Henri Richard
Obsah boxu
Joseph Henri Richard (* 29. února 1936, Montréal – † 6. března 2020, Laval) byl kanadský profesionální lední hokejista, který celou svou dvacetiletou kariéru v NHL zasvětil týmu Montreal Canadiens. Do historie se zapsal jako držitel absolutního rekordu v počtu získaných Stanley Cupů jako hráč. Získal jich celkem **11**, což je o jeden více než jeho spoluhráč Jean Béliveau a o tři více než jeho legendární bratr Maurice Richard.
Henri byl o 15 let mladší a výrazně menší než Maurice, ale co ztrácel na výšce (měřil pouhých 170 cm), to nahrazoval bojovností, rychlostí a neuvěřitelnou schopností tvořit hru. Zatímco Maurice byl ryzí střelec, Henri byl geniální nahrávač a tvůrce hry. V roce 2017 byl zařazen mezi 100 nejlepších hráčů v historii NHL u příležitosti stého výročí ligy.
👶 Pro laiky
Představte si, že váš starší bratr je nejslavnější sportovec v zemi, národní hrdina, jehož jméno skandují tisíce lidí. Všichni očekávají, že budete jako on, nebo že selžete. Henri Richard nejenže neselhal, on svého bratra v počtu titulů překonal.
- Přezdívka: Protože byl menší verzí svého bratra "Rakety" (The Rocket), dostal přezdívku "Pocket Rocket" (Kapesní raketa). Ačkoliv ji zpočátku neměl rád, protože chtěl mít vlastní identitu, nakonec ji přijal a proslavil.
- Rekordman: Vyhrát ligu 11krát je v moderním sportu nemyslitelné. Henri Richard hrál v NHL 20 sezón, což znamená, že statisticky vyhrál Stanley Cup častěji než každý druhý rok své kariéry.
🏒 Hráčská kariéra
Ve stínu bratra a juniorská léta
Henri Richard se narodil v Montréalu a od útlého dětství byl konfrontován s odkazem svého bratra Maurice, který byl již v té době hvězdou Canadiens. Henri však nechtěl být jen "bratrem Maurice Richarda". V juniorském týmu Montreal Junior Canadiens prokazoval, že má talent na rozdávání. V sezóně 1953–1954 a 1954–1955 ovládl kanadské bodování juniorské ligy QJHL. I přes tyto úspěchy panovaly pochybnosti, zda se svou drobnou postavou (170 cm a cca 70 kg) dokáže prosadit v tvrdé NHL 50. let. Generální manažer Frank Selke mu však věřil a pozval ho do tréninkového kempu v roce 1955.
Vstup do NHL a Dynastie (1955–1960)
Henri Richard debutoval v NHL v sezóně 1955–1956 ve věku 19 let. Okamžitě se ukázalo, že obavy o jeho fyzickou odolnost byly liché. Henri hrál s takovým nasazením a nebojácností, že si brzy získal respekt soupeřů i spoluhráčů. Trenér Toe Blake ho často nasazoval do útoku právě s jeho bratrem Mauricem a Dickiem Moorem. Tato kombinace mládí a zkušenosti fungovala dokonale. Henri svým pohybem a nahrávkami vytvářel prostor pro Mauriceovu střelbu.
Hned ve své nováčkovské sezóně Henri získal svůj první Stanley Cup. A nezůstalo jen u jednoho. Byl klíčovou součástí týmu, který v letech 1956 až 1960 vyhrál pohár pětkrát v řadě. V roce 1958 se Henri poprvé dostal do prvního All-Star týmu NHL, když nasbíral 80 bodů, což bylo o 20 více než v předchozí sezóně. V té době už nebyl jen "bratrem Rakety", ale legitimní superhvězdou ligy. Když Maurice v roce 1960 ukončil kariéru, mnozí se ptali, zda Henri dokáže nést tíhu odpovědnosti bez svého ochránce. Henri odpověděl na ledě.
Vůdce nové generace a zlatý gól 1966
Po odchodu bratra Maurice do důchodu v roce 1960 a následné přestavbě týmu převzal Henri Richard, společně s Jeanem Béliveauem, otěže týmu. V 60. letech se Canadiens opět stali dominantní silou a Henri byl u toho jako klíčový centr. Jeho herní styl zrál; stal se ještě lepším v defenzivě a na vhazování, aniž by ztratil svou ofenzivní kreativitu. V roce 1966 se Henri zapsal do historie finálových sérií jedním z nejpodivnějších, ale nejdůležitějších gólů. V prodloužení šestého zápasu finále proti Detroit Red Wings se Henri řítil na branku, podklouzl a v pádu narazil do puku, který proklouzal pod brankářem Rogerem Crozierem do sítě. Tento "nechtěný" gól zajistil Montrealu další Stanley Cup. Byla to ukázka Henriho nezměrné vůle – šel do branky za každou cenu, ať už na bruslích, nebo po břiše.
Drama roku 1971: Od vyvrhele k hrdinovi
Sezóna 1970–1971 přinesla jeden z nejdramatičtějších příběhů v historii Canadiens. Tým vedl trenér Al MacNeil, se kterým měl Henri Richard napjaté vztahy. Vše vyvrcholilo v pátém zápase finále proti Chicago Blackhawks, kdy MacNeil nechal Henriho sedět na střídačce a téměř ho nepustil na led. Rozzuřený Richard po zápase v rozhovoru pro novináře prohlásil, že MacNeil je "nejhorší trenér, pod kterým kdy hrál" a naznačil, že pokud MacNeil zůstane, on skončí. Tento výrok způsobil v Montrealu zemětřesení. Média i fanoušci byli rozděleni.
Vše se rozhodlo v sedmém, posledním zápase série v Chicagu. MacNeil, navzdory konfliktu, poslal Richarda na led a Henri odpověděl tím nejlepším možným způsobem. Vstřelil vyrovnávací gól a následně ve třetí třetině přidal vítězný gól na 3:2, který zajistil Montrealu pohár. Byl to Henriho desátý titul a symbolické vítězství jeho vůle. Po sezóně Al MacNeil odstoupil (přesunul se do managementu) a Henri Richard pokračoval v kariéře, nyní už jako absolutní legenda, která dokázala rozhodnout nejdůležitější zápas sezóny i pod obrovským psychickým tlakem.
Kapitán a jedenáctý prsten (1973)
Po odchodu Jeana Béliveaua do důchodu v roce 1971 byl Henri Richard jmenován kapitánem týmu. V té době už byl veteránem, který předával zkušenosti nové generaci superhvězd, jako byli Guy Lafleur, Larry Robinson či Ken Dryden. Jeho poslední velký triumf přišel v sezóně 1972–1973. Ve finále opět proti Chicagu dovedl Canadiens k vítězství 4:2 na zápasy. Když Henri Richard přebíral Stanley Cup z rukou prezidenta NHL, bylo to pojedenácté v jeho kariéře. Tímto momentem se stal statisticky nejúspěšnějším hráčem v historii severoamerických profesionálních lig (společně s basketbalistou Billem Russellem z Boston Celtics).
Konec kariéry a Odkaz
Henri Richard odehrál ještě dvě sezóny a v roce 1975, po 20 sezónách v NHL a 1 256 odehraných zápasech, ukončil kariéru. O čtyři roky později, v roce 1979, byl uveden do Hokejové síně slávy. Jeho číslo 16 bylo slavnostně vyřazeno Montrealem Canadiens 10. prosince 1975. Později, v roce 2009, klub rozhodl, že toto číslo bude vyřazeno i na počest Elmera Lacha, který ho nosil před Henrim, čímž se číslo 16 stalo poctou dvěma legendám centra. Henri Richard zemřel 6. března 2020 ve věku 84 let po dlouhém boji s Alzheimerovou chorobou. Jeho pohřeb byl, stejně jako u jeho bratra, momentem národního smutku v Québecu. Jeho rekord 11 Stanley Cupů je v dnešní době platových stropů a vyrovnané ligy považován za nepřekonatelný.
📊 Klubové statistiky NHL
| Sezóna | Tým | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1955–56 | Montreal Canadiens | 64 | 19 | 21 | 40 | 46 |
| 1956–57 | Montreal Canadiens | 63 | 18 | 36 | 54 | 71 |
| 1957–58 | Montreal Canadiens | 67 | 28 | 52 | 80 | 56 |
| 1958–59 | Montreal Canadiens | 63 | 21 | 30 | 51 | 33 |
| 1959–60 | Montreal Canadiens | 70 | 30 | 43 | 73 | 66 |
| 1960–61 | Montreal Canadiens | 70 | 24 | 44 | 68 | 45 |
| 1961–62 | Montreal Canadiens | 54 | 21 | 29 | 50 | 48 |
| 1962–63 | Montreal Canadiens | 67 | 23 | 50 | 73 | 57 |
| 1963–64 | Montreal Canadiens | 66 | 14 | 39 | 53 | 73 |
| 1964–65 | Montreal Canadiens | 53 | 23 | 29 | 52 | 43 |
| 1965–66 | Montreal Canadiens | 62 | 22 | 39 | 61 | 47 |
| 1966–67 | Montreal Canadiens | 65 | 21 | 34 | 55 | 28 |
| 1967–68 | Montreal Canadiens | 54 | 15 | 27 | 42 | 22 |
| 1968–69 | Montreal Canadiens | 34 | 15 | 37 | 52 | 13 |
| 1969–70 | Montreal Canadiens | 62 | 16 | 36 | 52 | 61 |
| 1970–71 | Montreal Canadiens | 75 | 12 | 37 | 49 | 46 |
| 1971–72 | Montreal Canadiens | 75 | 12 | 32 | 44 | 48 |
| 1972–73 | Montreal Canadiens | 71 | 8 | 35 | 43 | 21 |
| 1973–74 | Montreal Canadiens | 75 | 19 | 36 | 55 | 28 |
| 1974–75 | Montreal Canadiens | 16 | 3 | 10 | 13 | 4 |
| NHL celkově | 1256 | 358 | 688 | 1046 | 928 | |
Zdroje
- Kanadští lední hokejisté
- Hokejisté Montreal Canadiens
- Vítězové Stanley Cupu
- Členové Hokejové síně slávy
- Držitelé Bill Masterton Memorial Trophy
- 100 nejlepších hráčů historie NHL
- Kapitáni v NHL
- Hokejisté s 1000 a více zápasy v NHL
- Hokejisté s 1000 a více body v NHL
- Narození 1936
- Narození v Montréalu
- Úmrtí 2020
- Úmrtí v Lavalu