Jan Lucemburský

Jan Lucemburský
	Soubor:Soubor:Jan Lucemburský - zobrazení.jpg
	Jan Lucemburský na jezdecké miniatuře
Celý titul	Jan Lucemburský
Titul	Král český, hrabě lucemburský, titulární král polský
Předchůdce	Jindřich Korutanský (v Čechách), Jindřich VII. Lucemburský (v Lucembursku)
Nástupce	Karel IV. (v Čechách a Lucembursku)
Rod	Lucemburkové
Otec	Jindřich VII., císař Svaté říše římské
Matka	Markéta Brabantská
Manželka	1. Eliška Přemyslovna
Manželka2	2. Beatrice Bourbonská
Děti	z 1. manželství: Markéta; Jitka Lucemburská; Karel IV.; Jan Jindřich; Anna; Otta Lucemburský;
Děti2	z 2. manželství: Václav I. Lucemburský;
Narození	10. srpna 1296
Místo narození	Lucemburk, Lucemburské hrabství
Úmrtí	26. srpna 1346 (ve věku 50 let)
Místo úmrtí	Kresčak, Francie
Pohřebiště	Nejprve klášter Villeroy, poté Münster, Trevír, od roku 1838 katedrála Notre-Dame v Lucemburku

Životopis

Jan Lucemburský (10. srpna 1296, Lucemburk – 26. srpna 1346, Kresčak, Francie) byl jedním z nejvýraznějších a nejaktivnějších panovníků českých dějin, ačkoliv jeho vztah k Českému království byl často ambivalentní. Pocházel z mocného rodu Lucemburků, byl synem Jindřicha VII., který se stal římským císařem. Jeho matkou byla Markéta Brabantská.

Na český trůn se dostal v roce 1310 sňatkem s Eliškou Přemyslovnou, poslední princeznou z rodu Přemyslovců, a to na pozvání české šlechty, která nebyla spokojena s vládou Jindřicha Korutanského. Korunován na českého krále byl 7. února 1311 v katedrále sv. Víta v Praze.

Zpočátku měl Jan s českou šlechtou složité vztahy, které vyústily v několik konfliktů. Jeho časté pobyty v cizině a záliba v rytířských turnajích a diplomacii mu vynesly přezdívku „král cizinec“. Navzdory tomu, že byl často mimo České království, vedl velmi aktivní a úspěšnou zahraniční politiku, která výrazně rozšířila území Koruny české.

Mezi jeho hlavní úspěchy patří:

Rozšíření Zemí Koruny české: Jan Lucemburský dokázal pro České království získat rozsáhlá území, zejména většinu Slezska (připojena smlouvami v letech 1335 a 1341) a Horní Lužici (1319) a Dolní Lužici (1329). Tyto země se staly nedílnou součástí Zemí Koruny české a přispěly k ekonomickému a politickému posílení státu.
Diplomatická aktivita: Byl jedním z nejaktivnějších diplomatů své doby, zprostředkovával mír a uzavíral spojenectví po celé Evropě.
Získání titulární polské koruny: Jan Lucemburský se považoval za právoplatného dědice polského trůnu po Přemyslovcích, ačkoliv v Polsku fakticky nevládl. V roce 1335 se v Trenčíně a Vyšehradě zřekl nároků na polský trůn výměnou za uznání svrchovanosti nad slezskými knížectvími a finanční vyrovnání od polského krále.

Přes jeho "cizinectví" se mu podařilo zajistit stabilní nástupnictví pro svého syna Karla, budoucího císaře. Jan Lucemburský zemřel hrdinskou smrtí v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346, kde bojoval na straně Francouzů proti Angličanům, ačkoliv byl v té době již slepý. Jeho poslední slova "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" se stala legendární.

Pro laiky

Jan Lucemburský byl král, který přišel z Lucemburska a vzal si poslední princeznu z rodu Přemyslovců, Elišku. Říkalo se mu "král cizinec", protože byl často pryč z Čech a jezdil po Evropě. Miloval rytířské turnaje a dobrodružství. I když nebyl pořád doma, byl velmi chytrý a šikovný v politice. Dokázal pro naši zemi získat obrovská nová území, například celé Slezsko a Lužici, které jsou dnes v Polsku a Německu. To znamenalo, že české království bylo mnohem větší a silnější. Nakonec zemřel v bitvě, ačkoliv byl už slepý. Říká se, že prý řekl: "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Po něm nastoupil jeho syn, náš nejslavnější král Karel IV..

Klíčové události a úspěchy

1296: Narození v Lucemburku.
1310: Sňatek s Eliškou Přemyslovnou, nástup na český trůn.
1311: Korunovace na českého krále.
1319: Získání Horní Lužice.
1322: Vítězství v bitvě u Mühldorfu (podpora Ludvíka IV. Bavorského).
1329: Získání Dolní Lužice a připojení většiny Slezska pod českou korunu.
1335: Trenčínská smlouva a Vyšehradská smlouva – Jan se vzdává nároků na polský trůn výměnou za uznání svrchovanosti nad Slezskem.
1337: Podpora syna Karla při převzetí správy Čech.
1346: Smrt v bitvě u Kresčaku.

Rodina

Jan Lucemburský byl dvakrát ženat a měl početné potomstvo.

Rodiče:
- Otec: Jindřich VII. Lucemburský, císař Svaté říše římské
- Matka: Markéta Brabantská
Manželky a děti:
- 1. Eliška Přemyslovna (sňatek 1310, †1330). S ní měl sedm dětí, z nichž dospělosti se dožili:
  - Markéta (manželka Jindřicha II. Bavorského)
  - Jitka Lucemburská (manželka francouzského krále Jana II. Dobrého)
  - Karel IV. (budoucí český král a císař Svaté říše římské)
  - Jan Jindřich, markrabě moravský
  - Anna (manželka Oty Habsburského)
  - Otta Lucemburský (zemřel v dětství)
- 2. Beatrice Bourbonská (sňatek 1334, †1383). S ní měl syna:
  - Václav I. Lucemburský (první vévoda lucemburský)

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: Jindřich Korutanský
- Nástupce: Karel IV.
V Lucemburském hrabství:
- Předchůdce: Jindřich VII. Lucemburský
- Nástupce: Karel IV. (předal bratrovi Václavovi I. Lucemburskému)

Wikilinky a kategorie