Jacques Plante

Jacques Plante
	Soubor:Jacques Plante 1950s.jpg
	Jacques Plante bez masky (50. léta)
Přezdívka	Jake the Snake (Had Jake)
Výška	183 cm
Váha	79 kg
Pozice	Brankář
Úspěchy	6× Stanley Cup (1953, 1956–1960); 7× Vezina Trophy (Rekord NHL); Hart Memorial Trophy (1962); Hokejová síň slávy (1978)

Rozbalit box

Obsah boxu

Joseph Jacques Omer Plante (* 17. ledna 1929, Notre-Dame-du-Mont-Carmel – † 27. února 1986, Ženeva) byl kanadský profesionální lední hokejista, který je považován za jednoho z největších inovátorů v historii sportu.

Jako brankář Montreal Canadiens získal šest Stanley Cupů, z toho pět v řadě. Sedmkrát získal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy, což je historický rekord, který později pouze vyrovnal (ale nepřekonal) jen o generaci mladší brankář, který byl pro změnu inovátorem v technice chytání, ale ne ve výstroji či pojetí hry holí. Plante je otcem moderní brankářské masky. Dne 1. listopadu 1959 si po zranění obličeje nasadil laminátový chránič a odmítl se vrátit do hry bez něj, čímž navždy změnil bezpečnostní standardy hokeje. Byl také průkopníkem práce s holí; jako první brankář začal aktivně opouštět brankoviště, aby zastavoval nahozené puky a pomáhal obráncům s rozehrávkou.

👶 Pro laiky

Jacques Plante byl hokejovým "Teslou".

Maska: Před Plantem chytali brankáři s holým obličejem. Puky létaly rychlostí 160 km/h. Zranění, stehy a zlomené nosy byly na denním pořádku. Plante řekl "dost". Všichni se mu smáli, že se bojí, ale on dokázal, že s maskou se chytá lépe, protože se brankář nemusí bát o život.
Toulavý styl: Před Plantem byl brankář přikován k brankové čáře. Plante začal bruslit za branku, zastavovat puky a nahrávat. Trenéři z toho šíleli, ale dnes to dělá každý brankář na světě.
Pletař: Byl to zvláštní člověk. Trpěl silným astmatem a před zápasy se uklidňoval tím, že pletl kulichy a ponožky.

🏒 Hráčská kariéra

Zrození inovátora v Québecu

Jacques Plante se narodil na farmě v Québecu jako nejstarší z 11 dětí. Hokej začal hrát s tenisovým míčkem a hokejkou, kterou mu vyrezal otec z kořene stromu. Už od mládí trpěl chronickým astmatem, což ovlivnilo jeho styl chytání. Nemohl dlouho stát v předklonu, a tak začal vyjíždět z branky a hrát pukem, aby ušetřil energii a přerušil hru. Jeho talent byl nepopiratelný. V juniorském věku zářil v týmu Quebec Citadelles a později v seniorské lize za Montreal Royals. Jeho výkony upoutaly pozornost generálního manažera Montreal Canadiens, Franka Selkeho, který v něm viděl nástupce legendárního Billa Durnana.

Do NHL naskočil v sezóně 1952/1953. Jeho debut byl symbolický – nastoupil v play-off proti Chicago Black Hawks a vychytal čisté konto. Hned ve své první sezóně tak získal Stanley Cup, ačkoliv byl tehdy ještě náhradníkem Gerryho McNeila. Od sezóny 1954/1955 se stal neotřesitelnou jedničkou týmu. Jeho styl chytání byl pro tu dobu revoluční. Zatímco ostatní brankáři zůstávali v brankovišti, Plante aktivně bruslil za branku, zastavoval nahozené kotouče a rozehrával je svým obráncům Dougu Harveymu a Tomu Johnsonovi. Tato taktika umožňovala Canadiens rychle přecházet do protiútoku a soupeři nevěděli, jak na ni reagovat.

Zlatá éra a Maska (1955–1960)

V druhé polovině 50. let byl Plante nejlepším brankářem planety. V letech 1956 až 1960 získal s Montrealem pět Stanley Cupů v řadě a v každé z těchto sezón vyhrál Vezina Trophy. Byl na vrcholu, ale jeho vztah s trenérem Toe Blakem byl napjatý. Blake byl tradicionalista, který nenáviděl Planteovy výlety z branky a jeho excentrickou povahu. Plante si však mohl dovolit neposlouchat, protože vyhrával.

Zlomový moment celé hokejové historie nastal večer 1. listopadu 1959 v Madison Square Garden v zápase proti New York Rangers. V první třetině vystřelil útočník Rangers Andy Bathgate bekhendem puk, který zasáhl Plantea přímo do obličeje. Rána mu roztrhla nos od koutku úst až k nozdrám. Plante se zhroutil na led v kaluži krve. Zápas byl přerušen na 45 minut, zatímco Plantea v šatně sešívali (dostal 7 stehů). Protože týmy tehdy neměly náhradní brankáře, Canadiens by museli zápas skrečovat, pokud by se nevrátil.

Plante se vrátil, ale s podmínkou. Oznámil trenéru Blakeovi, že do branky nastoupí jedině tehdy, pokud si bude moci nasadit svou tréninkovou masku, kterou si sám vyrobil z laminátu. Blake zuřil. Tvrdil, že maska omezuje vidění a že brankář s maskou bude vypadat, že se bojí. Plante však trval na svém: "Bez masky nechytám." Blake, nemaje na výběr, ustoupil. Plante zápas dochytal, Canadiens vyhráli 3:1 a tím začala nová éra. Plante s maskou následně vychytal sérii 18 zápasů bez porážky, čímž umlčel všechny kritiky. Od té chvíle se maska stala symbolem, ačkoliv trvalo ještě několik let, než ji přijali všichni brankáři.

Válka s Blakem a výměna do New Yorku (1960–1965)

Po zisku pátého Stanley Cupu v řadě v roce 1960 se vztah mezi Plantem a trenérem Toe Blakem změnil v otevřenou válku. Plante trpěl bolestmi kolen a zhoršujícím se astmatem, což Blake považoval za hypochondrii a výmluvy. Plante si také často stěžoval v médiích na zacházení s hráči. V červnu 1963 došla vedení Montreal Canadiens trpělivost. V rámci velkého trejdu byl Plante vyměněn do New York Rangers za brankáře Gumpa Worsleyho a další hráče.

V New Yorku strávil Plante dvě sezóny. Ačkoliv chytal solidně, Rangers byli v té době slabým týmem v přestavbě. Frustrovaný z proher a zdravotních potíží oznámil v roce 1965 konec kariéry. Přijal nabídku pracovat jako obchodní zástupce pro pivovar Molson a zdálo se, že jeho hokejové dny jsou sečteny.

Zázračný návrat v St. Louis (1968–1970)

Když v roce 1967 došlo k rozšíření NHL, nový tým St. Louis Blues hledal zkušenosti. Trenér Scotty Bowman, který Plantea znal z Montrealu, věřil, že starý mistr má v sobě ještě dost magie. Přesvědčil devětatřicetiletého Plantea k návratu. V St. Louis vytvořil Plante brankářský tandem s další legendou, Glennem Hallem.

Tato dvojice veteránů předvedla něco nevídaného. V sezóně 1968/1969 dovedli Blues do finále Západní divize a společně získali Vezina Trophy pro tým s nejméně inkasovanými góly. Pro Plantea to byla již sedmá Vezina Trophy v kariéře, čímž stanovil rekord, který zůstal nepřekonán až do éry Dominika Haška (který ho vyrovnal, ale nepřekonal v počtu trofejí, Hašek jich má 6, rekord drží Plante se 7). Plante v St. Louis nejen chytal, ale také fungoval jako mentor a neoficiální trenér brankářů, kde učil mladší kolegy práci s holí a poziční hru.

Poslední léta: Toronto, Boston a WHA

V roce 1970 byl vyměněn do Toronto Maple Leafs. Mnozí to považovali za "odkladiště", ale Plante ve věku 42 let šokoval hokejový svět. V sezóně 1970/1971 zaznamenal průměr obdržených gólů 1,88, což bylo nejlepší číslo v celé lize. Byla to ukázka jeho geniality – už neměl rychlost mladíka, ale nahrazoval ji dokonalým čtením hry a pozičním chytáním.

Svou kariéru v NHL zakončil krátkou epizodou v Boston Bruins v roce 1973, kde v play-off odchytal svůj poslední zápas. Definitivní tečku za aktivní kariérou napsal v konkurenční lize WHA, kde v sezóně 1974–1975 nastoupil za Edmonton Oilers v roli hrajícího trenéra. Ve věku 46 let byl na tréninkovém kempu stále fyzicky nejlépe připraveným hráčem týmu.

Smrt a Odkaz inovátora

Po skončení kariéry se Plante přestěhoval do Švýcarska, kde žil se svou druhou manželkou. Působil jako poradce a trenér brankářů pro týmy v Evropě i v zámoří (např. Philadelphia Flyers, kde byl mentorem Bernieho Parenta). V roce 1985 mu byla diagnostikována terminální fáze rakoviny žaludku. Jacques Plante zemřel 27. února 1986 v nemocnici v Ženevě ve věku pouhých 57 let. Je pohřben ve švýcarském městě Sierre.

Jeho odkaz je všudypřítomný. Každý brankář, který si dnes nasadí masku, vděčí za své bezpečí Planteově tvrdohlavosti z roku 1959. Každý brankář, který vyjede za branku rozehrát puk, následuje cestu, kterou Plante prošlapal. V roce 1978 byl uveden do Hokejové síně slávy. Jeho číslo 1 bylo týmem Montreal Canadiens slavnostně vyřazeno 7. října 1995.

📊 Klubové statistiky NHL

Trenéři: Z = Zápasy, V = Výhry, R = Remízy, P = Porážky, SC = Stanley Cupy
Hráči: Z = Zápasy, G = Góly, A = Asistence, B = Body, TM = Trestné minuty, +/- = Plus/minus
Brankáři: Z = Zápasy, V = Výhry, P = Prohry, R = Remízy, PR% = Procento úspěšnosti, Úsp = Úspěšnost zákroků, SO = Shutouty (čistá konta)

Sezóna	Tým	Liga	Z	V	P	R	PR	%Úsp	SO
1952–53	Montreal Canadiens	NHL	3	2	0	1	1.33	—	0
1953–54	Montreal Canadiens	NHL	17	7	5	5	1.59	—	5
1954–55	Montreal Canadiens	NHL	52	31	13	7	2.14	—	5
1955–56	Montreal Canadiens	NHL	64	42	12	10	1.86	.923	7
1956–57	Montreal Canadiens	NHL	61	31	18	12	2.00	.920	9
1957–58	Montreal Canadiens	NHL	57	34	14	8	2.11	.924	9
1958–59	Montreal Canadiens	NHL	67	38	16	13	2.16	.925	9
1959–60	Montreal Canadiens	NHL	69	40	17	12	2.54	.915	3
1960–61	Montreal Canadiens	NHL	40	23	11	6	2.80	.904	2
1961–62	Montreal Canadiens	NHL	70	42	14	14	2.37	.923	4
1962–63	Montreal Canadiens	NHL	56	22	14	19	2.49	.912	5
1963–64	New York Rangers	NHL	65	22	36	7	3.38	.910	3
1964–65	New York Rangers	NHL	33	10	17	5	3.37	.900	2
1968–69	St. Louis Blues	NHL	37	18	12	6	1.96	.940	5
1969–70	St. Louis Blues	NHL	32	18	9	5	2.19	.924	5
1970–71	Toronto Maple Leafs	NHL	40	24	11	4	1.88	.944	4
1971–72	Toronto Maple Leafs	NHL	34	16	13	5	2.63	.917	2
1972–73	Toronto Maple Leafs	NHL	32	8	14	6	3.04	.893	1
1972–73	Boston Bruins	NHL	8	7	1	0	2.00	.924	2
NHL celkově			837	437	246	145	2.38	.920	82

Zdroje