1491
Obsah boxu
1491 (MCDXCI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal v sobotu. Byl to klíčový rok na prahu velkých změn, který bezprostředně předcházel objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem a završení Reconquisty na Pyrenejském poloostrově. Politická mapa Evropy se v tomto roce významně proměňovala, zejména díky událostem ve Francii a Španělsku.
🌍 Události
Evropa
- Dokončení Reconquisty: Katolická Veličenstva, Isabela I. Kastilská a Ferdinand II. Aragonský, pokračovala v posledním tažení proti Granadskému emirátu, poslednímu muslimskému státu na Pyrenejském poloostrově.
* Na jaře začalo finální obléhání Granady. Křesťanská vojska vybudovala před branami města opevněný vojenský tábor, který byl pojmenován Santa Fe (Svatá víra), aby demonstrovala své odhodlání město dobýt. * 25. listopadu – Po dlouhých jednáních byla podepsána Granadská smlouva (španělsky: Capitulaciones de Granada) mezi Katolickými Veličenstvy a sultánem Muhammadem XII. (známým jako Boabdil). Smlouva stanovila podmínky kapitulace města, která měla proběhnout za dva měsíce. Zaručovala muslimským obyvatelům (mudéjarům) náboženskou svobodu, ochranu majetku a právo na emigraci, což však bylo později porušeno.
- Sjednocení Francie a Bretaně:
* 6. prosince – Francouzský král Karel VIII. Francouzský se na zámku Langeais oženil s Annou Bretaňskou, vévodkyní Bretaně. Tento sňatek byl politickým aktem obrovského významu. * Anna byla dříve v zastoupení provdána za Maxmiliána I. Habsburského, krále římského. Francouzská invaze do Bretaně však donutila Annu tento sňatek anulovat a provdat se za Karla VIII. * Sňatkem byla Bretaň, dosud nezávislé vévodství, fakticky připojena k Francouzskému království, což byl klíčový krok v procesu centralizace a sjednocování Francie.
- Uhersko a Čechy:
* 7. listopadu – Byl podepsán Prešpurský mír mezi Vladislavem II. Jagellonským, králem českým a uherským, a Maxmiliánem I. Habsburským. * Smlouva ukončila válku o uherský trůn, která vypukla po smrti Matyáše Korvína. Vladislav byl potvrzen jako král Uher, ale Habsburkové získali nástupnické právo na uherský a český trůn v případě, že by Jagellonci vymřeli po meči. Toto ujednání položilo základ pro budoucí vznik Habsburské monarchie.
- Anglie:
* Král Jindřich VII. Tudor pokračoval v upevňování své moci po Válkách růží. V tomto roce se v Irsku objevil mladík jménem Perkin Warbeck, který začal tvrdit, že je Richard ze Shrewsbury, mladší ze dvou "princů z věže", a tedy právoplatný dědic anglického trůnu. Jeho nárok v následujících letech představoval pro Jindřicha VII. vážnou hrozbu.
- Rusko:
* Moskevský velkokníže Ivan III. Veliký pokračoval v politice "sbírání ruských zemí" a posilování centralizované moci na úkor ostatních ruských knížectví a Zlaté hordy.
- Vatikán:
* Papež Inocenc VIII. vedl Svatý stolec. V tomto období se začaly stupňovat přípravy na konkláve, které se uskutečnilo následujícího roku a zvolilo kontroverzního Alexandra VI. z rodu Borgiů.
Afrika
- 3. května – Panovník Konžského království, Nzinga a Nkuwu, byl pokřtěn portugalskými misionáři. Přijal jméno Jan I. (
João I). Tento akt symbolizoval rostoucí portugalský vliv v regionu a začátek christianizace místní elity.
Amerika
- Na americkém kontinentu byly Aztécká říše (pod vládou panovníka Ahuitzotla) a Incká říše (pod vládou Túpaca Yupanquiho) na vrcholu své moci. Tento rok byl posledním celým rokem před začátkem trvalého kontaktu s Evropany, který dramaticky změnil osud obou kontinentů.
🎉 Narození
- 28. června – Jindřich VIII. Tudor, budoucí král Anglie a Irska, známý pro své četné sňatky a odtržení anglikánské církve od Říma († 1547).
- 24. prosince – Ignác z Loyoly, španělský voják a teolog, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) a klíčová postava protireformace († 1556).
- 31. prosince – Jacques Cartier, francouzský mořeplavec a objevitel, který prozkoumal řeku svatého Vavřince a nárokoval území dnešní Kanady pro Francii († 1557).
- Antonio Pigafetta, italský učenec a cestovatel, který se zúčastnil první plavby kolem světa s Fernãem de Magalhãesem († cca 1531).
- Teofilo Folengo, italský básník († 1544).
- Gaspar de Lemos, portugalský mořeplavec, velitel jedné z lodí flotily Pedra Álvarese Cabrala, která objevila Brazílii.
😢 Úmrtí
- 2. února – Martin Schongauer, německý mědirytec a malíř (* cca 1448).
- Džámí, perský básník a mystik, jeden z nejvýznamnějších autorů klasické perské literatury (* 1414).
- Bertoldo di Giovanni, italský sochař, žák Donatellův a učitel Michelangelův (* cca 1435).
💡 Pro laiky
Rok 1491 si můžeme představit jako poslední chvíli ticha před velkou bouří. Svět, jak ho lidé znali po staletí, se chystal dramaticky změnit.
Na jihu Evropy, ve Španělsku, končil téměř 800 let dlouhý boj mezi křesťany a muslimy. Křesťanští králové oblehli poslední muslimské město, Granadu. Podepsáním smlouvy o kapitulaci se připravila půda pro vznik jednotného a mocného Španělska, které brzy nato vyšle své lodě objevovat nové světy.
Na západě, ve Francii, se král oženil s vévodkyní ze sousední Bretaně. Nebyl to sňatek z lásky, ale chytrý politický tah, který definitivně připojil Bretaň k Francii a vytvořil tak zemi podobnou té, jakou známe dnes.
Zatímco se toto dělo, v Anglii se narodil chlapec, který se později stane slavným králem Jindřichem VIII., a ve Španělsku přišel na svět Ignác z Loyoly, budoucí zakladatel vlivného jezuitského řádu.
Nikdo v té době ještě netušil, že na druhé straně Atlantiku existuje obrovský kontinent. Rok 1491 byl posledním rokem, kdy Aztékové a Inkové vládli svým říším bez jakéhokoli tušení o blížícím se příchodu Evropanů. Byl to zkrátka rok velkých příprav a nevědomého očekávání událostí, které navždy změní mapu světa.