1678
Obsah boxu
Rok 1678 (MDCLXXVIII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v sobotu. Podle staršího, juliánského kalendáře, který byl o 10 dní pozadu, začal v úterý. Jednalo se o rok v druhé polovině 17. století, který byl klíčový především pro evropskou diplomacii, neboť sérií mírových smluv ukončil dlouholetou a vyčerpávající francouzsko-nizozemskou válku. V Anglii naopak vypukla politická a náboženská hysterie známá jako Papežské spiknutí.
🌍 Události
Rok 1678 byl ve znamení významných politických a vojenských událostí, které překreslovaly mapu moci v Evropě. Zatímco na západě kontinentu utichaly zbraně, na východě a severu pokračovaly krvavé konflikty.
🇳🇱 Mír v Nijmegenu: Konec francouzsko-nizozemské války
Nejvýznamnější událostí roku bylo podepsání série mírových smluv ve městě Nijmegen v Nizozemsku, které ukončily šestiletou francouzsko-nizozemskou válku (1672–1678).
- 10. srpna:
Francie a 
Spojené provincie nizozemské podepsaly první a klíčovou smlouvu. Nizozemci si zajistili navrácení všech okupovaných území, včetně Maastrichtu, a dosáhli zrušení nevýhodných obchodních tarifů zavedených Francií v roce 1667. Tím byla potvrzena jejich suverenita a obchodní síla. - 17. září:
Španělsko podepsalo mírovou smlouvu s Francií. Tato smlouva byla pro Španělsko velmi nevýhodná. Muselo Francii postoupit strategicky důležitou oblast Franche-Comté a řadu pevností ve Španělském Nizozemí (dnešní Belgie). Tímto krokem si francouzský král Ludvík XIV. výrazně posílil svou severní hranici. - Bitva u Saint-Denis: Paradoxně, čtyři dny po podepsání francouzsko-nizozemského míru, 14. srpna, se odehrála krvavá bitva u Saint-Denis poblíž Monsu. Spojenecká nizozemsko-španělská armáda pod velením Viléma III. Oranžského zde napadla francouzské síly. Obě strany utrpěly těžké ztráty v bitvě, která byla svedena zbytečně, neboť mír již byl uzavřen.
Smlouvy z Nijmegenu potvrdily vzestup Francie jako dominantní evropské mocnosti a upevnily pověst Ludvíka XIV. jako "Krále Slunce".
🏴 Anglie: Papežské spiknutí
V září otřásla Anglií vlna paniky a protikatolické hysterie, když kněz Titus Oates přišel s vymyšleným příběhem o rozsáhlém katolickém spiknutí s cílem zavraždit krále Karla II. Stuarta a dosadit na trůn jeho katolického bratra Jakuba, vévodu z Yorku.
Ačkoliv bylo celé "Papežské spiknutí" (Popish Plot) smyšlenkou, Oatesova obvinění padla na úrodnou půdu v protestantské Anglii, která se obávala katolického vlivu. Spiknutí vedlo k zatýkání, procesům a popravám nejméně 22 nevinných katolíků a k přijetí zákona, který katolíkům zakazoval zasedat v parlamentu. Politická krize trvala tři roky a hluboce polarizovala anglickou společnost.
⚔️ Pokračující války v Evropě
- Skånská válka (1675–1679):
Švédsko pokračovalo ve válce proti koalici 
Dánska a 
Braniborska. V červenci se švédská armáda pokusila o invazi do Pruska, ale byla odražena. Na podzim braniborská vojska pod vedením kurfiřta Fridricha Viléma I. oblehla a po těžkých bojích 15. října dobyla poslední švédskou pevnost v Pomořansku, Stralsund. - Rusko-turecká válka: Na východní frontě probíhalo druhé Čyhyrynské tažení. Obrovská armáda Osmanské říše a Krymského chanátu (údajně až 200 000 mužů) oblehla strategickou kozáckou pevnost Čyhyryn na Ukrajině, kterou bránila ruská a kozácká posádka. Po měsíci těžkých bojů byla pevnost 21. srpna dobyta a zničena.
🗺️ Další události
- 3. března: V Benátkách se narodil Antonio Vivaldi, jeden z nejvýznamnějších barokních hudebních skladatelů.
- 25. června: Italská učenka Elena Cornaro Piscopia získala na univerzitě v Padově jako první žena v historii titul doktora filozofie.
- 18. října: Ludvík Hennepin, francouzský misionář a objevitel, jako první Evropan spatřil a popsal Niagarské vodopády.
- V Anglii byla poprvé vydána alegorická kniha Poutníkova cesta (The Pilgrim's Progress) od puritánského kazatele Johna Bunyana. Stala se jedním z nejvýznamnějších děl křesťanské literatury.
🎨 Věda a umění
Rok 1678 byl významný především v literatuře a hudbě. Zatímco politická scéna byla plná intrik a válek, kultura přinesla díla a osobnosti, které ovlivnily další generace.
- Literatura: Vydání Poutníkova cesta od Johna Bunyana představovalo milník v anglické literatuře. Kniha, napsaná během Bunyanova věznění pro jeho náboženské přesvědčení, se stala okamžitým bestsellerem a byla přeložena do více než 200 jazyků. Ve Francii publikovala Madame de La Fayette anonymně román Kněžna de Clèves (La Princesse de Clèves), který je považován za jeden z prvních moderních psychologických románů.
- Hudba: Narození Antonia Vivaldiho předznamenalo novou éru v barokní hudbě. Ačkoliv jeho hlavní díla vznikla až v 18. století, jeho příchod na svět v tomto roce je symbolický. V Itálii a Německu nadále tvořili významní skladatelé jako Arcangelo Corelli a Dieterich Buxtehude.
- Věda: Nizozemský vědec Christiaan Huygens intenzivně pracoval na své vlnové teorii světla, kterou později představil Francouzské akademii věd. Jeho práce položila základy moderní optiky.
👶 Narození
- 4. března – Antonio Vivaldi, italský hudební skladatel a houslový virtuos († 1741)
- 7. července – Filippo Juvarra, italský barokní architekt a scénograf († 1736)
- 26. července – Josef I. Habsburský, císař Svaté říše římské, král český a uherský († 1711)
- 16. srpna – Lorenz Heister, německý anatom a botanik († 1758)
- 26. listopadu – Jakob Hermann, švýcarský matematik († 1733)
💀 Úmrtí
- 16. ledna – Madeleine de Souvré, markýza de Sablé, francouzská spisovatelka a hostitelka salonu († 1599)
- 18. října – Jacob Jordaens, vlámský barokní malíř († 1593)
- 19. října – Samuel van Hoogstraten, nizozemský malíř, básník a teoretik umění († 1627)
- 9. listopadu – Daniel Zwicker, německý lékař a náboženský myslitel († 1610)
- 18. listopadu – Giovanni Maria Bononcini, italský houslista a skladatel († 1642)
💡 Pro laiky
Co bylo Papežské spiknutí?
Představte si, že žijete v zemi, kde většina lidí patří k jednomu náboženství (v Anglii to byli protestanti), ale existuje tam i menšina jiného vyznání (katolíci), které mnozí nedůvěřují a bojí se jí. Jednoho dne přijde muž jménem Titus Oates a začne veřejně tvrdit, že tato menšina tajně plánuje zavraždit krále a převzít moc v zemi.
Ačkoliv neměl žádné skutečné důkazy a celý příběh si vymyslel, lidé mu uvěřili. Proč? Protože jeho lži přesně zapadaly do jejich strachu a předsudků. Vypukla obrovská panika, podobná dnešním dezinformačním kampaním na internetu. Politici využili situace k odstranění svých soupeřů, nevinní lidé byli zatýkáni a dokonce popravováni jen na základě falešných obvinění.
Papežské spiknutí je tedy historickým příkladem toho, jak může jediná dobře mířená lež, podpořená strachem a politickými zájmy, způsobit celonárodní hysterii a vést k tragickým následkům pro mnoho nevinných lidí. Ukazuje sílu falešných zpráv a nebezpečí náboženské nesnášenlivosti.