Fridrich I. Pruský
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Fridrich I. Pruský (německy Friedrich I. in Preußen; 11. července 1657, Královec – 25. února 1713, Berlín), původně vládnoucí jako braniborský kurfiřt Fridrich III. (Friedrich III.), byl prvním pruským králem. Pocházel z rodu Hohenzollernů a jeho největším politickým úspěchem bylo povýšení Pruského vévodství na království v roce 1701. Na rozdíl od svého otce, pragmatického „velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma, a svého syna, asketického „krále vojáka“ Fridricha Viléma I., byl Fridrich I. milovníkem umění, přepychu a ceremonií. Jeho vláda položila kulturní a politické základy pro vzestup Pruska jako evropské velmoci.
📜 Život před korunovací
👶 Mládí a nástup k moci
Fridrich se narodil v Královci (dnešní Kaliningrad) jako třetí syn braniborského kurfiřta Fridricha Viléma a jeho první manželky Luisy Henrietty Oranžské. V dětství utrpěl nehodu, když ho jeho chůva upustila, což mu způsobilo trvalou deformaci páteře (hrb). Tato fyzická vada ho po celý život ovlivňovala a vedla k posměškům, což kompenzoval zálibou v okázalosti a nádheře.
Jelikož nebyl prvorozeným synem, původně se s jeho nástupem na trůn nepočítalo. Jeho starší bratr, korunní princ Karel Emil, však zemřel v roce 1674 na úplavici během francouzsko-nizozemské války. Fridrich se tak stal dědicem Braniborského markrabství a ostatních hohenzollernských držav. Vztah s jeho otcem byl komplikovaný; „velký kurfiřt“ preferoval svého staršího syna a Fridrichovými intelektuálními a uměleckými zájmy spíše opovrhoval.
Po smrti svého otce v roce 1688 se Fridrich stal braniborským kurfiřtem a pruským vévodou jako Fridrich III. Okamžitě začal měnit strohý a militaristický charakter berlínského dvora na centrum umění a kultury po vzoru dvora francouzského krále Ludvíka XIV..
👑 Zisk královského titulu
🏛️ Politické pozadí
Hlavní ambicí Fridricha III. bylo získat královskou korunu a vyrovnat se tak ostatním významným evropským monarchům, zejména saskému kurfiřtovi Augustovi II. Silnému, který se v roce 1697 stal polským králem. Titul kurfiřta, ačkoliv patřil k nejvyšším ve Svaté říši římské, mu již nestačil.
Získání královského titulu v rámci Svaté říše římské bylo téměř nemožné, protože jediným králem v jejích hranicích (s výjimkou Českého království, jehož koruna náležela císaři) byl Římský král. Fridrichova šance spočívala v tom, že Pruské vévodství leželo mimo hranice Říše. Bylo sice v personální unii s Braniborskem, ale právně na něm bylo nezávislé. Povýšení Pruska na království tak neporušovalo zákony Říše.
🤝 Jednání s císařem
Klíčovou osobou, jejíž souhlas Fridrich potřeboval, byl císař Svaté říše římské Leopold I.. V Evropě se schylovalo k válce o španělské dědictví a Leopold nutně potřeboval vojenské spojence proti Francii. Fridrich mu nabídl kontingent 8 000 pruských vojáků a politickou podporu výměnou za souhlas s jeho korunovací.
Po dlouhých a složitých jednáních, která vedl především Fridrichův ministr Johann Kasimir Kolbe von Wartenberg, císař Leopold I. v listopadu 1700 v tzv. Korunním traktátu souhlasil. Podmínkou bylo, že titul bude znít „král *v* Prusku“ (König *in* Preußen), nikoliv „král *Pruska*“ (König *von* Preußen). Důvodem bylo, že část území historického Pruska, tzv. Královské Prusko, stále patřila Polsko-litevské unii. Titul „král Pruska“ by tak mohl být vnímán jako nárok na polské území.
🎉 Korunovace v Královci
Korunovace se konala s obrovskou pompou 18. ledna 1701 v Královci, hlavním městě Pruského vévodství. Fridrich, po vzoru Napoleona o sto let později, vložil korunu na hlavu sobě a poté i své manželce Žofii Šarlotě. Tím symbolicky demonstroval, že jeho královská hodnost nepochází od žádné pozemské autority (ani od císaře, ani od papeže), ale přímo od Boha.
Ceremoniál byl nesmírně nákladný a stál údajně šest milionů tolarů, což byla dvojnásobná roční daňová tržba celého státu. Nově vzniklé Pruské království se okamžitě stalo významným hráčem na politické mapě Evropy.
🎨 Vláda a patronát umění
🏛️ Kulturní rozkvět
Fridrich I. je často nazýván „barokním králem“. Jeho vláda byla zlatým věkem pro umění a vědu v Braniborsku-Prusku.
- **Akademie:** V roce 1696 založil Akademii umění (Akademie der Künste) a v roce 1700 na popud své inteligentní manželky Žofie Šarloty a filozofa Gottfrieda Wilhelma Leibnize založil Pruskou akademii věd (Preußische Akademie der Wissenschaften). Leibniz se stal jejím prvním prezidentem.
- **Univerzita:** V roce 1694 založil univerzitu v Halle, která se stala centrem pietismu a německého osvícenství.
- **Dvorský život:** Jeho dvůr v Berlíně a na zámku Charlottenburg byl proslulý svou kultivovaností, koncerty, divadelními představeními a filozofickými debatami, kterých se často účastnila i královna Žofie Šarlota.
🏰 Stavební činnost
Fridrichova vášeň pro reprezentaci se projevila v rozsáhlé stavební činnosti. Nechal přestavět a rozšířit mnoho paláců a budov, především v Berlíně.
- **Zámek Charlottenburg:** Původně nazývaný Lietzenburg, byl letním sídlem královny Žofie Šarloty. Po její smrti v roce 1705 jej Fridrich na její počest přejmenoval na Charlottenburg a nechal ho velkolepě rozšířit.
- **Berlínský městský zámek:** Pod vedením architekta Andrease Schlütera byl přestavěn na velkolepou barokní rezidenci.
- **Zbrojnice (Zeughaus):** Dnes sídlo Německého historického muzea, je jednou z nejvýznamnějších barokních staveb v Německu.
- **Jantarová komnata:** Fridrich nechal zhotovit slavnou Jantarovou komnatu, mistrovské dílo barokního umění, kterou později jeho syn Fridrich Vilém I. daroval ruskému carovi Petru Velikému.
💰 Státní finance a armáda
Fridrichova nákladná reprezentace, stavební projekty a dvorský život vedly k obrovskému zadlužení státu. Zatímco jeho otec zanechal státní pokladnu plnou, Fridrich I. ji zcela vyčerpal. Navzdory tomu nezanedbával armádu. Dodržel svůj slib císaři a pruské jednotky se vyznamenaly v válce o španělské dědictví, například v bitvě u Höchstädtu. Udržoval stálou armádu o síle přibližně 40 000 mužů, čímž pokračoval v militaristické tradici svého otce, i když armáda nebyla jeho hlavní prioritou.
👨👩👧👦 Osobní život a rodina
Fridrich byl třikrát ženatý. 1. **Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská** (1679–1683): Z tohoto manželství vzešla jedna dcera, Luisa Dorotea Pruská, která však zemřela ve věku 25 let. 2. **Žofie Šarlota Hannoverská** (1684–1705): Toto manželství bylo politicky významné a intelektuálně podnětné. Žofie Šarlota byla vysoce vzdělaná žena, přítelkyně Leibnize a milovnice umění. Měli spolu syna, budoucího krále Fridrich Vilém I.. Jejich vztah byl spíše partnerstvím než vášnivou romancí. Její předčasná smrt v roce 1705 Fridricha hluboce zasáhla. 3. **Žofie Luisa Meklenbursko-Zvěřínská** (1708–1713): Toto manželství bylo nešťastné. Mladá vévodkyně se nedokázala přizpůsobit životu na pruském dvoře, trpěla depresemi a upadla do náboženského fanatismu.
Fridrichův vztah k jeho synovi a nástupci Fridrichu Vilémovi byl napjatý. Princ opovrhoval otcovou marnotratností a zálibou v kultuře, zatímco Fridrich nerozuměl synově posedlosti armádou a šetrností. Tento generační střet definoval přechod od barokního lesku k pruskému militarismu.
⚰️ Smrt a odkaz
Fridrich I. zemřel 25. února 1713 v Berlíně. Byl pohřben v Berlínské katedrále. Jeho nástupce, Fridrich Vilém I., okamžitě po nástupu na trůn radikálně omezil výdaje dvora, propustil většinu umělců a soustředil veškeré prostředky na budování armády.
Odkaz Fridricha I. je dvojznačný. Na jedné straně zanechal státní pokladnu prázdnou a zatíženou dluhy. Na druhé straně jeho největší úspěch – získání královské koruny – dal Hohenzollernům a jejich státu novou prestiž a status, který byl nezbytným předpokladem pro budoucí vzestup Pruska pod vládou Fridricha II. Velikého. Jeho podpora umění a věd proměnila Berlín z provinčního města v respektované evropské kulturní centrum.
💡 Pro laiky
- **Kurfiřt vs. Král:** Kurfiřt (německy Kurfürst) byl jedním ze sedmi (později více) nejmocnějších knížat ve Svaté říši římské, kteří měli právo volit císaře. Byl to velmi prestižní titul, ale stál pod hodností krále. Fridrichova touha stát se králem byla snahou o dosažení nejvyšší možné světské hodnosti a suverenity.
- **Král *v* Prusku vs. Král *Pruska*:** Tento zdánlivě malý rozdíl byl klíčový. Titul „král *v* Prusku“ znamenal, že vládne jako král na území Pruska, které bylo mimo Svatou říši římskou. Titul „král *Pruska*“ by si mohl nárokovat i tu část Pruska, která patřila Polsku. Teprve Fridrichův vnuk, Fridrich Veliký, získal polskou část Pruska při prvním dělení Polska v roce 1772 a začal používat titul „král Pruska“.