Angola

Angolská republika
Název originál	República de Angola
Motto	Virtus Unita Fortior (latinsky: Jednota dává sílu)
Hymna	Angola Avante
Rozloha	1 246 700
Počet obyvatel	38 450 000 (odhad 2025)
Hustota zalidnění	30,8
Úřední jazyk	portugalština
Prezident	João Lourenço
Hlavní město	Luanda
Největší město	Luanda
Souřadnice hl. města	8°50′18″ j. š., 13°14′4″ v. d.
Měna	angolská kwanza (AOA)
HDP nominální	112 miliard USD (odhad 2025)
HDI	0,591 (střední)
Časové pásmo	WAT (UTC+1)
Národní doména	.ao
Vznik	11. listopadu 1975

Rozbalit box

Obsah boxu

Angolská republika, zkráceně Angola, je stát nacházející se na jihu Afriky na pobřeží Atlantského oceánu. Sousedí s Namiibií na jihu, Demokratickou republikou Kongo na severu a Zambií na východě. Součástí Angoly je i exkláva Cabinda, která je oddělena úzkým pruhem území Demokratické republiky Kongo.

Angola je zemí s obrovským přírodním bohatstvím, zejména ropou a diamanty, což z ní činí jednu z největších ekonomik v subsaharské Africe. Její moderní historie byla hluboce poznamenána dlouhou válkou za nezávislost a následnou, téměř tři desetiletí trvající, občanskou válkou, která skončila v roce 2002. Od té doby země prochází procesem obnovy a rychlého ekonomického růstu, který je však provázen značnou sociální nerovností a korupcí.

⏳ Historie

Území dnešní Angoly bylo původně osídleno khoisanskými lovci a sběrači, které později vytlačily bantu kmeny přicházející ze severu. Tyto kmeny založily několik významných státních útvarů, z nichž nejmocnějším bylo Konžské království, které na severu Angoly existovalo od 14. století. Dalšími významnými útvary byla království Ndongo a Lunda.

V roce 1483 přistáli u břehů Angoly první Portugalci pod vedením mořeplavce Dioga Cãa. Zpočátku se vztahy mezi Portugalci a africkými královstvími soustředily na obchod, brzy se však staly dominantním vývozním artiklem otroci. Angola se stala jedním z hlavních zdrojů otroků pro Brazílii a další portugalské kolonie. Plnou kontrolu nad vnitrozemím získalo Portugalsko až na začátku 20. století.

Boj za nezávislost zesílil po druhé světové válce a v roce 1961 propukla Angolská válka za nezávislost, kterou vedla tři hlavní osvobozenecká hnutí: MPLA (Lidové hnutí za osvobození Angoly), FNLA (Národní fronta pro osvobození Angoly) a UNITA (Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly). Po Karafiátové revoluci v Portugalsku v roce 1974 získala Angola 11. listopadu 1975 nezávislost. Ihned po odchodu Portugalců však propukla devastující Angolská občanská válka, v níž se střetla jednotlivá hnutí, podporovaná v rámci studené války světovými mocnostmi. Zatímco marxistickou MPLA podporoval Sovětský svaz a Kuba, prozápadní UNITA a FNLA podporovaly Spojené státy a Jihoafrická republika. Válka skončila až v roce 2002 smrtí vůdce UNITA Jonase Savimbiho.

🌍 Geografie a podnebí

Angola je rozlohou sedmou největší zemí v Africe. Její pobřeží u Atlantského oceánu je dlouhé přibližně 1 600 km. Na úzký pobřežní pás navazuje rozsáhlá vnitrozemská náhorní plošina, která tvoří většinu území státu a dosahuje průměrné nadmořské výšky přes 1 000 metrů. Nejvyšší horou je Môco s výškou 2 620 m n. m. Mezi nejvýznamnější řeky patří Kongo, Zambezi, Cuanza a Cunene.

Podnebí Angoly je rozmanité. Pobřeží je ovlivněno studeným Benguelským proudem, což způsobuje aridní (suché) podnebí na jihu, kde se nachází severní výběžek pouště Namib. Směrem do vnitrozemí a na sever přechází klima do tropického s výrazným obdobím dešťů (od listopadu do dubna) a obdobím sucha (od května do října). Severní exkláva Cabinda má typické vlhké rovníkové podnebí.

Angola disponuje bohatou biodiverzitou. Na jejím území se nachází tropické deštné lesy, savany i pouštní oblasti. V zemi bylo zřízeno několik národních parků, jako jsou Národní park Iona nebo Národní park Quiçama, které chrání místní faunu, zahrnující slony, levharty, antilopy a mnoho druhů ptáků. Dlouhá občanská válka však měla na přírodu devastující dopad.

🏛️ Politický systém a správa

Angola je prezidentská republika, kde prezident je hlavou státu i vlády a disponuje rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Prezident je volen v přímých volbách na pětileté funkční období a může být zvolen maximálně dvakrát. Od roku 2017 je prezidentem João Lourenço, který nahradil dlouholetého autoritářského vůdce José Eduarda dos Santose, jenž vládl zemi 38 let.

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní shromáždění (Assembleia Nacional), které má 220 poslanců volených na pětileté období. Politické scéně dlouhodobě dominuje strana MPLA, která je u moci od získání nezávislosti v roce 1975. Hlavní opoziční stranou je UNITA. Volby jsou pravidelně kritizovány pro nedostatek transparentnosti a spravedlnosti.

Administrativně se Angola dělí na 18 provincií (províncias), které se dále člení na 162 municipalit (municípios). Mezi nejvýznamnější provincie patří Luanda, kde se nachází hlavní město, a provincie Cabinda, která je díky svým bohatým zásobám ropy klíčová pro ekonomiku země, ale zároveň je dějištěm separatistických tendencí.

💰 Ekonomika

Angolská ekonomika je jednou z nejrychleji rostoucích v Africe, ale zároveň je extrémně závislá na exportu nerostných surovin. Téměř 95 % exportních příjmů a přibližně polovina HDP pochází z těžby ropy a diamantů. Angola je druhým největším producentem ropy v subsaharské Africe (po Nigérii) a je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Tato závislost činí ekonomiku velmi zranitelnou vůči výkyvům světových cen komodit.

Vláda pod vedením prezidenta Lourença se od roku 2017 snaží o diverzifikaci ekonomiky a přilákání zahraničních investic do dalších sektorů. Potenciál pro růst má především zemědělství, které bylo před občanskou válkou významným exportním odvětvím (zejména produkce kávy, bavlny a banánů). Dále se rozvíjí stavebnictví, energetika a telekomunikace. Významným ekonomickým partnerem Angoly je Čína, která je hlavním odběratelem angolské ropy a poskytuje zemi rozsáhlé úvěry na budování infrastruktury.

Navzdory ekonomickému růstu se Angola potýká s obrovskými problémy. Míra chudoby je stále vysoká, přibližně třetina populace žije pod hranicí chudoby. Problémem zůstává vysoká inflace, nezaměstnanost a extrémní sociální nerovnost, kdy bohatství z ropy je koncentrováno v rukou úzké elity. Korupce je v zemi hluboce zakořeněná, i když současná vláda deklaruje snahu proti ní bojovat.

👥 Obyvatelstvo a demografie

Angola má jednu z nejrychleji rostoucích populací na světě, s velmi mladou věkovou strukturou – téměř polovina obyvatel je mladší 15 let. Populace je etnicky velmi rozmanitá. Tři největší etnické skupiny jsou Ovimbunduové (cca 37 %), Ambunduové (cca 25 %) a Bakongové (cca 13 %). Tyto skupiny hrály klíčovou roli i v občanské válce, kdy každá z nich podporovala jiné osvobozenecké hnutí.

Úředním jazykem je portugalština, kterou používá většina populace, zejména ve městech a v administrativě. Vedle ní existuje velké množství afrických jazyků, z nichž nejrozšířenější jsou umbundu, kimbundu a kikongo.

Většina Angolanů se hlásí ke křesťanství, přičemž přibližně polovina populace jsou římští katolíci a čtvrtina protestanti. Tradiční africká náboženství jsou stále praktikována, často v synkretické formě s křesťanstvím. Urbanizace je rychlá, více než 60 % populace žije ve městech. Hlavní město Luanda je obrovskou metropolí s více než 9 miliony obyvatel a potýká se s problémy přelidnění a nedostatečné infrastruktury.

🎭 Kultura a společnost

Angolská kultura je bohatou směsicí afrických tradic a portugalských vlivů. Hudba a tanec hrají v životě Angolanů ústřední roli. Mezi celosvětově známé hudební a taneční styly patří semba, která je předchůdcem brazilské samby, a moderní, smyslný tanec kizomba, který si získal popularitu po celém světě. Dalším významným stylem je kuduro, energický a rychlý taneční žánr.

Angolská literatura, psaná převážně v portugalštině, se často zabývá tématy kolonialismu, války a národní identity. Mezi nejvýznamnější autory patří Agostinho Neto (první prezident Angoly) a spisovatel Pepetela.

Kuchyně využívá místní suroviny jako maniok, fazole, rýže, ryby a kuřecí maso. Typickým národním jídlem je muamba de galinha, dušené kuře s palmovým olejem, okrou a chilli.

Nejpopulárnějším sportem v Angole je fotbal. Národní tým se v roce 2006 zúčastnil Mistrovství světa ve fotbale. Velmi populární je také košíková, v níž angolská mužská reprezentace patří k nejúspěšnějším v Africe a pravidelně se účastní mistrovství světa i olympijských her.

⚔️ Výzvy a kontroverze

I více než dvě dekády po skončení občanské války čelí Angola řadě vážných výzev. Jedním z největších problémů je hluboce zakořeněná korupce a klientelismus. Během vlády Josého Eduarda dos Santose si jeho rodina a blízcí spolupracovníci přivlastnili obrovské bohatství ze státních zdrojů, což dokládá případ jeho dcery Isabel dos Santos, kdysi označované za nejbohatší ženu Afriky. Současný prezident João Lourenço zahájil protikorupční kampaň, její výsledky jsou však zatím smíšené.

Dalším palčivým problémem je extrémní sociální nerovnost. Zatímco v Luandě vyrostla vrstva superbohatých, většina populace žije v chudobě bez přístupu ke kvalitnímu vzdělání, zdravotní péči a základním službám, jako je pitná voda a elektřina. Porušování lidských práv, omezování svobody tisku a potlačování opozičních protestů jsou stále předmětem kritiky mezinárodních organizací.

Specifickým problémem je situace v exklávě Cabinda, kde separatistické hnutí FLEC (Fronta za osvobození enklávy Cabinda) usiluje o nezávislost. Přestože ozbrojený konflikt již není tak intenzivní jako v minulosti, napětí v regionu přetrvává.

⚛️ Pro laiky

Představte si Angolu jako člověka, který našel pod svým domem obrovský poklad – ropu a diamanty. Díky tomu je papírově velmi bohatý. Tento člověk si ale prošel velmi těžkým obdobím, dlouhou a krutou hádkou (občanskou válkou) se svými příbuznými, která zničila jeho dům a zanechala hluboké jizvy.

Nyní se snaží dům znovu postavit. Staví nové silnice a budovy, ale peníze z pokladu si bohužel bere hlavně malá skupinka lidí u moci. Většina rodiny tak stále žije ve skromných podmínkách, často bez dobré školy nebo nemocnice. Kulturně je Angola jako mix Afriky a Portugalska – mluví se zde portugalsky, ale hudba, tanec a jídlo mají silné africké kořeny. Je to země velkých kontrastů: moderních mrakodrapů vedle chudinských čtvrtí, obrovského bohatství vedle velké chudoby.

Zdroje