Togo

Tožská republika
Název originál	République togolaise
Motto	Travail, Liberté, Patrie; (francouzsky Práce, Svoboda, Vlast)
Hymna	Salut à toi, pays de nos aïeux
Rozloha	56 785 km²
Počet obyvatel	9 460 000 (odhad 2025)
Hustota zalidnění	166 obyv./km²
Úřední jazyk	Francouzština
Prezident	Faure Gnassingbé
Premiér	Victoire Tomegah Dogbé
Hlavní město	Lomé
Největší město	Lomé
Měna	CFA frank (XOF)
Národní doména	.tg
Telefonní předvolba	+228
Vznik	27. dubna 1960 (Nezávislost na Francii)

Rozbalit box

Obsah boxu

Togo, oficiálně Tožská republika (francouzsky République togolaise), je stát v Západní Africe. Jeho sousedy jsou na západě Ghana, na východě Benin a na severu Burkina Faso. Na jihu má krátké pobřeží u Guinejského zálivu, kde se nachází jeho hlavní a největší město Lomé. Togo se rozkládá na ploše přibližně 57 000 kilometrů čtverečních a v roce 2025 má odhadovanou populaci přes 9,4 milionu obyvatel.

Země získala nezávislost na Francii v roce 1960. Jeho hospodářství je silně závislé na zemědělství a těžbě fosfátů. Oficiálním jazykem je francouzština, ale v zemi se mluví mnoha dalšími domorodými jazyky, zejména z jazykové rodiny Gbe.

⏳ Historie

Předkoloniální období

Raná historie Toga je málo zmapována. Archeologické nálezy naznačují, že oblast byla osídlena různými kmeny, které se sem postupně přistěhovaly. Mezi 11. a 16. stoletím se na území dnešního Toga usadily různé etnické skupiny, včetně Eweů na jihu a Kabyů na severu. Většina těchto skupin žila v malých, decentralizovaných komunitách a jejich hlavní obživou bylo zemědělství. Pobřeží Toga se od 16. století stalo součástí takzvaného Pobřeží otroků, odkud evropští obchodníci odváželi zotročené Afričany do Ameriky.

Koloniální nadvláda

V roce 1884 se oblast stala německým protektorátem pod názvem Togoland. Německo zde zavedlo pěstování exportních plodin, jako je káva, kakao a bavlna, a vybudovalo železnice a přístav v Lomé. Německá nadvláda byla známá svou tvrdostí a nucenými pracemi. Během první světové války byl Togoland obsazen britskými a francouzskými vojsky. Po válce byla kolonie Společností národů rozdělena na dvě mandátní území: Britský Togoland (západní část, která byla později připojena ke Ghaně) a Francouzský Togoland (východní část, dnešní Togo).

Cesta k nezávislosti a vláda jedné strany

Po druhé světové válce se Francouzský Togoland stal poručenským územím OSN pod správou Francie. S rostoucím nacionalistickým hnutím získala země 27. dubna 1960 nezávislost a jejím prvním prezidentem se stal Sylvanus Olympio. Jeho vláda však byla v roce 1963 svržena vojenským pučem, při kterém byl Olympio zavražděn. V roce 1967 se po dalším puči dostal k moci Gnassingbé Eyadéma, který v zemi nastolil autoritářský režim jedné strany a vládl téměř 38 let až do své smrti v roce 2005. Jeho vláda byla charakterizována potlačováním opozice a porušováním lidských práv.

Současné dějiny

Po smrti Eyadémy se moci ujal jeho syn, Faure Gnassingbé, což bylo v rozporu s ústavou a vyvolalo mezinárodní kritiku. Gnassingbé následně rezignoval a vyhrál prezidentské volby, které byly poznamenány násilím a obviněními z podvodů. Od té doby byl několikrát znovuzvolen, naposledy v roce 2020. Ačkoliv Togo v posledních letech zažívá určitou politickou liberalizaci a ekonomický růst, stále čelí výzvám v oblasti demokracie, korupce a chudoby. V roce 2024 proběhla kontroverzní ústavní reforma, která změnila prezidentský systém na parlamentní, což opozice kritizovala jako snahu prezidenta Gnassingbého udržet se u moci.

🌍 Geografie a podnebí

Togo je malá, úzká země v Západní Africe. Protáhlý tvar státu se táhne od pobřeží Guinejského zálivu přibližně 550 km na sever. Na jihu se nachází pobřežní nížina s písečnými plážemi a lagunami. Směrem do vnitrozemí se terén zvedá do mírně zvlněné savany. Středem země prochází pohoří Atakora, které je součástí širšího horského pásma zasahujícího i do Ghany a Beninu. Nejvyšší horou Toga je Mont Agou s nadmořskou výškou 986 metrů.

Podnebí je tropické. Jižní část má dvě období dešťů (duben–červenec a září–říjen), zatímco na severu je pouze jedno deštivé období (květen–říjen). Průměrné teploty se pohybují mezi 22 °C a 32 °C. Sever země je sušší a ovlivňuje ho horký vítr Harmattan ze Sahary během suchého období. Hlavní řekou je Mono, která tvoří část hranice s Beninem a vlévá se do moře.

🏛️ Politický systém a státní správa

Togo je formálně republika s vícestranickým systémem. V roce 2024 však byla přijata nová ústava, která transformovala zemi z prezidentského na parlamentní systém. Prezident, volený parlamentem, má nyní převážně ceremoniální funkci. Skutečnou výkonnou moc drží předseda vlády (oficiálně "prezident rady ministrů"), který je vůdcem většinové strany v parlamentu. Kritici tvrdí, že tato změna byla navržena tak, aby umožnila Fauremu Gnassingbému prodloužit si své působení u moci.

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní shromáždění (Assemblée Nationale), jehož členové jsou voleni na šestileté období. Soudní systém je založen na francouzském občanském právu. Administrativně se Togo dělí na pět regionů (Centrale, Kara, Maritime, Plateaux a Savanes), které se dále člení na 39 prefektur.

💰 Ekonomika

Ekonomika Toga patří mezi méně rozvinuté a je silně závislá na zemědělství a těžbě surovin. Přibližně dvě třetiny populace se živí zemědělstvím, které tvoří asi 40 % HDP. Hlavními pěstovanými plodinami jsou bavlna, kakao, káva, kukuřice, proso a rýže.

Klíčovým průmyslovým odvětvím je těžba fosfátů, které jsou hlavním exportním artiklem země. Togo má jedny z největších zásob fosfátů na světě. Dalšími exportními produkty jsou bavlna, kakao a káva. V posledních letech vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky a přilákání zahraničních investic, zejména do infrastruktury a logistiky. Přístav v Lomé je jedním z největších a nejmodernějších hlubokovodních přístavů v západní Africe a slouží jako důležitý tranzitní uzel pro vnitrozemské státy jako Burkina Faso, Mali a Niger. I přes určitý pokrok zůstává chudoba, vysoká nezaměstnanost a závislost na cenách komodit vážným problémem.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo

Podle odhadů z roku 2025 má Togo přibližně 9,4 milionu obyvatel s relativně vysokou hustotou zalidnění, zejména v jižní části země. Populace je velmi mladá, téměř 40 % obyvatel je mladších 15 let.

V Togu žije přibližně 40 různých etnických skupin. Nejpočetnější jsou Ewe (cca 21 %) na jihu a Kabye (cca 12 %) na severu. Mezi těmito dvěma skupinami panuje historická rivalita, která se promítá i do politiky. Dalšími významnými etniky jsou Gurma, Kotokoli, a Ana.

Oficiálním jazykem je francouzština, kterou používá vláda a obchod. Nejrozšířenějšími domorodými jazyky jsou Eweština a Kabiyeština, které mají status národních jazyků. Co se týče náboženství, přibližně 44 % obyvatel jsou křesťané (převážně katolíci), 14 % jsou muslimové a asi 36 % vyznává tradiční africká náboženství, jako je vúdú.

🎭 Kultura a společnost

Kultura Toga je stejně rozmanitá jako jeho etnické složení. Každá skupina má své vlastní tradice, hudbu, tance a umělecké projevy. Tradiční hudba využívá širokou škálu bubnů a dalších perkusních nástrojů. Tanec je nedílnou součástí ceremonií a festivalů.

Tožská kuchyně je typicky západoafrická. Základem stravy jsou kukuřice, rýže, jamy a maniok, ze kterých se připravují kaše jako fufu nebo pâte. Ty se podávají s omáčkami z masa, ryb nebo zeleniny, často ochucenými pálivými papričkami.

Nejpopulárnějším sportem v Togu je ⚽ fotbal. Národní tým, přezdívaný Les Éperviers (Krahujci), se v roce 2006 překvapivě kvalifikoval na Mistrovství světa. Nejznámějším tožským fotbalistou je Emmanuel Adebayor, který hrál za přední evropské kluby jako Arsenal, Manchester City a Real Madrid.

✈️ Cestovní ruch a doprava

Cestovní ruch v Togu není příliš rozvinutý, ale země nabízí potenciál díky své kulturní rozmanitosti a přírodním krásám. Mezi hlavní atrakce patří tradiční vesnice v regionu Tamberma, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, vodopády v oblasti Kpalimé a písečné pláže u Lomé.

Dopravní infrastruktura se postupně zlepšuje. Hlavní město Lomé je spojeno s vnitrozemím asfaltovými silnicemi. Přístav Lomé je klíčový pro národní i regionální ekonomiku. Mezinárodní letiště Lomé-Tokoin (LFW) zajišťuje letecké spojení s několika evropskými a africkými městy. Železniční síť je omezená a slouží převážně pro nákladní dopravu fosfátů.

⚔️ Kritika a kontroverze

Togo je dlouhodobě kritizováno mezinárodními organizacemi za porušování lidských práv a omezování demokratických svobod. Vláda dynastie Gnassingbé je obviňována z potlačování opozice, omezování svobody tisku a shromažďování. Bezpečnostní složky jsou často obviňovány z používání nepřiměřené síly proti demonstrantům.

Dalším vážným problémem je korupce, která prostupuje státní správou a brzdí ekonomický rozvoj. Navzdory snahám o reformy zůstává Togo na nízkých příčkách v mezinárodních žebříčcích vnímání korupce. Ústavní změny z roku 2024 byly široce vnímány jako manévr k udržení stávajícího režimu u moci, což vyvolalo protesty opozice a kritiku ze zahraničí.

⚛️ Pro laiky

Představte si Togo jako velmi úzký a dlouhý dům v Africe. Na jihu má malou "verandu" u oceánu, kde leží hlavní město Lomé s velkým přístavem, který je jako hlavní vchod pro zboží do Toga i pro jeho sousedy, kteří nemají moře. Uvnitř "domu" žije mnoho různých "rodin" (etnických skupin), které mluví různými jazyky, ale na úřadech používají francouzštinu.

Ekonomika Toga stojí na dvou hlavních pilířích: na zemědělství (jako by měli velkou zahradu, kde pěstují bavlnu a kakao) a na těžbě fosfátů (což je důležitá surovina pro výrobu hnojiv). Politicky zemi už velmi dlouho vede jedna rodina, což se mnoha lidem nelíbí a často kvůli tomu protestují. I když je to chudá země, má krásnou přírodu a zajímavé tradice.

Zdroje