Orlické hory
Šablona:Infobox Pohoří Pro chráněnou krajinnou oblast viz CHKO Orlické hory.
Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, na hranici s polským Kladskem. Pohoří se táhne od Olešnice v Orlických horách na severozápadě po Heřmanice u Králík na jihovýchodě v délce přibližně 50 km. Nejvyšší horou je Velká Deštná s výškou 1116 m n. m. Většina území je chráněna v rámci CHKO Orlické hory.
🗺️ Geografie a geomorfologie
Orlické hory jsou součástí Krkonošsko-jesenické subprovincie (neboli Sudet). Horský hřbet se táhne ve směru severozápad–jihovýchod. Ze severovýchodu jsou ostře ohraničeny Kladskou kotlinou, na jihozápadě přecházejí pozvolna do Podorlické pahorkatiny.
Geologicky je pohoří tvořeno především přeměněnými horninami, jako jsou ruly, svory a fylity, které patří krystaliniku orlicko-kladské jednotky.
Geomorfologické členění
Orlické hory se jako geomorfologický celek dělí na tři podcelky:
- Deštenská hornatina: Nejvyšší a nejmasivnější část pohoří, zahrnuje hlavní hřeben s Velkou Deštnou.
- Mladkovská vrchovina: Nachází se v jihovýchodní části, je nižší a členitější.
- Bukovohorská hornatina: Jižní výběžek pohoří s nejvyšší horou Suchým vrchem (995 m n. m.).
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšší vrcholy se nacházejí v hlavním hřebeni v Deštenské hornatině.
- Velká Deštná (1116 m) – nejvyšší vrchol
- Koruna (1101 m)
- Malá Deštná (1090 m)
- Vrchmezí (1084 m) – na česko-polské hranici
- Tetřevec (1044 m)
- Homole (1001 m)
💧 Hydrologie
Orlické hory tvoří významné rozvodí. Hřeben je součástí hlavního evropského rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Většina území je odvodňována řekou Divokou Orlicí a jejími přítoky (např. Zdobnice, Bělá) do Labe a dále do Severního moře. Tichá Orlice pramení pod Suchým vrchem. Na Divoké Orlici byla vybudována vodní nádrž Pastviny, která slouží k rekreaci a výrobě elektrické energie.
🌳 Příroda
Přírodní bohatství Orlických hor je chráněno v rámci CHKO Orlické hory, vyhlášené v roce 1969. Původní lesy byly převážně bukové a jedlobukové, které byly v průběhu staletí nahrazeny smrkovými monokulturami. V nejvyšších polohách se nacházejí horské smrčiny a rašeliniště, z nichž nejznámější je NPR Bukačka nebo NPR Trčkov.
Fauna a flóra
Mezi typické obyvatele zdejších lesů patří jelen lesní, srnec obecný, prase divoké a liška obecná. Vzácně se zde vyskytuje tetřívek obecný, jeřábek lesní nebo čáp černý. V posledních letech byl zaznamenán i výskyt rysa ostrovida a vlka.
Z rostlin jsou významné horské druhy jako violka dvoukvětá, mléčivec alpský nebo kokořík přeslenitý. Na rašeliništích roste klikva bahenní a rojovník bahenní.
🏰 Historie a osídlení
Oblast Orlických hor byla až do středověku jen řídce osídlena. Výraznější kolonizace proběhla ve 13. a 14. století, kdy sem přicházeli osadníci z Německa za účelem těžby dřeva a zakládání skláren. Až do roku 1945 tvořilo německé obyvatelstvo většinu. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a následnému dosídlení oblasti českým obyvatelstvem.
Mimořádně významným prvkem v krajině je systém československého předválečného opevnění budovaného ve 30. letech 20. století na obranu proti nacistickému Německu. Nachází se zde několik velkých dělostřeleckých tvrzí, jako jsou Hanička, Bouda nebo Adam, a stovky menších pevnůstek, tzv. řopíků.
⛷️ Turismus a sport
Orlické hory jsou oblíbenou destinací pro letní i zimní rekreaci.
- Zimní sporty: Největšími lyžařskými středisky jsou Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách a Čenkovice. Hřebenové partie nabízejí desítky kilometrů upravených běžeckých tratí, zejména v okolí Šerlichu a Masarykovy chaty.
- Letní sporty: V létě je oblast vyhledávána pro pěší turistiku a cykloturistiku. Hlavní hřebenová trasa, Jiráskova cesta, je součástí dálkové červené značky E3. Mezi oblíbené cíle patří rozhledny, jako je nová rozhledna na Velké Deštné nebo rozhledna na Anenském vrchu. Velký turistický význam má také vojenská historie, s několika zpřístupněnými pevnostmi.
⚛️ Pro laiky
Představte si Orlické hory jako dlouhý, mírně zvlněný hřbet, který vypadá trochu jako spící drak na hranici Česka a Polska. Nejsou to dramatické skalnaté štíty jako Alpy, ale spíše zaoblené kopce pokryté hustými lesy.
Vznikly před miliony let, kdy se obrovské kusy zemské kůry tlačily na sebe, zvedly se a vytvořily pohoří. Čas, déšť a vítr pak jejich vrcholy postupně "ohladily" do dnešní podoby. Proto jsou kopce spíše oblé než špičaté.
Pro lidi jsou Orlické hory skvělým místem pro odpočinek. V zimě se promění v ráj pro lyžaře, kde se dá sjíždět na sjezdovkách nebo běžkovat po tichých lesních cestách. V létě je to zase ideální místo na procházky nebo jízdu na kole. Můžete se toulat lesy, objevovat staré bunkry z doby před druhou světovou válkou, které tu stojí jako tiší strážci, nebo se jen kochat výhledy z některé z rozhleden. Je to klidné pohoří, kde si člověk skvěle vyčistí hlavu.