1982
Vzhled
Rozbalit box
Obsah boxu
| 1982 | |
|---|---|
| Rok | 1982 |
| Soubor:Falkland Islands War collage.png | |
| Koláž z Války o Falklandy, klíčového vojenského konfliktu roku 1982. | |
| Století | 20. století |
| Desetiletí | 80. léta |
| Předchozí | 1981 |
| Následující | 1983 |
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Rok 1982 byl rokem mezinárodních krizí a geopolitických změn. Nejvýznamnější událostí byla válka o Falklandy mezi Argentinou a Velkou Británií. V Sovětském svazu zemřel dlouholetý vůdce Leonid Iljič Brežněv, což předznamenalo začátek konce éry gerontokracie a stagnace. V Libanonu eskaloval konflikt izraelskou invazí a masakry v palestinských uprchlických táborech. V technologickém světě přišla revoluce v podobě prvního komerčního kompaktního disku (CD) a osobního počítače Commodore 64. V Československu pokračovalo období normalizace, avšak kultura žila svým vlastním životem, což dokládají premiéry dnes již kultovních filmů.
🏛️ Události
🇨🇿 Československo
- 1. ledna – V platnost vstoupil nový zákon o vysokých školách.
- 19. února – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty.
- 1. července – V Praze měl premiéru film režiséra Věry Chytilové Kalamita.
- 1. srpna – V kinech měl premiéru film Víta Olmera Jako zajíci.
- 1. října – Měla premiéru filmová komedie Srdečný pozdrav ze zeměkoule režiséra Oldřicha Lipského.
- Zahájení výstavby sídliště Jižní Město v Praze.
🌍 Svět
- 2. dubna – Argentinská vojenská junta obsadila Falklandy, britské zámořské území v jižním Atlantiku. Tím začala Válka o Falklandy[1].
- 30. května – Španělsko se stalo 16. členem NATO, což byl důležitý krok v jeho demokratické transformaci po pádu Francova režimu.
- 6. června – Izrael zahájil invazi do jižního Libanonu s cílem zničit základny Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Tím začala první libanonská válka.
- 14. června – Argentinské síly na Falklandách kapitulovaly, čímž skončila 74denní válka drtivým vítězstvím Velké Británie. Porážka vedla k pádu vojenské junty v Argentině o rok později[2].
- 21. června – Porodila se princezna Diana, princezna z Walesu, a princ Charles, princ z Walesu, se narodil syn William, princ z Walesu, který se stal druhým v pořadí následnictví na britský trůn.
- 16.–18. září – V palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla v Bejrútu spáchaly křesťanské milice pod dohledem izraelské armády masakr, při kterém byly zabity stovky až tisíce civilistů[3].
- 1. října – V Západním Německu byl Helmut Schmidt po vyslovení nedůvěry nahrazen ve funkci kancléře Helmutem Kohlem, který zůstal v čele země dalších 16 let a stal se kancléřem sjednotitelem.
- 10. listopadu – Ve věku 75 let zemřel generální tajemník ÚV KSSS Leonid Iljič Brežněv. Jeho smrt ukončila 18letou éru stagnace a odstartovala období nejistoty a boje o moc v Kremlu.
- 12. listopadu – Novým generálním tajemníkem KSSS byl zvolen bývalý šéf KGB Jurij Andropov[4].
- 13. listopadu – Ve Washingtonu, D.C. byl odhalen Vietnam Veterans Memorial, památník obětem války ve Vietnamu.
- 2. prosince – V Utahu byla Dr. Williamem DeVriesem provedena první úspěšná implantace permanentního umělého srdce (Jarvik-7) člověku. Pacient Barney Clark žil 112 dní[5].
- V USA vypukla panika kolem léků proti bolesti Tylenol poté, co v Chicagu zemřelo 7 lidí po požití kapslí naplněných kyanidem. Tento incident vedl k zavedení bezpečnostních obalů léků odolných proti neoprávněné manipulaci.
🔬 Věda a technika
- Leden – Společnost Commodore International uvedla na trh domácí počítač Commodore 64. S více než 17 miliony prodaných kusů se stal nejprodávanějším modelem počítače všech dob a definoval éru 8bitových počítačů[6].
- 1. října – V Japonsku a Evropě uvedla společnost Sony na trh první komerční přehrávač kompaktních disků (CD), model Sony CDP-101. Prvním albem vydaným na CD bylo 52nd Street od Billyho Joela[7]. Tento vynález odstartoval digitální revoluci v hudebním průmyslu.
- Adobe Inc. založili Charles Geschke a John Warnock.
- Byl objeven prvek hassium.
🎭 Kultura
- 30. listopadu – Zpěvák Michael Jackson vydal album "Thriller". Stalo se nejprodávanějším hudebním albem všech dob, s odhadovaným prodejem přes 70 milionů kopií, a definovalo moderní popovou hudbu[8].
- Časopis Time poprvé v historii nevyhlásil "Osobností roku" konkrétního člověka, ale osobní počítač (jako "Stroj roku")[9].
- Film: Rok 1982 je považován za jeden z nejlepších v historii sci-fi a fantasy filmů. Premiéru měly kultovní snímky jako E.T. – Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial), Blade Runner, Věc (The Thing), Star Trek II: Khanův hněv a Tron. Oscara za nejlepší film získal životopisný snímek Gándhí.
- Literatura: Alice Walkerová vydala román Barva nachu (The Color Purple), za který získala Pulitzerovu cenu. Isabel Allende vydala svůj debutový román Dům duchů (La casa de los espíritus).
👶 Narození
🇨🇿 Česko
- 13. ledna – Klára Jandová, herečka
- 25. ledna – Noemi, italská zpěvačka
- 17. února – Daniela Vávrová, herečka
- 24. února – Klára Zakopalová, tenistka
- 3. března – Jessica Biel, americká herečka
- 10. dubna – Chyler Leigh, americká herečka
- 15. dubna – Seth Rogen, kanadský herec a komik
- 30. dubna – Kirsten Dunst, americká herečka
- 19. května – Klaas-Jan Huntelaar, nizozemský fotbalista
- 20. května – Petr Čech, fotbalový brankář
- 10. června – Tara Lipinski, americká krasobruslařka, olympijská vítězka
- 21. června – William, princ z Walesu, následník britského trůnu
- 25. června – Michail Južnyj, ruský tenista
- 8. července – Sophia Bush, americká herečka
- 19. července – Jared Padalecki, americký herec
- 24. července – Anna Paquin, kanadsko-novozélandská herečka
- 30. července – Yvonne Strahovski, australská herečka
- 10. srpna – Šaun Mörfí, anglický hráč snookeru
- 21. srpna – Ján Mucha, slovenský fotbalový brankář
- 7. září – Veronika Arichteva, herečka
- 9. září – Jakub Prachař, herec a moderátor
- 28. září – Alice Goffman, americká socioložka
- 13. října – Ian Thorpe, australský plavec
- 12. listopadu – Anne Hathawayová, americká herečka
- 30. listopadu – Elisha Cuthbert, kanadská herečka
- 8. prosince – Nicki Minaj, trinidadská rapperka a zpěvačka
- 14. prosince – Steve Sidwell, anglický fotbalista
🌍 Svět
- 6. ledna – Eddie Redmayne, britský herec
- 9. ledna – Catherine, princezna z Walesu, manželka prince Williama
- 28. ledna – Elijah Wood, americký herec
- 25. února – Maria Kanellis, americká wrestlerka
- 11. března – Thora Birch, americká herečka
- 20. března – Nick Wheeler, americký kytarista (The All-American Rejects)
- 1. května – Jamie Dornan, severoirský herec
- 11. května – Cory Monteith, kanadský herec a zpěvák († 13. července 2013)
- 1. července – Hilarie Burton, americká herečka
- 24. srpna – Kim Källström, švédský fotbalista
- 30. srpna – Andy Roddick, americký tenista
- 30. září – Kieran Culkin, americký herec
🥀 Úmrtí
🇨🇿 Česko
- 15. ledna – František Michálek Bartoš, historik (* 5. dubna 1889)
- 23. ledna – Karel Schinzel, chemik a vynálezce barevné fotografie (* 20. prosince 1886)
- 19. února – František Křelina, spisovatel (* 26. července 1903)
- 11. května – Jan Bělehrádek, lékař a rektor Univerzity Karlovy (* 18. prosince 1896)
- 29. května – Romy Schneider, rakousko-německá herečka (* 23. září 1938)
- 2. června – František Gross, malíř a grafik (* 19. dubna 1909)
- 10. června – Rainer Werner Fassbinder, německý filmový režisér (* 31. května 1945)
- 12. srpna – Henry Fonda, americký herec (* 16. května 1905)
- 14. září – Grace Kellyová, americká herečka a monacká kněžna (* 12. listopadu 1929)
- 14. září – Bášir Džamáíl, libanonský prezident (zavražděn) (* 10. listopadu 1947)
- 10. listopadu – Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník ÚV KSSS (* 19. prosince 1906)
🌍 Svět
- 17. ledna – Juan Guzmán Cruchaga, chilský básník a diplomat (* 27. března 1895)
- 5. března – John Belushi, americký komik a herec (* 24. ledna 1949)
- 29. března – Carl Orff, německý hudební skladatel (* 10. července 1895)
- 8. května – Gilles Villeneuve, kanadský pilot Formule 1 (* 18. ledna 1950)
- 12. srpna – Henry Fonda, americký herec (* 16. května 1905)
- 29. srpna – Ingrid Bergman, švédská herečka (* 29. srpna 1915)
- 4. října – Glenn Gould, kanadský klavírista (* 25. září 1932)
- 16. listopadu – Pavel Sergejevič Alexandrov, ruský matematik (* 7. května 1896)
- 23. listopadu – Jan Patočka, filozof a mluvčí Charty 77 (* 1. června 1907)
- 2. prosince – Marty Feldman, britský komik a herec (* 8. července 1934)
- 24. prosince – Louis Aragon, francouzský spisovatel (* 3. října 1897)
Nobelova cena
- Fyzika – Kenneth G. Wilson (za jeho teorii kritických jevů ve spojení s fázovými přechody)
- Chemie – Aaron Klug (za jeho vývoj krystalografické elektronové mikroskopie)
- Fyziologie nebo lékařství – Sune K. Bergström, Bengt I. Samuelsson a John R. Vane (za jejich objevy týkající se prostaglandinů)
- Literatura – Gabriel García Márquez
- Mír – Alva Myrdalová a Alfonso García Robles (za jejich práci na odzbrojení)
- Ekonomie – George Stigler
Reference
- ↑ Falkland Islands War | Causes, Summary, & Facts | Britannica
- ↑ Falklands War ends - HISTORY
- ↑ Sabra and Shatila massacre | Lebanese history | Britannica
- ↑ Yury Andropov | Biography, Facts, & Cold War | Britannica
- ↑ First artificial heart implanted - HISTORY
- ↑ Commodore 64 | video game console | Britannica
- ↑ Sony History Chapter 10: The CD Era
- ↑ Michael Jackson's 'Thriller' At 40: 7 Facts About The Album That Stunned The World
- ↑ A New World Dawns: The Age of the Computer - TIME
```