Kardinál Richelieu
Obsah boxu
| Armand Jean du Plessis, kardinál de Richelieu | |
|---|---|
 | |
| Kardinál Richelieu na portrétu od Philippa de Champaigne, kolem roku 1640 | |
| Datum narození | 9. září 1585 |
| Místo narození | Paříž, Francouzské království |
| Národnost | francouzská |
Armand Jean du Plessis, kardinál a vévoda de Richelieu (* 9. září 1585, Paříž – 4. prosince 1642, Paříž), často označovaný jako kardinál Richelieu nebo Rudá eminence (francouzsky l'Éminence rouge), byl francouzský duchovní, šlechtic a státník. V letech 1624 až do své smrti v roce 1642 působil jako první ministr krále Ludvíka XIII. a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších politiků francouzské historie. Jeho politika byla zaměřena na centralizaci moci ve Francii, oslabení domácí opozice a potlačení moci habsburské dynastie v Evropě. Je považován za jednoho z tvůrců moderního konceptu státu a raison d'état (státního zájmu).
📜 Život a kariéra
🌱 Raný život a vzestup
Armand Jean du Plessis se narodil v Paříži jako čtvrtý z pěti dětí a třetí syn. Jeho rodina patřila k nižší poitevinské šlechtě. Otec, François du Plessis, seigneur de Richelieu, byl voják a dvořan, který sloužil jako velký probošt Francie králi Jindřichu III. Jeho matka, Suzanne de la Porte, byla dcerou slavného právníka.
Původně byl předurčen pro vojenskou kariéru a studoval na Collège de Navarre. Rodina však potřebovala udržet kontrolu nad biskupstvím v Luçon, které bylo zdrojem jejích příjmů, a proto se Armand musel přeorientovat na církevní dráhu. V roce 1606 byl králem Jindřichem IV. nominován na biskupa v Luçonu a odcestoval do Říma, aby získal papežský dispens, neboť ještě nedosáhl kanonického věku. V dubnu 1607 byl vysvěcen na biskupa.
Po návratu do své diecéze se projevil jako reformátor a byl prvním biskupem ve Francii, který zavedl reformy Tridentského koncilu. Jeho politická kariéra začala v roce 1614, kdy byl zvolen zástupcem kléru z Poitou do generálních stavů. Zde si jeho řečnické schopnosti a inteligence všimla královna-matka Marie Medicejská, regentka za mladého Ludvíka XIII. V roce 1616 vstoupil do královské rady jako státní sekretář pro zahraniční věci a válku. Jeho pozice však byla vratká a po pádu Mariina oblíbence Concina Conciniho v roce 1617 byl nucen odejít do exilu v Avignonu.
👑 První ministr Francie
Díky svým diplomatickým schopnostem se mu podařilo zprostředkovat smír mezi králem Ludvíkem XIII. a jeho matkou Marií Medicejskou. Za své služby byl v roce 1622 jmenován kardinálem. Do královské rady se vrátil v roce 1624 a rychle se stal jejím dominantním členem. Král Ludvík XIII., který si uvědomoval Richelieuovy mimořádné schopnosti, mu svěřil post prvního ministra. Ačkoliv jejich vztah byl často napjatý a plný nedůvěry, král se na Richelieua spoléhal až do kardinálovy smrti.
Richelieu si stanovil dva hlavní cíle:
- Centralizovat moc ve Francii a podřídit všechny složky společnosti autoritě krále.
- Zlomit moc habsburského domu v Evropě, který obklopoval Francii ze dvou stran (Španělsko a Svatá říše římská).
⚔️ Vnitřní politika: Centralizace moci
Richelieu systematicky pracoval na oslabení všech sil, které mohly ohrozit absolutní moc monarchie.
- Potlačení moci šlechty: Zakázal soukromé války a duely, které považoval za projev šlechtické nezávislosti. Nařídil zbourání hradů a opevnění, které nesloužily k obraně království. Tvrdě potlačoval spiknutí a vzpoury vysoké šlechty, často s využitím exemplárních poprav (např. vévoda de Montmorency). Zavedl systém intendentů, královských úředníků vysílaných do provincií, kteří přebírali moc od místních guvernérů z řad šlechty.
- Omezení politických práv hugenotů: Richelieu nebyl motivován náboženskou nesnášenlivostí, ale politickou nutností. Protestantští hugenoti měli na základě Ediktu nantského právo držet opevněná města, což vytvářelo "stát ve státě". Když hugenoti v La Rochelle povstali s anglickou podporou, Richelieu osobně vedl královské vojsko při slavném Obléhání La Rochelle (1627–1628). Po pádu města byl hugenotům ediktem z Alès (1629) odebrán politický a vojenský vliv, ale jejich náboženská svoboda byla zachována.
- Kontrola financí a správy: Snažil se reformovat daňový systém, i když s omezeným úspěchem kvůli neustálým válkám. Zvýšil daně, zejména taille (daň z pozemků) a gabelle (daň ze soli), což vedlo k četným rolnickým povstáním.
🌍 Zahraniční politika: Třicetiletá válka
Na mezinárodní scéně byla Richelieuova politika paradoxní. Ačkoliv byl kardinálem katolické církve, jeho hlavním cílem bylo oslabit katolické Habsburky. Tento přístup, známý jako raison d'état (státní zájem má přednost před náboženstvím), byl v té době revoluční.
Během Třicetileté války (1618–1648) Francie pod jeho vedením:
- Finančně a diplomaticky podporovala protestantské síly proti císaři Ferdinandu II. a Španělsku.
- Podporovala švédského krále Gustava II. Adolfa při jeho invazi do Svaté říše římské.
- V roce 1635 Francie přímo vstoupila do války na straně protestantů. Tento krok byl rozhodující pro konečný výsledek války a položil základy francouzské hegemonie v Evropě, která byla potvrzena Vestfálským mírem v roce 1648, tedy až po Richelieuově smrti.
Richelieu také podporoval francouzskou koloniální expanzi, zejména v Nové Francii (dnešní Kanada).
🎨 Podpora umění a kultury
Richelieu byl velkým mecenášem umění a literatury. Jeho nejvýznamnějším počinem v této oblasti bylo založení Francouzská akademie (Académie française) v roce 1635. Tato instituce měla za úkol standardizovat a chránit francouzský jazyk.
Nechal přestavět Sorbonnu, kde je také pohřben, a vybudoval si velkolepý pařížský palác, původně známý jako Palais-Cardinal, dnes Palais Royal. Shromáždil obrovskou sbírku uměleckých děl.
⚰️ Poslední léta a smrt
Ke konci života trpěl Richelieu řadou zdravotních problémů, včetně opakujících se horeček a tuberkulózy. Přesto neúnavně pracoval až do posledních chvil. Zemřel 4. prosince 1642 ve věku 57 let. Na smrtelné posteli doporučil králi jako svého nástupce kardinála Mazarina, který pokračoval v jeho politice.
Jeho tělo bylo pohřbeno v kapli Sorbonny. Během Velké francouzské revoluce byla jeho hrobka znesvěcena a jeho mumifikovaná hlava byla odcizena. Po mnoha peripetiích byla v 19. století navrácena a znovu uložena do hrobky.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Kardinál Richelieu je jednou z nejkontroverznějších postav francouzské historie. Jeho kritici mu vyčítají autoritářství, bezohlednost a vysoké daňové zatížení obyvatelstva. Jeho obdivovatelé naopak zdůrazňují jeho genialitu, politickou vizi a oddanost francouzskému státu.
Jeho politika položila základy absolutistické monarchie, která dosáhla svého vrcholu za vlády krále Ludvíka XIV. Jeho zahraničněpolitické kroky zásadně přispěly k úpadku španělské moci a vzestupu Francie jako dominantní evropské velmoci.
Richelieu se stal také populární postavou v literatuře, nejznáměji jako hlavní antagonista v románu Alexandra Dumase Tři mušketýři. Zde je však zobrazen značně zjednodušeně a historicky nepřesně jako chladný a intrikánský padouch, zatímco ve skutečnosti byly jeho činy motivovány především zájmy a velikostí Francie.