Štýrsko
Štýrsko (německy Steiermark, slovinsky Štajerska, maďarsky Stájerország) je spolková země ležící na jihovýchodě Rakouska. S celkovou rozlohou 16 399 kilometrů čtverečních se jedná o druhou největší rakouskou spolkovou zemi hned po Dolních Rakousích. Na jihu sdílí státní hranici se Slovinskem, v rámci Rakouska pak sousedí s pěti dalšími spolkovými zeměmi: na jihozápadě s Korutany, na západě se Salcburskem, na severu s Horními Rakousy a Dolními Rakousy a na východě s Burgenlandem.
Hlavním a suverénně největším městem Štýrska je Štýrský Hradec (německy Graz), který je s populací blížící se 300 tisícům obyvatel druhým nejlidnatějším městem celého Rakouska. Spolková země je z geografického i ekonomického hlediska silně diverzifikovaná. Zatímco severní část (takzvané Horní Štýrsko) je charakteristická vysokými hřebeny Alp, hlubokými lesy a těžkým ocelářským průmyslem, jižní a východní oblasti plynule přecházejí do nížin a pahorkatin, které jsou dominantně využívány pro vinařství, ovocnářství a pěstování dýní. Díky faktu, že více než 61 procent povrchu území pokrývají lesy, je Štýrsko tradičně označováno jako „zelené srdce Rakouska“ (Das grüne Herz Österreichs).
🗓 Současnost
V roce 2026 prochází Štýrsko významnou politickou a ekonomickou fází. K zásadní mocenské obměně došlo po zemských volbách (Landtagswahl), které se uskutečnily 24. listopadu 2024. V těchto volbách zvítězila FPÖ, což vedlo k ustavení nové zemské vlády. Dne 18. prosince 2024 byl zemským sněmem do funkce zemského hejtmana (Landeshauptmann) oficiálně zvolen Mario Kunasek, který v této pozici vystřídal dosavadního hejtmana Christophera Drexlera z ÖVP. Kunasekovo zvolení znamenalo historický posun, neboť Štýrsko bylo po desetiletí tradiční baštou koalic vedených lidovci nebo sociálními demokraty.
Podle oficiálních dat statistického úřadu Statistik Austria dosáhla populace Štýrska k 1. dubnu 2026 celkového počtu 1 271 886 obyvatel, čímž se potvrdil dlouhodobý trend mírného, avšak stabilního demografického růstu, taženého primárně vnitřní i vnější migrací do aglomerace Štýrského Hradce. Regiony v horském severu (jako okresy Leoben či Bruck-Mürzzuschlag) naopak nadále čelí pozvolnému úbytku a stárnutí obyvatelstva v důsledku odchodu mladých lidí za vzděláním.
Z ekonomického hlediska operuje spolková země v roce 2026 s Hrubým domácím produktem přesahujícím hranici 63,9 miliardy eur. Štýrsko si udržuje pozici jednoho z nejinovativnějších regionů v rámci Evropské unie. Podíl výdajů na výzkum a vývoj (R&D) zde stabilně přesahuje 5 procent zemského HDP, což je nejvyšší hodnota v Rakousku a jedna z nejvyšších v Evropě. Místní průmysl se v současnosti intenzivně soustředí na transformaci směrem k uhlíkové neutralitě (net-zero), což zahrnuje masivní investice do elektrifikace v místním automobilovém klastru a zavádění technologií zeleného vodíku v ocelárnách společnosti voestalpine ve městech Donawitz a Kapfenberg.
⏳ Historický vývoj
Od pravěku po středověk
Území dnešního Štýrska bylo osídleno již v době paleolitu, k zásadnímu kulturnímu a ekonomickému rozvoji však došlo během doby železné v souvislosti s halštatskou kulturou, která zde využívala bohatá ložiska soli a železné rudy. Ve starověku oblast obývali Keltové, kteří zde zformovali Keltské království Noricum. Toto území bylo v roce 15 před naším letopočtem mírovou cestou anektováno Římskou říší a následně transformováno v římskou provincii.
Po pádu Západořímské říše se v 6. století do alpských údolí začaly přesouvat slovanské kmeny, které zde ustanovily raně středověké knížectví Karantánie. V 8. století se oblast dostala pod sféru vlivu Bavorů a následně Franské říše pod vedením Karla Velikého, což vedlo k postupné christianizaci a germanizaci území.
V roce 1056 vznikla na tomto území Karantánská marka (později známá jako Štýrská marka – Mark an der Mur), která byla svěřena do správy rodu Otakarů z Traungau. Původní sídlo tohoto rodu, město Steyr (ležící dnes v Horních Rakousích), dalo celému regionu jeho německé (Steiermark) i české (Štýrsko) jméno. Zlomový okamžik přišel v roce 1180, kdy císař Fridrich I. Barbarossa povýšil Štýrsko na nezávislé vévodství (Herzogtum Steiermark). Když rod Otakarů v roce 1192 vymřel, přešlo vévodství na základě Georgenberských úmluv do rukou rodu Babenberků a po jejich vymření jej v roce 1282 trvale ovládli Habsburkové.
Habsburská nadvláda a novověk
Během 16. a 17. století se Štýrsko stalo centrem takzvaných Vnitřních Rakous (Innerösterreich), do kterých spadaly také Korutany, Kraňsko a Gorice. Štýrský Hradec sloužil jako rezidenční město vnitřněrakouských arcivévodů. Z tohoto důvodu muselo Štýrsko nést hlavní tíhu obrany proti expandující Osmanské říši. Na ochranu před tureckými nájezdy byly po celé zemi budovány masivní pevnosti, z nichž nejznámější je nedobytný hrad Riegersburg. Území rovněž tvrdě zasáhla protireformace, kterou ze Štýrského Hradce agresivně prosazoval pozdější císař Ferdinand II. Štýrský.
Klíčovou postavou štýrských dějin 19. století se stal arcivévoda Jan Habsburský (Erzherzog Johann). Tento osvícený příslušník panovnického rodu se zasloužil o masivní modernizaci celé spolkové země. Založil v Grazu technickou univerzitu (Joanneum), inicioval rozvoj těžby železné rudy, podporoval zemědělství a stál u zrodu slavné Semmerinské železnice otevřené v roce 1854, která propojila Štýrsko s Vídní a zkrátila cestu přes horské průsmyky.
Dvacáté století
Konec první světové války a pád Rakouska-Uherska v roce 1918 přinesl zásadní územní zlom. Na základě Saintgermainské mírové smlouvy bylo historické vévodství rozděleno. Převážně německy mluvící severní a střední část (Horní a Střední Štýrsko) zůstala součástí nově vzniklé Rakouské republiky. Jižní, slovinsky mluvící část (Dolní Štýrsko – Untersteiermark) s městy Marburg (dnes Maribor) a Cilli (dnes Celje) byla připojena ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávii) a dnes tvoří součást Slovinska.
Po takzvaném Anšlusu (připojení Rakouska k nacistickému Německu) v roce 1938 bylo Štýrsko přeměněno na říšskou župu. Během druhé světové války se zbrojní průmysl v údolí řeky Mur a Mürz stal terčem těžkého spojeneckého bombardování. Po porážce Německa v roce 1945 bylo Štýrsko okupováno nejprve sovětskými vojsky, posléze však bylo předáno pod správu Spojeného království, v jejíž okupační zóně zůstalo až do podepsání Rakouské státní smlouvy v roce 1955.
🌍 Geografie a geomorfologie
Štýrsko pokrývá plochu 16 399,34 km² a vyznačuje se extrémní topografickou rozmanitostí. Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem spolkové země činí bezmála 2 800 metrů.
Severní a severozápadní část regionu (Obersteiermark neboli Horní Štýrsko) je tvořena masivními pohořími náležejícími k systému Severních vápencových Alp a Centrálních krystalických Alp. Zde se nachází horské masivy jako Dachstein, Mrtvé hory (Totes Gebirge), Gesäuse, Hochschwab a Nízké Taury. Nejvyšším bodem celého Štýrska je vrchol hory Hoher Dachstein s nadmořskou výškou 2 995 metrů. Tato oblast je bohatá na krasové útvary, hluboké soutěsky a vysokohorská jezera (například jezero Grundlsee).
Střední Štýrsko (Mittelsteiermark) je tvořeno převážně údolím řeky Mur, přecházejícím do Štýrskohradecké pánve (Grazer Becken), kde se nachází hlavní město. Tato oblast je geografickým i populačním těžištěm regionu.
Východní Štýrsko (Oststeiermark) a Jižní Štýrsko (Südsteiermark) představují zcela odlišný ráz krajiny. Vysoké hory zde plynule přecházejí do mírně zvlněné pahorkatiny, která se svažuje k panonské nížině. Tato oblast je proslulá svými úrodnými půdami, termálními prameny v hlubokých vulkanických zlomech a rozsáhlými terasovitými vinicemi. Nejnižší bod Štýrska se nachází právě na jihovýchodě u města Bad Radkersburg s nadmořskou výškou pouhých 200 metrů.
🌦 Podnebí a vodstvo
Klima ve Štýrsku je silně závislé na nadmořské výšce a reliéfu. Severní horské oblasti vykazují typické alpínské podnebí s dlouhými, na sníh velmi bohatými zimami a chladnými léty. Jižní a východní pahorkatiny naopak leží v přechodné zóně mezi středoevropským a panonským (kontinentálním) podnebím, s teplými, slunečnými léty a mírnějšími zimami. Tento klimatický předěl tvoří bariéra Alp, která chrání jih před studenými severozápadními větry.
Hlavní hydrologickou osou Štýrska je řeka Mura (německy Mur), která pramení ve Vysokých Taurách, protéká napříč celou zemí přes města Judenburg, Leoben, Bruck an der Mur a Štýrský Hradec, a následně tvoří přirozenou hranici se Slovinskem. Severní část odvodňuje řeka Enže (Enns), protékající hlubokým údolím Ennstal a národním parkem Gesäuse. Východní část je odvodňována řekou Rába (Raab).
📊 Obyvatelstvo a demografie
K 1. dubnu 2026 registroval statistický úřad ve Štýrsku 1 271 886 obyvatel, což představuje hustotu zalidnění přibližně 77 obyvatel na kilometr čtvereční. Demografické rozložení je však vysoce nerovnoměrné. Více než čtvrtina veškeré populace žije v hlavním městě Štýrský Hradec a jeho bezprostředním okolí. Dalšími demografickými centry jsou průmyslová města v údolích (jako Leoben, Kapfenberg, Knittelfeld a Bruck an der Mur). Horské okresy na severozápadě (jako Liezen) vykazují hustotu zalidnění výrazně pod celostátním průměrem.
Z hlediska jazykového vybavení je mateřským jazykem drtivé většiny obyvatel němčina, respektive specifické rakousko-bavorské dialekty (v případě Štýrska takzvaná střední bavorština a jižní bavorština). V příhraničních oblastech na jihu podél řeky Mury žije malá tradiční slovinská menšina. V důsledku urbanizace a ekonomické migrace žije ve Štýrském Hradci početná komunita občanů ze zemí bývalé Jugoslávie, Turecka a nově také ze států Evropské unie (především z Německa a Rumunska).
Nábožensky je Štýrsko tradičně konzervativní. Podle historických dat a aktuálních odhadů se většina populace (přes 65 procent) hlásí k římskokatolické církvi. Významná menšina, zejména v okolí pohoří Dachstein a v údolí řeky Enže, kde se po generace ukrývali takzvaní tajní protestanti, se hlásí k evangelické církvi augsburského vyznání. Podíl obyvatel bez náboženského vyznání, stejně jako osob vyznávajících islám a pravoslaví, roste výhradně ve velkých městských centrech.
🏢 Ekonomika a průmysl
Štýrsko disponuje vysoce vyspělou, exportně orientovanou ekonomikou, která úspěšně zvládla historický přechod od těžby uhlí a surového železa k sofistikovaným technologiím a službám s vysokou přidanou hodnotou.
Průmysl a technologie
Nejdůležitějším pilířem hospodářství je automobilový průmysl a strojírenství. Zastřešujícím orgánem je takzvaný ACstyria (Automobilový klastr Štýrsko). Největším soukromým zaměstnavatelem v regionu je mezinárodní koncern Magna Steyr se sídlem v Grazu, který nefunguje jen jako výrobce součástek, ale přímo jako kontraktní montážní závod. V továrnách ve Štýrském Hradci se kompletně montují vozy jako legendární Mercedes-Benz třídy G, BMW řady 5 či elektrický Jaguar I-Pace.
I přes útlum tradiční těžby zůstává metalurgie klíčovým odvětvím. Ikonická stupňovitá povrchová důl Erzberg (Železná hora) dodnes zásobuje surovou rudou ocelárny v Donawitzu (součást města Leoben), které patří koncernu voestalpine. Tento koncern je světovým lídrem ve výrobě železničních kolejnic s extrémní délkou (až 120 metrů). V Kapfenbergu byla nedávno zprovozněna nejmodernější ocelárna na speciální ušlechtilé oceli pro letecký průmysl.
Vyspělé technologie (High-Tech) reprezentuje například společnost AT&S sídlící ve městě Leoben, která patří k největším evropským producentům plošných spojů pro mobilní zařízení a medicínskou techniku. Důležitý je rovněž dřevozpracující a papírenský průmysl (papírny Sappi v obci Gratkorn či továrna na celulózu Zellstoff Pöls), který přímo těží z masivního zalesnění spolkové země.
Výzkum a vývoj
Štýrsko vykazuje mimořádnou hustotu akademických a výzkumných institucí. Ve Štýrském Hradci sídlí Karl-Franzens-Universität, Technická univerzita (TU Graz), Lékařská univerzita a Univerzita múzických umění. Ve městě Leoben funguje specializovaná Montánní univerzita (Montanuniversität Leoben) zaměřená na těžbu, materiálové inženýrství a metalurgii. V přepočtu na obyvatele má Štýrsko více studentů a výzkumníků než většina evropských regionů.
Zemědělství a lesnictví
Zemědělská produkce je prostorově striktně rozdělena. Zatímco sever a alpská údolí se soustředí téměř výhradně na chov dobytka na horských pastvinách a produkci mléka a sýrů, jih a východ jsou mimořádně intenzivně zemědělsky využívány.
Celosvětově proslulým exportním artiklem je štýrský dýňový olej (Kürbiskernöl), lisovaný z pražených jader lokálního poddruhu tykve olejné. Tento olej má charakteristickou temně zelenou až černou barvu a oříškovou chuť. Oblast východního Štýrska (především okolí města Puch bei Weiz) tvoří obrovské jablečné sady pokrývající desítky kilometrů čtverečních (takzvaná Steirische Apfelstraße).
Jižní Štýrsko (Südsteiermark) a Západní Štýrsko (Weststeiermark) jsou věhlasné svými vinicemi. Typickými odrůdami jsou Ryzlink vlašský (Welschriesling), Sauvignon Blanc a naprostý regionální unikát – víno Schilcher, což je výrazně kyselé a suché růžové víno pěstované z autochtonní odrůdy Blauer Wildbacher výhradně v okresech Deutschlandsberg a Voitsberg.
🏛 Politický systém a správa
Jako všechny rakouské spolkové země disponuje Štýrsko vysokým stupněm samosprávy. Zákonodárným orgánem je Zemský sněm (Landtag Steiermark), který má 48 křesel a sídlí v historické budově Zemského domu (Landhaus) ve Štýrském Hradci. Sněm je volen v přímých volbách na funkční období 5 let. Výkonnou moc drží Zemská vláda (Landesregierung) složená z hejtmana, jeho zástupců (Landeshauptmann-Stellvertreter) a zemských radů (Landesräte). K roku 2026 vykonává funkci hejtmana Mario Kunasek z FPÖ.
Pro účely státní správy se Štýrsko člení na jedno statutární město (Štýrský Hradec), které vykonává zároveň funkci okresního úřadu, a na 12 politických okresů (Bezirke):
- Bruck-Mürzzuschlag
- Deutschlandsberg
- Štýrský Hradec-okolí (Graz-Umgebung)
- Hartberg-Fürstenfeld
- Leibnitz
- Leoben
- Liezen (rozlohou největší okres celého Rakouska, zahrnuje také politickou expozituru Gröbming)
- Murau
- Murtal
- Südoststeiermark
- Voitsberg
- Weiz
🚠 Turismus a kultura
Cestovní ruch generuje zásadní podíl příjmů regionu. Zimní turistika je koncentrována v severozápadní části země, primárně v oblasti Schladming-Dachstein. Město Schladming opakovaně hostilo mistrovství světa v alpském lyžování a každoročně pořádá legendární noční slalom na sjezdovce Planai. Dalšími oblíbenými středisky jsou Tauplitz v oblasti Salzkammergut (Solná komora) či Kreischberg u města Murau.
V letní sezóně láká turisty nejen vysokohorská turistika k jezerům a ledovci Dachstein, ale také hustá síť cyklostezek. Unikátem je Štýrská termální oblast (Thermenland) na jihovýchodě s lázeňskými centry jako Bad Blumau (s futuristickou architekturou navrženou Friedensreichem Hundertwasserem), Bad Loipersdorf či Bad Radkersburg.
Z kulturního hlediska dominuje regionu historické centrum Grazu, které je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO (spolu s barokním zámkem Eggenberg). K dalším klenotům patří klášter Admont (Stift Admont) na okraji národního parku Gesäuse, který ukrývá vůbec největší klášterní knihovnu na světě z období pozdního baroka. Ve městě Piber u Voitsbergu se nachází hřebčín, který jako jediný na světě odchovává bílé hřebce plemene lipicán exkluzivně pro potřeby Španělské jezdecké školy ve Vídni.
📈 Statistiky a data
Následující tabulka dokumentuje celkový počet obyvatel spolkové země Štýrsko v nedávných letech bez jakéhokoliv vynechání. Data vycházejí z přesných záznamů úřadu Statistik Austria k prvnímu dni příslušného roku (a navíc k prvnímu čtvrtletí roku 2026), čímž poskytují kompletní přehled demografické dynamiky za posledních 5 let.
| Referenční datum (Stichtag) | Počet obyvatel Štýrska |
|---|---|
| 1. ledna 2022 | 1 252 922 |
| 1. ledna 2023 | 1 265 198 |
| 1. ledna 2024 | 1 269 801 |
| 1. ledna 2025 | 1 271 716 |
| 1. ledna 2026 | 1 271 764 |
| 1. dubna 2026 | 1 271 886 |
Pro zasazení do širšího historického kontextu dokumentuje následující tabulka dekádní vývoj obyvatelstva Štýrska na základě pravidelných celostátních sčítání lidu od roku 1971. Tabulka kontinuálně mapuje vývoj až do posledního plnohodnotného sčítání lidu založeného na registrech v roce 2021.
| Rok sčítání lidu | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1971 | 1 192 442 |
| 1981 | 1 186 525 |
| 1991 | 1 184 720 |
| 2001 | 1 183 303 |
| 2011 | 1 210 971 |
| 2021 | 1 246 382 |
💡 Pro laiky
Štýrsko si lze pro lepší pochopení představit jako zemi dvou zcela odlišných tváří, které jsou přitom součástí jednoho celku. Když přejedete severní hranici spolkové země, ocitnete se v drsném prostředí vysokých štítů, vápencových skal, ledovců a hlubokých tmavých lesů. Právě zde, v Horním Štýrsku, potkáte lyžaře na sjezdovkách, horolezce a dělníky v těžkých ocelárnách, které zpracovávají místní železnou rudu. Vše je obklopeno horami.
Jakmile však sjedete údolím řeky na jih nebo na východ, krajina před vámi zcela změní charakter a jako byste rázem překročili hranici do severní Itálie. Hory zmizí a nahradí je nekonečné mírné kopečky. Na jejich vrcholcích stojí staré osamělé farmy obklopené geometricky přesnými pruhy vinic. Místo oceláren zde narazíte na lisovny oleje, sady plné jablek a z hlubin země tu prýští horké termální prameny, kolem kterých jsou vybudována luxusní lázeňská centra. Tento kontrast – od kruté vysokohorské zimy s ledovci až po prosluněné teplé podnebí mezi vinohrady, kterému Rakušané s oblibou přezdívají „štýrské Toskánsko“ – dělá z regionu naprostý přírodní unikát.