Náchod

Rozbalit box

Obsah boxu

Náchod je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách, ležící na řece Metuje. Je historickým, turistickým a průmyslovým centrem regionu a okresním městem okresu Náchod. Jeho panorama je neodmyslitelně spjato s monumentálním renesančním a barokním zámkem, který se tyčí na kopci nad historickým centrem. Díky své poloze v úzkém údolí na historické zemské stezce do Kladska a Slezska je Náchod často označován jako Brána do Čech (nebo Brána do země).

Náchod
Soubor:Náchod, pohled z věže kostela.jpg
Pohled na Masarykovo náměstí a zámek z věže kostela sv. Vavřince
Vlajka	Soubor:Vlajka města Náchod.svg
Znak	Soubor:Znak města Náchod.svg
Kraj	Královéhradecký
Okres	Náchod
Rozloha	33,34
Obyvatelstvo	19 979 (2024)
Primátor	Jan Birke (od 2010)
PSČ	547 01
Web	www.mestonachod.cz

🌍 Poloha a charakter

Město se rozkládá v Náchodské vrchovině, v údolí řeky Metuje, které zde vytváří přirozený průsmyk mezi podhůřím Orlických hor a Broumovskou vrchovinou. Tento průsmyk, známý jako Branka česko-kladská, byl odedávna strategickou obchodní a vojenskou cestou spojující Čechy s Polskem. Historické jádro města se soustředí kolem Masarykova náměstí na levém břehu Metuje, přímo pod zámeckým vrchem.

Moderní zástavba, včetně průmyslových areálů a sídlišť, se rozprostírá po obou březích řeky a na přilehlých svazích. Okolní krajina je kopcovitá a lesnatá, nabízející řadu turistických cílů, včetně pevnostního systému z období první republiky.

⏳ Historie

Založení a středověk

Vznik Náchoda je spojen s kolonizační činností ve 13. století a potřebou ochránit důležitou zemskou stezku. Město i hrad založil kolem poloviny 13. století rytíř Hron z Náchoda z rodu Načeraticů. Hrad byl postaven na strategickém skalnatém ostrohu, zatímco pod ním vznikla tržní osada. První písemná zmínka o Náchodě pochází z roku 1254. Původ názvu je pravděpodobně odvozen od faktu, že se zde "přecházela" či "nacházela" zemská hranice.

Díky své poloze se Náchod stal významným správním a obranným bodem. Mezi významné majitele ve středověku patřil například král Jan Lucemburský nebo páni z Dubé. Během husitských válek stálo město na straně kališníků a Náchod se stal důležitou husitskou pevností.

Období renesance a baroka

Největší rozkvět zažil náchodský hrad a panství za vlády rodu Smiřičtí ze Smiřic na přelomu 16. a 17. století. Ti přebudovali původní strohý gotický hrad na velkolepé renesanční sídlo, které se stalo centrem společenského a kulturního života.

Po bitvě na Bílé hoře získal zkonfiskované panství císařský vojevůdce Ottavio Piccolomini. Italský rod Piccolominiů pak držel Náchod téměř 140 let a vtiskl mu barokní podobu. Zámek byl dále rozšířen a vyzdoben, byly postaveny nové budovy a založena zámecká zahrada. V samotném městě byl přestavěn kostel sv. Vavřince a vyrostly zde barokní měšťanské domy. Toto období definovalo architektonickou tvář historického jádra Náchoda, jak ji známe dnes.

🏭 Průmyslový rozvoj a moderní dějiny

Město textilu

Druhá polovina 19. století znamenala pro Náchod zásadní proměnu. Zatímco jeho strategický vojenský význam upadal, město se stalo jedním z nejdůležitějších center textilního průmyslu v Rakousku-Uhersku. Klíčovým momentem bylo zavedení železnice v roce 1875 (trať Choceň–Broumov), která otevřela město světu a umožnila masivní rozvoj továren.

Náchodský průmysl byl spojen především se dvěma velkými podnikatelskými rody:

• Rodina Bartoňů z Dobenína: V roce 1867 založil Josef Bartoň v nedaleké Starém Městě nad Metují malou tkalcovnu, která se pod vedením jeho synů Josefa a Cyrila rozrostla v obrovský a moderní textilní komplex. Bartoňové byli nejen úspěšní průmyslníci, ale i velcí vlastenci a mecenáši, kteří významně podporovali kulturní a společenský život ve městě.
• Rodina Mautnerů: Dalším textilním gigantem byly továrny židovského podnikatele Isaaca Mautnera a jeho synů. Jejich podniky patřily k největším v monarchii a zaměstnávaly tisíce lidí.

Díky textilnímu průmyslu město zbohatlo a rychle se rozrůstalo. Vznikaly nové čtvrti, honosné vily továrníků (např. Vila Čerych) i dělnické kolonie. Byly postaveny nové veřejné budovy, jako je divadlo, knihovna a školy.

Dramatické 20. století

Období první republiky bylo pokračováním hospodářské prosperity. Po mnichovské dohodě v roce 1938 se však Náchod stal hraničním městem s nacistickým Německem, což přineslo napětí a hospodářské problémy.

Během druhé světové války postihla město tragédie. Mautnerovy závody byly jako židovský majetek arizovány a členové rodiny Mautnerů byli pronásledováni a zavražděni v koncentračních táborech. Závody rodiny Bartoňů byly pod nucenou německou správou.

Po válce a nástupu komunistického režimu v roce 1948 došlo ke znárodnění všech velkých podniků. Z textilních továren Bartoňů, Mautnerů a dalších menších firem byl vytvořen národní podnik Tepna Náchod. Tepna se na desítky let stala největším zaměstnavatelem v regionu a synonymem pro náchodský textilní průmysl. V období socialismu také probíhala výstavba nových sídlišť (např. sídliště Plhov), která změnila tvář města.

Po sametové revoluci

Po sametové revoluci v roce 1989 se textilní průmysl v Náchodě, stejně jako v celé Evropě, dostal do krize. Nedokázal konkurovat levnému dovozu z Asie a podnik Tepna po několika neúspěšných pokusech o restrukturalizaci v 90. letech zkrachoval. Pád hlavního průmyslového odvětví znamenal pro město velkou ránu a vysokou nezaměstnanost.

Od té doby prošel Náchod složitou ekonomickou transformací. Dnes se hospodářství města opírá o menší a střední podniky v různých odvětvích, jako je strojírenství, gumárenství a služby. Město také těží ze své polohy a rozvíjí se zde cestovní ruch.

🏛️ Památky a zajímavá místa

Náchod nabízí návštěvníkům bohatou směs historických památek, které odrážejí jeho pestrou minulost.

Státní zámek Náchod

Státní zámek Náchod je nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památkou města. Tento rozsáhlý komplex, který prošel vývojem od gotického hradu přes renesanční palác až po barokní rezidenci, tvoří nezaměnitelnou dominantu celého regionu.

• Architektura: Na zámku jsou patrné stopy všech stavebních slohů, s nejvýraznějším přínosem rodu Smiřických (renesance) a Piccolominiů (rané baroko), na jehož úpravách se podíleli přední italští architekti.
• Expozice: Návštěvnické okruhy představují interiéry z doby Piccolominiů, unikátní sbírku bruselských gobelínů, salóny z 19. a počátku 20. století a expozici Řádů a vyznamenání.
• Zajímavosti: Součástí areálu je gotický sklep, hladomorna, vyhlídková věž a medvědárium, kde jsou chováni medvědi Ludvík a Dáša, pokračovatelé tradice chovu medvědů na zámku od 18. století. K zámku přiléhá také barokní zahrada.

Městské a církevní památky

• Masarykovo náměstí: Historické centrum města s řadou renesančních a barokních měšťanských domů. Nachází se zde Stará radnice, novogotická Nová radnice, hotel a divadlo Beránek a pranýř.
• Kostel svatého Vavřince: Původně gotický děkanský kostel, přestavěný v 16. století. Je dominantou náměstí a jeho věž slouží jako vyhlídka.
• Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele: Starobylý dřevěný kostelík ze 13. století, přestavěný po požáru v 16. století. Nachází se ve Starém Městě nad Metují.
• Socha sv. Trojice: Barokní pískovcové sousoší uprostřed náměstí.
• Hotel a divadlo Beránek: Secesní budova z let 1912–1914, postavená podle návrhu architekta Aloise Čenského, je významným kulturním centrem.

Vojenské památky

V okolí Náchoda se nachází rozsáhlá linie československého opevnění z let 1935–1938. Nejznámějším a nejnavštěvovanějším objektem je Dělostřelecká tvrz Dobrošov, která je přístupná veřejnosti jako muzeum. V okolí se nachází také mnoho menších pěchotních srubů, například Březinka.

🎭 Kultura a osobnosti

Náchod je regionálním kulturním centrem.

• Camera Czechia: Ve městě se každoročně koná mezinárodní festival amatérských filmů a videí.
• Náchodská Prima sezóna: Týdenní studentský festival recese a kultury, který odkazuje na dílo náchodského rodáka Josefa Škvoreckého.
• Josef Škvorecký (1924–2012): Nejvýznamnější náchodský rodák, světově proslulý spisovatel a exilový nakladatel. Své rodné město, které nazval Kostelec, zvěčnil v mnoha svých dílech (např. Zbabělci, Prima sezóna).
• Další rodáci: Spisovatel Josef Tošovský, herec Josef Bek nebo architekt Jan Letzel.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Náchod je jako starý strážce na hranicích. Leží v úzkém údolí, kterým odedávna vedla důležitá cesta z Čech do Polska. Proto zde na vysokém kopci vyrostl hrad (dnes nádherný zámek), aby tuto "bránu do země" hlídal.

Pod hradem se rozkládá historické město s krásným náměstím. V 19. století se ale Náchod proslavil něčím úplně jiným – stal se velmocí ve výrobě látek. Vznikly zde obrovské továrny, které oblékaly lidi po celé Evropě, a město díky tomu zbohatlo a rozrostlo se. I když slavná éra textilek po pádu komunismu skončila, Náchod zůstává živým městem. Dnes láká turisty především na svůj impozantní zámek s medvědy, krásnou okolní přírodu a také na vojenské bunkry z doby před druhou světovou válkou, které jsou ukryté v okolních kopcích. Je to město, které dokonale spojuje historii statečného strážce hranic s příběhem průmyslového úspěchu.