke Trophy.
Tato cena se uděluje útočníkovi, který nejlépe plní defenzivní úkoly. Je to dokonalá pocta muži, který vždy tvrdil, že hokej není jen o individuálním lesku a střílení gólů, ale o zodpovědnosti, bránění a týmové hře. Prvním vítězem se stal Bob Gainey, hráč Canadiens, který byl ztělesněním Selkeho ideálu hokejisty. Mezi další legendární držitele patří Patrice Bergeron, Anže Kopitar či Pavel Dacjuk. Pro fanoušky v Montrealu i Torontu zůstává Frank Selke mužem, který naučil Kanadu, jak se budují vítězné týmy.
🏆 Manažerské úspěchy (Stanley Cupy)
Jako funkcionář (asistent manažera nebo generální manažer) se Frank Selke podílel na zisku 9 Stanley Cupů:
| Rok | Tým | Pozice |
|---|---|---|
| 1932 | Toronto Maple Leafs | Asistent GM |
| 1942 | Toronto Maple Leafs | Asistent GM (de facto GM) |
| 1945 | Toronto Maple Leafs | Asistent GM (de facto GM) |
| 1946 | Montreal Canadiens | Generální manažer |
| 1953 | Montreal Canadiens | Generální manažer |
| 1956 | Montreal Canadiens | Generální manažer |
| 1957 | Montreal Canadiens | Generální manažer |
| 1958 | Montreal Canadiens | Generální manažer |
| 1959 | Montreal Canadiens | Generální manažer |
| 1960 | Montreal Canadiens | Generální manažer |