Adolf Hitler

Adolf Hitler
	Hitler v roce 1938
Datum narození	20. dubna 1889
Místo narození	Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	30. dubna 1945 (ve věku 56 let)
Místo úmrtí	Führerbunker, Berlín, Německo
Rodiče	Alois Hitler, Klara Pölzlová
Manželka	Eva Braunová (provdána 1945)
Funkce</

Rozbalit box

Obsah boxu

Adolf Hitler (20. dubna 1889, Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko – 30. dubna 1945, Berlín, Německo) byl rakousko-německý politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), od roku 1933 říšský kancléř a od roku 1934 Vůdce a říšský kancléř (Führer und Reichskanzler) nacistického Německa. Jeho totalitní nacistická diktatura, založená на ideologii rasové nadřazenosti, antisemitismu a nacionalismu, je přímo zodpovědná za rozpoutání druhé světové války v Evropě a za systematické, průmyslově organizované vyvraždění přibližně šesti milionů Židů, známé jako holokaust. Je považován za jednu z nejnegativnějších a nejkontroverznějších postav světových dějin.

🐣 Původ a mládí (1889–1913)

Adolf Hitler se narodil v malém rakouském městě Braunau am Inn, na hranici s Německem. Jeho otec, Alois Hitler, byl celní úředník, a matka, Klara Pölzlová, byla jeho třetí manželkou. Rodinné vztahy byly komplikované a otec byl velmi autoritativní. Po jeho smrti v roce 1903 se Hitlerův školní prospěch, který nikdy nebyl vynikající, ještě zhoršil.

V roce 1907 se přestěhoval do Vídně s cílem studovat na Akademii výtvarných umění, byl však dvakrát odmítnut pro nedostatek talentu. Toto odmítnutí bylo pro něj hlubokou osobní ranou. Léta strávená ve Vídni (1907–1913) jsou považována za klíčová pro formování jeho světonázoru. Žil v chudobě, přespával v ubytovnách pro muže a živil se prodejem svých maleb. V tomto prostředí se setkal s radikálními myšlenkami, které hluboce ovlivnily jeho budoucí ideologii:

Pangermanismus: Myšlenka sjednocení všech německy mluvících národů do jedné velkoněmecké říše.
Zuřivý antisemitismus: Vídeň na přelomu století byla centrem antisemitských nálad. Hitler byl ovlivněn spisy teoretiků jako Lanz von Liebenfels a politikou vídeňského starosty Karla Luegera. Začal vnímat Židy jako rasu zodpovědnou za všechny společenské a ekonomické problémy.

⚔️ První světová válka a vstup do politiky (1914–1923)

V roce 1913 se Hitler přestěhoval do Mnichova, aby se vyhnul vojenské službě v mnohonárodnostní habsburské armádě. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 však dobrovolně narukoval do bavorské armády. Válku prožil jako spojka na západní frontě. Byl několikrát vyznamenán za statečnost, včetně prestižního Železného kříže první třídy.

Porážka Německa v roce 1918 a podmínky Versailleské smlouvy ho hluboce šokovaly a utvrdily v jeho extremistických názorech. Přijal populární legendu o "ráně dýkou do zad", podle které Německo nebylo poraženo na bojišti, ale zrazeno domácími politiky, marxisty a Židy.

Po válce zůstal v armádě a působil jako tajný informátor, jehož úkolem bylo sledovat malé extremistické politické skupiny v Mnichově. V roce 1919 byl poslán na schůzi malé Německé dělnické strany (DAP). Její nacionalistické a antisemitské myšlenky ho zaujaly natolik, že se k ní připojil. Rychle se projevil jeho mimořádný řečnický talent. V roce 1920 byla strana přejmenována na Národně socialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP) a Hitler se stal její hlavní a brzy i vůdčí postavou.

🍺 Pivní puč a Mein Kampf (1923–1925)

Inspirován Pochodem na Řím Benita Mussoliniho se Hitler v listopadu 1923 pokusil o státní převrat v Bavorsku, známý jako Pivní puč. Puč byl neúspěšný a rychle potlačen. Hitler byl zatčen a odsouzen za velezradu.

Ačkoliv byl puč neúspěchem, soudní proces Hitlerovi poskytl celonárodní publicitu. Ve vězení v Landsbergu strávil jen devět měsíců, během kterých nadiktoval první díl své knihy Mein Kampf (Můj boj). V této knize detailně formuloval svou zrůdnou ideologii:

Koncept nadřazenosti árijské rasy.
Nenávist vůči Židům, které označil za největšího nepřítele německého národa.
Nutnost získat Lebensraum (životní prostor) na východě na úkor slovanských národů.
princip vůdcovství (Führerprinzip).

📈 Cesta k moci (1925–1933)

Po propuštění z vězení změnil Hitler taktiku. Pochopil, že moc nelze získat násilím, ale legální cestou v rámci demokratického systému Výmarské republiky.

Přestavba strany: Systematicky budoval NSDAP jako masové hnutí s polovojenskými složkami (SA, SS) a propracovanou propagandou, kterou řídil Joseph Goebbels.
Velká hospodářská krize: Zlom přišel v roce 1929. Celosvětová ekonomická krize dopadla na Německo drtivě. Masová nezaměstnanost, chudoba a politická nestabilita vytvořily ideální podmínky pro extremistické strany. Hitler sliboval obnovu národní hrdosti, práci a pořádek, což rezonovalo s miliony zoufalých Němců.
Vzestup ve volbách: V roce 1932 se NSDAP stala nejsilnější stranou v německém parlamentu (Reichstag).
Jmenování kancléřem: Po sérii politických intrik a selhání konzervativních politiků byl Adolf Hitler dne 30. ledna 1933 jmenován prezidentem Paulem von Hindenburgem říšským kancléřem. Konzervativní elity se ho mylně domnívaly, že ho dokážou "zkrotit" a využít pro své cíle. Tento den znamenal faktický konec demokracie v Německu.

Pro laiky

Adolf Hitler byl zpočátku neúspěšný mladík z Rakouska, který snil o tom, že bude umělcem. Když ho nepřijali na uměleckou školu, žil v chudobě ve Vídni, kde nasál spoustu nenávistných myšlenek, zejména proti Židům.

**Válka a politika:** Zásadní pro něj byla první světová válka. Když Německo prohrálo, cítil se zrazený a rozhodl se vstoupit do politiky. Přidal se k malé extremistické straně a díky svému řečnickému talentu se rychle stal jejím vůdcem.
**Pokus o puč a kniha:** V roce 1923 se pokusil násilím převzít moc, ale neuspěl a skončil ve vězení. Tam napsal knihu Mein Kampf, ve které popsal své nenávistné plány.
**Využití krize:** Skutečná šance pro něj přišla s obrovskou ekonomickou krizí. Miliony Němců byly bez práce a bez naděje. Hitler jim začal slibovat jednoduchá řešení: práci, pořádek a navrácení národní hrdosti. Lidé mu uvěřili a začali ho volit.
**Konečný krok k moci:** Jeho strana se stala tak silnou, že ho staří politici, kteří jím pohrdali, nakonec museli jmenovat vůdcem vlády (kancléřem). Mysleli si, že ho zvládnou, ale byl to největší omyl v dějinách. Tímto okamžikem začal konec demokracie v Německu.

⏳ Dějiny (pokračování)

🏛️ Vytvoření totalitní diktatury (1933–1934)

Po jmenování kancléřem jednal Hitler bleskově a systematicky, aby zničil všechny demokratické instituce a opozici. Tento proces, nazvaný Machtergreifung (uchopení moci), proběhl v několika krocích:

Požár Říšského sněmu: Dne 27. února 1933, pouhý měsíc po Hitlerově jmenování, vypukl požár v budově Říšského sněmu. Ačkoliv okolnosti požáru jsou dodnes předmětem debat, nacisté ho okamžitě svalili na komunisty. Hitler přesvědčil prezidenta Hindenburga, aby podepsal Dekret o požáru Říšského sněmu, který fakticky zrušil základní občanské svobody (svobodu projevu, shromažďování a tisku).
Zmocňovací zákon: V březnu 1933, po dalších volbách, které již probíhaly v atmosféře teroru, donutila NSDAP parlament schválit Zmocňovací zákon. Ten dával Hitlerově vládě právo vydávat zákony bez souhlasu parlamentu na dobu čtyř let. Tím byla de iure zničena parlamentní demokracie ve Výmarské republice.
Vyřazení opozice a Gleichschaltung: Všechny ostatní politické strany byly zakázány nebo donuceny k rozpuštění. Odbory byly rozbity a nahrazeny Německou pracovní frontou. Celý proces postupného ovládnutí všech aspektů společnosti, od politiky přes kulturu až po sport, je známý jako Gleichschaltung' (usměrnění).
Noc dlouhých nožů: Dne 30. června 1934 nechal Hitler v rámci operace známé jako Noc dlouhých nožů vyvraždit své potenciální rivaly uvnitř nacistického hnutí, především velitele a členy SA v čele s Ernstem Röhmem. Tím si zajistil absolutní loajalitu armády (Reichswehr) a posílil moc SS pod vedením Heinricha Himmlera.
Vůdce a říšský kancléř: Po smrti prezidenta Hindenburga v srpnu 1934 Hitler sloučil funkce kancléře a prezidenta a přijal titul Führer und Reichskanzler (Vůdce a říšský kancléř). Vojáci museli přísahat osobní věrnost jemu, nikoliv ústavě. Tím byl proces transformace Německa v totalitní diktaturu dokončen.

卍 Nacistické Německo: Život ve Třetí říši

Hitlerův režim, nazývaný Třetí říše, zcela pronikl do životů běžných Němců.

Propaganda a kult osobnosti: Ministr propagandy Joseph Goebbels vytvořil všudypřítomný kult Hitlerovy osobnosti. Hitler byl prezentován jako spasitel, který vyvedl Německo z bídy hospodářské krize a ponížení Versailleské smlouvy.
Ekonomika a přezbrojování: Hitlerův režim skutečně dosáhl rychlého snížení nezaměstnanosti, a to především díky masivním investicím do veřejných staveb (dálnic) a hlavně díky skrytému, ale rozsáhlému přezbrojování, které bylo v rozporu s Versailleskou smlouvou.
Rasová politika a Norimberské zákony: Nenávist vůči Židům byla institucionalizována. V roce 1935 byly přijaty Norimberské zákony, které zbavily Židy německého občanství a zakázaly manželství a styky mezi Židy a "árijskými" Němci.
Křišťálová noc: Antisemitské násilí vyvrcholilo v noci z 9. na 10. listopadu 1938 pogromem známým jako Křišťálová noc, během kterého byly po celém Německu a Rakousku vypalovány synagogy a ničeny židovské obchody.

🌍 Agresivní zahraniční politika: Cesta k válce (1935–1939)

Souběžně s upevňováním moci doma Hitler systematicky porušoval mezinárodní dohody a testoval odhodlání západních mocností (Spojené království a Francie). 1. Remilitarizace Porýní (1936): Hitler poslal vojenské jednotky do demilitarizovaného pásma v Porýní, čímž přímo porušil Versailleskou smlouvu. Západní mocnosti nereagovaly. 2. Anšlus Rakouska (1938): V březnu 1938 připojil k Německu své rodné Rakousko. 3. Požadavek na Sudety a Mnichovská dohoda (1938): Hitler začal vznášet územní nároky vůči Československu, konkrétně na pohraniční oblast Sudety, obývanou německou menšinou. Krize vyvrcholila v září 1938 Mnichovskou dohodou, na které se vedoucí představitelé Německa, Itálie, Británie (Neville Chamberlain) a Francie (Édouard Daladier) dohodli, že Československo musí Sudety postoupit Německu. Byla to vrcholná ukázka politiky appeasementu (usmiřování), která Hitlera jen utvrdila v přesvědčení, že mu Západ nebude v jeho expanzi bránit. 4. Rozbití Československa (1939): V březnu 1939 Hitler dohodu porušil a nechal obsadit zbytek českých zemí, čímž vytvořil Protektorát Čechy a Morava. Tím definitivně ukázal, že jeho cílem není jen sjednocení Němců, ale vojenská dominance v Evropě. 5. Přepadení Polska: Po zajištění si neutrality Sovětského svazu v paktu Molotov-Ribbentrop dal Hitler rozkaz k útoku na Polsko. Dne 1. září 1939 německá armáda vpadla do Polska, čímž byla zahájena druhá světová válka.

Pro laiky

Když se Hitler stal kancléřem, představte si to jako by se do domu nastěhoval nový nájemník, který slíbil, že dá všechno do pořádku. Ale místo toho začal dům systematicky ničit a ovládat.

**Zamknutí dveří zevnitř:** Nejprve využil požáru v domě (požár Říšského sněmu) jako záminky, aby zrušil všechna pravidla a práva ostatních nájemníků. Pak si nechal schválit zákon (Zmocňovací zákon), který mu dovolil dělat si, co chce, bez souhlasu ostatních.
**Vyhození všech, kdo nesouhlasili:** Vyhodil a pozavíral všechny, kdo měli jiný názor, a dokonce se zbavil i některých svých vlastních problematických kamarádů (Noc dlouhých nožů).
**Přemalování domu a nová pravidla:** Celé Německo ovládl svou propagandou a začal uplatňovat svá rasistická pravidla proti Židům (Norimberské zákony).
**Útoky na sousedy:** Poté, co plně ovládl svůj "dům", začal napadat a obsazovat sousední "domy". Nejprve sebral kus pozemku sousedovi (Porýní), pak obsadil dům svého příbuzného (Rakousko). Ostatní velcí sousedé (Británie a Francie) tomu jen přihlíželi a v Mnichově mu dokonce dovolili, aby sebral kus domu dalšímu sousedovi (Československo). Hitler to bral jako znamení, že si může dovolit cokoliv, a tak nakonec napadl Polsko, čímž rozpoutal nejhorší válku v dějinách.

⏳ Dějiny (pokračování)

⚔️ Vůdce ve válce (1939–1945)

Po invazi do Polska se Hitler stal nejvyšším válečným vůdcem Třetí říše. Jeho role a rozhodování se s postupem války dramaticky měnily.

Počáteční úspěchy a Blitzkrieg (1939–1941): V prvních letech války slavila německá armáda (Wehrmacht) ohromující úspěchy díky nové taktice bleskové války. Po rychlé porážce Polska následovala "podivná válka" a na jaře 1940 Německo obsadilo Dánsko a Norsko, a poté v šokujícím tažení porazilo Francii, Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Hitler byl na vrcholu své moci a popularity. Jediným vzdorujícím nepřítelem zůstala Velká Británie pod vedením Winstona Churchilla, která odolala německým leteckým útokům v bitvě o Británii.
Operace Barbarossa a obrat ve válce (1941): V červnu 1941 učinil Hitler své nejfatálnější rozhodnutí: navzdory paktu o neútočení napadl Sovětský svaz (Operace Barbarossa). Tím otevřel obrovskou východní frontu. Ačkoliv Wehrmacht zpočátku postupoval stovky kilometrů do sovětského vnitrozemí, nedokázal SSSR porazit před příchodem kruté ruské zimy. Zastavení postupu před Moskvou v prosinci 1941 a vstup Spojených států do války po útoku na Pearl Harbor znamenaly definitivní obrat ve válce.
Mikromanagement a vojenské chyby (1942–1945): S přibývajícími neúspěchy, jako byla katastrofální porážka u Stalingradu, Hitler stále více zasahoval do vojenského velení. Odmítal naslouchat svým generálům, vydával fanatické rozkazy o "boji do posledního muže" a zakazoval taktické ústupy, což vedlo k obrovským a zbytečným ztrátám. Jeho vojenská rozhodnutí byla stále více iracionální a ovlivněná jeho zhoršujícím se zdravím a závislostí na lécích.
Atentát 20. července: Rostoucí nespokojenost v armádních kruzích vyvrcholila pokusem o atentát ve Vlčím doupěti, který vedla skupina důstojníků v čele s Clausem von Stauffenbergem. Hitler atentát přežil jen s lehkými zraněními a následovala vlna brutálních represí, při které byly popraveny tisíce lidí.

✡️ Holocaust a genocida

Adolf Hitler je osobně a přímo zodpovědný za holokaust, systematickou, státem organizovanou genocidu přibližně šesti milionů evropských Židů.

"Konečné řešení židovské otázky": Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 byl zorganizován plán na fyzickou likvidaci evropského židovstva, známý jako Konečné řešení židovské otázky.
Vyhlazovací tábory: V Polsku a na dalších okupovaných územích byly vybudovány vyhlazovací tábory jako Osvětim-Březinka, Treblinka nebo Sobibor, které sloužily jako "továrny na smrt". Lidé sem byli sváženi z celé Evropy a vražděni v plynových komorách.
Další oběti: Kromě Židů se obětí nacistické rasové politiky staly i statisíce Romů (Porajmos), Slovanů (zejména Poláků a Sovětů), homosexuálů, politických oponentů, Svědků Jehovových a tělesně i mentálně postižených (program Akce T4).

⚰️ Poslední dny a smrt (1945)

Na jaře 1945, kdy se Rudá armáda blížila k Berlínu z východu a západní Spojenci postupovali ze západu, bylo jasné, že je válka prohraná. Hitler se stáhl do svého podzemního bunkru (Führerbunker) pod říšským kancléřstvím.

Poslední dny: Ve stavu naprostého fyzického i psychického rozkladu stále vydával nesmyslné rozkazy neexistujícím armádám. Sepsal svou politickou závěť, ve které obvinil Židy z rozpoutání války.
Svatba a sebevražda: V noci z 28. na 29. dubna se oženil se svou dlouholetou partnerkou Evou Braunovou. Dne 30. dubna 1945 spáchali oba sebevraždu. Braunová pozřela kyanidovou kapsli a Hitler se střelil do hlavy.
Konec: Jejich těla byla podle Hitlerova příkazu vynesena z bunkru a spálena. O týden později, 8. května 1945, podepsalo Německo bezpodmínečnou kapitulaci, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Pro laiky

Když začala druhá světová válka, Hitler byl zpočátku velmi úspěšný. Jeho armáda díky taktice "bleskové války" (Blitzkrieg) rychle porazila většinu Evropy.

**Osudová chyba:** Největší chybu udělal v roce 1941, když napadl obrovský Sovětský svaz. Byla to válka na dvou frontách, kterou nemohl vyhrát. Když se do války přidala i Amerika, osud Německa byl zpečetěn.
**Špatný velitel:** Jak Německo začalo prohrávat, Hitler se stával stále větším tyranem i vůči svým vlastním generálům. Odmítal jakýkoliv ústup a posílal statisíce vojáků na zbytečnou smrt.
**Největší zločin historie:** Během války Hitler a jeho režim spáchali ten nejhorší zločin v dějinách – holokaust. Systematicky a chladnokrevně nechali vyvraždit miliony lidí, především Židů, v táborech smrti jako Osvětim.
**Konec v bunkru:** Na jaře 1945, když už byla ruská armáda v Berlíně, se Hitler schoval do podzemního bunkru. Byl z něj zlomený a paranoidní starý muž. Než aby se nechal zajmout, oženil se se svou přítelkyní Evou Braunovou a den poté oba spáchali sebevraždu. Pár dní nato válka v Evropě skončila.

Odkazy

Reference