Broumovská vrchovina
{{Pro jiné významy viz Broumovská vrchovina (rozcestník)}} Šablona:Infobox Pohoří
Broumovská vrchovina je geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, který je součástí Krkonošské oblasti. Rozkládá se na ploše 535 km² a její střední výška je 527 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je Královecký Špičák s výškou 881 m n. m. Oblast je celosvětově proslulá svými unikátními pískovcovými skalními městy, hlubokými kaňony a rozsáhlými náhorními plošinami. Většina území je chráněna v rámci CHKO Broumovsko.
🗺️ Geomorfologické členění
Broumovská vrchovina se jako geomorfologický celek dělí na tři podcelky, které se dále člení na okrsky:
- Meziměstská vrchovina
* Broumovská kotlina * Broumovské stěny
- Polická vrchovina
* Polická pánev * Ostaš * Adršpašsko-teplické skály
- Žacléřská vrchovina
* Královecký Špičák * Rýchory * Bernartická vrchovina
⛰️ Geologie a reliéf
Geologické podloží Broumovské vrchoviny je tvořeno především horninami z období druhohor, konkrétně svrchnokřídovými pískovci, slínovci a jílovci. Tyto sedimenty se ukládaly na dně tehdejšího moře. Díky pozdějším tektonickým pohybům a následné erozi, zejména působením vody, větru a mrazu, vznikly unikátní a bizarní skalní útvary, které tvoří rozsáhlá skalní města.
Reliéf je velmi členitý. Charakteristické jsou pro něj:
- Strukturní hřbety: Výrazné, protáhlé hřebeny, jako jsou Broumovské stěny.
- Skalní města: Světově proslulé Adršpašsko-teplické skály, menší skalní města na Ostaši nebo v Broumovských stěnách.
- Kaňonovitá údolí: Hluboce zaříznutá údolí řek, například Metuje a Stěnavy.
- Kotliny: V centru oblasti se nachází Broumovská kotlina, která je tektonického původu.
Nejvyšším bodem celku je Královecký Špičák (881 m n. m.) v Žacléřské vrchovině, zatímco nejvyšším vrcholem v pískovcové části je Čáp (786 m n. m.) v Adršpašsko-teplických skalách.
💧 Vodstvo
Území Broumovské vrchoviny patří do povodí Labe a je odvodňováno do Severního moře. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou:
- Metuje: Pramení v oblasti Adršpašsko-teplických skal a odvodňuje západní část vrchoviny.
- Stěnava (polsky Ścinawka): Pramení v Broumovských stěnách a odvodňuje centrální a východní část území, včetně Broumovské kotliny. Většina jejího toku se nachází v Polsku.
Oblast je také bohatá na zdroje kvalitní podzemní vody, která je vázána na propustné pískovcové vrstvy.
🌳 Flora a fauna
Díky členitému reliéfu a specifickým klimatickým podmínkám se zde vyskytuje pestrá směs rostlinných a živočišných druhů.
- Flora: Převažují borové a smrkové lesy. Na skalních plošinách a v inverzních polohách kaňonů se zachovaly reliktní bory. V bylinném patře lze nalézt horské i podhorské druhy, například vranec jedlový, plavuň pučivá nebo lilie zlatohlavá.
- Fauna: Skalní města poskytují ideální podmínky pro hnízdění chráněných druhů ptáků, jako je sokol stěhovavý, výr velký a čáp černý. Z běžných savců zde žije jelení a srnčí zvěř, prase divoké a liška obecná. Vzácně se zde vyskytuje také rys ostrovid.
🏞️ Ochrana přírody
Pro své mimořádné přírodní a krajinné hodnoty byla velká část území v roce 1991 vyhlášena za Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Broumovsko. Na jejím území se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území, z nichž nejvýznamnější jsou:
- Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály
- Národní přírodní rezervace Broumovské stěny
- Přírodní rezervace Ostaš
🚶 Turistika a zajímavosti
Broumovská vrchovina je jedním z nejatraktivnějších turistických regionů v Česku. Nabízí hustou síť značených turistických tras a cyklostezek.
- Skalní města: Hlavním lákadlem jsou Adršpašsko-teplické skály s jezírky, vodopády a unikátními skalními útvary. Oblíbené jsou také Broumovské stěny s vyhlídkami a skalní kaplí Hvězda a stolová hora Ostaš.
- Horolezectví: Zdejší pískovcové skály jsou kolébkou českého horolezectví a patří mezi nejvýznamnější lezecké oblasti v Evropě.
- Kulturní památky: Region je bohatý i na historické památky. Dominantou je Broumovský klášter, barokní skvost od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. V okolních obcích se nachází unikátní soubor barokních kostelů, tzv. Broumovská skupina kostelů.
⚛️ Pro laiky
Představte si, že před mnoha miliony let bylo celé toto území dnem mělkého moře. Na dno se postupně usazovaly vrstvy písku, podobně jako když si na pláži stavíte hrad. Tyto vrstvy časem ztvrdly na kámen – pískovec. Později moře ustoupilo a zemské síly celou tuto obrovskou pískovcovou desku vyzvedly a rozlámaly na velké kry.
Po miliony let pak do těchto ker "hlodala" voda, mráz a vítr. Podobně jako sochař otesává kámen, příroda z pískovce vytvořila úžasné sochy – vysoké věže, hluboké soutěsky a tajemná bludiště. To, co dnes vidíme jako Adršpašské skály nebo Broumovské stěny, jsou vlastně jen ty nejodolnější zbytky původní pískovcové desky. Broumovská vrchovina je tedy obrovská přírodní galerie, kterou vytvořil čas a přírodní živly.