Přeskočit na obsah

Braniborsko

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Spolková země Německa

Braniborsko (německy Brandenburg, dolnolužickosrbsky Bramborska, hornolužickosrbsky Braniborska) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Nachází se na severovýchodě země a jejím hlavním městem je Postupim. Braniborsko zcela obklopuje hlavní město Berlín, které je samostatnou spolkovou zemí. Historicky bylo Braniborsko jádrem Braniborského markrabství a později klíčovou součástí Pruského království, které v 19. století sjednotilo Německo.

Země je charakteristická svou rovinatou krajinou, která je součástí Severoevropské nížiny, a je bohatá na lesy, jezera a vodní cesty. Je to jedna z nejřidčeji osídlených spolkových zemí v Německu. V jihovýchodní části Braniborska, v regionu Lužice, žije autochtonní západoslovanská menšina Lužičtí Srbové.

📜 Historie

Historie Braniborska je úzce spjata s dějinami Pruska a celého Německa. Území bylo po staletí politickým a vojenským centrem, z něhož vzešla jedna z nejvýznamnějších evropských mocností.

🏛️ Rané dějiny a slovanské osídlení

V období před stěhováním národů obývaly území germánské kmeny, především Svébové a Semnoni. Po jejich odchodu v 4. a 5. století bylo území osídleno západoslovanskými kmeny, zejména Havolany (kolem řeky Havoly) a Sprévany (kolem řeky Sprévy). Jejich hlavním hradištěm byl Brennabor, dnešní Brandenburg an der Havel.

V 10. století se Svatá říše římská snažila toto území ovládnout. Jindřich I. Ptáčník dobyl Brennabor v roce 929 a císař Ota I. Veliký zde založil biskupství. Slovanské kmeny se však proti nadvládě bouřily a v roce 983 během velkého slovanského povstání německou nadvládu na téměř 200 let svrhly.

👑 Vznik Braniborského markrabství

Zlom nastal v roce 1157, kdy Albrecht I. Medvěd z rodu Askánců po letech bojů definitivně ovládl území Havolanů a přijal titul markraběte braniborského. Tento rok je považován za datum založení Braniborského markrabství. Askánci zahájili proces německé kolonizace (Ostsiedlung), zakládali města jako Berlín, Frankfurt an der Oder a podporovali příchod osadníků z Porýní, Flander a Saska.

Po vymření Askánců v roce 1320 nastalo období nestability, kdy se na braniborském trůně střídaly rody Wittelsbachů a Lucemburků. Císař Karel IV. připojil Braniborsko k zemím Koruny české v roce 1373.

🏰 Nástup Hohenzollernů a vzestup Pruska

Klíčovým momentem v dějinách Braniborska byl rok 1415, kdy císař Zikmund Lucemburský udělil Braniborsko v léno Fridrichu I. z rodu Hohenzollernů. Tento rod zde vládl nepřetržitě až do roku 1918. Hohenzollernové postupně upevnili svou moc, centralizovali správu a rozšířili své území.

V 16. století se Braniborsko připojilo k reformaci. Během třicetileté války (1618–1648) bylo území těžce zpustošeno. Po válce se kurfiřt Fridrich Vilém, zvaný "Velký kurfiřt", zasloužil o obnovu země, budování silné armády a přijetí náboženských uprchlíků, například hugenotů z Francie.

V roce 1618 zdědili braniborští Hohenzollernové Pruské vévodství, čímž vzniklo soustátí Braniborsko-Prusko. V roce 1701 se kurfiřt Fridrich III. v Královci korunoval jako Fridrich I. na "krále v Prusku" a Braniborsko se stalo srdcem nového Pruského království.

近代 19. a 20. století

Během 19. století se Braniborsko stalo centrem industrializace, zejména v okolí Berlína. Po sjednocení Německa v roce 1871 bylo provincií v rámci Německého císařství. Po první světové válce a pádu monarchie se stalo součástí Výmarské republiky.

Po druhé světové válce bylo území Německa rozděleno. Území Braniborska východně od linie Odra-Nisa připadlo Polsku. Zbytek se stal součástí sovětské okupační zóny a později Německé demokratické republiky (NDR). V roce 1952 byla země Braniborsko v rámci centralizace NDR zrušena a rozdělena na tři menší kraje (Bezirke): Postupim, Frankfurt (Oder) a Cottbus.

reunification Sjednocení Německa

Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 a následném sjednocení Německa byla 3. října 1990 spolková země Braniborsko obnovena v nových hranicích. Postupim byla zvolena jejím hlavním městem. V roce 1996 se konalo referendum o sloučení Braniborska s Berlínem, které však obyvatelé Braniborska odmítli.

🌍 Geografie a příroda

Braniborsko je nížinatá země formovaná ledovcovou činností během poslední doby ledové. Krajina je charakterizována širokými údolími (Urstromtäler), morénovými pahorkatinami a tisíci jezer.

  • Poloha: Nachází se na severovýchodě Německa. Sousedí s Polskem na východě a se spolkovými zeměmi Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko a Sasko.
  • Vodstvo: Braniborsko je protkáno hustou sítí řek a kanálů. Nejvýznamnějšími řekami jsou Havel, Spréva, Odra (tvořící hranici s Polskem) a Labe (na severozápadě). S více než 3 000 jezery je jednou z na vodu nejbohatších spolkových zemí.
  • Přírodní oblasti: Třetinu rozlohy země pokrývají lesy. Nachází se zde řada chráněných území, včetně jednoho národního parku (Národní park Dolní Poodří), tří biosférických rezervací UNESCO (Schorfheide-Chorin, Spreewald, Flusslandschaft Elbe-Brandenburg) a 11 přírodních parků. Unikátní je zejména oblast Spreewald, labyrint vodních kanálů a tradiční kulturní krajina.

🏛️ Politika a správa

Braniborsko je parlamentní republika a spolková země Německa.

  • Zemský sněm: Zákonodárným orgánem je Zemský sněm Braniborska (Landtag Brandenburg), který sídlí v obnoveném Městském paláci v Postupimi.
  • Vláda: V čele zemské vlády stojí zemský premiér (Ministerpräsident). Od roku 2013 tuto funkci zastává Dietmar Woidke (SPD).
  • Administrativní dělení: Braniborsko se dělí na 14 zemských okresů (Landkreise) a 4 města bez okresu (kreisfreie Städte).
   *   Města bez okresu: Postupim, Chotěbuz (Cottbus), Brandenburg an der Havel, Frankfurt nad Odrou (Frankfurt (Oder)).
   *   Zemské okresy: Barnim, Dahme-Spreewald, Elbe-Elster, Havelland, Märkisch-Oderland, Oberhavel, Oberspreewald-Lausitz, Oder-Spree, Ostprignitz-Ruppin, Potsdam-Mittelmark, Prignitz, Spree-Neiße, Teltow-Fläming, Uckermark.

⚙️ Ekonomika a infrastruktura

Po znovusjednocení Německa prošla ekonomika Braniborska hlubokou strukturální transformací. Tradiční průmyslová odvětví, jako je těžba hnědého uhlí v Lužici, jsou na ústupu a nahrazují je moderní technologie a služby.

  • Průmysl: Mezi klíčová odvětví patří energetika (zejména obnovitelné zdroje), kovoprůmysl, chemický průmysl, optika a letectví. Významným impulsem pro region bylo otevření továrny na elektromobily Tesla (Gigafactory Berlin-Brandenburg) v Grünheide.
  • Zemědělství: Zemědělství hraje stále důležitou roli, pěstují se zde obiloviny, olejniny a zelenina. Známé jsou například okurky ze Spreewaldu (Spreewälder Gurken).
  • Turismus: Díky velkému množství jezer, lesů a historických památek, zejména v okolí Postupimi a v oblasti Spreewald, je turismus rostoucím odvětvím.
  • Doprava: Braniborsko má hustou dopravní síť, která je úzce propojena s Berlínem. Nachází se zde mezinárodní letiště Berlín-Braniborsko (BER), které leží na území Braniborska v obci Schönefeld. Dálniční okruh A10 (Berliner Ring) je nejdůležitější silniční tepnou.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo a města

Braniborsko je s hustotou zalidnění přibližně 87 obyvatel na km² jednou z nejřidčeji osídlených spolkových zemí. Obyvatelstvo je nerovnoměrně rozloženo, s největší koncentrací v tzv. "Speckgürtel", příměstské oblasti kolem Berlína.

  • Lužičtí Srbové: V jihovýchodní části země, v regionu Dolní Lužice (okolí města Chotěbuz), žije slovanská menšina Lužičtí Srbové. Mají vlastní jazyk (dolnolužická srbština), kulturu a tradice, které jsou chráněny zemskou ústavou.
  • Největší města:
   1.  Postupim (cca 187 000 obyvatel) – hlavní město, známé svými paláci a parky.
   2.  Chotěbuz (Cottbus, cca 99 000 obyvatel) – druhé největší město, kulturní centrum Lužických Srbů.
   3.  Brandenburg an der Havel (cca 74 000 obyvatel) – historické město, které dalo zemi jméno.
   4.  Frankfurt nad Odrou (Frankfurt (Oder), cca 58 000 obyvatel) – univerzitní město na hranici s Polskem.

🏰 Kultura a památky

Braniborsko má bohaté kulturní dědictví, které odráží jeho dlouhou a významnou historii.

  • Světové dědictví UNESCO: Nejvýznamnější památkou je komplex Paláce a parky v Postupimi a Berlíně, který zahrnuje slavný zámek Sanssouci, letní sídlo Fridricha Velikého, Nový palác, palác Cecilienhof (místo konání Postupimské konference) a mnoho dalších.
  • Hrady a zámky: Kromě Postupimi se v Braniborsku nachází více než 500 hradů a zámků, například zámek Rheinsberg, Caputh nebo Oranienburg.
  • Architektura: V mnoha historických městech se dochovala cihlová gotika (Backsteingotik), například v Brandenburgu an der Havel nebo v Jüterbogu.
  • Film: V Postupimi-Babelsbergu se nachází Filmové studio Babelsberg, jedno z nejstarších a největších filmových studií na světě, kde vznikly klasické filmy jako Metropolis nebo Modrý anděl.
  • Hudba a divadlo: V Braniborsku působí řada divadel a orchestrů, například Státní divadlo v Chotěbuzi nebo Brandenburský státní orchestr ve Frankfurtu nad Odrou.

💡 Pro laiky

  • Braniborsko, Berlín a Prusko: Představte si Braniborsko jako velký prstenec a Berlín jako díru uprostřed. Ačkoliv je Berlín hlavní město celého Německa, je to samostatná spolková země a není součástí Braniborska, které ho zcela obklopuje. Historicky bylo Braniborsko "jádrem", ze kterého vyrostlo mocné Pruské království, které později sjednotilo Německo. Proto se říká, že Braniborsko je "kolébkou Pruska".
  • Spolková země: Německo je federace, podobně jako USA. "Spolková země" (Bundesland) je něco jako stát v USA. Má vlastní vládu, parlament a ústavu, ale je součástí většího celku – Spolkové republiky Německo.
  • Spreewaldské okurky: Jedním z nejznámějších produktů z Braniborska jsou nakládané okurky z oblasti Spreewald. Tato oblast je protkaná stovkami malých kanálů, po kterých se dříve zboží i pošta dopravovaly na loďkách. Dnes je to oblíbená turistická atrakce.


Šablona:Aktualizováno