1956

Rozbalit box

Obsah boxu

1956
Rok	1956
Soubor:Hungarian Revolution, Budapest 1956.jpg
Maďarské povstání proti sovětské nadvládě bylo klíčovou událostí roku 1956 a studené války.
Století	20. století
Desetiletí	50. léta
Předchozí	1955
Následující	1957

1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Rok 1956 byl jedním z nejbouřlivějších a nejvýznamnějších roků celé studené války. Svět se ocitl na pokraji globálního konfliktu hned dvakrát: během Maďarského povstání, které bylo brutálně potlačeno sovětskou invazí, a během Suezské krize, která vedla k vojenské intervenci Velké Británie, Francie a Izraele v Egyptě. Klíčovou událostí bylo také odhalení Stalinových zločinů Nikitou Chruščovem v jeho tajném projevu, což otřáslo celým komunistickým hnutím. V Československu se destalinizace projevila kritikou kultu osobnosti na II. sjezdu spisovatelů a studentskými demonstracemi, režim však zůstal pevně u moci.

🏛️ Události

🇨🇿 Československo

• 27.–29. dubna – V Praze se konal II. sjezd Svazu československých spisovatelů. Zazněla na něm nečekaně otevřená kritika komunistického režimu, cenzury a dogmatismu, zejména v projevech básníků Jaroslava Seiferta a Františka Hrubína. Sjezd je považován za jeden z prvních projevů tání v československé kultuře.
• Květen – V reakci na Chruščovův projev a dění v Polsku a Maďarsku proběhly v Praze a dalších městech studentské demonstrace (tzv. "majáles"), na kterých studenti požadovali více svobody a zrušení povinné výuky marxismu-leninismu. Demonstrace byly potlačeny.
• Byla založena automobilka LIAZ (Liberecké automobilové závody).
• Začala výstavba vodní nádrže Orlík.

🌍 Svět

• 25. února – Na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu pronesl Nikita Chruščov svůj tajný projev "Kult osobnosti a jeho důsledky", ve kterém odsoudil zločiny Josifa Stalina, jeho kult osobnosti a masové represe. Ačkoliv projev nebyl určen veřejnosti, jeho obsah brzy pronikl na Západ a otřásl celým komunistickým světem.
• 23. října – V Budapešti vypuklo Maďarské povstání, celonárodní revoluce proti komunistickému režimu a sovětské nadvládě. V čele nové vlády stanul reformní komunista Imre Nagy.
• 26. července – Egyptský prezident Gamál Násir znárodnil Suezský průplav, který byl do té doby pod kontrolou britských a francouzských akcionářů.
• 29. října – V reakci na znárodnění průplavu zahájil Izrael invazi na Sinajský poloostrov. Následně se k němu připojily Velká Británie a Francie, které začaly bombardovat Egypt. Tím začala Suezská krize.
• 4. listopadu – Zatímco světová pozornost byla upřena na Suez, Sovětská armáda zahájila masivní invazi do Maďarska a krvavě potlačila povstání. Tisíce lidí byly zabity a statisíce uprchly ze země. Imre Nagy byl zatčen a později popraven.
• 6. listopadu – Pod obrovským tlakem USA a SSSR (které se paradoxně ocitly na stejné straně) a hrozbou ekonomického kolapsu byly Velká Británie a Francie nuceny ukončit vojenské operace v Egyptě. Suezská krize znamenala konec éry Velké Británie a Francie jako světových velmocí a potvrdila dominanci USA a SSSR.
• 2. března – Maroko získalo nezávislost na Francii.
• 20. března – Tunisko získalo nezávislost na Francii.
• 24. května – V Luganu ve Švýcarsku se konal první ročník pěvecké soutěže Eurovision Song Contest.
• 2. prosince – Fidel Castro a jeho 81 spolubojovníků (včetně Che Guevary) se vylodili na Kubě z jachty Granma, čímž začala Kubánská revoluce.

🔬 Věda a technika

• 13. září – Společnost IBM představila IBM 305 RAMAC, první komerční počítač, který používal pevný disk (hard disk drive, HDD). Disk vážil přes tunu a měl kapacitu pouhých 5 megabajtů.
• Americký fyzik Frederick Reines a jeho tým experimentálně potvrdili existenci neutrina, subatomární částice, jejíž existence byla předpovězena již v roce 1930. Za tento objev později získali Nobelovu cenu.
• Americký lékař E. Donnall Thomas provedl první úspěšnou transplantaci kostní dřeně u člověka.
• Byl objeven diazepam (Valium), jedno z nejznámějších anxiolytik.

🎭 Kultura

• 27. ledna – Zpěvák Elvis Presley vydal svůj první singl u RCA Records, Heartbreak Hotel, který se stal jeho prvním milionovým hitem a odstartoval celosvětovou rock and rollovou horečku.
• 15. března – Na Broadwayi měl premiéru muzikál My Fair Lady, který se stal jedním z nejúspěšnějších v historii.
• 19. dubna – Americká herečka Grace Kellyová se provdala za monackého knížete Rainiera III. a stala se monackou kněžnou.
• 2. května – V Praze měla premiéru filmová pohádka Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král… s Janem Werichem v hlavní roli.
• Americký spisovatel Allen Ginsberg publikoval svou slavnou báseň Kvílení (Howl), která se stala manifestem beat generation.
• Filmy: Mezi nejvýznamnější filmy roku patřily western Pátrači (The Searchers) režiséra Johna Forda, biblický epos Desatero přikázání (The Ten Commandments) a sci-fi klasika Zakázaná planeta (Forbidden Planet).

👶 Narození

🇨🇿 Česko

• 5. ledna – František Štambachr, fotbalista
• 16. ledna – Martin Povejšil, diplomat
• 1. února – Věra Jourová, politička, místopředsedkyně Evropské komise
• 19. února – Miroslav Donutil, herec
• 24. února – Judith Butler, americká filozofka a feministka
• 1. března – Dalibor Janda, zpěvák
• 14. března – Tessa Sanderson, britská oštěpařka a olympijská vítězka
• 28. března – Zdeňka Tichá, politička
• 1. dubna – Vlastimil Vondruška, historik a spisovatel
• 16. dubna – David Brown, americký astronaut († 1. února 2003)
• 19. dubna – Volen Siderov, bulharský politik a novinář
• 22. dubna – Jindřich Šídlo, novinář
• 14. května – Miroslav Vladyka, herec
• 1. července – Stanislav Hložek, zpěvák
• 9. července – Tom Hanks, americký herec
• 28. července – Robert L. Behnken, americký astronaut
• 10. srpna – Oldřich Vízner, herec
• 18. října – Martina Navrátilová, tenistka česko-amerického původu, jedna z nejlepších v historii
• 20. října – Danny Boyle, britský filmový režisér
• 21. října – Carrie Fisher, americká herečka (princezna Leia) († 27. prosince 2016)
• 23. října – Dwight Yoakam, americký country zpěvák a herec

🌍 Svět

• 31. ledna – Johnny Rotten, britský zpěvák, frontman Sex Pistols
• 3. února – Nathan Lane, americký herec
• 7. března – Bryan Cranston, americký herec
• 12. března – Steve Harris, britský baskytarista, zakladatel Iron Maiden
• 5. dubna – Dagmar Pecková, operní pěvkyně
• 18. dubna – Eric Roberts, americký herec
• 30. dubna – Lars von Trier, dánský filmový režisér
• 13. května – Alexandr Kaleri, ruský kosmonaut
• 6. června – Björn Borg, švédský tenista
• 9. července – Tom Hanks, americký herec
• 20. srpna – Joan Allen, americká herečka
• 26. srpna – Brett Cullen, americký herec
• 17. září – Almazbek Atambajev, prezident Kyrgyzstánu
• 23. září – Paolo Rossi, italský fotbalista († 9. prosince 2020)
• 26. září – Linda Hamilton, americká herečka
• 1. října – Theresa May, britská premiérka
• 28. října – Mahmúd Ahmadínežád, íránský prezident
• 7. prosince – Larry Bird, americký basketbalista
• 19. prosince – Martin Stropnický, herec, diplomat a politik

🥀 Úmrtí

🇨🇿 Česko

• 13. ledna – František Neužil, spisovatel a překladatel (* 9. května 1898)
• 29. ledna – František Kadeřávek, matematik a rektor ČVUT (* 26. června 1885)
• 2. února – František Kovářík, herec (* 1. října 1886)
• 23. března – František Kupka, malíř (* 23. září 1871)
• 17. května – Vítězslav Nezval, básník (* 26. května 1900)
• 1. června – František Pícha, hudební skladatel a pedagog (* 3. října 1893)
• 30. srpna – Josef Šroubek, fotbalista a hokejista (* 2. prosince 1891)
• 7. září – Otto Juljevič Šmidt, sovětský matematik a geofyzik (* 30. září 1891)
• 25. září – Emanuel Šlechta, politik a ministr (* 19. prosince 1895)
• 1. listopadu – František R. Kraus, spisovatel a novinář (* 14. října 1903)
• 12. listopadu – Otakar Španiel, sochař a medailér (* 11. června 1881)
• 24. prosince – Bohumil Južnič, politik (* 15. srpna 1895)

🌍 Svět

• 31. ledna – A. A. Milne, britský spisovatel, autor Medvídka Pú (* 18. ledna 1882)
• 17. března – Irène Joliot-Curie, francouzská chemička, nositelka Nobelovy ceny (* 12. září 1897)
• 11. srpna – Jackson Pollock, americký malíř, představitel abstraktního expresionismu (* 28. ledna 1912)
• 14. srpna – Bertolt Brecht, německý dramatik a básník (* 10. února 1898)
• 16. srpna – Béla Lugosi, maďarsko-americký herec (představitel Draculy) (* 20. října 1882)
• 25. srpna – Alfred Kinsey, americký sexuolog (* 23. června 1894)
• 16. října – Jules Rimet, francouzský fotbalový funkcionář, třetí prezident FIFA (* 14. října 1873)

Nobelova cena

• Fyzika – William Bradford Shockley, John Bardeen a Walter Houser Brattain (za jejich výzkum polovodičů a objev tranzistorového jevu)
• Chemie – Cyril Norman Hinshelwood a Nikolaj Nikolajevič Semjonov (za jejich výzkum mechanismu chemických reakcí)
• Fyziologie nebo lékařství – André Frédéric Cournand, Werner Forssmann a Dickinson W. Richards (za jejich objevy týkající se srdeční katetrizace a patologických změn v oběhovém systému)
• Literatura – Juan Ramón Jiménez
• Mír – cena nebyla udělena