1927

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1927 (MCMXXVII) byl rok, který začal v sobotu. Během tohoto roku vrcholilo období známé jako „Bouřlivá dvacátá léta“ (Roaring Twenties), charakterizované ekonomickou prosperitou, společenským uvolněním a kulturním kvasem v západním světě. Zároveň se však začaly rýsovat budoucí konflikty: v Číně vypukla občanská válka, v Německu sílilo nacistické hnutí a ekonomické nerovnováhy směřovaly ke Velké hospodářské krizi. Rok 1927 byl také přelomový v technice a kultuře, zejména díky prvnímu samostatnému přeletu Atlantiku a nástupu zvukového filmu.

1927
Století	20. století
Desetiletí	20. léta 20. století

Události

Politika a společnost

• 12. dubna – Šanghajský masakr: Kuomintang (KMT) pod vedením Čankajška provedl v Šanghaji masakr členů a příznivců Komunistické strany Číny (KSČ). Tato událost znamenala definitivní rozkol mezi nacionalisty a komunisty a je považována za začátek čínské občanské války, která s přestávkami trvala až do roku 1949.
• 9. května – Canberra se oficiálně stala novým hlavním městem Austrálie, kam se parlament přesunul z Melbourne.
• 20. května – Saúdská Arábie získala plnou nezávislost na Spojeném království podpisem smlouvy z Džiddy.
• 1. srpna – V Nan-čchangu proběhlo povstání komunistických sil proti Kuomintangu, které je dnes v Čínské lidové republice považováno za den založení Čínské lidové osvobozenecké armády.
• 23. srpna – V USA byli po kontroverzním procesu popraveni na elektrickém křesle italští anarchisté Sacco a Vanzetti. Jejich případ vyvolal celosvětové protesty a stal se symbolem justičního omylu a politické perzekuce.
• 14. listopadu – V Sovětském svazu byli Lev Davidovič Trockij a Grigorij Zinovjev vyloučeni z Komunistické strany, což upevnilo moc Josifa Stalina a znamenalo konec vnitrostranické opozice.
• V Německu se v Norimberku konal první celostátní sjezd NSDAP, který demonstroval rostoucí sílu nacistického hnutí.
• V Itálii fašistický režim Benita Mussoliniho plně zavedl korporativní stát, který potlačil odbory a politickou opozici.

Československo

• 24. ledna – V Praze se konala premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která se následně dočkala velkého mezinárodního úspěchu.
• 2. července – Byla založena Letecká společnost ČLS, předchůdce Českých aerolinií.
• Byla dokončena první fáze regulace koryta řeky Vltavy v Praze, včetně výstavby nových nábřeží a zdymadel.
• Prezidentem byl stále Tomáš Garrigue Masaryk.
• Pokračovala hospodářská konjunktura a politická stabilita, charakteristická pro druhou polovinu 20. let v Československu.

Věda a technika

• 20.–21. května – Americký pilot Charles Lindbergh uskutečnil na svém letounu Spirit of St. Louis první sólový a nepřetržitý přelet Atlantského oceánu z New Yorku do Paříže. Jeho let trval 33 a půl hodiny a okamžitě se z něj stala celosvětová celebrita. Tento čin je považován za jeden z největších milníků v historii letectví.
• 7. dubna – Americký vynálezce Philo Farnsworth podal patent na plně elektronický televizní systém, který nazval "image dissector", čímž položil základy moderní televize.
• Říjen – Na páté Solvayské konferenci v Bruselu se sešla elita světové fyziky, včetně Alberta Einsteina a Nielse Bohra. Konference je slavná díky zásadním debatám o nově vznikající kvantové mechanice a její interpretaci, zejména Einsteinovým slavným výrokem "Bůh nehraje v kostky," kterým vyjádřil svůj nesouhlas s pravděpodobnostní povahou této teorie.
• Německý fyzik Werner Heisenberg formuloval svůj slavný Heisenbergův princip neurčitosti, jeden ze základních pilířů kvantové mechaniky, který říká, že nelze současně s libovolnou přesností určit polohu a hybnost částice.
• Belgický kněz a astronom Georges Lemaître jako první navrhl teorii, která se později stala známou jako Velký třesk. Na základě pozorování rozpínání vesmíru odvodil, že vesmír musel vzniknout z počátečního "prvotního atomu".
• Byla zahájena stavba Hollandova tunelu pod řekou Hudson, který spojil New York s New Jersey. Po svém otevření se stal prvním mechanicky ventilovaným podvodním tunelem pro automobily na světě.
• Volvo, švédská automobilka, vyrobila svůj první vůz, model Volvo ÖV 4.

Umění a kultura

• 6. října – V New Yorku měl premiéru film Jazzový zpěvák (The Jazz Singer) společnosti Warner Bros.. Ačkoliv se nejedná o první film se zvukem, je považován za přelomové dílo, které odstartovalo éru zvukového filmu a znamenalo konec němé éry. Obsahoval synchronizované dialogy a zpěv Ala Jolsona.
• Německý režisér Fritz Lang uvedl své monumentální expresionistické sci-fi dílo Metropolis, jeden z nejvlivnějších filmů v historii kinematografie.
• Britská spisovatelka Virginia Woolfová vydala svůj modernistický román K majáku (To the Lighthouse).
• Německý filozof Martin Heidegger publikoval své klíčové dílo Bytí a čas (Sein und Zeit), které zásadně ovlivnilo existencialismus a filozofii 20. století.
• Americký spisovatel Ernest Hemingway vydal sbírku povídek Muži bez žen (Men Without Women).
• V Paříži byl poprvé proveden Bolero francouzského skladatele Maurice Ravela.
• Vznikla americká Akademie filmového umění a věd, která od roku 1929 uděluje filmové ceny Oscar.

Narození

Česko

• 20. ledna – Miloš Macourek, spisovatel a scenárista († 30. září 2002)
• 16. února – Josef Větrovec, herec († 11. února 2002)
• 6. května – Luboš Hruška, politický vězeň, tvůrce Meditační zahrady v Plzni († 30. června 2007)
• 30. května – Vladimír Komárek, malíř a grafik († 24. srpna 2002)
• 13. července – Zdeněk Lukáš, hudební skladatel († 13. července 2007)
• 4. srpna – Vladimír Vondráček, basketbalista († 14. srpna 2017)
• 27. listopadu – Jiřina Švorcová, herečka a politička († 8. srpna 2011)

Svět

• 25. ledna – Antônio Carlos Jobim, brazilský hudebník, zakladatel bossa novy († 8. prosince 1994)
• 20. února – Sidney Poitier, americký herec, první Afroameričan oceněný Oscarem za hlavní roli († 6. ledna 2022)
• 6. března – Gabriel García Márquez, kolumbijský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 17. dubna 2014)
• 16. dubna – Benedikt XVI., 265. papež († 31. prosince 2022)
• 27. dubna – Coretta Scott Kingová, americká aktivistka, manželka Martina Luthera Kinga († 30. ledna 2006)
• 4. července – Gina Lollobrigida, italská herečka († 16. ledna 2023)
• 25. srpna – Althea Gibson, americká tenistka, první Afroameričanka, která vyhrála Wimbledon († 28. září 2003)
• 16. října – Günter Grass, německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 13. dubna 2015)
• 5. prosince – Pchúmipchon Adunjadét (Ráma IX.), thajský král, nejdéle vládnoucí monarcha v historii († 13. října 2016)

Úmrtí

Česko

• 1. března – Jan Kašpar, průkopník české aviatiky (* 20. května 1883)
• 1. dubna – Josef Skupa, loutkář, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka (* 16. ledna 1892) - Poznámka: Josef Skupa zemřel až v roce 1957.
• 27. června – Josef Svatopluk Machar, básník a spisovatel (* 29. února 1864)
• 8. července – Maxmilián Pirner, malíř (* 13. února 1854)
• 14. prosince – Václav Hradecký, malíř (* 21. října 1867)

Svět

• 15. dubna – Gaston Leroux, francouzský spisovatel, autor Fantoma opery (* 6. května 1868)
• 22. května – Zenon Przesmycki, polský spisovatel a překladatel (* 22. prosince 1861)
• 1. července – Širvánšáhové, dynastie vládnoucí v Ázerbájdžánu (* ?)
• 14. září – Isadora Duncanová, americká tanečnice, tragicky zahynula (* 26. května 1877)
• 2. října – Svante Arrhenius, švédský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 19. února 1859)
• Manuel Orazi, italský secesní umělec (* 1860)