Dalmácie
Obsah boxu
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia) je historický a geografický region na východním pobřeží Jaderského moře. Většina jeho území dnes náleží Chorvatsku, menší části zasahují do Bosny a Hercegoviny (přístup k moři u města Neum) a Černé Hory (okolí Boky Kotorské). Region je známý pro své členité pobřeží s více než tisícem ostrovů, historická města zapsaná na seznamu UNESCO a bohaté kulturní dědictví, které je výsledkem střetávání slovanských, římských a benátských vlivů. Největším a hospodářským centrem regionu je město Split.
🌍 Geografie a vymezení
Dalmácie se táhne v úzkém pásu od ostrova Pag na severu až po Boku Kotorskou na jihu. Její šířka se pohybuje od několika kilometrů až po zhruba 50 kilometrů do vnitrozemí.
🗺️ Hranice
Geograficky je Dalmácie jasně vymezena Jaderským mořem na západě a pohořím Dinárských hor (Velebit, Dinara, Biokovo) na východě. Tyto hory tvoří přirozenou bariéru oddělující středomořské pobřeží od vnitrozemské, kontinentální části Balkánského poloostrova.
Historické vymezení se v průběhu staletí měnilo. V dobách Římské říše byla provincie Dalmatia podstatně větší a zasahovala hluboko do vnitrozemí, zahrnujíc velkou část dnešní Bosny a Hercegoviny a západního Srbska. Dnešní chápání Dalmácie se blíží spíše území bývalého Dalmatského království v rámci Rakouska-Uherska.
🌊 Pobřeží a ostrovy
Pobřeží Dalmácie je mimořádně členité, což je výsledkem zatopení krasového reliéfu po poslední době ledové. Tento typ pobřeží se odborně nazývá dalmatský. K regionu náleží stovky ostrovů, z nichž největší a nejznámější jsou:
- Severní Dalmácie: Pag, Ugljan, Pašman, Dugi otok, souostroví Kornati.
- Střední Dalmácie: Brač, Hvar, Vis, Šolta, Čiovo.
- Jižní Dalmácie: Korčula, Mljet, Lastovo, Elafitské ostrovy.
🏞️ Vnitrozemí a vodstvo
Vnitrozemí, známé jako Dalmatinska zagora, je hornaté a krasové, s menší hustotou osídlení. Protékají zde významné řeky, které si prorazily cestu k moři hlubokými kaňony. Nejvýznamnější jsou Cetina, Krka (známá svými vodopády), Zrmanja a Neretva.
☀️ Podnebí
Dalmácie má typické středomořské podnebí s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Pobřeží a ostrovy se těší vysokému počtu slunečných dní v roce, což přispívá k rozvoji turismu. Vnitrozemí a vyšší polohy hor mají drsnější klima s nižšími zimními teplotami a sněhem.
📜 Historie
Dějiny Dalmácie jsou mimořádně bohaté a pohnuté, odrážející strategický význam regionu jako mostu mezi Středomoří a balkánským vnitrozemím.
🏛️ Starověk
Oblast byla původně osídlena ilyrskými kmeny, z nichž nejvýznamnější byli Dalmati, kteří dali regionu jméno. Od 3. století př. n. l. se zde začali prosazovat Římané. Po sérii válek byla oblast definitivně podmaněna za císaře Augusta a stala se součástí římské provincie Ilýrie. Později byla zřízena samostatná provincie Dalmatia s hlavním městem v Saloně (poblíž dnešního Splitu).
Nejvýznamnější památkou z tohoto období je Diokleciánův palác ve Splitu, který si nechal na přelomu 3. a 4. století n. l. postavit římský císař Dioklecián jako své sídlo po abdikaci.
🏰 Středověk
Po pádu Západořímské říše se Dalmácie dostala pod vliv Byzantské říše. V 7. století sem přišli Slované, konkrétně kmen Chorvatů, kteří postupně osídlili pobřeží i vnitrozemí a založili zde své knížectví, později Chorvatské království.
Pobřežní města si však dlouho udržovala románský charakter a úzké vazby na Itálii. Od 10. století začal sílit vliv Benátské republiky, která postupně ovládla většinu ostrovů a pobřežních měst, aby si zajistila kontrolu nad obchodními cestami na Jadranu. O nadvládu nad regionem soupeřila s Uherským královstvím, jehož panovníci byli zároveň chorvatskými králi.
Jedinou významnou výjimkou byla Dubrovnická republika (Ragusa), která si jako městský stát dokázala udržet nezávislost až do napoleonských válek a stala se významnou námořní a obchodní mocností.
Venezia a Habsburkové
Od 15. století až do roku 1797 byla většina Dalmácie pod nadvládou Benátek. Benátský vliv je dodnes patrný v architektuře, jazyce i kultuře pobřežních měst. Vnitrozemí bylo často dějištěm bojů s Osmanskou říší.
Po pádu Benátek v roce 1797 připadla Dalmácie na základě míru v Campo Formio Habsburské monarchii. Po krátké epizodě francouzské nadvlády za Napoleona (tzv. Ilyrské provincie) byla na Vídeňském kongresu v roce 1815 definitivně přiřčena Rakousku. V rámci monarchie tvořila samostatnou korunní zemi – Dalmatské království s hlavním městem v Zadaru.
近代 Dvacáté století
Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se Dalmácie stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). Část území, včetně Zadaru a několika ostrovů, připadla na základě Rapallské smlouvy Itálii.
Během druhé světové války byla Dalmácie okupována Itálií a Nezávislým státem Chorvatsko. Po válce se celé území stalo součástí Socialistické Jugoslávie v rámci Chorvatské socialistické republiky. Během války za nezávislost v letech 1991–1995 byla část vnitrozemí a okolí Dubrovníku okupována srbskými silami a jugoslávskou armádou. Po skončení války se region plně integroval do samostatného Chorvatska.
🏙️ Významná města a místa
Dalmácie je proslulá koncentrací historických památek, z nichž mnohé jsou pod ochranou UNESCO.
- Split: Druhé největší město Chorvatska, jehož historické jádro tvoří monumentální Diokleciánův palác (UNESCO).
- Dubrovník: Přezdívaný "Perla Jadranu", proslulý svým dokonale zachovalým systémem městských hradeb a historickým centrem (UNESCO).
- Zadar: Historické centrum na poloostrově s pozůstatky římského fóra, středověkými kostely a moderními instalacemi jako Mořské varhany a Pozdrav Slunci.
- Šibenik: Město s katedrálou sv. Jakuba (UNESCO), mistrovským dílem renesanční architektury.
- Trogir: Malé město, jehož historické centrum na ostrově je považováno za jeden z nejlépe zachovaných románsko-gotických celků ve střední Evropě (UNESCO).
- Hvar: Kosmopolitní město na stejnojmenném ostrově, známé svou architekturou, nočním životem a levandulovými poli.
- Korčula: Opevněné středověké město, údajné rodiště cestovatele Marca Pola.
K přírodním krásám patří národní parky Krka, Kornati, Paklenica a Mljet.
💹 Ekonomika a turismus
Ekonomika Dalmácie je silně závislá na cestovním ruchu. Příznivé klima, čisté moře, historické památky a kvalitní infrastruktura přitahují každoročně miliony návštěvníků z celého světa. Turismus je hlavním zdrojem příjmů a zaměstnanosti, zejména v letní sezóně.
Kromě turismu jsou zde tradiční odvětví jako:
- Rybářství a akvakultura: Chov ryb a měkkýšů.
- Zemědělství: Pěstování oliv, vinné révy, fíků a citrusů. Dalmatský olivový olej a vína (např. Plavac Mali, Pošip) jsou vysoce ceněny.
- Stavba lodí: Loděnice ve Splitu a Trogiru mají dlouhou tradici.
- Potravinářský průmysl: Zpracování ryb, výroba pršutu (pršut) a sýrů.
🎭 Kultura a dědictví
Kultura Dalmácie je unikátní syntézou středomořských a slovanských prvků.
- Architektura: Kamenné domy s červenými střechami, úzké uličky (kale), kostely a paláce s viditelnými římskými, románskými, gotickými, renesančními a barokními vlivy.
- Hudba: Fenoménem je klapa, tradiční forma vícehlasého zpěvu a cappella, která byla zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
- Gastronomie: Dalmatská kuchyně je typicky středomořská. Základem jsou čerstvé ryby a mořské plody, olivový olej, zelenina, bylinky a kvalitní víno. Specialitami jsou peka (maso nebo chobotnice pečené pod poklopem), brudet (rybí guláš) nebo pašticada (dušené hovězí maso).
- Jazyk: Mluví se zde specifickými dialekty chorvatštiny (čakavské a štokavské nářečí) se silným vlivem italštiny.
🧬 Pro laiky
Představte si dlouhý pás pobřeží s tisícovkou ostrovů, průzračným mořem a starobylými kamennými městy. To je Dalmácie. Není to samostatný stát, ale nejznámější a turisticky nejatraktivnější část Chorvatska. Její historie je jako mozaika – vládli tu Římané, Benátčané i Rakušané, a každý tu zanechal svou stopu, hlavně v architektuře a kultuře. Díky tomu zde najdete památky světového významu, jako je palác římského císaře ve Splitu nebo mohutné hradby Dubrovníku. Dnes je to především oblíbené místo pro letní dovolenou, známé pro své pláže, vynikající jídlo (hlavně ryby a mořské plody) a pohodovou středomořskou atmosféru.