Pivní puč
Obsah boxu
Šablona:Infobox událost Pivní puč (německy Hitlerputsch nebo Hitler-Ludendorff-Putsch), známý také jako Mnichovský puč, byl neúspěšný pokus o státní převrat, který se odehrál 8. a 9. listopadu 1923 v Mnichově. V jeho čele stál Adolf Hitler, vůdce Nacionálně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), a generál Erich Ludendorff, hrdina první světové války. Cílem puče bylo svrhnout bavorskou vládu a následně pochodovat na Berlín a svrhnout vládu Výmarské republiky. Ačkoliv byl puč rychle a krvavě potlačen, soudní proces, který následoval, poskytl Hitlerovi celonárodní publicitu a stal se klíčovým momentem v jeho politickém vzestupu a v historii nacistického hnutí.
📜 Historické pozadí
Počátek 20. let 20. století byl pro Německo obdobím hluboké krize. Výmarská republika, založená po porážce v první světové válce, čelila obrovským problémům:
- Versailleská smlouva: Mírová smlouva z roku 1919 uvalila na Německo drtivé válečné reparace, uznala jeho plnou vinu za rozpoutání války a výrazně omezila jeho armádu. To bylo vnímáno jako národní ponížení a živilo to extremistické nálady.
- Ekonomický kolaps: V roce 1923 dosáhla vrcholu hyperinflace ve Výmarské republice. Německá marka ztratila veškerou hodnotu, úspory milionů lidí byly zničeny a sociální napětí rostlo.
- Okupace Porúří: V lednu 1923 obsadila francouzská a belgická vojska průmyslovou oblast Porúří jako trest za neplacení reparací, což dále podkopalo autoritu německé vlády.
- Politická nestabilita: Republika byla zmítána politickými vraždami, povstáními a pokusy o převrat zleva i zprava.
Bavorsko a jeho hlavní město Mnichov se staly centrem pravicového nacionalismu. Působilo zde mnoho polovojenských organizací (Freikorps) a politických stran, včetně Hitlerovy NSDAP. Hitler se inspiroval úspěšným pochodem na Řím Benita Mussoliniho v Itálii v roce 1922 a věřil, že podobný scénář je možný i v Německu. Spojil se s dalšími pravicovými skupinami v organizaci zvané Kampfbund a plánoval využít napjaté situace k převzetí moci. Klíčovými postavami v Bavorsku byli v té době státní komisař Gustav von Kahr, velitel bavorského Reichswehru Otto von Lossow a šéf státní policie Hans von Seisser. Hitler doufal, že tento "triumvirát" přinutí ke spolupráci.
🍻 Průběh puče
🏛️ Obsazení Měšťanského pivovaru
Večer 8. listopadu 1923 se v mnichovském Bürgerbräukeller (Měšťanský pivovar) konalo shromáždění, na kterém měli hlavní projevy Kahr, Lossow a Seisser. Kolem půl deváté večer Hitler v čele asi 600 ozbrojených příslušníků SA vtrhl do přeplněného sálu. Vystřelil z pistole do stropu, aby si zjednal ticho, a prohlásil: "Nacionální revoluce vypukla!"
Hitler oznámil, že bavorská i říšská vláda jsou sesazeny a že on sám přebírá vedení nové prozatímní vlády. Následně odvedl Kahra, Lossowa a Seissera do vedlejší místnosti, kde se je pod hrozbou zbraní snažil přimět ke spolupráci. Jejich váhání prolomil až příchod generála Ericha Ludendorffa, jehož válečná prestiž měla puči dodat legitimitu. Triumvirát pod tlakem slíbil podporu a vrátil se do sálu, kde své rozhodnutí oznámil davu.
Hitler však udělal fatální chybu: opustil pivovar, aby řešil jiné záležitosti, a Ludendorff na své čestné slovo propustil Kahra, Lossowa i Seissera. Ti okamžitě zalarmovali loajální jednotky Reichswehru a policie a začali organizovat odpor proti pučistům.
🚶 Pochod na Feldherrnhalle
Ráno 9. listopadu bylo zřejmé, že puč selhává. Jednotky SA pod velením Ernsta Röhma, které obsadily budovu ministerstva války, byly obklíčeny armádou. V zoufalé snaze zvrátit situaci a získat podporu veřejnosti se Hitler rozhodl uspořádat pochod centrem Mnichova.
Kolem poledne se dav přibližně 2000 pučistů, v jehož čele kráčel Hitler, Ludendorff, Hermann Göring a další nacističtí vůdci, vydal směrem k náměstí Odeonsplatz. U Feldherrnhalle (Síně vojevůdců) jim však cestu zatarasil kordon bavorské státní policie. Není zcela jasné, kdo vystřelil jako první, ale následovala krátká, ale intenzivní přestřelka trvající asi minutu.
Výsledkem byla tragédie: 16 pučistů a 4 policisté byli zabiti. Hermann Göring byl těžce zraněn na stehně. Hitlera strhl k zemi jeho osobní strážce, přičemž si vykloubil rameno. Podařilo se mu uprchnout a několik dní se skrýval, než byl 11. listopad zatčen. Generál Ludendorff, věrný své vojenské cti, pochodoval přímo proti policejní linii a byl bez odporu zatčen. Puč byl definitivně u konce.
⚖️ Důsledky a soudní proces
Neúspěšný puč se paradoxně stal pro Hitlera a nacistické hnutí obrovským propagandistickým vítězstvím.
- Soudní proces: Proces, který začal v únoru 1924, sledovalo celé Německo i zahraniční tisk. Hitler jej plně využil jako pódium pro šíření své ideologie. Ve svých dlouhých projevech se stylizoval do role vlastence, který chtěl pouze zachránit Německo před zrádci a marxisty. Soudci, kteří s jeho nacionalistickými myšlenkami sympatizovali, mu projevovali značnou shovívavost.
- Mírné tresty: Hitler byl odsouzen za vlastizradu k minimálnímu trestu pěti let vězení v pevnosti Landsberg. Ludendorff byl s ohledem na své válečné zásluhy zcela zproštěn viny. Ostatní obvinění dostali rovněž velmi mírné tresty.
- Mein Kampf: Během svého pobytu ve vězení, které bylo spíše pohodlným pobytem, nadiktoval svému zástupci Rudolfu Hessovi první díl své knihy Mein Kampf (Můj boj). V ní zformuloval své politické a rasové teorie.
- Změna strategie: Hitler byl z vězení propuštěn již po devíti měsících v prosinci 1924. Neúspěch puče ho poučil, že moc nelze získat násilným převratem proti státní moci. Rozhodl se změnit strategii a dobýt moc "legální" cestou – využitím demokratických mechanismů Výmarské republiky k jejímu postupnému zničení.
🏛️ Význam a odkaz
Pivní puč se stal ústředním mýtem nacistické propagandy.
- Mučedníci hnutí: Šestnáct zabitých nacistů bylo glorifikováno jako Blutzeugen (svědci krve) a mučedníci hnutí. Byli jim věnovány knihy, památníky a jejich jména byla čtena na každém stranickém sjezdu.
- Blutfahne: Vlajka se svastikou, údajně zbrocená krví padlých pučistů, se stala nejposvátnější relikvií Třetí říše, známou jako Blutfahne (Krvavá vlajka).
- Výroční oslavy: Po převzetí moci v roce 1933 nacisté každoročně 9. listopad pořádali v Mnichově velkolepé vzpomínkové slavnosti, které připomínaly pochod z roku 1923.
Ačkoliv byl Pivní puč v roce 1923 naprostým vojenským a politickým fiaskem, jeho dlouhodobé důsledky byly pro osud Německa i světa fatální. Učinil z Adolfa Hitlera celonárodně známou postavu, poskytl nacistickému hnutí jeho první "hrdiny" a donutil Hitlera přijmout strategii, která ho o deset let později dovedla k absolutní moci.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že malá, ale velmi hlasitá a radikální politická skupina se rozhodne, že už nebude čekat na volby. Místo toho její vůdce se svými ozbrojenými stoupenci vtrhne na důležité setkání vládních představitelů v obrovské pivnici. Tam se je se zbraní v ruce pokusí donutit, aby se přidali k jeho "revoluci" a svrhli vládu.
To je v kostce Pivní puč. Plán se ale rychle zhroutil. Vládní představitelé, jakmile se dostali pryč, zalarmovali policii a armádu. Druhý den, když se pučisté pokusili pochodovat městem, aby získali podporu lidí, zastavila je policie a po krátké přestřelce se celá akce rozpadla.
Ačkoliv byl jejich pokus o převrat naprostým fiaskem, jejich vůdce (Adolf Hitler) u soudu ze sebe udělal hrdinu a vlastence. Dostal jen velmi mírný trest. Neúspěch ho naučil, že moc musí získat chytřeji – přes volby a politiku, ne násilím na ulici. Tento neúspěšný puč byl paradoxně klíčovým krokem na jeho cestě k moci o deset let později.